EU schválila rekordní půjčku Ukrajině. Česko patří mezi tři státy, které se odmítly zaručit
Unie se dohodla na půjčce Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur. Finance mají zabránit státnímu bankrotu a pomoci financovat obranu. První peníze by měly dorazit už začátkem dubna. Česká republika, Slovensko a Maďarsko se ale odmítly podílet na garancích. Odpovědnost tak ponesou zbylé členské státy.
Velvyslanci členských států při Evropské unii se shodli na podobě právního rámce půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur na příští dva roky. Informovalo o tom kyperské předsednictví. Rada EU, která členské státy zastupuje, bude nyní usilovat o rychlou dohodu s Evropským parlamentem, která by umožnila vyplacení první splátky již začátkem dubna.
O poskytnutí půjčky rozhodl prosincový summit EU. Česká republika, Slovensko a Maďarsko si tehdy na schůzce Evropské rady vyjednaly, že se nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené, a za půjčku se tak zaručí pouze zbývajících 24 unijních států.
Jasný signál podpory Ukrajině
„Dnešní dohoda ukazuje, že EU i nadále rozhodně jedná s cílem podpořit Ukrajinu a její lid,“ uvedl kyperský ministr financí Makis Keravnos. Nové financování podle něj pomůže Ukrajině čelit pokračující ruské agresi. „Zároveň tím vysíláme jasný signál, že suverenita a územní celistvost států musí být plně respektovány v souladu s mezinárodním právem,“ dodal.
Peníze na obranu i chod státu
Půjčka pomůže Ukrajině řešit naléhavé finanční potřeby v době, kdy Rusko již téměř čtyři roky pokračuje ve válce. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve uvedl, že peníze budou použity na obranu, dokud bude válka pokračovat, a na obnovu, pokud bude ukončena. Část peněz Ukrajina také využije na zajištění chodu státu. Bez peněz z EU by totiž Ukrajině od druhého čtvrtletí 2026 hrozil státní bankrot.
Ruský prezident Vladimir Putin sliboval týden klidu zbraní, neútočení na ukrajinská města. A zatímco jeho americký protějšek Donald Trump hovoří o splnění slibu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obviňuje Putina z porušení dohody. Ukrajinská energetika se opět ocitla pod ruskou palbou.
Trump hájí Putina, Ukrajina mluví o zradě
Politika
Evropská unie poskytne Kyjevu bezúročnou půjčku na roky 2026 a 2027. Finance si půjčí na kapitálových trzích a za tyto půjčky bude ručit rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina svou půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace.
Z částky 90 miliard eur by podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové mělo jít 30 miliard na podporu ukrajinského rozpočtu tak, aby země mohla pokročit v reformách a postupovat v modernizaci. „Tyto investice jsou podmíněny reformami, které mají Ukrajinu přiblížit k členství v Evropské unii,” uvedla již dříve předsedkyně komise. Šedesát miliard eur půjde na vojenskou podporu Ukrajiny. Dohoda ohledně vojenské pomoci stanoví, že Kyjev by měl půjčku použít primárně na nákup zbraní z Ukrajiny nebo EU, ale mohl by je nakupovat i z jiných zemí, pokud budou splněny určité podmínky, stojí v prohlášení Rady EU.
Věc rovněž vyžaduje schválení Evropským parlamentem. Unijní diplomaté, které oslovila agentura Reuters, doufají, že k němu dojde brzy, aby si komise mohla půjčit na trzích a provést první platbu Ukrajině začátkem dubna.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.