Řecká vláda chce podnítit porodnost a vrátit život na vylidněný venkov. Pomoci mají výrazné daňové úlevy pro rodiny či obyvatele malých vesnic, které budou rozpočet ročně stát více než půl druhé miliardy eur. Proč Řeky jejich demografický vývoj tak děsí? A může jejich plán vyjít a třeba i inspirovat ostatní evropské země?
Nejbližší termín podání daňového přiznání, který se týká velkého počtu daňových poplatníků je už 2. května 2024. Do tohoto data musí podat daňové přiznání za rok 2023 povinně elektronicky všichni živnostníci a OSVČ. Finanční správa očekává, že letos počet elektronických podání překročí 70procentní hranici z 2,9 milionu daňových přiznání. Upozorňujeme proto na nejčastější chyby, které lidi u elektronického podání dělají.
Letošní finanční novinka, Dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP, má Čechy přimět k aktivnějšímu investování, a zvláště tomu směrovanému k tvorbě dlouhodobé rezervy na stáří. DIP ovšem mohou podle zákona poskytovat jedině v Česku regulované finanční instituce. Takových je v seznamu českých institucí osmnáct a v zahraničním seznamu jsou stále jen dvě. Zjistili jsme, které banky se kvůli DIP už zaregistrovaly a která největší stále chybí.
Novinky u daní z příjmů pocítí ve své peněžence řada daňových poplatníků už v příštím roce. Od příštího roku se například rozšíří řady zaměstnanců a OSVČ, kterých se týká druhá 23% sazba daně z příjmů. Změny se dále dotknou jak zaměstnanců se stravenkami a různými benefity, tak i všech, kteří pracují na dohody o provedení práce, jsou OSVČ nebo ti, kdo si dosud odčítali slevu na nepracují manželku či manžela. Až na výjimky, jako je školkovné, ale nepůjde o nijak závratné zdražení. Vláda si od těchto všech změn ovšem slibuje nejen více peněz do státní kasy, ale současně tím ruší i řadu nesystémových slev na daních, které různé skupiny bezdůvodně zvýhodňovaly oproti ostatním. Podrobnosti všech nejdůležitějších změn, které se týkají příjmů dosažených až v roce 2024, jsme probírali s daňovým poradcem Janem Kotalou, jedním ze šéfů poradenské společnosti EKP Advisory.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Vláda zveřejnila soubor opatření, jimiž se chystá snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 54,4 miliardy korun. Zahrnuje zvýšení daní firmám i zaměstnancům, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Vzrostou také odvody živnostníků a stát opět zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Díky tomu mají naopak zlevnit potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se ale přesunou do základní 21procentní sazby.
Elektromobily značek Volkswagen, BMW, Nissan, Rivian, Hyundai a Volvo přijdou ve Spojených státech po pondělním zpřísnění podmínek o daňovou úlevu 7500 dolarů (kolem 160 800 korun). S odvoláním na nová pravidla o tom informovalo americké ministerstvo financí. Cílem těchto pravidel je zbavit USA závislosti na Číně v oblasti dodavatelských řetězců baterií pro elektromobily, připomíná Reuters.
Skupina Hyundai Motor Group investuje do roku 2030 do výroby elektromobilů v Jižní Koreji 24 bilionů wonů (přes 389 miliard korun).
Od letoška paušální daň může využívat větší počet živnostníků. Mění se ovšem výše zálohy, horní limit a zavádí se tři pásma s různou sazbou daně dle typu činnosti a příjmu. Přihlašování, odhlašování i přestupy na jiné pásmo je třeba ale udělat do 10.ledna 2023.
Polsko chce od 1. července snížit daň z příjmu fyzických osob ze 17 na 12 procent. Změna by se měla dotknout důchodců nebo lidí pracujících na plný úvazek, uvedla dnes agentura PAP.
Alternativa pro Německo podle🗳️🗳️🗳️ prognózy ZDF získala v zemském sněmu Saska-Anhaltska 41 křesel, podle ARD 39 křesel, k většině by potřebovala 42 křesel. Podle prognóz dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle obou prognóz získala 18,5 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Číst více
