Orbán ztrácí v Maďarsku půdu pod nohama a jeho strana podporu. Bojí se, že může prohrát příští volby, přijít o moc i o svou imunitu. Začíná z posledních sil hystericky kopat kolem sebe, eskaluje rétoriku. Orbán věří, že mu ten „hmyz“, tj. opozice, média, soudci, firmy, nevládky, tam leze z ciziny. Chce Úřad pro ochranu suverenity, který může zařadit na černou listinu a pokutami zničit každou entitu, která má jakékoli financování ze zahraničí, včetně EU fondů, a bez možnosti se odvolat. Úplně v ruském stylu.
Novinky u daní z příjmů pocítí ve své peněžence řada daňových poplatníků už v příštím roce. Od příštího roku se například rozšíří řady zaměstnanců a OSVČ, kterých se týká druhá 23% sazba daně z příjmů. Změny se dále dotknou jak zaměstnanců se stravenkami a různými benefity, tak i všech, kteří pracují na dohody o provedení práce, jsou OSVČ nebo ti, kdo si dosud odčítali slevu na nepracují manželku či manžela. Až na výjimky, jako je školkovné, ale nepůjde o nijak závratné zdražení. Vláda si od těchto všech změn ovšem slibuje nejen více peněz do státní kasy, ale současně tím ruší i řadu nesystémových slev na daních, které různé skupiny bezdůvodně zvýhodňovaly oproti ostatním. Podrobnosti všech nejdůležitějších změn, které se týkají příjmů dosažených až v roce 2024, jsme probírali s daňovým poradcem Janem Kotalou, jedním ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Elektromobily značek Volkswagen, BMW, Nissan, Rivian, Hyundai a Volvo přijdou ve Spojených státech po pondělním zpřísnění podmínek o daňovou úlevu 7500 dolarů (kolem 160 800 korun). S odvoláním na nová pravidla o tom informovalo americké ministerstvo financí. Cílem těchto pravidel je zbavit USA závislosti na Číně v oblasti dodavatelských řetězců baterií pro elektromobily, připomíná Reuters.
Od letoška paušální daň může využívat větší počet živnostníků. Mění se ovšem výše zálohy, horní limit a zavádí se tři pásma s různou sazbou daně dle typu činnosti a příjmu. Přihlašování, odhlašování i přestupy na jiné pásmo je třeba ale udělat do 10.ledna 2023.
Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP.
Prezident Donald Trump odmítl zprávy některých médií, že se chystá brzy odvolat šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Do budoucna ale nic nevyloučil. O plánu informovala s odkazem na svůj zdroj agentura Bloomberg a podobně už v úterý spekulovala stanice CBS.
Izraelská ultraortodoxní strana Šas oznámila, že odchází z vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua. Neopouští však parlamentní koalici, kabinet si tak ve 120členném parlamentu udrží těsnou většinu, píše agentura Reuters.
Prezident Donald Trump se podle zdroje z Bílého domu chystá brzy odvolat šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, uvedla to agentura Bloomberg. Podobně už v úterý spekulovala stanice CBS. Na zprávy o možném odvolání šéfa Fedu, což by byl bezprecedentní krok, reagují výrazným poklesem akcie amerických bank. Dolů zamířil i celý americký akciový trh.
Číst více
Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit ❌, při dnešním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením svých obav ohledně budoucích dodávek plynu.
Číst více
Ceny ropy 🛢 dnes klesají, přispívá k tomu zpráva o překvapivém růstu zásob benzinu ve Spojených státech. Severomořská ropa Brent vykazuje pokles o téměř 1,1 procenta a sestoupila pod 68 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácí asi 1,2 procenta, dostala se tak pod 66 dolarů za barel.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl o 0,21 procenta na 2169,74 bodu. Oslabila většina hlavních emisí burzy, včetně akcií Komerční banky, se kterými se obchodovalo v největším objemu a které depsaly 0,98 procenta na 1014 korun.
Koruna mírně posiluje 💪 k euru, obchoduje se za 24,64 koruny za euro. Oproti úternímu podvečeru si k jednotné evropské měně polepšila o tři haléře, drží se tak poblíž nejsilnějších hodnot od loňského června. Naopak vůči dolaru koruna o dva haléře oslabila na 21,25 koruny za dolar.
Evropská komise představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur 💶(49,3 bilionů korun). Oznámil to eurokomisař Piotr Serafin. Návrh jako první prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu. Jde o rozpočet vyšší než současných 1,2 bilionu eur pro roky 2021 až 2027.
Číst více
Ministerstvo obrany nakoupí 14 600 ochranných balistických přileb s příslušenstvím za 1,54 miliardy korun bez DPH. Smlouvu by měl úřad podepsat do konce října letošního roku, dodání přileb očekává do konce října 2026. O zakázce realizované prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA) ministerstvo informovalo vládu.
Americké banky Goldman Sachs, Morgan Stanley a Bank of America ve druhém čtvrtletí zvýšily zisky 💰. Těžily z růstu příjmů z obchodování, za kterým stály výkyvy na finančních trzích spojené s celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše Reuters na základě výsledkových zpráv jednotlivých podniků.
Číst více
