Rusko dnes podniklo jeden z nejrozsáhlejších dronových útoků na Ukrajinu, během dne vyslalo 556 úderných dronů, z nichž 541 protivzdušná obrana zneškodnila, uvedlo ukrajinské letectvo na Telegramu. Dohromady i s nočním útokem Rusové podle Kyjeva vyslali na Ukrajinu za posledních 24 hodin téměř 1000 dronů. Během denních útoků zahynuli podle ukrajinských úřadů tři lidé, při těch nočních pět.
Ruský útok na centrum západoukrajinského Ivano-Frankivsku zabil dvě oaoby a další čtyři včetně šestiletého dítěte zranil, uvedla šéfka oblastní správy Svitlana Onyščuková na Telegramu. Ve Vinnycké oblasti ruský útok připravil o život jednoho člověka, dalších jedenáct lidí zranil, uvedla vedoucí tamní regionální správy Natalja Zabolotná.
Drony zasáhly centrum západoukrajinského Lvova, kde vážně zranily dva lidi, jedním z cílů byl kostel svatého Ondřeje ze 17. století, který je součástí světového dědictví UNESCO, sdělila premiérka Julija Svyrydenková. Rusko zpravidla útočí bezpilotními letouny na Ukrajinu v noci, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
„Rusko útočí na plné centrum města za bílého dne. Jen před několika minutami zasáhly rusko-íránské drony Lvov, vážně zranily dva lidi,“ napsala odpoledne na síti X ukrajinská premiérka Svyrydenková. „Jedním z cílů byl kostel svatého Ondřeje ze 17. století, který je součástí světového dědictví UNESCO,“ dodala. Zveřejnila přitom video, na kterém je vidět, jak jeden z dronů zasahuje budovu.
Russia is attacking a crowded city center in broad daylight. Just minutes ago, Russian-Iranian drones struck the city of Lviv, seriously injuring two people.
One of the targets was the 17th-century St. Andrew’s Church, part of the UNESCO World Heritage site.
Slovenský premiér Robert Fico ocenil kroky maďarského premiéra Viktora Orbána. Řekl také, že v případě vítězství opoziční strany Tisza v nadcházejících maďarských volbách očekává zhoršení vztahů mezi Bratislavou a Budapeští. Fico rovněž uvedl, že předpokládá zpochybňování výsledků hlasování Maďarů, pokud vyhraje Orbánova strana Fidesz. Podle průzkumů je favoritem dubnových voleb Tisza.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o hlavní vysokonapěťové vedení a je nyní závislá pouze na jediném záložním zdroji elektřiny. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má v zařízení dlouhodobě svůj tým odborníků.
Veřejnoprávní médium nemůže fungovat jako uzavřený klub. Pokud má Česká televize obhájit svou existenci i financování, musí projít hlubokou změnou. Ne kosmetickou úpravou, ale skutečným průvanem.
Česká televize se ráda prezentuje jako pilíř demokracie. Jenže pilíř, který se léta nekontroluje a neopravuje, začne praskat. A přesně to se dnes děje. Ne kvůli jedné kauze, ale kvůli dlouhodobé setrvačnosti, která z instituce udělala uzavřený ekosystém místo živého média.
Problém přitom není primárně ve výši poplatků. Je v tom, jak ČT nakládá s důvěrou veřejnosti. Část diváků ji vnímá jako odtrženou, jiná jako jednostrannou. A místo snahy tyto pochybnosti rozptýlit často přichází obranná reakce, která působí spíš jako potvrzení kritiky než její vyvrácení.
Mluvit o „zasmrádlých strukturách“ může znít tvrdě, ale přesně to vystihuje realitu. Systém, který se uzavřel sám do sebe a ztratil schopnost sebereflexe. Rotace lidí je minimální, kontrolní mechanismy působí formálně a odvaha k vnitřní kritice chybí. Výsledkem je instituce, která sice funguje, ale nepůsobí důvěryhodně.
A právě v této situaci přichází politický tlak na omezení nebo úplné zrušení koncesionářských poplatků. Návrhy na jejich rušení pro vybrané skupiny by připravily Českou televizi o miliardy korun, tedy o zásadní část příjmů. Vedení varuje před kolapsem. Jenže tohle není jen politický útok. Je to test odolnosti instituce, která si svou pozici dlouhodobě oslabuje sama.
Jak dopadl nástupce Otázek Václava Moravce? ČT řešila ozvěnu řečníků
Česká televize odvysílala diskusní pořad, který nahradil ukončené Otázky Václava Moravce (OVM). Diskusi natáčela na chodbě své budovy na Kavčích horách, což bylo zřejmě příčinou toho, že řečníci měli ozvěnu, uvedli dva mediální odborníci. Debata byla místy emotivní, řečníci si skákali do řeči a moderátor je musel usměrňovat.
Veřejnoprávní médium má vyšší nároky než soukromá konkurence. Nestačí vyrábět obsah. Televize musí být viditelně férová, otevřená a důvěryhodná. Pokud tuto roli přestane plnit, otázka, proč má být financováno povinně, není útokem na demokracii, ale logickým důsledkem.
Skutečná změna nebude pohodlná. Znamená otevřít vedení skutečné kontrole, pustit dovnitř nové lidi a přiznat chyby. Bez toho žádná obrana veřejnoprávnosti nebude fungovat.
Související
Dalibor Martínek: Z Moravce se stala falešná modla. Česká televize byla vždy poplatná politikům
Pražské Malešice čeká další výrazný zásah do podoby čtvrti. Developer Daramis společně s BDCG Development připravuje rezidenční projekt Sky Towers, který má nabídnout 435 bytů ve čtyřech výškových budovách.
Nový komplex má vzniknout v části Prahy 10, která v posledních letech prochází rychlou proměnou. Z původně spíše nenápadné lokality se postupně stává vyhledávaná rezidenční adresa. Lokalita kombinuje blízkost zeleně s městskou infrastrukturou.
Čtyři věže a stovky bytů
Sky Towers má tvořit čtveřice čtrnáctipodlažních domů. Celkem v nich vznikne 435 bytových jednotek, od menších dispozic 1+kk, 1,5+kk a 2+kk až po větší rodinné byty 3+kk a 4+kk. Architektonický návrh připravilo studio QARTA Architektura.
Developeři tvrdí, že projekt má reagovat na proměněnou poptávku po městském bydlení. Vedle samotných bytů chtějí nabídnout i větší důraz na společné zázemí a služby.
„Architekturu vnímáme především jako službu lidem, kteří v našich projektech budou žít, ale také jako součást městské části s vlastním charakterem a vnitřní logikou. Dlouhodobě hledáme rovnováhu mezi funkčností, kvalitou prostředí a výrazem stavby,“ uvedl zakladatel Daramisu Omri Sivor.
Pražská developerská naráží na realitu. Po šesti letech nemá žádné stavební povolení
V roce 2020 vytvořila Praha příspěvkovou organizaci Pražská developerská společnost. Ta měla vytvořit prostředí pro výstavbu tisíců bytů, přednostně pro takzvané potřebné profese. Typicky pro policisty. Po šesti letech se společnost setkala s realitou trhu. Nyní usiluje o první stavební povolení.
Projekt nepočítá jen s bydlením. Součástí areálu má být také park uvnitř komplexu, recepce s nepřetržitým provozem, posilovna, kino nebo vstupní lobby v každé z budov. Právě na sdílené prostory a širší servis pro obyvatele dnes developeři sází stále častěji, zejména u větších městských projektů.
Podle investorů má jít o odpověď na změněné nároky městských obyvatel, kteří vedle samotného bytu čím dál častěji řeší i kvalitu okolního prostředí a dostupnost služeb v místě bydliště.
„Projekt Sky Towers přináší odpověď na potřeby současného městského bydlení, propojuje kvalitní architekturu, funkční byty a vyhledávané prostředí, které se neustále kultivuje. Věřím, že se projekt stane přirozenou součástí proměny Malešic,“ uvedl investiční manažer BDCG Development Martin David.
Natland kupuje projekt u metra. Na Zličíně plánuje stovky bytů
Investiční skupina Natland dál rozšiřuje své realitní portfolio. Nově koupila rezidenční projekt Zličín Gate v Praze, jehož hodnota se pohybuje ve vyšších stovkách milionů korun. V lokalitě u metra plánuje výstavbu několika stovek bytů a doprovodné infrastruktury. Jde už o třetí významnou realitní akvizici skupiny v posledních měsících.
Pro developery jsou Malešice zajímavé hlavně kombinací klidnějšího charakteru a dobré dostupnosti. Výhodou lokality je blízkost Malešického parku, Malešického lesa nebo botanické zahrady. Zároveň jde o území, které má podle investorů prostor pro další rozvoj.
Právě proměna širšího okolí je jedním z hlavních důvodů, proč se developeři o Malešice stále víc zajímají. V Praze totiž dál přetrvává silná poptávka po novém bydlení a investoři hledají lokality, které ještě nejsou úplně vyčerpané, ale už mají základní infrastrukturu i potenciál dalšího růstu.
Sdílené prostory jako nový standard
Sky Towers zapadá do širšího trendu, kdy nové bytové projekty soutěží nejen velikostí a cenou bytů, ale i tím, co nabídnou navíc. Vedle parků a zeleně jsou to právě recepce, fitness zázemí nebo komunitní prostory, které mají pomoci odlišit projekt od konkurence.
Malešický projekt tak není jen další výstavbou bytů, ale i sázkou na to, že budoucí kupci budou chtít víc než jen samotný byt. V době drahého bydlení se i v Praze stále výrazněji ukazuje, že důležitým prodejním argumentem se stává celý životní styl, který projekt slibuje.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Starou chalupu nešlo zachránit. Nová ukazuje, jak stavět v Krkonoších dnes