Babiš zaútočil na Pavla: Ústavu si vykládá po svém a na summitu poškodí Česko
Andrej Babiš dál vyostřuje spor s Petrem Pavlem. Prezidenta obvinil, že si ústavu vykládá po svém, chová se jako hlava opozice a případnou účastí na summitu NATO v Ankaře podle něj poškodí Českou republiku v zahraničí.
Spor mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem se dál vyostřuje. Premiér v rozhovoru pro Deník.cz obvinil hlavu státu, že si vykládá ústavu podle vlastních představ, chová se jako lídr opozice a účastí na summitu NATO v Ankaře podle něj poškodí Českou republiku v zahraničí.
„Nevynechá dne, aby do nás nějakým způsobem nezajel,“ řekl Babiš o Pavlovi. Prezident podle něj dělá kampaň za své znovuzvolení. Premiér zároveň vyloučil, že by proti němu v příští prezidentské volbě kandidoval. V roce 2023 Pavlovi ve druhém kole voleb podlehl. Babiš nyní tvrdí, že nechce být součástí Pavlovy kampaně.
Jedním z hlavních sporů je podle Babiše postup prezidenta po loňských sněmovních volbách. Pavel po něm před jmenováním premiérem požadoval, aby oznámil, jak vyřeší svůj střet zájmů kvůli holdingu Agrofert. Babiš svůj postup představil 4. prosince, prezident ho jmenoval předsedou vlády o pět dní později.
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO není pohá protokolární tahanice o složení delegace. Je to test, zda se český stát ještě umí navenek chovat jako čitelný spojenec a doma jako funkční ústavní systém. Pokud vláda z prezidenta dělá druhořadou postavu zahraniční politiky, může brzy zjistit, že hlava státu má v Ústavě víc nástrojů, než se Strakově akademii hodí.
Michal Nosek: Vláda tlačí Pavla ke zdi. Ústava se jí může vrátit jako bumerang
Názory
Premiér ale požadavek hlavy státu označuje za vymyšlenou neústavní podmínku. „Podle ústavy mě měl jmenovat bez toho, aby trval na vyřešení konfliktu zájmů, ale já nechtěl jít do sporu, takže jsem ustoupil, trpělivě jsem snášel tyto nepravosti,“ uvedl.
Výtka kvůli Turkovi
Další výtku směřuje Babiš k odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem. Pavel v lednu v dopise argumentoval tím, že Turek opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Podle Babiše však prezident Motoristům slíbil, že pokud Turek místo ministerstva zahraničí zamíří na ministerstvo životního prostředí, „bude to v pohodě“. „Problém prezidenta je, že jeho okolí mění jeho názory,“ řekl premiér.
Nejostřejší aktuální spor se týká summitu NATO v Ankaře. Vláda původně po několikaměsíčním sporu prezidenta do delegace nezařadila, Pavel proto podal kompetenční žalobu. Ústavní soud v předběžném opatření kabinetu uložil, aby hlavě státu účast zajistil. Českou delegaci ale povede premiér, nikoli prezident.
Andrej Babiš si ještě před vložením Agrofertu do svěřenského fondu nechal z holdingu vyplatit dividendu 4,25 miliardy korun po zdanění. Premiér tvrdí, že Agrofert z částky odvedl státu 750 milionů korun a že při přesunu firmy do zahraničí by Česko nedostalo nic.
„Kdybych měl sídlo na Kypru, stát neuvidí ani korunu.“ Babiš inkasoval z Agrofertu 4,25 miliardy
Money
Pavel ve středu uvedl, že podle všech protokolárních pravidel by měl být vedoucím delegace prezident. Babiš to odmítá s tím, že letošní summit bude jiný než předchozí. Podle premiéra se bude jednat hlavně o ekonomických otázkách a penězích, o nichž rozhoduje vláda, nikoli hlava státu.
„My se snažíme přesvědčit prezidenta, že tento summit bude jiný než ty předcházející. Je důležité, aby nová vláda tam byla přítomná a obhajovala plnění závazků vůči NATO a Fialovu vládu, která závazky nikdy nesplnila, a zároveň obhajovala pozici Česka. Doufali jsme, že to prezident pochopí,“ řekl Babiš.
Spojenci se v roce 2014 zavázali, že do roku 2025 budou dávat na obranu dvě procenta HDP. Česku se podle dodaného textu loni a pravděpodobně ani letos tento závazek nedaří naplnit.
Babiš tvrdí, že prezidentovi nabízel, aby byl „nad věcí“ a nepoškozoval Česko v zahraničí. „Tím, co dělá, ji poškozuje. A když poletí na summit, tak nás poškodí,“ uvedl premiér.
Zároveň připomněl, že veřejně deklaroval souhlas s tím, aby Pavel zastupoval Česko na příštím summitu NATO v albánské Tiraně. Vláda podle něj také schválila prezidentovo zastupování republiky na Valném shromáždění OSN v New Yorku letos na podzim.
Babiš rovněž upozornil na bod chystané deklarace pro letošní summit, podle něhož mají spojenci podporovat Ukrajinu částkou 70 miliard eur ročně. Podle premiéra si tento závazek předjednaly velké evropské země, konkrétně Británie, Francie, Německo, Polsko a Itálie.
„Tím, že nesplníme dvě procenta, tak nemůžeme dávat peníze Ukrajině, potřebujeme je pro naši armádu, abychom plnili závazky,“ řekl Babiš pro Deník.cz.
