Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Ukrajina zasáhla rafinérii v ruské Sibiři, dva a půl tisíce kilometrů od hranic

Vladimir Putin
ČTK

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. O napadení drony informovaly i ruské regionální úřady.

 Podle agentury Reuters šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku války v únoru 2022.

Gubernátor Omské oblasti Vitalij Chocenko na Telegramu uvedl, že několik dronů dosáhlo „severního průmyslového uzlu Omsku“, který leží v regionu u hranic s Kazachstánem. S následky útoku se podle něj potýkají záchranné složky.

Rusko zasypalo Kyjev raketami a drony. EU chystá další trest

Další ruský úder na ukrajinskou metropoli má mít i politickou dohru v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdí, že pouhé odsouzení nestačí, a chce další sankce.

Přečíst článek

Vedení ukrajinské armády na Telegramu sdělilo, že se podařilo zasáhnout omskou rafinerii, v níž vzplál požár. To ukazují i videa zveřejněná na internetu. Reuters poznamenal, že rafinerie na severním okraji Omsku je největší v Rusku.

Ukrajina v posledních měsících vystupňovala útoky na ruské rafinerie, což v zemi, která válku vyvolala, vedlo k nedostatku paliva, růstu cen i dlouhým frontám u čerpacích stanic.

Ukrajinské dronové útoky dnes také poškodily ruské přístavy Vysock a Usť-Luga v Baltském moři, dvě rafinerie a dočasně také připravily o elektřinu Sevastopol, největší město na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Podle agentury Reuters při dalších ukrajinských úderech zemřel nejméně jeden člověk a několik dalších bylo zraněno.

Rusové zabíjeli v Kyjevě

Naopak při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně 14 lidí, uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské úřady. V hlavním městě zahynulo 11 lidí a přes 60 dalších utrpělo zranění.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo 68 raketami a 351 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. Zničit se podle něj podařilo 37 raket a 326 dronů. Kyjev po úderech požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Ukrajinská armáda

Ukrajina posouvá válku hluboko do Ruska. Poplachy znějí už v polovině regionů

Ukrajina posouvá válku stále hlouběji na ruské území. Podle Bloombergu letos raketové poplachy zasáhly oblasti, kde žije přes 70 procent obyvatel Ruska, a útoky na rafinerie už se promítají i do výpadků v zásobování pohonnými hmotami.

Přečíst článek

Související

Merz ujistil Zelenského: Ukrajina se může na Německo dál spolehnout

Friedrich Merz
ČTK
 nst
nst

Německo chce před summitem NATO v Ankaře vyslat Kyjevu jasný signál. Kancléř Friedrich Merz v telefonátu ujistil Volodymyra Zelenského, že Ukrajina se může dál spolehnout na německou podporu, zejména v obraně proti ruským vzdušným útokům.

Německý kancléř Friedrich Merz ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Kyjev se může i nadále spolehnout na podporu Berlína. Oba politici spolu telefonovali tři dny před začátkem summitu NATO v Ankaře, kde má být pomoc Ukrajině jedním z hlavních témat.

Karol Nawrocki a Volodymyr Zelenskyj

Spojenci v napětí. Bolavá historie znovu rozděluje Polsko a Ukrajinu

Polsko-ukrajinské vztahy procházejí jednou z nejcitlivějších fází od začátku ruské invaze. Podle expertů za napětím stojí hlavně spory o historickou paměť, které znovu rozdmýchala polská domácí politika i ukrajinské zacházení se symboly UPA.

Přečíst článek

Zelenskyj podle tiskové zprávy německé vlády Merze informoval o následcích posledních ruských vzdušných útoků na Ukrajinu. Zároveň kancléři poděkoval za dosavadní německou pomoc, především v oblasti protivzdušné obrany.

„Prezident poděkoval spolkovému kancléři za německou podporu, obzvlášť v obraně proti vzdušným útokům,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. „Spolkový kancléř zopakoval, že se Ukrajina může spolehnout na další podporu Německa,“ dodal.

Desítky miliard eur pro Ukrajinu

Telefonát se uskutečnil krátce před dvoudenním summitem Severoatlantické aliance v tureckém hlavním městě, který začne v úterý. NATO má podle návrhu závěrečného prohlášení přislíbit Ukrajině vojenskou pomoc na letošní rok ve výši 70 miliard eur, tedy zhruba 1,69 bilionu korun.

Ukrajina se už více než čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Právě další vojenská a finanční podpora Kyjeva bude v Ankaře patřit k nejsledovanějším bodům jednání spojenců.

Související

Spojenci v napětí. Bolavá historie znovu rozděluje Polsko a Ukrajinu

Karol Nawrocki a Volodymyr Zelenskyj
ČTK
 ČTK

Polsko-ukrajinské vztahy procházejí jednou z nejcitlivějších fází od začátku ruské invaze. Podle expertů za napětím stojí hlavně spory o historickou paměť, které znovu rozdmýchala polská domácí politika i ukrajinské zacházení se symboly UPA.

Současné napětí mezi Polskem a Ukrajinou souvisí především se spory o historickou paměť. Ty v posledních týdnech znovu oživila rétorika některých polských politiků směrem k veřejnosti. Shodli se na tom ukrajinista David Svoboda a analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Havlíček připomněl, že poslední eskalaci vyvolalo pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po takzvaných hrdinech Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Název na návrh armády schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. UPA vnímá část ukrajinské společnosti jako symbol boje za nezávislost, zatímco v Polsku je spojována zejména s masakry polského obyvatelstva na Volyni a v Haliči během druhé světové války.

Němci obžalovali Ukrajince kvůli Nord Streamu. Podle prokuratury jednal na příkaz Kyjeva

Němci obžalovali Ukrajince kvůli Nord Streamu. Podle prokuratury jednal na příkaz Kyjeva

Německo posílá k soudu Ukrajince Serhije K. kvůli explozím na plynovodech Nord Stream. Podle prokuratury měl jako důstojník ukrajinské armády vést skupinu, která sabotáže připravila na příkaz ukrajinských státních orgánů. Kyjev podíl na útoku dlouhodobě odmítá.

Přečíst článek

Polská strana, včetně prezidenta i představitelů vlády, podle Havlíčka reagovala na pojmenování jednotky velmi citlivě. Svoboda uvedl, že téma volyňské tragédie nepovažuje ani tak za citlivé, jako spíše za vděčné a zneužívané. „Je to téma, které apeluje na spodní proudy. Je to téma mobilizující, s nímž velmi dovedně dokáží zacházet populisté,“ řekl.

Omezí Polsko dodávky stíhaček?

V souvislosti s pojmenováním ukrajinské jednotky polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád bílé orlice. V reakci na to se ukrajinský prezident nezúčastnil konference o obnově Ukrajiny, která se minulý týden konala v Gdaňsku. Napětí se projevuje také v oblasti obrany a bezpečnosti. Varšava například diskutuje o omezení dodávek stíhaček MiG-29.

Oba experti se shodují, že vyhrocení vztahů souvisí i s polskou domácí politikou. Svoboda uvedl, že hlavní pohnutku Nawrockého kroku vůči Zelenskému spatřuje v jeho politické strategii. Podle Havlíčka je jednou z možných interpretací snaha Nawrockého vrátit se do centra pozornosti poté, co nedostal pozvánku na konferenci o obnově Ukrajiny v Gdaňsku.

Svoboda zároveň upozornil, že by nebylo správné ztotožňovat postoje části politické reprezentace s celou polskou společností. „Polsko je společnost tradičně rozpolcená podél ideologických linií, podél světonázorových hledisek. Ta druhá část Polska, kterou dnes přehlížíme a která je momentálně mnohem slabší, si poučena historií uvědomuje, že bez solidní a životaschopné existence Ukrajiny na východních hranicích Polska nemůže polský státněpolitický projekt přežít,“ uvedl Svoboda.

Navzdory napětí podle expertů Polsko zůstává jedním z nejvýznamnějších spojenců Ukrajiny. Havlíček připomněl, že země je klíčovým logistickým uzlem pro dodávky vojenského i dalšího materiálu.

Rusko se snaží sporů využívat

Podle obou odborníků se Rusko snaží současných sporů využívat. Havlíček uvedl, že Moskva hledá příležitosti, jak rozdělovat Ukrajinu a její sousedy. Podle Svobody Rusko historické spory nevytváří, ale využívá již existujících nálad. „Rusko tuhle tematiku samozřejmě nevynalezlo, ale dokáže se přizpůsobit náladám a dál je sytit a rozviřovat,“ řekl.

Petrostát Rusko se ocitl v plamenech. Končí „slavná“ éra ruské ropy?

Stále přesnější ukrajinské údery způsobily citelné škody ruskému ropnému průmyslu. Nedá se říct, že by pro něj byly likvidační, ale důležitý je také jejich psychologický efekt. Zda skončí „slavná“ éra ruské ropy, záleží na dalším vývoji. Mimo jiné i na tom, jak se k ruským fosilním palivům po válce postaví Evropa.

Přečíst článek

Podle Havlíčka jsou vztahy obou zemí ve velmi citlivé fázi. „Myslím, že dnes jsou polsko-ukrajinské vztahy ve velmi citlivé etapě, ve které byly otevřeny bolestivé rány, například v historické politice, ale ještě nedošlo k jejich uzdravení,“ uvedl.

Ukrajina podle Svobody v minulosti vůči Polsku učinila řadu vstřícných kroků, mimo jiné umožnila exhumace polských obětí. Polská strana ale své požadavky podle něj dál rozšiřuje. „Po Zelenském se chce, aby svoji historickou naraci, a s ním celá Ukrajina, přizpůsobil polským představám,“ uvedl.

Historické otázky by se podle Svobody neměly stávat součástí politických sporů. Posuzovat by je měli především historici.

Související