Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice
Škoda Auto / užito se svolením
Lukáš Kovanda

Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.

Ocel je pro více než sedm z deseti respondentů aktuálního průzkumu STEM/MARK strategickým materiálem nutným pro chod společnosti i obranu státu. Osm z deseti lidí navíc podporuje, aby byla ČR v produkci oceli co nejvíce soběstačná a souhlasí se státní podporou tohoto odvětví. Největší hrozbou pro český průmysl jsou podle veřejnosti vysoké ceny energií, následují regulace EU v čele s Green Dealem a třetí místo zaujímá konkurence ze zemí mimo Evropu.

Na rostoucí problémy upozorňuje i Ocelářská unie. Povinné miliardové investice do dekarbonizace se podle ní za současných podmínek nevyplácejí a vedou k odkládání projektů – například v Třineckých železárnách. Oceláři varují, že pokud se situace nezmění, zdraží ocel natolik, že se stane neprodejnou a Evropa bude paradoxně dovážet méně ekologickou ocel ze zemí, které evropská pravidla neplní.

Že podmínky nejsou ideální, ukazuje i srpnový index podmínek v českém zpracovatelském průmyslu od S&P Global. Spadl na 49,4 bodu, což znamená mírné zhoršení oproti červenci a potvrzuje, že druhé pololetí může být slabší než první, které těžilo z předzásobení kvůli hrozbě amerických cel.

Pozitivní zprávou je naopak nejvýraznější růst nových zakázek od února 2022. Nejlépe se daří strojírenství a výrobě stavebních materiálů. Jde však hlavně o domácí poptávku – exportní zakázky naopak klesají. Objem výroby zůstává prakticky beze změny, podniky dál propouštějí a šetří, aby si udržely konkurenceschopnost v prostředí vyšších cel a sílící asijské konkurence. Silná koruna zatím průmysl nebrzdí, naopak mu pomáhá snižovat dovozní náklady.

Automobilový průmysl zůstává dominantní složkou české ekonomiky. Loni se v tuzemských závodech vyrobilo 1,46 milionu vozidel, což nás v přepočtu na obyvatele řadí mezi světovou špičku. Téměř všechna auta míří na export, a proto je celý sektor mimořádně citlivý na výkyvy zahraniční poptávky.

Problémy českého průmyslu prohlubuje i vývoj v Německu, které je naším hlavním obchodním partnerem. Od roku 2019 tam průmysl ztratil 250 tisíc pracovních míst, téměř polovinu v automobilkách. Útlum německých zakázek tak dříve či později zasáhne i české dodavatele. Situaci ztěžují i Spojené státy – prezident Donald Trump od srpna zavedl 15procentní clo na většinu dovozu z EU. Přímý český export do USA je sice malý, ale dopady pocítíme nepřímo, právě přes evropský průmysl.

Už téměř rok uplynul od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi varoval Brusel před klesajícím vlivem EU, přeregulovaností a nedostatkem investic. EU však místo zjednodušení pravidel zrychlila tempo Green Dealu a přidala nové regulace. Administrativní zátěž dál roste, zatímco čínské či americké firmy takové bariéry vůbec neznají. Nedůvěru investorů potvrzuje i to, že americká Intercontinental Exchange nezařadila unijní dluhopisy mezi aktiva na úrovni státních bondů. EU si tak půjčuje dráž než některé své členské státy.

Český průmysl proto stojí před výzvou: zůstat konkurenceschopný, přežít drahé energie, rostoucí regulace a geopolitický tlak – a nenechat se odsunout na vedlejší kolej.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Související

Průmyslová výroba v Česku

Lukáš Kovanda: Český průmysl roste. I kvůli obavě z Trumpových cel, vůči nimž je ale zatím odolný

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Brusel stupňuje obchodní válku. Evropanům podraží whisky a motorky

Přečíst článek

Brněnský Seyfor chce být do pěti let globálním jednorožcem

Brněnský Seyfor chce být do pěti let globálním jednorožcem
Profimedia
 ČTK

Brněnská společnost Seyfor, která se zabývá vývojem firemního softwaru, loni zvýšila tržby o více než 600 milionů korun na 4,7 miliardy korun. Dosáhla toho jak řadou akvizic, tak organickým růstem, který zajišťují především cloudové služby. Zisk firmy se loni zvýšil o polovinu na 318 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.

Do roku 2030 se společnost chce stát tzv. jednorožcem, tedy firmou, jejíž hodnota bude vyšší než jedna miliarda dolarů (téměř 21 miliardy korun).

Firma v posledních letech pokračuje v intenzivním akvizičním tempu a neopustila je ani letos. Loni si upevnila pozici v jihovýchodní Evropě, koupila například firmu v Srbsku, ale nakupovala i v Česku. Jejím cílem je budovat systém z firem, který umožní řešit všechny podnikové procesy ve firmách všech velikostí.

Vyvíjí a spravuje ERP systémy (integrují klíčové podnikové systémy), účetní a fakturační systémy, mzdové a personální systémy, pokladní systémy pro maloobchod a restaurace, marketingová řešení, cloudové služby, IT infrastrukturu, datovou analytiku či systémy pro sledování a správu vozového parku. Intenzivně pracuje i s umělou inteligencí, kterou využívá tam, kde může zjednodušit a zrychlit některé procesy. Využívá se v prediktivní analytice či v automatizaci rutinních úkolů.

Brněnský Seyfor šlape do pedálů. Po Dotykačce kupuje i vývojáře z Maďarska

Brněnská softwarová skupina Seyfor oznámila letos oznámila už druhou významnou akvizici. Za nižší stovky milionů korun koupila maďarskou IT firmu Revolution Software. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Přečíst článek

Firma pomáhá podnikům nejen se samotnou digitalizací, ale s celkovou transformací, která jim umožní přizpůsobovat se aktuálnímu stavu ve vývoji technologií a využívat je. Zákazníky má v současnosti ve 42 zemích světa a zaměstnanců měla na konci loňského roku 1850, což byl meziroční nárůst o více než 300. Většinovým trhem zatím zůstává Česko, z něhož plynuly tržby ve výši 2,6 miliardy korun.

Největší příležitosti k růstu aktuálně firma vidí na východ od Česka. „Vidíme, jaké výzvy tento trh čekají a chceme v tomto regionu patřit mezi tři největší výrobce softwaru,“ uvedl ve zprávě generální ředitel a zakladatel firmy Martin Cígler. Jeho společnost vznikla v roce 1990 jako Cígler Software.

Martin Cígler

Budoucí miliardář Cígler: Vizi prodat firmu nemám, zajímavé nabídce bych se ale nebránil

Hned po sametové revoluci začal Martin Cígler podnikat, vytvořil svůj první účetní program pro firmy. Nyní je společnost Solitea, kterou založil a vede ji, hegemonem podnikového software ve střední Evropě. A dál roste. Její programy využívá přes čtvrt milionu firem v Česku, na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku a dalších zemích. Solitea v posledních letech kupuje ve spojení s investiční skupinou Sandberg jednu firmu za druhou a zvětšuje svůj dosah. Má Dotykačku, iDoklad a dalších víc než třicet produktů. Už kolem ní začaly kroužit nadnárodní IT koncerny. Cígler má našlápnuto stát se jedním z nejbohatších lidí v Česku.

Přečíst článek

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Český Footshop hlásí vyšší zisk i ambice. Chystá expanzi na západní trhy

Peter Hajduček, zakladatel Footshop a Václav Staněk, majitel firmy Botas.
Profimedia.cz
Zdeněk Pečený
pez

Český Footshop má za sebou silné pololetí, navýšil tržby i zisk a chystá expanzi do západní Evropy. Ještě letos chce otevřít první obchod ve Francii, v hledáčku má Paříž, Lyon a Marseille.

V první polovině letošního roku Footshop, jehož akcie se obchodují na pražské burze, výrazně zvedl provozní zisk – a to i přes silnější korunu a investice do růstu. Zisk EBITDA před odpisy a zdaněním dosáhl letos v prvním pololetí 71 milionů korun, což je asi třetinový nárůst oproti stejnému období roku 2024. Tržby prodejce volnočasové obuvi a oblečení vzrostly v pololetí o 38 procent na 891 milionů korun.

„Výsledky potvrzují, že kombinace expanze, práce s marží a lepší operativy zvyšuje naši ziskovost i odolnost,“ říká finanční ředitel Leoš Brabec. Firma zároveň drží celoroční cíl: tržby mezi 1,8 až 2 miliardami korun a provozní zisk mezi 150 až 180 miliony korun.

Pozitivní růst v letošním prvním pololetí podpořilo podle zástupců firmy zejména navýšení počtu objednávek, a to o 41 procent proti stejnému období loňského roku. Za uplynulých 12 měsíců odbavil Footshop více než milion objednávek.

Footshop

Streetwearu se daří. Footshopu meziročně vzrostly tržby o 34 procent

Prodejce streetwearové obuvi Footshop loni meziročně zvýšil tržby o 34 procent na 1,43 miliardy korun. Zisk EBITDA před započtením úroků, daní a odpisů vzrostl zhruba dvojnásobně na 117 milionů korun. Pro letošní rok skupina plánuje růst tržeb na 1,7 až 1,9 miliardy korun a zisk EBITDA chce zvýšit na 140 až 160 milionů korun.

Přečíst článek

Pro rozvoj firmy bylo významné i rozšiřování produktového porftolia, zejména ve sportovních kategoriích, a expanze do zahraničí. V loňském roce například více než tři čtvrtiny tržeb pocházely z prodejů mimo ČR.

„První polovina roku 2025 představovala pro skupinu Footshop přelomové období, které bylo charakterizováno především mezinárodní expanzí do deseti nových zemí. Díky tomu jsme dosáhli téměř úplného pokrytí Evropy,“ řekl Peter Hajduček, CEO a zakladatel skupiny Footshop.

Po upevnění pozic ve střední a východní Evropě, společnost má nyní v regionu CEE šest kamenných prodejen, se Footshop zaměří i na západní trhy. „Chceme ukázat, že česká značka se může prosadit i v Paříži. Aktivně jednáme o prostorech v Paříži a Lyonu, sledujeme také Marseille. Do konce roku bychom rádi otevřeli alespoň jeden obchod,“ dodal Hajduček.

Vít Staněk, zachránce Botas

Vít Staněk: Do každého návrhu botasek dávám kus sebe

Sourozenci Staňkovi oživují na Zlínsku Baťovskou tradici. Starší z bratrů Václav má vlastní, úspěšnou značku obuvi Vasky a mladší Vít od minulého roku šéfuje značce Botas, kterou před rokem společnost Vasky koupila. Společnými silami se tak snaží vzkřísit brand se 75letou historií. Jak jim společné podnikání šlape a co dělají pro to, aby společný byznys nebyl předmětem rodinných svárů a neskončil rozkolem, jako tomu bylo v případě bratrů Baťových, prozradil mladší z bratrů Vít v rozhovoru pro server mistoprodeje.cz.

Přečíst článek

Dalšími metropolemi, kam skupina míří svou pozornost, jsou Sofie nebo Atény. „Důležitou se pro nás stává i Ukrajina, kde jsme v prvním pololetí zaznamenali rychlý a trvalý nárůst on-line prodeje, navzdory náročným podmínkám. Po pouhém roce činnosti je tak Ukrajina naším pátým největším trhem,“ dodal Hajduček.

Cílem je získat výraznější viditelnost u globálních značek i nových zákazníků a propojit retail s online prodejem, který dnes tvoří většinu tržeb.

Od sneakers ke sportu

Růst Footshopu táhne nová sportovní kategorie – běh, outdoor a trénink –, pomáhá v tom i spolupráce s AC Sparta Praha a adidasem. Třetí sada dresů se stala nejúspěšnějším „dropem“ v historii klubu a posílila dosah Footshopu mimo klasickou sneakers komunitu. Současně běží robotizace pražského skladu, která má do začátku roku 2026 přinést nižší mzdové náklady a rychlejší expedici.

Cíl pro rok 2029

Ambice jsou jasné. Do čtyř let míří Footshop na tržby mezi 2,8 až 3,1 miliardami korun a na provozní zisk v pásmu 220 až 260 milionů korun, což odpovídá průměrnému ročnímu růstu o deset až 14 procent. „Chceme stabilně růst tempem kolem deseti až třinácti procent ročně a zároveň zůstat efektivní. Investujeme tam, kde to urychlí škálování – do skladové automatizace, obsahu a retailu na klíčových adresách,“ uzavřel Brabec.

Společnost Footshop založil v roce 2012 v Praze Peter Hajduček. Firma distribuuje prémiové řady obuvi i oblečení značek Adidas, Nike, Converse či Vans. V červnu roku 2023 firma WOOD SPAC One ze skupiny Wood & Company oznámila, že ve skupině Footshop za 445 milionů korun odkoupila podíl 48,5 procenta. Od předloňského srpna jsou také akcie Footshopu veřejně obchodovatelné na trhu Start pražské burzy.

Související

Nejenom nový stadion. Manchester United má nové zázemí. I tuzemské fotbalisty čekají miliardové investice

Přečíst článek
Doporučujeme