Je důležité, aby spojenci na summitu NATO v Ankaře přijali silná rozhodnutí na podporu ukrajinské protivzdušné obrany, uvedl po dalším rozsáhlém ruském útoku na Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok na ukrajinskou metropoli a její okolí si podle něj vyžádal 14 obětí a kolem 76 zraněných.
Rusko podle Zelenského na Kyjev zaútočilo 68 raketami a 351 drony. „Naši vojáci dnes ukázali dobré výsledky při sestřelování dronů a střel s plochou dráhou letu, bohužel však nikoli ruských balistických raket. Důvodem jsou právě nedostatečné dodávky protiraketových střel,“ uvedl ve svém příspěvku ukrajinský prezident.
Chce především více systémů protivzdušné obrany Patriot. „Dokud rakety pro systémy Patriot zůstávají ve skladech spojenců, jen to Rusko povzbuzuje, aby dál ‚poráželo‘ obytné domy. Spojené státy a Evropa mají dost síly tento teror zastavit,“ poznamenal také.
Spojenci v napětí. Bolavá historie znovu rozděluje Polsko a Ukrajinu
Polsko-ukrajinské vztahy procházejí jednou z nejcitlivějších fází od začátku ruské invaze. Podle expertů za napětím stojí hlavně spory o historickou paměť, které znovu rozdmýchala polská domácí politika i ukrajinské zacházení se symboly UPA.
V Kyjevě jsou podle Zelenského škody na více než deseti místech. Obětí je ve městě 11, zachráněných 64 a zraněných kolem 60. V Kyjevské oblasti jsou pak tři mrtví a 16 zraněných.
Agentura Ukrinform mezitím informovala o ruském útoku na civilní auto v Chersonu, při němž dnes zemřeli dva muži a dvě ženy utrpěly zranění.
[[]]
Ukrajina posouvá válku hluboko do Ruska. Poplachy znějí už v polovině regionů
Ukrajina posouvá válku stále hlouběji na ruské území. Podle Bloombergu letos raketové poplachy zasáhly oblasti, kde žije přes 70 procent obyvatel Ruska, a útoky na rafinerie už se promítají i do výpadků v zásobování pohonnými hmotami.
Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a podpora Ukrajiny zůstává zásadní pro bezpečnost celého kontinentu, řekl prezident Petr Pavel tureckému deníku Türkiye před summitem NATO v Ankaře. Vyzdvihl také roli Turecka jako nepostradatelného spojence aliance.
Evropa už nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí někdo jiný. Před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře to v rozhovoru pro turecký deník Türkiye řekl český prezident Petr Pavel. Zdůraznil také, že pokračující podpora Ukrajiny má strategický význam pro bezpečnost celého kontinentu.
„Moje poselství zní takto: Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu a bezpečnost. Protože už nemůžeme předpokládat, že toto břemeno za nás ponesou jiní,“ uvedl Pavel.
USA jako klíčový spojenec
Zároveň dodal, že Evropa dál počítá se Spojenými státy jako s klíčovým spojencem. „Chceme, aby Spojené státy pevně stály po našem boku, a očekávám, že spojenci znovu potvrdí, že pokračující podpora Ukrajiny je strategicky zásadní pro naši bezpečnost,“ řekl český prezident.
Summit Severoatlantické aliance se v turecké metropoli uskuteční 7. a 8. července. Pavel od něj očekává především konkrétní posun v obranných investicích, posílení obranného průmyslu a řešení slabých míst v klíčových oblastech.
Za důležité označil zejména protivzdušnou a protiraketovou obranu nebo vojenskou mobilitu, tedy schopnost rychle přesouvat jednotky a techniku po Evropě. Právě tyto oblasti patří podle spojenců k nejdůležitějším předpokladům věrohodné obrany NATO.
Pochvala pro Turky
Český prezident v rozhovoru ocenil také roli Turecka v alianci. Podle něj jde o strategicky významného spojence, který je pro kolektivní bezpečnost NATO nepostradatelný.
Dalibor Martínek: Je víc prezident, nebo premiér? Česko si to musí vyjasnit
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
„Turecko je strategicky důležitý spojenec, životně důležitý pro naši kolektivní bezpečnost díky poloze mezi Evropou, Blízkým východem a Černým mořem. Vážím si role Turecka v NATO a těším se na konstruktivní jednání s našimi hostiteli v Ankaře,“ uvedl Pavel.
Dodržel přitom i diplomaticky vstřícný tón směrem k hostitelské zemi. Řekl, že se těší na proslulou tureckou pohostinnost i na schopnost Turecka pořádat akce na nejvyšší úrovni. Ankara bude vrcholnou schůzku NATO hostit podruhé. Poprvé se alianční summit v Turecku konal v roce 2004 v Istanbulu.
Pavlova účast na summitu je výsledkem předběžného opatření českého Ústavního soudu. Prezident se na soud obrátil kompetenční žalobou poté, co ho vláda Andreje Babiše nezařadila do oficiální delegace. Kabinet následně musel jeho účast zajistit. Podle rozhodnutí vlády však má delegaci vést premiér, zatímco Pavel tvrdí, že podle protokolárních pravidel by měl být v jejím čele jako hlava státu.
Spor vlády a prezidenta Petra Pavla dostává další kapitolu. Sněmovna schválila změnu, která má prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí. Opozice mluví o politickém pohlavku Hradu a Jiří Pospíšil z TOP 09 už avizuje cestu k Ústavnímu soudu.
Napětí mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem nekončí ani po sporu o summit NATO v Ankaře. Nově se vede bitva o pravomoci hlavy státu při obsazování stálých misí u mezinárodních organizací. Sněmovna tento týden schválila změnu, podle níž by vedoucí stálých misí nově pověřoval a odvolával ministr zahraničí, nikoli prezident.
Opozice v tom vidí další pokus vládního tábora osekat Pavlův prostor v zahraniční politice. Poslanec TOP 09 Jiří Pospíšil v pořadu Nedělní speciál na CNN Prima News označil návrh za přílepek a politický pohlavek prezidentu Petru Pavlovi. Podle něj věc skončí u Ústavního soudu.
„Já sám osobně to podepíšu, podám to tam, pokud to nepodají někteří kolegové,“ řekl Pospíšil. O podobném podnětu už dříve mluvili také poslanci STAN.
Dalibor Martínek: Je víc prezident, nebo premiér? Česko si to musí vyjasnit
Souboj Andreje Babiše s prezidentem Pavlem už bude naštěstí trvat jen pár dní. Příští týden se konečně uskuteční summit NATO v Ankaře. Českou veřejnost měsíce kvůli tomuto summitu trýzní nechutný politický spor Macinky a Pavla. Problém však zůstává: obecně vztah prezidenta a premiéra.
Koaliční ANO změnu hájí jako technické zpřesnění. Poslanec Radek Vondráček připomněl, že prezident už nyní u stálých misí nepodepisuje pověřovací listiny, protože jde o akt ministra zahraničí. „Ve všem se vidí útok na prezidenta a on se do toho bude i rád stylizovat,“ uvedl Vondráček.
Podobně návrh obhajuje i jeho autor Libor Vondráček z SPD. V důvodové zprávě tvrdí, že ústava jednoznačně svěřuje prezidentovi pravomoc u vedoucích zastupitelských úřadů, nikoli nutně u vedoucích stálých misí. Podle něj se komentářová literatura vztahuje hlavně na diplomatické mise v hodnosti velvyslance u hlavy přijímajícího státu.
„Politická schválnost“
Kritici ale mluví o politické schválnosti. Senátor Pavel Fischer z klubu ODS a TOP 09 oznámil, že pro úpravu hlasovat nebude. „Mně to přijde jako schválnost,“ řekl v debatě na webu Moravec.cz. Jaroslav Foldyna z SPD naopak tvrdí, že jde o hledání racionálního řešení ve chvíli, kdy se prezident nedokáže s vládou dohodnout.
Hrad už dal najevo, že schválenou změnu vnímá jako další omezení ústavních kompetencí prezidenta. Podle ředitele odboru komunikace prezidentské kanceláře Víta Koláře jde o zúžení prostoru pro výkon pravomocí hlavy státu v zahraniční politice. Prezident proto bude zvažovat další kroky.
Spor zapadá do širšího konfliktu mezi vládou a Pavlem. Ten v posledních měsících vyvrcholil kvůli prezidentově účasti na summitu NATO v Ankaře. Ústavní soud nakonec na Pavlův podnět předběžným opatřením vládě uložil, aby jeho účast zajistila.
Michal Nosek: Vláda tlačí Pavla ke zdi. Ústava se jí může vrátit jako bumerang
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Podle Radka Vondráčka ale nelze dialog mezi nejvyššími ústavními činiteli nahrazovat žalobami. „Žaloba je rezignace na svou práci,“ řekl. Postup prezidenta přičítá jeho politické nezkušenosti a ptá se, proč se neobklopí lidmi s politickou praxí.
Pospíšil vidí problém naopak hlavně na straně vlády. „Politici jsou voleni proto, aby se nakonec domluvili,“ uvedl. Současná situace podle něj už není běžným napětím mezi Hradem a kabinetem, ale dalším dokladem rozkladu komunikace mezi nejvyššími patry české politiky.
Předloha nyní míří do Senátu. Pokud projde i tam a prezident ji případně nevetuje nebo bude přehlasován, může se další spor o Pavlovy pravomoci znovu přesunout před Ústavní soud.
Související
Doložte to, nebo vezměte zpět. Pavel se ostře ohradil proti Babišovi
