Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Putin dál decimuje mladou generaci Rusů. Do armády povolal více branců

Putin povolává do armády více branců
ČTK
 ČTK

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.

Podzimní odvod potrvá od 1. října do 31. prosince, píše Meduza a připomíná, že loni během podzimního odvodu Rusko povolalo do vojenské služby 133 tisíc branců a během letošního jarního odvodu 160 tisíc mužů. Server The Moscow Times tehdy napsal, že jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, loni na jaře úřady povolaly do služby v armádě 150 tisíc mužů.

Putin od rozpoutání války proti Ukrajině ujišťoval, že do bojů nasadí pouze profesionální vojáky a že povolanci k povinné vojenské službě se do války nedostanou. Ale v médiích se od začátku invaze objevovaly zprávy o zapojení branců do války. Například povolanci tvořili zčásti posádku vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, křižníku Moskva, který ukrajinské síly potopily v dubnu 2022, napsal už dříve server BBC.

Bývalá šéfka MI5: Británie už je zřejmě ve válce s Ruskem

Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.

Přečíst článek

Kreml od invaze na sousední Ukrajinu v roce 2022 třikrát nařídil rozšířit řady armády, připomněla dnes agentura DPA. Šéf Kremlu naposledy loni v září výnosem navýšil počet příslušníků ozbrojených sil o asi 180 tisíc na 1,5 milionu. Prezidentský dekret tehdy zmiňoval celkem 2,38 milionu lidí v ozbrojených silách, v případě 1,5 milionu lidí se jedná o aktivní vojáky.

Kromě toho Rusko v září 2022 oznámilo „částečnou mobilizaci“ asi 300 tisíc záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící na Ukrajině. To podle agentury Reuters přimělo desítky tisíc mužů v branném věku k útěku ze země. Vojenská služba je v Rusku povinná na rok, ale už dlouho je citlivou záležitostí. Mnozí Rusové raději odchází i do zahraničí, aby se vyhnuli převzetí povolávacích rozkazů, vydávaných dvakrát ročně, na jaře a na podzim.

Související

Orbán: Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí

Maďarský premiér Viktor Orbán
ČTK
 ČTK

Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. „Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země,“ řekl Orbán v podcastu mluvčího jeho strany Fidesz. Dodal, že „my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně“.

AFP označuje Orbána za nejostřejšího kritika Ukrajiny v Evropské unie. Jeho vláda zemi bránící se ruské invazi odmítá posílat zbraně, brzdí tvrdší unijní sankce proti Moskvě a odmítá možné členství Kyjeva v EU. Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem jsou dlouhodobě napjaté. Orbánova vláda obviňuje Kyjev z porušování práv maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny a staví se proti povolávání těchto Maďarů do ukrajinské armády.

Šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás dnes oznámil, že maďarské úřady zablokují přístup na 12 ukrajinských zpravodajských serverů, včetně Ukrajinské pravdy nebo Hromadske. Jde o odvetné opatření za krok ukrajinských úřadů, které nedávno na podnět tajné služby zablokovaly přístup k 15 serverům kvůli šíření ruské propagandy. Jsou mezi nimi i dva maďarské weby.

Automobilka BMW otevřela v Maďarsku továrnu na výrobu elektromobilů

BMW v Maďarsku otevřela továrnu na elektromobily. Orbán neskrýval nadšení

Německá automobilka BMW slavnostně otevřela novou továrnu na výrobu elektromobilů v maďarském městě Debrecín. Investice do továrny činí dvě miliardy eur, tedy téměř 49 miliard korun, a zahrnují rovněž závod na baterie. Informovala o tom agentura APA.

Přečíst článek

Související

Bruno Kahl

Ukrajina je pro Rusko jen první krok při cestě na Západ, říká šéf německé zpravodajské služby

Přečíst článek

Průzkum Median: ANO drží náskok, výrazně posílili Piráti a vyrovnali se Starostům

Šéf ANO Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta, stejně jako v srpnu. Vyplývá to z zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Median. Koalice Spolu podle něj posílila na 21 procent voličů. Významný růst oproti srpnu zaznamenali Piráti, kteří se s deseti procenty vyrovnali Starostům. Ostatní strany mírně ztrácely a Motoristé sobě by se podle modelu do Sněmovny nedostali.

Po ANO a Spolu by třetím nejsilnějším subjektem ve Sněmovně byla SPD. Model Medianu jí přisuzuje zisk 13 procent hlasů, o jeden procentní bod méně než v srpnu. Dva procentní body ztratil STAN. S desetiprocentním ziskem by se Starostové dělili o čtvrtou pozici s Piráty, kteří v porovnání se srpnem posílili o 3,5 procentního bodu, rovněž na deset procent.

Pokles o dva procentní body zaznamenalo hnutí Stačilo! Hlas by mu v září dalo sedm procent hlasujících. Půl procentního bodu pod hranicí pro vstup do Sněmovny by skončili Motoristé sobě, kteří v srpnu měli pět procent.

Zleva europoslanec Filip Turek a bývalý prezident Václav Klaus (vpravo) na na členské schůzi Motoristé sobě

Budou Motoristé jazýčkem na vahách?

Tomio Okamura a Kateřina Konečná se mohou dál těšit na vstup do příští poslanecké sněmovny. Na rozdíl od Voltu. Ústavní soud hodil do koše podnět strany Volt, který vymyslel fígl a najal právníka, aby dokázal, že SDP a Stačilo! jsou nepřiznané koalice a žádal soud, aby zrušil jejich kandidátky. Neuspěl.

Přečíst článek

V přepočtu na mandáty by ANO mělo ve Sněmovně 67 poslanců. Koalici Spolu, tvořenou ODS, lidovci a TOP 09, by reprezentovalo 46 zástupců. SPD by měla 28 křesel, Starostové s Piráty po 22 mandátech. Za Stačilo! by v dolní komoře usedlo 15 zástupců. Současná vládní koalice by tak měla ve dvousetčlenné Sněmovně 68 hlasů, spolu s Piráty pak menšinu 90 křesel.

Sněmovních voleb by se podle Medianu určitě zúčastnilo 50,5 procenta dotázaných. Dalších 12 procent účast zvažuje. V porovnání se srpnem tak ochota jít k volbám vzrostla.

Průzkum mínění pro volební model prováděla agentura Median od 1. do 25. září. Zapojilo se do něj 1019 respondentů ve věku 18 a více let. Statistická odchylka činí 0,5 procentního bodu u malých stran až 3,5 procentního bodu u největších stran.

Volby do Sněmovny se budou konat 3. a 4. října. Od úterý začne platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních a volebních průzkumů. Má zabránit ovlivňování voličů na poslední chvíli. Zákaz skončí v sobotu ve 14:00, tedy po uzavření volebních místností.

Související

Doporučujeme