Rok 2026 by měl patřit k nejlepším letům pro investory do akcií. Na burzu by totiž mohly vstoupit některé velmi žhavé společnosti, což by se mělo projevit i na celkových datech o IPO. Pokud se potvrdí dosavadní trendy z prvního čtvrtletí, měly by primární úpisy vynést více než 200 miliard dolarů, což se stane poprvé od rekordního roku 2021.

Ještě před čtyřmi lety se zdálo, že klasické burzy přestávají být pro část firem zajímavé. Vrcholící období levných peněz umožnilo růst mladým společnostem enormně rychle jen díky podpoře soukromého kapitálu a venture kapitálových fondů. I bez velké likvidity ze strany institucionálních a retailových investorů se firmám jako SpaceX či ByteDance podařilo vyrůst ke stamiliardovým valuacím.

To se projevilo na datech o IPO, tedy primárních úpisech akcií. Po rekordním roce 2021, kdy i díky fenoménu SPAC firmy díky vstupu na burzu upsaly nový kapitál ve výši přesahující 450 miliard dolarů, došlo k razantnímu propadu. A rok 2024 zaznamenal velmi nízkou aktivitu a firmy získaly jen 123 miliard.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Více peněz pro méně firem

Růst úroků a s tím související změna startupového prostředí ale vrátily burzu do hry. A letos by se mělo na burzu dostat hned několik zásadních firem, které vyrostly právě ve startupovém boomu uplynulé dekády.

Data poradenské společnosti EY ukazují, že aktivita rostla již vloni a letos pokračuje ještě v intenzivnější míře. Nicméně letos dochází opět k mírnému posunu, kdy sice na burzu vstupuje méně firem, ale dokážou získat více kapitálu.

První čtvrtletí to ukázalo velmi jasně. Zatímco v loni od ledna do března na burzy po celém světě vstoupilo 300 firem, letos to bylo „jen“ 232. Ale celkový upsaný kapitál za loňský první kvartál byl 30 miliard dolarů, letos to je již 41 miliard.

„Kapitál směřuje k větším, etablovaným emitentům s pevnými fundamenty a jasnou cestou k tvorbě hodnoty. V tomto prostředí může včasná příprava rozhodnout o tom, zda se podaří uskutečnit IPO, či nikoli,“ konstatuje Karim Anani z EY.

K nejzajímavějším IPO přitom patřil i vstup české zbrojní společnosti CSG na amsterdamskou burzu, což ukazuje, že se investoři zaměřují i na jiné regiony než na USA.

Amazon chce konkurovat Starlinku. Za 240 miliard kupuje provozovatele satelitů Globalstar

Zprávy z firem

Americký internetový obchod Amazon se dohodl na převzetí provozovatele satelitů Globalstar. Hodnota transakce činí zhruba 11,6 miliardy dolarů (téměř 240 miliard korun), uvedla agentura Reuters. Amazon se tak snaží posílit své aktivity v oblasti satelitů, aby mohl lépe konkurovat komunikační síti Starlink, kterou provozuje vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova uzavřely dnes Ukrajina a Německo obranné dohody za celkem čtyři miliardy eur (97,4 miliardy korun).

ČTK

Přečíst článek

Rekordní IPO SpaceX

Více peněz pro méně firem je přitom podle Ananiho obvyklé pro období velké nejistoty na trhu. U investorů se mění přístup k riziku a obvykle se soustředí na užší skupinu emitentů s pevným finančním zázemím, prokázanou historií úspěchů a potenciálem přinést revoluci na stávající trhy. S rostoucí nejistotou se prohlubuje propast mezi těmi, kteří tuto laťku splňují, a těmi, kteří za ní zaostávají.

I proto se od letošního roku očekává, že na burzu vstoupí hned několik velmi etablovaných firem ve svých oborech. Největším IPO letošního roku by měl být úpis akcií SpaceX, kterou založil Elon Musk v roce 2002 a jež se stala klíčovým dodavatelem amerického kosmického programu.

4 fotografií v galerii

Mělo by jít o největší IPO historie, které firmu nacení na zhruba dvě miliardy dolarů. Přitom právě příběh SpaceX ukazuje, jak výrazně mohla společnost v uplynulých letech vyrůst „jen“ díky soukromému kapitálu a inovativnímu přístupu.

Dalšími dvěma IPO, o nichž se spekuluje, že by k nim mohlo dojít ještě v letošním roce, jsou OpenAI, jeden z lídrů AI revoluce, a Revolut, jež se za dekádu podařilo vyrůst v jednu z klíčových neo-bank světa.

Podle odhadů by tak letošní IPO trh mohl celkově přinést přes 200 miliard dolarů nového kapitálu, což by bylo poprvé od rekordního roku 2021.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Veřejnoprávní média projdou zásadní proměnou. Bohužel nebude motivovaná žádnou debatou nad tím, jakou službu vlastně mají poskytovat, ale půjde o prozaickou věc: méně peněz. A to o dost. V důsledku toho nabídnou prostě méně a Česko se zbavuje donedávna zajímavé kulturní zbraně.

Ministr kultury Oto Klempíř konečně ukázal, na čem on a jeho ministerstvo kutali několik měsíců. Jde o zásadní reformu médií veřejné služby. Tedy alespoň teoreticky a snad i technicky. Ale mentálně spíš ne.

Technicky se změní jeden klíčový parametr: zatímco doposud byla média veřejné služby placená koncesionáři, tedy lidmi a firmami, kteří ze zákona platit musejí, nově to bude přímo ze státního rozpočtu. A zatímco doposud měly Česká televize a Český rozhlas dostat více než 11 miliard, nově to bude nějakých devět.

To se samozřejmě projeví razantně na tom, co média budou moci nabízet, případné rozvojové plány mohou asi rovnou zrušit, protože budou muset škrtat.

Newstream CLUB březen 2026

Soukromé kluby, bytové restaurace, vlastní šéfkuchaři, jachty, private jety… soukromí se v posledních letech stává tématem, které řeší všichni od miliardářů přes celebrity po zcela obyčejné lidi, kteří jsou ochotní pořídit si v novostavbě luxusní dveře, jen aby měli garanci ticha. Soukromí se stává luxusem a dosáhnout jej dá občas hodně práce.

Detail a nákup

Obří zásah tam a zase jinam

Pokud by bylo možné státní zásahy do fungování médií veřejné služby měřit, byl by to zásah obří a jednoznačně negativní, na druhou stranu jde o podobně velký zásah, jaký vloni učinila předchozí vládní garnitura, akorát že ten byl pozitivní.

Co mají oba zásahy společné, že se zaměřily na příjmy a na to, kdo a jak je má médiím poskytnout, ale ani předchozí, ani stávající vláda v podstatě neřeší, jakou službu tedy vlastně mají ČT a ČRo poskytovat.

A to čistě proto, že na takové poctivé diskusi o smyslu, cílech, směřování a fungování veřejnoprávních médiích si nikdo nenažene žádné bodíky. Přitom šéfové obou dotčených médií po této diskusi volají, ani jim není příjemná nejistota, kdy stát neustále hýbe s jedním parametrem, ale není schopen (či ochoten) definovat, co vlastně chce.

Aktualizováno

Poplatky padnou, miliardy zůstanou. Vláda mění financování médií

Politika

Vládní koalice chce od příštího roku zrušit koncesionářské poplatky za Česká televize a Český rozhlas a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Obě média by ale podle návrhu měla dostat méně, než kolik nyní vyberou od poplatníků. Ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že Česká televize má příští rok získat 5,74 miliardy korun, což je zhruba o miliardu méně než letošní výnos z poplatků. Český rozhlas má obdržet 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než letos. Vedení obou institucí před změnou varuje a opozice ji označuje za likvidační, přičemž avizuje obstrukce při projednávání zákona.

nst

Přečíst článek

Kde se bude škrtat

A tak se nakonec mohou docela divit všichni ti, kdo tak strašně volali po zrušení poplatků a proměně zejména ČT. Často totiž propadají tunelovému vidění, že veřejnoprávní stanice rovná se zpravodajství. To přitom v rozpočtu představuje necelou pětinu a není moc pravděpodobné, že by se zrovna v této části řezalo. A to prostě a jednoduše proto, že tam jsou fixní a přímé personální náklady, které se škrtají špatně.

Mnohem snazší je zaříznou tvorbu původních seriálů a filmů, včetně pohádek, koprodukce, nákupy pořadů v zahraničí. Tedy v podstatě všechno to, nač kouká skutečně většina diváků. Na druhou stranu vysílací čas nikam nezmizí, přibude tedy repríz a třeba se na obrazovky dostanou ve zvýšené míře legendy typu Bambinot, Pomalé šípy nebo Babičky dobíjejte přesně.

Připomeňme, že to ještě donedávna byly pořady ČT, kterým se na mezinárodní scéně dařilo uspět a o něž byl zájem mezi kupci licencí. V éře, kdy se všechny státy snaží prosadit svou kulturou, je omezení rozpočtu na tuto soft power diplomacii v podstatě hloupost. O to větší, když ji realizuje ministerstvo kultury.

Aktualizováno

„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře

Politika

Česká televize nebude příští rok moci naplnit své závazky, pokud bude její rozpočet ve výši, kterou představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). ČT to řekl její ředitel Hynek Chudárek. Očekává, že televize bude muset omezit původní tvorbu a také propouštět. Česká televize by měla příští rok dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun.

ČTK

Přečíst článek