Komunistická strana si zvolila nové vedení. Nástupcem Kateřiny Konečné se stal bývalý mluvčí strany Roman Roun. Samotná KSČM od něj nejspíš něco očekává, zbytek vesmíru ale již spíš ne. Co bylo jasné v roce 2017, stává se realitou: KSČM nemá perspektivu, a tak je odsouzena k zániku. Přesto má ještě jednu poslední funkci, bez níž by byl politický život Andreje Babiše či Tomia Okamury složitější.
Dlouholetý politik KSČM Vojtěch Filip píše, proč chce kandidovat do Senátu.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by byla s výrazným odstupem vládní ODS s 15,5 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi.
Evropský parlament je o věcné diskuzi. Ostatní (europoslanci) mají své studie, my zase jiné, a ne vždy ten boj vyhrajeme. Nicméně ta debata se tam vede velmi konstruktivně, bez politického napadání, jak je v Česku stylem, srovnává pro ČTK Protext europoslankyně, předsedkyně KSČM a vedoucí kandidátka neparlamentní koalice Stačilo! Kateřina Konečná.
Bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes ve Sněmovně označil koncern Agrofert za svou firmu, když prohlásil, že koalice zneužívá politickou moc na boj proti ní. Uvedl také, že Ústavní soud je podle něj součástí nové totality a polistopadového kartelu, který podporují média, zejména veřejnoprávní. Přisvojil si zásluhy za to, že KSČM už není zastoupena ve Sněmovně. Až po zhruba tříhodinové kritice vlády začal navrhovat úpravy programu zářijové schůze dolní komory. Odmítl, že by jeho vystoupení bylo obstrukcí kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku.
Jak bude vypadat příští vláda, mohou rozhodnout menší strany, které se derou do sněmovny. Pro dominantní ANO platí, že případného koaličního partnera bude muset hledat právě mezi nimi. Pokud se nespokojí s Okamurovou SPD.
Do důležitých voleb do Poslanecké sněmovny zbývají už jen dva a půl měsíce. Kampani ale zatím dominují zcela bizarní zprávy.
Česko odmítá zákaz spalovacích motorů po roce 2035, zopakoval na jednání v Lucemburku český vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy). V tuto chvíli je podle něj nejdůležitější stanovit dobrý cíl pro rok 2030. Bez výrazných změn tohoto cíle, včetně větší flexibility, hrozí evropskému automobilovému průmyslu pokuty v řádu mnoha miliard eur, dodal.
