Český státní dluh se v roce 2025 zvýšil o více než 312 miliard korun a dosáhl 3,678 bilionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy o řízení státního dluhu. Zadlužení vůči výkonu ekonomiky meziročně stouplo na 43,1 procenta HDP.
Míra zadlužení ke konci loňského roku vzrostla na 42 procent hrubého domácího produktu proti 40,8 procenta HDP na konci roku 2023.
Nárůst státního dluhu za dosavadní dobu vládnutí Fialova kabinetu totiž nyní již převyšuje nárůst dluhu za celou dobu vládnutí Babišova kabinetu
Podle dnes zveřejněných údajů ministerstva financí dosáhl státní dluh ČR (oficiálně dluh ústředních vládních institucí) na konci třetího čtvrtletí 3,334 bilionu korun a byl tak o 219 miliard vyšší než před rokem.
Výdaje a schodek letošního státního rozpočtu vzroste kvůli povodním o 30 miliard korun. Vládní rozpočtovou novelu podepsal prezident Petr Pavel ve středu, uvedl Hrad. Peníze půjdou na odstraňování škod po povodních, které postihly v polovině září především Moravskoslezský a Olomoucký kraj.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice na úroveň rovných 44 procent HDP. Jedná se dosud o nejpřesvědčivější náznak toho, že se vývoj zadlužení tuzemské ekonomiky stabilizuje a že konečně dochází k plné absorpci šoků, které jejím veřejným financím uštědřily nejprve a nejzávažněji covidová pandemie a posléze také dopady války na Ukrajině a energetické drahoty.
Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce nabídnout obcím a krajům, které mají úspory uložené v bankách, lepší úročení. Stát by mohl peníze samospráv mezitím použít na snížení nákladů na státní dluh. Píše to deník e15. Svaz měst a obcí (SMO) se debatě nebrání.
Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí.
Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu, v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun.
Zahraniční investoři drželi ke konci pololetí rekordní objem českých státních dluhopisů, dosahoval 798,5 miliardy korun. Jejich podíl na všech vydaných státních dluhopisech činil 27,84 procenta, dlouhodobě je stabilní.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
