Audio verze článku

Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.

Ne, že by chtěli přidávat jenom učitelé. Přidat by chtěl každý. Každý placený z eráru. Soudci, hasiči, policisté, lékaři, úředníci. Ti všichni jsou na pravidelné zvyšování platů navyklí, dokonce mají oporu v zákoně.

Na příští rok navrhují odbory „zvýšení tarifů“ všech státem placených lidí o deset procent. Schůzka odborářů s vládou na toto téma se uskuteční ve středu. Ministerstvo práce navrhlo navýšení platů o pět procent, nebo o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o devět až 13 procent. Celkem připravilo šest variant. Výdaje na přidání se podle resortu pohybují od 23,5 do 45,1 miliardy korun. Ale protože je před volbami, dá se čekat větší benevolence vlády ke zvyšování platů.

Neslibuj, co nemůžeš splnit

Učitelům „pravicová“ vláda v roce 2023 slíbila platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Takovou záruku neměl stát dávat. Stejně ji neplní. Proč? Protože plošně zvedá platy všem, zvyšuje státní dluh, a nemá jak tyto nesmyslné sliby plnit.

Takový slib byl dobře vyargumentován. Když budou mít učitelé vyšší plat, přiláká tato profese lepší lidi a ti dostanou naše děti do první ligy. Zádrhel ovšem je, že není na neustálé navyšování platů učitelů kde brát. Jedině na dluh. Ten má být příští rok 280 miliard korun. To je ovšem učitelům jedno.

Průměrná mzda v Česku přirozeně pořád roste. V roce 2024 byla přes 46 tisíc korun. Ne proto, že by úspěšná mladá firma zvyšovala z výnosů platy svých pár zaměstnanců. Roste proto, že vláda, ta či ona, dělá kobercové nálety na zvyšování platů statisícům lidí pracujících pro erár. Z politických důvodů, vždy jsou nějaké volby.

Učitelům rostly platy na začátku letošního roku o sedm procent. Přesto se jejich platy relativně propadají. Zatímco v roce 2023 tvořil učitelský plat v průměru 113 procent celostátní průměrné mzdy, v roce 2025 to bude kolem 108 procent, vyplývá ze studie think tanku IDEA/CERGE‑EI. Podle údajů Českého statistického úřadu byla za rok 2024 průměrná měsíční mzda učitelů v mateřských školách 41 702 korun, na základních školách 52 555 korun a na středních školách 55 197 korun. Průměrný plat učitele v roce 2025 by měl být podle propočtu studie mezi 53 800 až 56 tisíci korunami měsíčně.

Zarážející je, že se pořád vede společenská debata o platech učitelů, ale ne o kvalitě výuky. Podle novely školského zákona by měl být přístup učitelů vůči dětem vstřícnější a učitelé by měli rozvíjet jejich kreativitu. Má to znamenat, že učitelé před začátkem školního roku rozešlou rodičům nekonečný seznam pomůcek, které mají rodiče zakoupit? Špejle, tuš, desítky různých sešitů, tempery a nevím co ještě. Účty rodičů jdou do tisíců. Zatímco učitelům nárokově roste plat. Tady něco nesedí.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Stačilo těží z nostalgie, ale je to spíš útěk před složitostí dnešního světa. Vybírá si z minulosti to příjemné – levné potraviny, dostupné bydlení, klid na práci. Zapomíná na dusivou kontrolu, ideologii, zavřené hranice a věznění. Nejde o žádnou autentickou levici, jen nabízí jednoduchou odpověď a přehledný svět těm, kteří se v dnešních divokých proměnách ztrácejí. Místo už prošlé hantýrky starých komunistů teď obohatili slovník o populistické fráze. Výsledek je ale podobný.

Hnutí Stačilo! je šikovné zamaskování toho, že jde o komunisty. Navazují na tradici 35 let polistopadové politiky KSČM – být pořád v opozici. Stačilo! sice zní jako jasný vzkaz vládě: „Dost bylo Fialy.“ Jenže heslo lze číst i tak, že jeho protagonisté chtějí zůstat v opozici navždy, připraveni komukoli a kdykoli říct už „stačilo“.

Všechna hesla o tom, jak chtějí nahradit současný režim, vlastně až tak nemyslí vážně. Komunisté se jen chtějí vrátit a sedět v placených pozicích ve sněmovně v opozici, případně opět svůj vliv obchodovat, to je vše. Být permanentní opozicí v politice je tak pohodlné: nenesete nikdy žádnou odpovědnost, jen kritizujete. Takto fungovala celou dobu KSČM, vždy ve sněmovně, nikdy odpovědná. I proto říkají, že po volbách bez problémů podpoří menšinovou vládu ANO, což je Babišův sen. Když vidíte vliv a podporu agrobarona Zdeňka Jandejska a spol. vůči tomuto uskupení, nazačuje to, čí to je projekt a s jakým záměrem je vytvořen a tlačen.

Opoziční pohodlí a vládní chaos

Pokud by se někdy náhodou Stačilo! dostalo k podílu na moci (a tomu se chce za každou cenu vyhnout), rychle by se ukázalo, že jejich schopnosti končí u kritiky. Vládnutí vyžaduje práci, rozpočty, kompromisy, řízení ministerstev, na to heslo „stačilo“ nestačí.

Nostalgie jako marketing

Stačilo! těží z nostalgie, ale je to spíš útěk před složitostí dnešního světa. Vybírá si z minulosti to příjemné – levné potraviny, dostupné bydlení, klid na práci. Zapomíná na dusivou kontrolu, ideologii, zavřené hranice a věznění. Nejde o žádnou autentickou levici, jen nabízí jednoduchou odpověď a přehledný svět těm, kteří se v dnešních divokých proměnách ztrácejí. Místo už prošlé hantýrky starých komunistů teď obohatili slovník o populistické fráze. Výsledek je ale podobný.

Ego-projekt Sterzik

V čele hnutí stojí Daniel Sterzik alias Vidlák, to je nová postava. Působí jako takový malý zakomplexovaný chlapík s velkou touhou být vidět. Roky čekal, myslel si, že má na víc a teď ta příležitost přišla. Umí asi dobře glosovat hospodské debaty, ale jeho politický přehled končí na hranicích českého rybníčku, neumí jazyky. Je to jen frustrace přetavená do sloganu. Hnutí jako výtah k moci pro jednoho pasažéra, ego-projekt.

Konečná

Jako jediný personálně zajímavý moment na tom projektu mi připadá, že šéfka komunistů Kateřina Konečná nakonec kandiduje a tím by při zvolení musela skončit v Evropském parlamentu. Podle mě se tam už stejně nudí, sedí tam třetí období. A navíc za odsloužené roky tam dostane zajímavý příspěvek k důchodu, takže finančně zajištěna bude i dál.

Příspěvek pro europoslance k důchodu je mimochodem jeden z nejbizarnějších benefitů v politice. Nikdo nemůže chápat, proč se vůbec platí, i z našich daní. Bývalí europoslanci mají nárok na důchod už po dosažení věku 63 let. Nárok na tuto penzi má každý, kdo byl v europarlamentu alespoň jeden celý rok. Jeho výše tvoří 3,5 procenta platu europoslance za každý rok ve funkci, což je víc než slušné.

Recyklace starých kádrů

Stačilo! (tedy komunisté) stihli nalákat osvědčené politické turisty. Příkladem je Jana Bobošíková, známá politická oportunistka. Kandidovala prakticky v každých volbách za kohokoli, kdo jí nabídl platformu, je jí to úplně jedno. Tentokrát má šanci na volitelné místo za Stačilo!.

O Janě Maláčové a Lubomíru Zaorálkovi se toho napsalo dost, kvůli svému místu na kandidátce definitivně ukončili historii sociální demokracie. Ironií může být, že se hlavně Maláčové může stát, že kvůli volební aritmetice ani jako lídr Stačilo! v Praze na poslanecké křeslo nedosáhne.

Strany, které nejdou do voleb samy nebo v koalici, nedostanou od státu ani korunu

Politika

Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babiš je cesta na Východ. Toť jediný program premiéra Fialy

Názory

Premiér Fiala představil spolu s koaličními partnery Spolu, Lidovci a TOP 09, volební program. Měsíc před volbami. V čem se skrývá tajemný šém, kterým si má vláda udržet moc? Z tiskového mítinku, který se konal v nóbl pražské kavárně Louvre na Národní třídě, to šlo těžko vyčíst. Prostě bude svoboda a prosperita.

Dalibor Martínek

Přečíst článek