Řekové chtějí zabránit vymírání národa. Některé rodiny se vyhnou placení daní
Řecká vláda chce podnítit porodnost a vrátit život na vylidněný venkov. Pomoci mají výrazné daňové úlevy pro rodiny či obyvatele malých vesnic, které budou rozpočet ročně stát více než půl druhé miliardy eur. Proč Řeky jejich demografický vývoj tak děsí? A může jejich plán vyjít a třeba i inspirovat ostatní evropské země?
Řecká vláda na příští rok chystá zásadní reformu daňového systému. Rodičům by zvýhodnění mělo zůstat v peněženkách o stovky eur víc než nyní. Ve všech pásmech by sazby daně z příjmu, ale i třeba z majetku, měly od příštího roku klesnout nejméně o dvě procenta, například nízkopříjmové rodiny se čtyřmi dětmi nebudou muset platit vůbec nic. Zvýhodnění budou i lidé žijící v malých vesnicích do 1500 obyvatel.
Předseda středopravé vlády Kyriakos Mitsotakis plán označuje za „nejodvážnější reformu za posledních padesát let“. Stát úlevy ročně vyjdou na 1,6 miliardy eur. Důvod je prostý. Řeků je čím dál míň a nevypadá to, že by se situace měla v příštích letech zlepšit. Ba naopak.
Řecká míra porodnosti se pohybuje mezi nejnižšími v Evropě. Klesající porodnost je poměrně obvyklý jev, který nemusí znamenat vážnou krizi. V Řecku je to ale jiné, odborníci odhadují, že do roku 2070 by se populace země mohla smrsknout o 25 procent, zatímco další evropské státy by měly ztratit v průměru čtyři procenta.
Řečtí politici si uvědomují, že takový populační pokles by znamenal takřka existenciální krizi. Za několik desetiletí by země byla nejen mnohem méně početná, ale také výrazně starší – třeba třetina obyvatel by spadala do věkové kategorie 65 plus. To by výrazně komplikovalo hospodářskou výkonnost i zajištění základních služeb nebo důchodového sytému. Například nedávno publikovaná studie lékařského vědeckého časopisu Lancet hovoří o vážné hrozbě pro zdravotnictví.
Francouzská politika nápadně připomíná podivnou reality show. Premiérské šachy však jsou jen zástupnou bitvou o budoucnost prezidenta Emmanuela Macrona. Řešení se přitom nabízí zcela jasně. Co třeba nechat vládnout vítěze voleb?
Karel Pučelík: Dny Emmanuela Macrona jsou sečteny
Názory
Vyprázdněné vesnice, školy bez žáků
Řecko má problémy ale už nyní. Poloprázdné vesnice, kde žijí povětšinou jen senioři, nejsou nijak výjimečné, zejména na středomořských ostrovech. Málo mladých lidí a rodin je i v komunitách. Dokonce se kvůli nedostatku žáků zavírají stovky škol. Populační krize je patrná na první pohled. Není to však tím, že by Řekové rezignovali na rodinné hodnoty a nechtěli mít děti.
Zásadním důvodem dnešního stavu je odliv obyvatelstva za hranice. Řecko postihla dluhová krize, kterou následovala těžká léta utahování opasků. Během této doby ze země odešlo na půl milionu lidí. Opatření dopadala velkou měrou na mladé, mnozí z nich proto vyrazili hledat živobytí do zahraničí. Často se přitom jednalo o vzdělané a kvalifikované pracovníky, kteří dnes řecké ekonomice scházejí.
Ačkoli je doba nuceného šetření už několik let pryč, mladí nemají důvody se do své domoviny vracet. „Pokud musíte pracovat deset až dvanáct hodin denně a nevyděláváte tolik peněz, kolik byste chtěli, jak si můžete koupit dům? A jak můžete založit rodinu? Nemůžete,“ konstatoval už minulý rok pro server Euronews mladý pár, který žije a pracuje v USA a do Řecka jezdí jen na dovolenou. Stejně tak je situace náročná i pro místní, kteří zůstávají.
Čeští důchodci rozhodně nepatří k těm nejchudším ve společnosti. Stále více z nich pravidelně cestuje, a to i na drahé zájezdy do luxusních exotických destinací. Cestující senioři se tak pro cestovní kanceláře stávají stále významnější skupinou klientů. Slevy zatím pro ně ale všude nemají. Přečtěte si, kde vám v seniorském věku nabídnou speciální slevový program, kdo je u nás nejstarší cestovatel a kam míří turisté v seniorském věku nejčastěji.
Chudí čeští důchodci? Ale kdeže, jezdí i za exotikou
Money
Daně nejsou všechno
Jelikož je populační pokles běžným jevem západního světa, jistě se budou na řecký experiment upínat oči zahraničních odborníků a politiků. Bylo by však bláhové očekávat, že daňová zvýhodnění zažehnou demografickou revoluci. Jak podotýká The Guardian, dosavadní data hovoří přinejmenším rozporuplným tónem. Vláda se totiž prorodinné politice věnuje delší dobu.
Už Mitsotakisův první kabinet třeba výrazně zvýšil příspěvky na děti, ale výsledky tohoto kroku se jaksi nedostavily.
Porodnost, migrace a vývoj populace jsou natolik komplexní jevy, aby se daly vyřešit jednou daňovou reformou. Je třeba se podívat na větší obrázek řecké ekonomiky. Nízké mzdy, relativně vysoká nezaměstnanost, nedostatek atraktivních pracovních míst, drahé bydlením to není zrovna recept na dobrý život. „Musíte zvýšit produktivitu v zemi. Musíte zavést technologie. Musíte podpořit příliv přistěhovalců, zejména na vysoce produktivní pracovní místa,“ shrnul pro Euronews řecký ekonom Nikos Vettas.
Ačkoli opatření Mitsotakisovy vlády dávají smysl, samy o sobě řešení přinesou jen těžko. Málokdo se přestěhuje do opuštěné vesnice, kde se nic neděje, jen aby trochu ušetřil. Pravděpodobně ani nezaložíte velkou rodinu kvůli pár stovkám či tisícům měsíčně. K tomu je potřeba stabilní prostředí, které nabízí mladým rodinám rozmanité příležitosti.
Klíčovým úkolem je zvýšit životní úroveň, nakopnout průmysl, investovat do vzdělání, infrastruktury a veřejných služeb, vymýtit nerovnost. Jednoduše řečeno – řídit zemi tak, aby v ní lidé chtěli žít i bez toho, aby jim za to vláda platila.
