Řecká vláda chce podnítit porodnost a vrátit život na vylidněný venkov. Pomoci mají výrazné daňové úlevy pro rodiny či obyvatele malých vesnic, které budou rozpočet ročně stát více než půl druhé miliardy eur. Proč Řeky jejich demografický vývoj tak děsí? A může jejich plán vyjít a třeba i inspirovat ostatní evropské země?
Nejbližší termín podání daňového přiznání, který se týká velkého počtu daňových poplatníků je už 2. května 2024. Do tohoto data musí podat daňové přiznání za rok 2023 povinně elektronicky všichni živnostníci a OSVČ. Finanční správa očekává, že letos počet elektronických podání překročí 70procentní hranici z 2,9 milionu daňových přiznání. Upozorňujeme proto na nejčastější chyby, které lidi u elektronického podání dělají.
Letošní finanční novinka, Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, má Čechy přimět k aktivnějšímu investování, a zvláště tomu směrovanému k tvorbě dlouhodobé rezervy na stáří. DIP ovšem mohou podle zákona poskytovat jedině v Česku regulované finanční instituce. Takových je v seznamu českých institucí osmnáct a v zahraničním seznamu jsou stále jen dvě. Zjistili jsme, které banky se kvůli DIP už zaregistrovaly a která největší stále chybí.
Novinky u daní z příjmů pocítí ve své peněžence řada daňových poplatníků už v příštím roce. Od příštího roku se například rozšíří řady zaměstnanců a OSVČ, kterých se týká druhá 23% sazba daně z příjmů. Změny se dále dotknou jak zaměstnanců se stravenkami a různými benefity, tak i všech, kteří pracují na dohody o provedení práce, jsou OSVČ nebo ti, kdo si dosud odčítali slevu na nepracují manželku či manžela. Až na výjimky, jako je školkovné, ale nepůjde o nijak závratné zdražení. Vláda si od těchto všech změn ovšem slibuje nejen více peněz do státní kasy, ale současně tím ruší i řadu nesystémových slev na daních, které různé skupiny bezdůvodně zvýhodňovaly oproti ostatním. Podrobnosti všech nejdůležitějších změn, které se týkají příjmů dosažených až v roce 2024, jsme probírali s daňovým poradcem Janem Kotalou, jedním ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Elektromobily značek Volkswagen, BMW, Nissan, Rivian, Hyundai a Volvo přijdou ve Spojených státech po pondělním zpřísnění podmínek o daňovou úlevu 7500 dolarů (kolem 160 800 korun). S odvoláním na nová pravidla o tom informovalo americké ministerstvo financí. Cílem těchto pravidel je zbavit USA závislosti na Číně v oblasti dodavatelských řetězců baterií pro elektromobily, připomíná Reuters.
Od letoška paušální daň může využívat větší počet živnostníků. Mění se ovšem výše zálohy, horní limit a zavádí se tři pásma s různou sazbou daně dle typu činnosti a příjmu. Přihlašování, odhlašování i přestupy na jiné pásmo je třeba ale udělat do 10.ledna 2023.
Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP.
Německo musí počkat, až Spojené státy a Izrael dosáhnout v Íránu svých válečných cílů, teprve pak bude reálně možné vyjednat obnovení volné plavby přes Hormuzský průliv. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým protějškem Jorgosem Gerapetritisem to dnes řekl německý ministr zahraničí 👨 Johann Wadephul. Gerapetritis řekl, že Řecko chce trvalé mírové řešení a nepodporuje uzavírání separátních dohod o průplavu přes průliv mezi Perským zálivem a Arabským mořem.
Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl ❌ zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac.
Kvůli vývoji na mezinárodním trhu s plynem by Německo letos mohlo čelit ☝️ problémům s naplněním plynových zásobníků. Uvedl to dnes německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES. Podle něj sice válka s Íránem a narušení plavby přes Hormuzský průliv nezpůsobily přímo technické problémy se zásobováním, výrazně ale zvýšily ceny na globálním trhu s plynem.
Všichni čtyři žijící bývalí prezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu 👴 Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, Billa Clintona a George Bushe mladšího.
Peníze ze zvláštního fondu, který před rokem schválili němečtí poslanci, ❌ nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. K tomuto závěru dospěl hospodářský institut Ifo, který o tom dnes informoval na svém webu. Podle něj 95 procent prostředků z fondu financovaného z půjček vláda kancléře Friedricha Merze využila na látání děr v rozpočtu.
Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom to uvedl předseda Evropské rady 👨 António Costa.
V hodnocení akcí spolku Milion chvilek pro demokracii je česká společnost rozdělená. Voliči vládních stran si myslí, že účastníci akcí Milionu chvilek jsou 💰 podplaceni nebo jinak manipulováni. Naopak podporu má spolek u voličů opozičních stran, kteří akce považují za projev demokracie a zájmu veřejnosti o politiku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.
Developer Skanska Residential ✅ dokončuje výstavbu rezidenční čtvrti Albatros v pražských Kbelích za nižší jednotky miliard korun. Společnost začala stavět poslední etapu projektu se 178 byty, jejíž dokončení je plánováno na začátek roku 2028. Poslední etapa by měla vyjít na zhruba 917 milionů korun.
Předseda Evropské rady António Costa od maďarského premiéra Viktora Orbána ☝️ očekává, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu EU. Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát poté, co se Evropská unie na něčem shodla, vzal své slovo zpět.
Při pákistánském útoku na nemocnici pro léčbu drogových závislostí v Kábulu zemřelo 4️⃣0️⃣0️⃣ lidí, uvedl dnes podle agentury AP zástupce mluvčího afghánského vládního islamistického hnutí Tálibán Hamdulláh Fitrat. Pondělní úder podle něj zranil nejméně 250 lidí. Na místě pokračují záchranné práce, podle zástupce vlády je možné, že počet obětí nadále poroste.