Ono to zase takové drama nebude. Není to jako ve Spojených státech, když šílený střelec zranil v předvolební kampani Donalda Trumpa, a kdyby mířil o deset centimetrů vedle, tak by Trumpa zastřelil. Babiš jen dostal na mítinku při své kontaktní kampani berlí. To byl asi trochu větší kontakt, než doufal. Podle některých verzí do hlavy, podle jiných do zad. Pokud do hlavy, třeba se Babišovi rozsvítí.

Babišova pravá ruka Karel Havlíček má hned jasno. Je to podle něj důsledek nenávistné kampaně, kterou vedou koalice Spolu, Piráti a v posledních dnech i STAN. „Teď to skončilo úderem do hlavy, příště to může být horší,“ straší Havlíček.

ANO je stejně agresivní

Jednoduše řečeno, politici by se bouchat neměli. Zvlášť ne před volbami, když si troufnou postavit se mezi lidi. Chtělo by to respekt. Faktem ovšem je, že ANO provádí stejně agresivní kampaň proti Fialově vládě. Havlíček to například natřel vládě ještě v pátek pro televizi Nova, padala slova jako Fiala a jeho negramoti a podobně. Takže kdo tady vede útočnou, agresivní kampaň.

Karel Havlíček: Za určité konstelace bych mohl být premiérem

Leaders

Hnutí ANO Andreje Babiše dlouhodobě vede v předvolebních průzkumech a uvnitř hnutí už se uvažuje o skládání budoucí vlády. Karel Havlíček je jedním z největších pracantů. Připravil novou ekonomickou strategii státu. „Mám detailní scénáře na dopravu, na výzkum, na energetiku. Myslím, že to nikdo nemá v takovémto detailu. V této republice na tom pracuju jenom já,“ říká workoholik Havlíček. Premiérem se po volbách patrně stane Andrej Babiš. Havlíček ovšem připouští, že by se za „určité konstelace“ mohl stát premiérem i on.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Na Fialu zatím žádný pomatenec nezaútočil a snad se to ani nestane. A Babiš bude jistě zítra opět stát před lidmi ve své intenzivní kampani. Mají to být Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov, Kojetín a Prostějov. To si nenechá ujít. Vždyť jeho zdraví je železné. A i kdyby nechal, stejně za pár dní pojede dál. Jistě o svém novém zážitku bude emocionálně potenciálním voličům vyprávět, Fiala si to za rámeček nedá. Ačkoliv je v tom nevinně.

Je to prostě exces, stane se. Jsme sice národ holubičích povah, ale kdejakou prasárnu je tady schopen udělat téměř kdokoliv. Možná se někomu nelíbilo, že Babiš v minulosti referoval státní policii, nebo že si vzal neoprávněně dotaci na Čapí hnízdo a má tu kuráž tvrdit, že ne. Prostě že je lhář. Motivace mohla být jakákoliv. Naštěstí nejsme tak daleko, že by se tady po politicích střílelo, jako třeba na Slovensku. Fico měl namále.

Havlíček má svůj výklad, což je ovšem spíš pokračování předvolební kampaně. Podívejte na toho záludného Fialu. Možná si první místopředseda strany myslí, že na tom uhraje pár desetinek. Asi těžko, karty jsou už rozdány.

Premiérem Rakušan, Babiš ve vězení

Názory

Vít Rakušan si dal s Petrem Fialou pivo v Malostranské besedě. Přísahali, že po volbách nepůjdou do vlády s Andrejem Babišem. Ono je to lehké, takto před volbami cokoliv deklarovat. Voliči jsou nadšení, že předseda jejich srdcové strany je tak pevný. Rakušan má hvězdičku za veřejně viditelnou akci. Ovšem není nic snadnějšího pro politika po volbách prohlásit, že se politická situace změnila, nebo že vlast si to žádá. Nebo najít nějaké podobně nejapné zdůvodnění a učinit úplně obrácené rozhodnutí. Mrkněte na pradávný britský sitcom Jistě, pane ministře. Tam je všechno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Házení vajec

A jen tak mimochodem, není to v Česku první fyzický útok na politika. Jiří Paroubek si v roce 2009 v kampani do Evropského parlamentu užil svou vaječnou intifádu, kterou začala v Kolíně parta recesistů. Lidem se to zalíbilo. Házení vajec si užil i prezident Miloš Zeman během vzpomínkové akce na Albertově 17. listopadu v roce 2015. Jeho ochranka to tušila, neměl tam lézt. Už měla připravené deštníky, kterými ho kryla.

Útok na Zemana byl vyhodnocen jako výtržnictví, za vaječné útoky na Paroubka policie žádné stíhání nezahájila. Asi měli oba pánové nějaké to máslo na hlavě, svým chováním, veřejným vystupováním, zlými slovy. I Andrej Babiš má máslo na hlavě. Nemůže se moc divit, že ho někdo šmajznul po hlavě. Navštívil nemocnici, možná i tam vedl předvolební kampaň. Může být rád, že za manipulace s dotacemi dosud nenavštívil vězení.

Schvalování rozpočtu je delikátní věc. I občané se totiž dozvědí, co jejich vláda skutečně vnímá jako prioritu, a o čem naopak víc mluví, než by v dané oblasti chtěla konat. I proto mělo smysl pořádat volby na jaře, aby daný rozpočet schvalovala už nová vláda. Podzimní termín totiž téměř vždy hrozí rozpočtovým provizoriem. To sice škodí méně, než se někteří snaží tvrdit, ale dobrá věc to také není.

Kdy mají být volby? Konvenční odpověď říká, že za čtyři roky od voleb minulých. A podle Ústavy to tak rozhodně je správně. Jenomže má to jeden háček, který se jmenuje rozpočet. To, že se volby kvůli pádu Nečasovy vlády přesunuly na podzimní termín, má totiž velké dopady právě na schvalování nejdůležitějšího zákona státu.

Už vláda Petra Fialy této nepříliš dobré situaci čelila. A nově ministr financí Zbyněk Stanjura potvrzuje, že to vlastně hrozí i pro příští rok. Důvod? Právě volby.

Termíny jsou totiž neúprosné. Aby se všechno stihlo, musí návrh zákona o státním rozpočtu přijít do sněmovny na konci září. A i to je hraniční termín. Jenomže první říjnový víkend jsou volby a je jisté, že skladba sněmovny před volbami a po nich bude odlišná. A stejně tak není úplně jisté, že se stihne utvořit dostatečně silná vláda, která by pak protlačila suverénní rozpočet.

A to není dobré.

Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: dluh deklasuje hned deset ministerstev

Money

Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nulová shoda je problém

Rozpočtové provizorium je zkrátka v povolebním roce při aktuálně nastaveném systému a náladě ve společnosti i politice téměř nevyhnutelná jistota.

S tím, jak se přelévají nálady na sociálních sítích, utvrzují se jednotlivé bubliny ve svých pravdách a extremizují se ve svých přesvědčeních. A tak pravděpodobnost, že se více méně všichni shodnou na nějakých velkých třeba investičních projektech, je čím dál menší.

Jedinou výhodou nyní je to, že obří vlna inflace se již přehnala, takže meziroční cenová hladina nebude jinde o 18 procent, ale maximálně o dvě tři. Tedy loňský rozpočet bude výrazně blíž realitě, než kdyby rozpočtové provizorium nastalo třeba z roku 2022 na 2023.

I to je ale slabá náplast na to, že jsme si tu vyrobili problém, který jen tak nezmizí, ačkoli jde o reálně velmi nebezpečný problém.

Schodek rozpočtu pro příští rok má být 286 miliard

Money

Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.

ČTK

Přečíst článek

Kdy budou příští volby?

Co s tím? Vlastně tu pár cest je. Idealistická říká, že by se společnost měla přestat babrat v marginalitách a měla by se soustředit na tom, co nás spojuje, co sdílíme, na tom pak modelovat ty velké projekty. A rozpočet by byl více méně formalita, až na to, jestli dotace potečou víc na fotbal nebo hokej.

Ale zpět na zem. Čistě technicky tu jsou dvě cesty, jak tuto situaci napravit. První je, že by si sněmovna odhlasovala zkrácené funkční období. Ale protože to je příliš komická představa, tak raději věřme v to, že se jedna z příštích vlád rozpadne dostatečně šikovně na to, že prezident vyhlásí nové volby a ty budou opět v jarním termínu. Pak bude schvalování rozpočtu opět „normální“ a rozpočtové provizorium bude opět jen výraz neschopnosti politiků a nikoli každé čtyři roky se opakující jistota.

Glosa Dalibora Martínka: Masakr zvěře se daří. Za rok padlo rekordních 137 tisíc srn

Názory

Statistický úřad vydal výroční zprávu o činnosti myslivců. A sláva, rok byl rekordní. U srnčí zvěře nastalo zvýšení odstřelu o znatelných deset procent na 137 408 kusů, čímž byla překonána rekordní hodnota z roku 2009 (131 873 kusů). Dařilo se i u daňků, těch myslivci zmasakrovali o 10,8 procenta víc, celkem 50 tisíc kusů.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kdo zaplatí Trumpova cla? Data odhalují nepříjemnou pravdu pro americké spotřebitele

Názory

Celní politika prezidenta Trumpa pravděpodobně nejtvrději dopadne na Američany. A a o to víc, pokud americký dolar nezačne posilovat, uvádí v komentáři analytik BHS Timur Barotov.

Timur Barotov

Přečíst článek