Partneři projektu

Jaderné riziko na frontě. Záporožská elektrárna přišla o klíčové napájení

Záporožská elektrárna
ČTK
 nst
nst

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o hlavní vysokonapěťové vedení a je nyní závislá pouze na jediném záložním zdroji elektřiny. Uvedla to Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má v zařízení dlouhodobě svůj tým odborníků.

Elektrárna ztratila napojení na vedení o napětí 750 kV z Dniprovska, což podle agentury znamená výrazné zhoršení bezpečnostní situace. Externí dodávky elektřiny jsou přitom klíčové pro chlazení jaderného paliva, i když všech šest reaktorů zůstává odstavených.

Lokální příměří

Šéf MAAE Rafael Grossi proto zahájil jednání s oběma válčícími stranami o vyhlášení lokálního příměří. To by mělo umožnit opravu poškozeného vedení a stabilizaci situace v areálu.

Záporožská jaderná elektrárna, největší svého druhu v Evropě, se nachází v Enerhodaru nedaleko frontové linie. Ruské síly ji obsadily krátce po zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Od té doby je zařízení pod jejich kontrolou, zatímco mezinárodní experti na místě průběžně sledují jeho bezpečnost.

Jedna ze dvou větrných elektráren u Věžnice na Havlíčkobrodsku

Vítr získává podporu: většina Čechů chce rozvoj větrné energie

Téměř polovina Čechů by neměla problém s tím, kdyby několik kilometrů od jejich domova vyrostla větrná elektrárna. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury STEM/MARK. Podpora větrné energetiky je ale stále rozdělená a výrazně ji ovlivňují konkrétní podmínky, například finanční kompenzace.

Přečíst článek

Jaderná elektrárna Temelín

Nové rozvaděče. Temelín připravuje modernizaci elektroinstalace za více než 800 milionů korun

Jaderná elektrárna Temelín plánuje jednu z největších technologických modernizací od svého spuštění v roce 2002. V rámci projektu za více než 800 milionů korun se v následujících letech vymění stovky rozvaděčů, které zajišťují rozvod elektřiny pro provoz i bezpečnost elektrárny.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Starou chalupu nešlo zachránit. Nová ukazuje, jak stavět v Krkonoších dnes

Chalupa ve Strážném
Petr Polák, užito se svolením
Petra Nehasilová

Původní chalupu ve Strážném znehodnotily necitlivé přestavby natolik, že rekonstrukce nedávala smysl. Nový dům proto staví na principech tradiční architektury, ale v současném standardu.

Ve stráni nad krkonošskou vesnicí Strážné stála původně roubená chalupa, kterou v průběhu let zásadně proměnily necitlivé přestavby z období hromadné rekreace. Postupné zásahy setřely její původní charakter natolik, že z původních konstrukcí zůstalo jen minimum. Stavení navíc bylo ve špatném technickém stavu. Rekonstrukce tak nedávala smysl. Namísto toho vznikl podle projektu architektů z atelieru Mimosa nový dům, jehož ambicí bylo navázat na původní principy horské architektury, nikoli na její pozdější deformace.

Nový dům místo nefunkční rekonstrukce

Návrh vychází z typických znaků krkonošských chalup, což je kompaktní objem, strmá střecha, jednoduchá hmota a racionální dispozice. Architekti se vyhnuli stylizaci i historizujícím detailům a soustředili se na to, jak tyto principy přenést do současného standardu bydlení.

Důležitým východiskem se stal jeden z mála dochovaných prvků, a to trámový strop, který určil proporce hlavního obytného prostoru. Světnice si tak zachovala svou tradiční roli kompaktního a chráněného centra domu, doplněného o velká okna, která prostor otevírají směrem do krajiny.

Dispozice domu je navržená s důrazem na praktické fungování. V přízemí se nachází hlavní obytný prostor, pokoj pro hosty a nově také sauna, která vznikla transformací původních přístaveb. Mezi svah a dům je vloženo technické a skladové zázemí – od spíže a prádelny po prostory pro sportovní vybavení, dílnu nebo umývárnu.

Tradiční principy v současném provozu

Podkroví nabízí otevřený, flexibilní prostor s dostatkem soukromí pro jednotlivé členy rodiny. Pokoje ve štítech využívají orientaci domu a pracují s výhledy na hřebeny Krkonoš.

Technické řešení odpovídá nárokům na celoroční provoz v horském prostředí. Objekt je napojen na elektrickou síť, vytápění a ohřev vody zajišťuje tepelné čerpadlo země–voda. Voda je přiváděna z místního zdroje a odpadní hospodářství řeší vlastní čistírna. Důraz byl kladen na jednoduchost, spolehlivost a dlouhodobě udržitelný provoz bez zbytečné technologické složitosti.

Chata Jizerka

Tady se bouralo do posledního trámu. Z horské ruiny v Jizerkách je chalupa se saunou a výhledem za milion

Roubení rozebrali, žulové zdi očistili a tak v drsné krajině osady Jizerka vznikl dům, který spojuje horskou historii s odvážnou současností.

Přečíst článek

Plánované letiště, známé jako Centralny Port Komunikacyjny, vzniká mezi městy Varšava a Lodž.

Polsko staví letecký gigant: Největší letiště střední Evropy má vyrůst mezi Varšavou a Lodží

Největší letiště střední Evropy? Polsko staví megahub mezi Varšavou a Lodží, který má odbavit až 100 milionů cestujících ročně.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov

Architekti z A69: Kupujeme metry čtvereční. Ale umíme v nich ještě dobře bydlet?

Přečíst článek
Svazková základní škola LOŠBATES

Škola jako nejlepší investice obce. V Louňovicích vznikl kampus za 600 milionů

Přečíst článek

Velikonoční brunch v městské džungli láká na jarní chutě i atmosféru

Monkey Bar
Monkey Bar, užito se svolením
 nst
nst

Velikonoce v Praze získávají nový rozměr. Vedle tradičních zvyků lákají podniky i na tematické brunche, které kombinují sezónní menu, koktejly a uvolněnou atmosféru v netradičním prostředí.

Velikonoce v Praze čím dál častěji doprovází i gastronomické zážitky, které staví na sezónních surovinách a neformální atmosféře. Jedním z míst, kam lze během svátků vyrazit, je The Monkey Bar Prague v Opletalově ulici, který od 3. do 6. dubna připravuje speciální brunchové menu.

Monkey Bar Monkey Bar, užito se svolením

Nabídka se opírá především o jarní ingredience a jejich moderní zpracování. Objevuje se například vejce připravované při 63 °C s kaviárem, pestem z medvědího česneku, pěnou ze sýra Comté a smržovou omáčkou se sherry. Lehčí variantu představuje špenátový salát s chřestem, jahodami a praženými mandlemi.

Výraznější chutě pak přináší jehněčí salsiccia v briošce doplněná chimichurri, sýrem Gruyère a majonézou ze spáleného česneku. Menu doplňují i jarní klasiky v moderním pojetí, například pošírované vejce s kopřivovou holandskou omáčkou, krémová mrkvová polévka s kokosovým mlékem a kešu nebo pečené baby mrkve s pomerančovou glazé, datlemi a kmínovým olejem.

Sladkou tečku představuje dezert ve tvaru velikonočního vejce, který kombinuje čokoládu, Oreo drobenku, mučenku a ibišek.

Součástí brunchového konceptu jsou i koktejly v tzv. bottomless variantě a o víkendu také živá hudba. Podnik zároveň nabízí posezení na vyhřívané terase ve stylu městské džungle, která patří k jeho výrazným prvkům.

Dánsko zvažuje, zda gastronomii oficiálně uznat jako formu umění

Jídlo jako umění? Dánsko zvažuje historický krok

Hosté v dánské restauraci Alchemist mohou při večeři zažít něco, co se podobá spíše umělecké instalaci než klasickému stolování. Na talíři dostanou například jedlý „plast“ vyrobený z řas a kolagenu z rybí kůže, zatímco nad jejich hlavami se na kopulovitém stropě promítají obrazy plastového odpadu plovoucího v oceánech. Informovala o tom agentura AP.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Zakladatel Ambiente Tomáš Karpíšek

Hospodská revoluce dostala medaili. Karpíšek ukázal, že gastronomie je víc než byznys

Přečíst článek