EU schválila rekordní půjčku Ukrajině. Česko patří mezi tři státy, které se odmítly zaručit

Petr Macinka ve své svaté válce za Turka před pár dny prohlásil, že jeho ministerstvo zahraničí bude ignorovat prezidenta republiky Petra Pavla. Nyní se Pavel s Babišem dohodli, že naopak oni dva budou určovat zahraniční politiku.

Andrej Babiš nechal dlouhé týdny řádit šéfa Motoristů v jeho boji za Filipa Turka ministrem. Nechal mu volnou ruku. Spor s nevolí zpovzdálí sledoval. Na jednu stranu mu vyhovovalo, že Macinka vyvolává rozruch. Babišovy kauzy, například detaily kolem svěřenského fondu nebo jednání o jeho imunitě v kauze Čapí hnízdo, šly do pozadí.

Stanislav Šulc: Inspirace Trumpem? Zdánlivě drsná vláda nakonec taky cukne

Názory

Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Macinkova „svatá válka“

Na druhé straně, rozhodně nechtěl mít fatálně poškozené vztahy s prezidentem, kterého k výkonu premiérské funkce nezbytně potřebuje. Na tom ovšem Macinka usilovně pracoval.

Macinka, šéf diplomacie, zcela nediplomaticky vydíral prezidenta textovými zprávami. Desítky tisíc lidí kvůli tomu zaplnily Staroměstské náměstí. A prezident Pavel, nejvyšší ústavní činitel, začal Macinku okatě přehlížet. Situace v zahraniční politice zcela nebývalá. Macinka si patrně myslel, že je dostatečně silným rohovníkem, aby se mohl postavit hlavě státu. Šeredně se přepočítal.

Ještě o víkendu ministr zahraniční zcela nediplomaticky prohlásil, že bude prezidenta v otázkách zahraniční politiky ignorovat. Nemyslitelné prohlášení. Babiš už musel zasáhnout, aby šéf Motoristů nevytvořil na mezinárodním poli během pár týdnů svého působení ze země uprostřed Evropy banánovou republiku.

Dalibor Martínek: Metoda Macinka. Provokovat, vykrádat mediální prostor

Názory

Macinka a Turek denně plní titulky. Ne řešeními, ale konflikty a gesty. Skutečná agenda státu se ztrácí v hluku. A Babišovi to vyhovuje.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Macinka končí jako páté kolo u vozu

Takže na příště, zahraniční politiku země budou utvářet Pavel s Babišem. Zcela logicky. A je dobře, že jsou oba aktéři schopni se na tom dohodnout. Babiš svou pozici lídra v této oblasti mnohokrát avizoval. Macinka patrně neuměl rozpoznat jasné signály, že je jenom pátým kolem u vozu. Že získal auto s majáčkem a ministerský post, ale ne vliv. Taková slepota je u vrcholného diplomata politováníhodná.

Macinka samozřejmě žádným diplomatem není, nikdy nebyl a ani na vrcholném postu se tak nikdy nechoval. Jenom se Babišovi hodí k vládnutí. Slova premiéra o tom, že se s ním výborně vládne, si patrně přeložil jako volnou ruku. Velmi rychle se však se svými způsoby dostal do postavení mimo hru.

O tom, kdo se zúčastní začátkem července summitu NATO v Turecku, rozhodne vláda v květnu či červnu, uvedl Babiš. Macinka se patrně bude dál snažit házet do soukolí Babiš Pavel písek. Nicméně, dostal jasný vzkaz od šéfa vlády, kde je jeho místo.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Černá středa české vlády? Tak bychom mohli nazvat 4. únor 2026, kdy premiér Andrej Babiš vyrazil na schůzku s prezidentem Petrem Pavlem a v podstatě mu vyšel ve všem vstříc. Dění v české nejvyšší politice tak dostává nový rozměr a není nepodobný dění v USA: také tady zdánlivě neústupní populisté nakonec ustoupí, když jim není hned po vůli.

Mexická pochoutka taco se v posledním roce stala populárním slovem mezi politology a komentátory. Když se přepíše verzálkami, TACO představuje zkratku slov „Trump Always Chickens Out“, tedy Trump nakonec vždycky cukne. Je tím míněna situace, že ačkoli americký prezident zdánlivě vytváří jeden tlak na své spojence (a občas i nepřátele) za druhým, ve skutečnosti na poslední chvíli vždy svůj tlak zmírní. 

Spojení se vžilo zejména u jeho celní politiky, která je nakonec mnohem mírnější, než se původně zdálo.

Nyní prožíváme českou podobu TACO. A můžeme ji přesněji pojmenovat BACO. Tedy „Babiš Always Chickens Out“. A jde v podstatě o přesnou analogii toho, jak se chová americký prezident.

Na zvyšování daní jsem se vždy díval s velkým nervem, říká Tomáš Portlík, druhý muž ODS

Politika

Nejsilnější opoziční strana ODS si v polovině ledna zvolila nové vedení. Pravou rukou nového předsedy Martina Kupky se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. „Soustředili jsme se na zahraniční a bezpečnostní otázky, jako bychom domácím věcem nepřikládali význam,“ říká Portlík v rozhovoru pro newstream.cz. To se nyní má změnit. ODS se chce vrátit na politické výsluní.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Turek doministroval

Zatímco na sociálních sítích se současní vládní politici předhánějí v drsnosti a neústupnosti svých vyjádření, v reálu to nakonec vypadá trochu jinak. Když Andrej Babiš dnes navštívil prezidenta Petra Pavla, odešel v podstatě jako spráskaný pes, který, řečeno s Klementem Gottwaldem, přijal všechny návrhy, které mu prezident dal.

Takže ačkoli dvojministr Petr Macinka pravděpodobně nebude s prezidentem konzultovat zahraniční politiku, bude to tak trochu jedno, protože tak bude činit Macinkův šéf, tedy premiér Babiš.

A aby toho nebylo málo, při nepříliš vítězném únoru Babiš z Hradu přišel také s ujištěním, že Filip Turek rozhodně nikdy nebude ministr. A to prostě proto, že jej Pavel nikdy nejmenuje.

Abychom citovali největší klišé dnešního politického diskurzu: Tak to je, to je realita, tak se s tím Motoristé prostě musejí smířit. S realitou se přeci bojovat nemá.

Dalibor Martínek: Kuba chce být druhým Babišem. Sorry, obsazeno

Názory

Jihočeský hejtman Martin Kuba po týdnech napětí, které v prosinci vyvolal po svém demonstrativním vystoupení z ODS, oznámil značku svého nového politického hnutí. Bude to Naše Česko.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zaděláno na koaliční krizi 

Jenomže ono to je o něco barvitější, než by se mohlo zdát. Babiš zároveň rozehrává nemalou hru. Výsledkem své hradní návštěvy totiž velmi pravděpodobně rozčílí vedení Motoristů, kteří se, právem, budou cítit premiérem zrazení. Připomeňme, že Filip Turek ještě před samotnou schůzkou strašil, že má jakýsi draft kompetenční žaloby na prezidenta. Jenomže tu ani Turek, ani nikdo jiný než Babiš podat nemůže. A ten nyní definitivně potvrdil, že tak neučiní.

Vláda tak prožívá první poměrně zásadní krizi, byť ještě nemá podobu otevřené války koaličních partnerů. Tedy alespoň zatím ne.

Jenomže již brzy se bude ve sněmovně hlasovat o „podstatných“ věcech, například o vydání/nevydání Andreje Babiše a Tomia Okamury trestnímu stíhání. Pokud Motoristé spolknou dnešní prohru, šéfové ANO a SPD pravděpodobně mají své jisté a nejspíš vláda na nějakou dobu pojede dál.

Jenomže takový ten malý šťoura někde na zátylku za uchem, který se jmenuje pýcha, občas bývá docela silný hráč v rozhodování. A Motoristé dnešní prohru možná skutečně nevydýchají. A možná to Babiš a Okamura zase tak jisté nemají.

Jenomže co když to je tak, že je Babiš už dávno domluvený s některými motoristickými poslanci, že když jej podpoří, budou mít místo v kabinetu, který by ANO sestavilo po odchodu Motoristů z vlády? Otázka za několik… třeba porcí tacos.

Další texty Stanislava Šulce