Vláda Donalda Trumpa má problém – jmenuje se dluh a není to problém nový. Výnosy amerických dluhopisů však rostly natolik, že se americká vláda ústy ministra financí Scotta Bessenta rozhodla k bezprecedentnímu kroku a ohlásila masivní výkup vlastních dluhopisů. To mělo výnosy srazit. A krátkodobě se to i povedlo. Ale nyní dluhopisy opět rostou.
Schválený státní rozpočet na letošní rok neodpovídá v některých oblastech realitě. Například výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie jsou podhodnocené, a naopak odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek jsou nadhodnocené. Navzdory určité konsolidaci veřejných financí stále roste státní dluh i výdaje na jeho obsluhu. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřad Miloslav Kala. Podle ministerstva financí však nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost se mění v závislosti na řadě vnějších faktorů.
Ne rozšíření Dukovan. Ani výstavba dálnic, ani bydlení. Dokonce ani ne valorizace důchodů. Klíčovým tématem Česka je růst platů učitelů. Kupodivu nejde o vzdělávání našich dětí a posouvání Česka vpřed v soutěži národů. Jde prostě a jenom o ty platy. Že prý když budou vyšší platy, děti budou chytřejší.
Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu
Podle dnes zveřejněných údajů ministerstva financí dosáhl státní dluh ČR (oficiálně dluh ústředních vládních institucí) na konci třetího čtvrtletí 3,334 bilionu korun a byl tak o 219 miliard vyšší než před rokem.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce nabídnout obcím a krajům, které mají úspory uložené v bankách, lepší úročení. Stát by mohl peníze samospráv mezitím použít na snížení nákladů na státní dluh. Píše to deník e15. Svaz měst a obcí (SMO) se debatě nebrání.
Kreml popřel tvrzení o chystané mobilizaci kvůli válce proti Ukrajině. "Kyjev se samozřejmě snaží ideologicky destabilizovat situaci v naší zemi. To všechno jsou informační kachny, záměrně protlačované do médií," řekl televizi RTVI mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Číst více
