Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump po jednání se Zelenským: K míru jsme blíž než kdy dřív

Trump po jednání se Zelenským: K míru jsme blíž než kdy dřív
Profimedia
 ČTK

Největší překážkou míru zůstává otázka území, zejména Donbasu, kde se zásadně rozcházejí postoje Kyjeva a Moskvy.

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil podle agentury Reuters za „báječná“ a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Také Zelenskyj považuje jednání za skvělé. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi, kterou nařídil ruský prezident Vladimir Putin.

Konec války? „Jsme velmi blízko,“ tvrdí Trump

„Debatovali jsme o řadě bodů. Myslím, že dostáváme o dost blíže, možná velmi blízko,“ řekl Trump. Ocenil také přístup evropských lídrů, kteří podle něj znatelně přispěli k možnému konci války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ukrajina v NATO? Nový mírový plán to nevylučuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj představil část bodů z návrhu mírové dohody, o které nyní jednají Ukrajina a Rusko s USA. Vedle zmrazení fronty jsou v ní také územní nároky, naopak vypadla podmínka právně závazného slibu, že Ukrajina nevstoupí do NATO.

Přečíst článek

Území zůstává hlavní překážkou míru

Sporným bodem podle Trumpa zůstává otázka území, ale i zde je šéf Bílého domu přesvědčen, že se k řešení podaří dospět. Rusko mimo jiné požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch částí, které nedokázalo vojensky dobýt.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina má úctu k území, které ovládá, a že přístup Kyjeva k Donbasu je zcela odlišný, než je ten ruský.

Trump poznamenal, že právě otázka území je ta nejspornější. Řekl, že Ukrajina je sice velmi statečná a způsobila Rusku ohromné škody, přesto by ale měla raději dospět k dohodě nyní. „Je čas to ukončit,“ řekl.

Trump uvedl, že je otevřen své návštěvě Ukrajiny, ačkoli by raději nejprve uzavřel dohodu. Řekl, že nabídl, že promluví k ukrajinskému parlamentu, pokud by si Zelenskyj myslel, že to pomůže. „Jsi vítaný kdykoli,“ poznamenal ukrajinský prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Máme finanční potíže, ruská aktiva jsou pro nás klíčová, uvedl Zelenskyj

Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.

Přečíst článek

Bezpečnostní záruky

Zelenskyj nedělní jednání s Trumpem označil za skvělé a řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.

Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.

Do pár týdnů to budeme vědět

Trump rovněž podle Reuters řekl, že výsledek nynějších jednání bude znám za několik týdnů. „Do pár týdnů to budeme vědět, ať to bude tak, nebo onak,“ řekl.

Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí v hledání cesty k míru.

„Štědrý“ Putin 

Americký prezident novinářům na tiskové konferenci řekl, že Rusko se bude podílet na rekonstrukci Ukrajiny. „Rusko chce, aby se Ukrajině dařilo,“ řekl Trump. Poznamenal, že Putin byl v této otázce velmi štědrý, když řekl, že by Rusko dodávalo energii za velmi nízké ceny.

Šéf Bílého domu hovořil i o tom, že Putin nesouhlasí s příměřím, protože nechce zastavit boje, aby je poté musel znovu obnovit. „Tomuto postoji rozumím,“ dodal Trump.

Útok na světlo a teplo. Rusko udeřilo před Vánoci na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vyslalo desítky raket a přes 600 dronů. Na síti Telegram to napsala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Agentura Reuters uvedla, že největší škody na energetice jsou hlášeny ze západních částí Ukrajiny.

Přečíst článek

Související

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany
Profimedia
Karel Pučelík

Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.

„Ačkoli byl poslední měsíc roku 2025 ponurý – titulky ovládly masové střelby, krize a polarizace – jeden pozitivní vývoj nabízí jiskřičku naděje pro nadcházející rok,“ píše na stránkách Project Syndicate děkanka oxfordské Blavatnik School of Government Ngaire Woodsová. „V rozvojových zemích požadují mladí lidé pracovní místa, dostupné potraviny a energie, ekonomické příležitosti a opatření ke zpomalení klimatických změn,“ popisuje.

Skutečně, letošní rok otřásl zažitými jistotami, když nástup populismu započal fragmentaci západního zahraničně-politického i ekonomického systému. Polarizace a fragmentace, to jsou silné rysy současné společnosti. Politika by se však měla dělat s vizí do budoucností, a tak neuškodí se čas od času zamyslet v delším horizontu. Poměrně brzy může politická mapa západních zemí vypadat docela jinak, než je tomu dnes.

Mladá generace má totiž o budoucnosti jiné představy, než mají nyní v politice převládající „boomeři“. Známý bonmot připisovaný Winstonu Churchillovi tvrdí, že kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce, kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum. Mileniálové by patrně nesouhlasili, protože alespoň podle australských dat na rozdíl od jiných generací zůstávají u levicových hodnot i s rostoucím věkem. Generace Z už zcela vyrostla ve světě, který funguje online, po většině Evropy se cestuje jen s občankou a studovat, pracovat a žít bez hranic je přirozené.

Mladé generace jsou si problémů vědomy, ba je možná pociťují silněji. Řešení však nevidí v receptech krajní pravice – či alespoň v mnohem menší míře než jejich rodiče. Jsou více proevropští. To ale neznamená, že by se držely zavedených stran. Pokud dosavadní vládnoucí strany chtějí získat mladé voliče na svou stranu, musí se radikálně změnit. „Politickým vůdcům předkládají jasnou volbu: naslouchat a reagovat, nebo ustoupit a být nahrazeni,“ shrnuje Woodsová.

Koho volí mladí?

I z českého projektu Studentské volby je patrné, že preference dospívající generace jsou dost odlišné od výsledků skutečného hlasování. Letos je vyhrálo Spolu v závěsu s Pirátskou stranou, například ANO a SPD mezi studenty pohořely. Důstojného výsledku zde dosáhli Motoristé, ale jinak lze říci, že mladí preferují spíše nepopulistické a proevropské strany.

Podobné poznatky skýtá i pohled do zahraničí. Dobrým příkladem je Dánsko, které je známé poměrně klidnou politickou scénou a silnou pozicí sociálních demokratů. Ti se poslední desetiletí střídali o moc s pravicově liberálním Venstre. Kouzlo umírněného centrismu ale i v tomto sociálním ráji pohasíná. Venstre (dnes menší vládní partner Sociální demokracie) nyní rozhodně nemůže pomýšlet, že by v dohledné době skládalo vládu. Sociální demokraté sice trendu vzdorují, ale o své pozice postupně přicházejí. Naznačují to průzkumy i výsledky nedávných komunálních voleb, kdy po více než století přišli o místo starosty Kodaně.

Kodaň povede Sisse Marie Wellingová ze socialistického uskupení Zelená levice

Levice nebo pravice. Umírněný střed je odsouzený k prohře, naznačují volby v Kodani

Kodaň následuje New York a do svého čela si poprvé v historii zvolila demokratickou socialistku. Více než století přitom hlavní město Dánska vedli političky a politici sociální demokracie. Podobných příkladů je po Evropě více. Znamená to, že umírněný střed už není pro voliče atraktivní?

Přečíst článek

Po celé Evropě si všímáme, jak posilují krajně pravicové strany. Méně se zdůrazňuje, že sílí i levicová uskupení. V Dánsku tradiční sociální demokraté ztrácí ve prospěch radikálnějších uskupení, jako je Zelená levice. Podobně je tomu i v Británii, kde vládnoucí Labouristická strana ztrácí podporu velmi rychlým tempem, ale naopak docela slušné šance na úspěch ve volbách mají tamější zelení. Ve Francii skončilo nadšení centristy z bloku Emmanuela Macrona, který v posledních volbách smetla široká levicová koalice. V Nizozemsku volby vyhráli liberálové s pozitivním programem a konkrétními reformami – krajní pravici Geerta Wilderse i někdejší vládnoucí strany nechali za sebou.

Geert Wilders

Progresivní politika ještě žije. Co si vzít z Nizozemských voleb?

Vládní angažmá krajní pravice v Nizozemsku bude mít patrně krátké trvání. Voliči důvěru podruhé alespoň tentokrát nedávají. Naopak bezprecedentně silný mandát získali progresivní liberálové. Našli Nizozemci recept, jak soupeřit s krajní pravicí?

Přečíst článek

Samozřejmě si je třeba všímat i trendu, kdy zejména mladí muži utíkají k antisystémovým hnutím. Mladé generace ale v drtivé většině chtějí rázná opatření proti drahému bydlení, životním nákladům, ekonomické nerovnosti a klimatické změně. Centristické strany jim tuto naději nepřinášejí, naopak leckde jsou strážci systému, který mladí chtějí změnit.

Karel Pučelík: Sociální bydlení nemůže za problémy pravičáků. Ani ve Vídni, ani jinde

Vídeň je město přívětivé ke svým obyvatelům, za což může i rozsáhlé a dostupné sociální bydlení. Trh s byty kvůli němu není utržený z řetězů, jako je tomu jinde po Evropě. I když systém není bez problémů, stojí za to se jím inspirovat. Pokud ale příkladu ze zadluženého Rakouska nedůvěřujete, koukněte se do Dánska. Tam zvládnou udržovat obojí, velký neziskový bytový fond i fiskální disciplínu.

Přečíst článek

Tradičním politickým stranám tedy nebude stačit, že změní marketing, posílí komunikaci na sociálních sítích nebo na kandidátky pustí pár mladých lidí. Rebranding obalu bude k ničemu, pokud se nezmění to podstatné, a to je program a v konečném důsledku každodenní životy lidí. Dokud to politici nepochopí, budou jen sledovat porážky.

Karel Pučelík: Proč nás přesvědčujete, že nejste rasisté? Vaše činy mluví za vás

Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.

Přečíst článek

Související

Češi plýtvají potravinami

Češi plýtvají potravinami a především ti mladí. Týdně vyhodí kolem dvou kilogramů jídla

Přečíst článek
Mladí lidé jsou v některých částech Evropy více proti migraci než staří

Nové generační rozdíly. Mladí lidé v Evropě začínají více zbrojit proti migraci, ukázal průzkum

Přečíst článek
Mileniály i generaci Z trápí vysoké životní náklady. Češi se míň zajímají o stav planety

Mileniály i generaci Z trápí vysoké životní náklady. Češi se oproti světu ale méně strachují o stav planety

Přečíst článek

Developery i banky spojuje jedno téma: povolování. Odblokuje rok 2026 realitní trh?

Petra Nehasilová
pej

Nový stavební zákon, metropolitní plán Prahy i profesionalizace trhu. Rok 2026 je podle klíčových hráčů realitního a developerského trhu plný zásadních příležitostí, které mohou urychlit výstavbu, rozhýbat investice a změnit vnímání role realitních profesionálů. Přinášíme přehled nejdůležitějších trendů a očekávání napříč sektorem.

Jednoznačně nejčastěji zmiňovanou příležitostí je nový stavební zákon. Ten by měl zásadně zjednodušit a zrychlit povolovací procesy, které dnes brzdí nejen developery, ale i stát. „Příležitostí pro nás všechny je nový stavební zákon. Pokud se ho podaří dotáhnout a přijmout, uleví se nejen soukromému sektoru, ale i státu,“ říká v anketě Realitního Clubu Petr Palička, šéf EP Real Estate.  

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

Podobně optimistický je i Josef Kupec z KPMG, který ale zároveň varuje: „Zrychlení výstavby musí být koordinované se stavebními kapacitami. Ty už dnes jedou na hraně a tlačí nahoru ceny prací.“

Navzdory obavám z nákladů zůstává sentiment pozitivní. Banky i developeři očekávají oživení bytového trhu. „Jsme připraveni financovat kvalitní rezidenční i komerční projekty,“ říká Jiří Vančura z Trinity Bank.

A Pavel Šatný z Doornite dodává: „Vidíme příležitost v rostoucím trhu s novými byty a chceme z tohoto růstu ukousnout co nejvíc.“

Metropolitní plán Prahy: odemčení tisíců hektarů

Dalším zásadním tématem je metropolitní plán hlavního města Prahy, na který se čeká více než dekádu. Pokud vstoupí v platnost, může uvolnit rozvoj v řadě klíčových lokalit. „Vidíme obrovskou příležitost v množství metrů čtverečních, které může metropolitní plán v Praze odemknout,“ říká Jakub Dobrý z developerské skupiny Corwin.

Na plán se těší i Jan Sadil z JRD: „Metropolitní plán a nový stavební zákon mohou společně zásadně urychlit výstavbu v Praze.“

V kauze Dozimetr byl obžalovaný mimo jiné podnikatel Michal Redl

Kauza Česko Davida Ondráčky: Jakou roli hráli politici v Dozimetru

Bývalý šéf Transparency International a komentátor David Ondráčka vydal u nakladatelství Práh úspěšnou knihu Kauza Česko. Portál newstream.cz z ní nabídne několik ukázek. V první se Ondráčka věnuje největší kauze minulé vlády před problémem s bitcoiny, tedy Dozimetru.

Přečíst článek

Regiony na vzestupu: bydlení mimo metropoli

Vedle Prahy sílí i regionální development. Rostoucí ceny ve velkých městech posouvají poptávku dál – a to jak u bydlení, tak u investic. „Vidíme obrovskou příležitost v rozvoji regionů,“ potvrzuje Tomáš Jelínek z realitní sítě Century 21.

Podobně mluví i Jaroslav Ton ze Salutem Group: „Naší misí je naučit Čechy investovat do dlouhodobých, bezpečných investic, zejména do regionálních bytů.“

Nová role realitního makléře: partner, nejen zprostředkovatel

Rok 2026 má být také rokem profesionalizace realitního trhu. Makléři chtějí změnit své vnímání u veřejnosti a posunout se od jednorázové služby k dlouhodobému poradenství. „Chceme z makléře udělat životního partnera a rádce,“ říká Jan Hrubý z RE/MAX.

Podle architektů je rok 2026 šancí vrátit do českých měst ambiciózní projekty a veřejnou debatu o architektuře. „Neměli bychom se bát oslovovat veřejnost velkými architektonickými výzvami,“ říká Pavel Šánek ze studia Semela Architects.

Zleva: Jan Hrubý (Remax), Jiří Vančura (Trinity Bank) a Jaroslav Ton (Salutem Group)

Konec levných bytů? Ceny stavebních prací za 10 let vzrostly o 120 procent

Data a analýzy od KPMG sice vidí český realitní trh v roce 2026 optimisticky, ale přesto je tu pár zásadních věcí, které expertům dělají do budoucna vrásky. A netýká se to jen komplikací kolem nového stavebního zákona či růstu cen nemovitostí. Souvisí to i s řadou dalších oblastí od trhu práce až po nutné změny chování v české společnosti, shodli se odborníci na setkání členů Realitního clubu v restauraci Lví Dvůr v blízkosti Pražského hradu.

Přečíst článek

Natáčení podcastu s Pavel Šatným

Akustika je nový luxus: Češi chtějí ticho i v běžných bytech, říká výrobce dveří

Český výrobce interiérových dveří Doornite potvrzuje pověst jedné z nejrychleji rostoucích firem ve svém segmentu. Polovina výroby dnes míří na export a společnost dál posiluje zejména na Balkáně a v Beneluxu.

Přečíst článek

Karel Týc ze skupiny Natland byl hostem podcastové série Realitní Club.
video

Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu

Investiční skupina Natland se postupně stává jedním z důležitých hráčů na pražském trhu s bydlením. Už staví anebo připravuje stovky nových bytů v několika nových projektech, a přestože se developmentu začala věnovat o pár let později než někteří větší pražští stavitelé, dávno získala ostruhy.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Jan Tesárek

Brno na prahu největší proměny za desítky let: Město míří dovnitř a mění svou budoucnost, říká šéf tamních plánovačů

Přečíst článek
Doporučujeme