Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Poprvé pořádně.“ Hejtman Martin Kuba představil své hnutí Naše Česko

Martin Kuba
ČTK
 ČTK

Nové politické hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby Naše Česko se chce povznést nad tradiční politický střet konzervativních a liberálních myšlenek a hledat cesty, jak posunout Česko dopředu. Kuba to řekl při představení názvu a loga hnutí v Praze. Uskupení bude používat slogan „Poprvé pořádně“ a po registraci ministerstvem vnitra působit celorepublikově. Aktuálně se opírá o Jihočeský a Plzeňský kraj. Hlavním cílem bude účast v příštích sněmovních volbách.

Kuba loni na podzim oznámil, že po 22 letech odchází z ODS a zakládá nové hnutí, které povede na jihu Čech do říjnových komunálních voleb. Rozchod s ODS odůvodnil změnami v pohledu strany na politiku. Spolu s ním odešla od občanských demokratů i část regionálních politiků. Dnes uvedl, že jeho nové hnutí bude středopravicové a bude držet pozice, které si jeho členové přinesli z ODS. Za důležité pokládá zapojení ČR do euroatlantických struktur, ale i to, aby byla ČR hrdým státem.

„Snažíme se politiku nedělat jako neustálý střet, jestli je někdo víc konzervativní nebo liberální. Měl by tu být koncept, který to sjednotí,“ uvedl Kuba. Aktuální období podle něj určí, jak budou vypadat ČR i Evropa za 20 či 50 let. Civilizace, které tímto obdobím procházejí, si to přitom v té chvíli většinou neuvědomují, dodal. „Jsme jedním národem a musíme hledat cestu, aby naše Česko bylo zemí, která dokáže obstát,“ řekl Kuba.

Základna v Jihočeském kraji

Naše Česko se zúčastní letos komunálních voleb, nejsilnější pozici bude mít v Jihočeském kraji. „Je to přirozené, je tam naše základna,“ řekl Kuba. Kandidátky chce postavit i jinde, ale ne za každou cenu. Důležitější je záruka, že osobnosti na kandidátce budou pro voliče znamenat jistotu dobré politiky, vysvětlil. Hejtman rovnou předeslal, že do souboje o pražský magistrát hnutí pravděpodobně nezasáhne.

Obhajovat mandát v Senátu by podle Kuby měl letos Tomáš Fiala, hnutí jedná i se senátorem Janem Holáskem. Kandidátů do horní komory Parlamentu by mohlo být víc. Budování struktury hnutí podle něj není záležitost několika týdnů, proto vyzval k trpělivosti. „Cílem je být za tři roky připravení do sněmovních voleb,“ řekl Kuba.

Populární hejtman má za sebou i vládní angažmá, ve vládě Petra Nečase v letech 2012 a 2013 byl ministrem průmyslu a obchodu. V roce 2020 se stal jihočeským hejtmanem, stál v čele jihočeské ODS. Předloni vedl jako lídr kandidátku ODS, která zvítězila v krajských volbách se ziskem 47 procent.

Tomio Okamura

Okamura: Opozice nemá jiné téma, než někoho stále odvolávat

Hnutí ANO považuje schůzi k vyslovení nedůvěry vládě za součást taktiky opozice. Opoziční strany nechtějí, aby Sněmovna schvalovala zákony a pracovala pro lidí, řekl před začátkem jednání dolní komory místopředseda ANO Robert Králíček. Uznal ale, že jde o demokratické právo opozice. Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura novinářům řekl, že opozice nemá jiné téma, než někoho stále odvolávat.

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Elon Musk si chytrými kroky přifukuje jmění a míří k bilionu

Došlo k tomu, co se očekávalo již několik týdnů. Elon Musk propojil své dva velké startupy SpaceX a xAI. Následovat by měl plán, jak část nové firmy dostat na burzu. Vzhledem k očekávání velkého růstu bude burzovní nacenění nové firmy astronomické. A Elon Musk se pravděpodobně stane prvním člověkem historie, který se stane dolarovým bilionářem.

Přečíst článek

Související

Zlato a stříbro se vracejí do hry. Jejich cena znovu prudce roste

Zlato i stříbro dosáhly nových maxim
iStock
 nst
nst

Po mimořádně prudkém dvoudenním výprodeji se ceny zlata a stříbra rychle odrážejí ode dna. Zlato se vrátilo nad hranici 4900 dolarů za unci a míří k největšímu dennímu růstu od roku 2008, zatímco stříbro skokově zdražuje. Analytici očekávají, že drahé kovy by letos mohly znovu dosáhnout rekordních hodnot.

Cena zlata se v ranních hodinách se vrátila nad hranici 4900 amerických dolarů (100 850 korun) za troyskou unci a směřuje k největšímu jednodennímu růstu od listopadu roku 2008. Výrazně dnes posiluje také cena stříbra. Analytici předpokládají, že drahé kovy budou v letošním roce dál růst a mohou dosáhnout nových historických maxim.

Krátce před desátou hodinou středoevropského času vzrostla cena zlata k okamžitému dodání o 5,9 procenta na 4937 amerických dolarů za troyskou unci, což odpovídá přibližně 101 500 korunám. Ještě v pondělí se přitom cena propadla na minimum 4403,24 amerického dolaru za unci, zatímco minulý týden vystoupala na rekordních 5594,82 amerického dolaru za unci. Cena nejbližšího termínového kontraktu na zlato dnes roste ještě výrazněji, a to o 6,7 procenta na 4963 amerických dolarů za unci.

Cena stříbra ve stejnou dobu vzrostla téměř o 13 procent a pohybovala se těsně pod hranicí 87 amerických dolarů za unci. V pátek přitom cena stříbra zaznamenala mimořádně prudký pokles o 27 procent a v pondělí odepsala dalších šest procent.

Cena zlata padá

Stanislav Šulc: Přišel konec zlaté bubliny? Leccos tomu naznačuje

Zlato se od konce minulého pracovního týdne postupně řítí dolů. Proti rekordní výši ztratilo již 20 procent, pozvolna tak vstupuje do medvědího trhu. Bloomberg upozorňuje, že se aktuálně zlato stalo volatilnějším aktivem než bitcoin a zároveň je jeho cena nejméně stabilní od finanční krize v roce 2008. Potvrzuje se tak, že se zlato stalo hračkou v rukou spekulantů. A kdo na tom prodělá? Drobný investor.

Přečíst článek

Propad kvůli Warshovi

Předchozí výrazný propad cen drahých kovů přišel poté, co americký prezident Donald Trump oznámil nominaci Kevina Warshe do funkce předsedy Federálního rezervního systému Spojených států amerických. Po této zprávě posílil kurz amerického dolaru, což zdražilo nákup zlata a stříbra investorům používajícím jiné měny.

Podle analytika Kylea Roddyho ze společnosti Capital.com finanční trhy Warshe vyhodnotily jako relativně důvěryhodného kandidáta. Cena zlata i stříbra se tak podle něj nyní vrací přibližně na úrovně, kde se nacházela na začátku druhé poloviny ledna, uvedl Rodda v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Související

Cena zlata

Zlato přepisuje dějiny. Jeho cena poprvé překročila 5 tisíc dolarů

Přečíst článek
Zlato nadále roste

Zlato překonalo další rekord. Jeho cena se přehoupla přes sto tisíc

Přečíst článek

Transatlantické vztahy slábnou. EU snižuje závislost na USA a hledá vlastní cestu

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.

Evropská unie se po desetiletí opírala o bezpečnostní záruky NATO a o americké technologie jako základ fungování svého hospodářství. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně hrozeb převzetí Grónska, a kritické komentáře jeho administrativy vůči Evropě však posílily výzvy evropských lídrů k větší strategické nezávislosti, píše server Politico. Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden uvedl, že pokud chce být Evropa znovu brána vážně, musí se naučit jazyk mocenské politiky.

„Snižování rizik“

Snahy o omezení závislosti na USA se podle evropských představitelů týkají především takzvaného „snižování rizik“, nikoli úplného přerušení vazeb. Ještě donedávna se tento přístup vztahoval hlavně na vztahy s Čínou, nyní se ale objevuje i ve vztahu k USA, které zůstávají hlavním obchodním partnerem a bezpečnostním garantem Evropy. Podle bývalého šéfa obchodního oddělení Evropské komise Jeana-Luca Demartyho však bude trvat roky, než se EU dokáže zbavit závislosti na amerických technologiích a vojenské podpoře.

Friedrich Merz

„Staré jistoty již neplatí.“ Merz vyzval Evropu k větší nezávislosti na USA

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že si Evropa nemůže dovolit být ve vztazích se stále nepřátelštějšími Spojenými státy sentimentální. Podle agentury AFP kancléř vyzval Evropu k větší nezávislosti na svém stávajícím klíčovém spojenci a uvedl, že staré jistoty již neplatí.

Přečíst článek

Brusel mezitím rozšiřuje obchodní spolupráci s dalšími partnery. V posledních měsících uzavřel dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, Indií a Indonésií, přepracoval obchodní dohodu s Mexikem a obnovil jednání s Austrálií.

V oblasti obrany začínají evropské vlády více zpochybňovat, zda by Spojené státy v případě krize skutečně přišly Evropě na pomoc. Konzervativní lídři EU se proto shodli, že je třeba posílit vlastní klauzuli vzájemné obrany EU, která dosud zůstávala ve stínu aliančního článku 5 NATO. Evropská unie má nyní připravit konkrétní plány, jak tuto klauzuli proměnit v reálnou bezpečnostní záruku.

Nový přístup

Změna přístupu je patrná také v oblasti technologií. Některé státy, včetně Francie, plánují omezit používání amerických digitálních platforem ve veřejné správě a přejít na evropská řešení. Podobné kroky zvažují i další země, například Německo či Nizozemsko. Evropské instituce zároveň diskutují o omezení amerického softwaru a hardwaru v unijních orgánech.

V energetice se EU snaží předejít tomu, aby nahradila jednu závislost jinou. Spojené státy dnes dodávají více než čtvrtinu plynu spotřebovaného v EU, přičemž tento podíl má dále růst po úplném zastavení dovozu z Ruska. Evropská komise proto jedná o diverzifikaci dodávek s dalšími zeměmi, včetně Kanady, Kataru a severní Afriky.

Stéphane Séjourné

Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“

Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.

Přečíst článek

Digitální euro

Pozornost se obrací i k finanční infrastruktuře. Evropská centrální banka připravuje zavedení digitálního eura, které má snížit závislost na amerických platebních systémech. V Německu se zároveň objevují politické výzvy k přehodnocení ukládání části zlatých rezerv ve Spojených státech.

Evropské státy rovněž prosazují větší využívání principu „Buy European“ při nakládání s veřejnými prostředky EU, včetně obranných zakázek. Nový unijní program na podporu investic do obrany stanoví, že většina komponent má pocházet z EU nebo partnerských zemí.

Evropská lidová strana shrnula tento posun ve svém plánu do roku 2026 pod názvem „Čas na nezávislost“.

Související

Kaja Kallasová

Kallasová uvedla, že USA zůstávají největším spojencem EU. Do Unie se přitom Trump naváží čím dál více

Přečíst článek
Doporučujeme