Ministr zahraničí Petr Macinka ocenil dnešní projev šéfa americké diplomacie Marka Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Označil ho za civilizační a řekl, že by podepsal každé jeho slovo. Dodal, že Evropa by měla být více soběstačná.

„Byl to velmi důležitý, v podstatě civilizační projev,“ řekl Macinka českým novinářům v Mnichově. „Musím říct, že bych podepsal každé slovo z toho, co Marco Rubio řekl,“ dodal. Podle něj americký ministr hovořil otevřeně o tom, že ne všechno, co se v minulosti udělalo, bylo správné, například v oblasti migrace či „některých zelených politik“.

Rubio v projevu řekl, že Spojené státy a Evropa patří k sobě. Dodal, že USA jsou připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. USA a Evropa se ale podle něj v minulosti v euforii po druhé světové válce a po pádu komunismu vzdaly příliš velké části suverenity ve prospěch mezinárodních organizací.

Macinka ocenil, že chtějí mít USA s Evropou dobré vztahy a chtějí spolupracovat, dodal ale také, že „Evropa by měla být více soběstačná, nespoléhat se v mnohém na Spojené státy“. „Musíme se přestat poškozovat, to znamená opustit některé zbytečné politiky,“ řekl. Podle něj jde především o ty, které poškozují evropskou ekonomiku a průmysl. Prosperita podle Macinky přináší i možnost lépe plnit závazky vyplývající z členství v NATO.

Válka na Ukrajině rozdělila Rusko. Moskva bohatne, regiony chudnou

Politika

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

nst

Přečíst článek

Ministr zahraničí na Mnichovské bezpečnostní konferenci v pátek vedl a dnes ještě povede řadu dvoustranných jednání. Sešel se už mimo jiné s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, kterou ubezpečil, že škrty na jeho ministerstvu nedopadnou na podporu běloruské opozice.

Dnes se sejde mimo jiné s německým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Německo je podle Macinky důležité pro českou evropskou politiku, ocenil „proměňující se postoj Německa“ k energetice, průmyslu či migraci. „Chceme se o tom s Německem bavit a říct jim, že jsme na jejich straně,“ dodal.

Ruské regiony jsou dlouhodobě ekonomicky velmi rozdílné, ale válka na Ukrajině podle odborníků tyto rozdíly ještě výrazně prohloubila. Zatímco Moskva a oblasti napojené na vojenský průmysl zaznamenávají růst, jiné regiony – zejména exportně orientované či závislé na státním rozpočtu – čelí poklesu životní úrovně.

Podle Karla Svobody z Univerzity Karlovy jsou rozdíly mezi regiony extrémní. Učitelé na Čukotce mohou díky příplatkům vydělávat až pětkrát více než jejich kolegové v Ingušsku. „Pro určitou část obyvatel válka znamená zlepšení sociální situace, hlavně pro ty, kteří šli do války, jejich příbuzné či pozůstalé,“ uvedl. Naopak lidé závislí na státním rozpočtu – například učitelé, policisté či zdravotníci – podle něj pociťují pokles reálných příjmů, protože stát nestíhá tempo růstu mezd.

Výrazně si polepšily regiony s vojensko-průmyslovými podniky, například Povolží, Baškirsko nebo Tatarstán. „Lidé spojení s válkou jednoznačně vydělávají, zatímco státní zaměstnanci, pokud nepočítáme Moskvany, prodělávají,“ shrnul Svoboda.

Aktualizováno

Rutte: Rusko není mocný medvěd, ale pomalý zahradní hlemýžď

Politika

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval, aby svět nepodléhal ruské propagandě. Na akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil, že Rusko sice chce, aby jej ostatní vnímali jako velkého medvěda, zatím však na Ukrajině postupuje rychlostí zahradního hlemýždě.

ČTK

Přečíst článek

Podle ruské ekonomky a geografky Natalji Zubarevičové válka propast mezi Moskvou a zbytkem země nezmenšila. Hlavní město zaznamenalo silný růst průmyslu i příjmů domácností, zejména z majetku a bankovních vkladů. Naopak problémy se prohlubují v regionech orientovaných na export, například v uhelných oblastech Kemerovské oblasti nebo v lesnických regionech evropského severu. Sankce a vysoké logistické náklady zde ztěžují odbyt produkce. Potíže se týkají i hutnictví železa a oceli a části potravinářského průmyslu.

Naopak regiony zaměřené na vojenský průmysl vykazují výrazný růst. „Růst průmyslu v roce 2025 byl například 32 procent v Kurganské oblasti, 15 až 17 procent v Tatarstánu a Udmurtsku. Růst v jiných regionech se specializací na vojenský průmysl je pomalejší, osm až deset procent například v Tulské a Rjazaňské oblasti, ale přesto poměrně vysoký,“ uvedla Zubarevičová.

Podle obou expertů by po skončení války dynamika těchto regionů zpomalila. „Ale bude to pomalý proces. I po skončení války bude vojenský průmysl pokračovat, ale v mnohem pomalejším tempu. Bude zajišťovat pouze armádní zásoby,“ dodala Zubarevičová. Návrat na ekonomickou úroveň před válkou považuje za nemožný, mimo jiné kvůli sankcím, které budou podle ní přetrvávat i po skončení konfliktu.

Svět směřuje ke třetí světové válce, obává se Západ

Politika

Západní veřejnost stále častěji věří, že svět směřuje k rozsáhlému válečnému konfliktu. Vyplývá to z výsledků průzkumu serveru Politico, který probíhal na začátku února a zahrnoval více než dva tisíce respondentů v každé z pěti zemí – USA, Kanadě, Velké Británii, Francii a Německu. Ve všech státech se naprostá většina dotázaných shoduje, že svět je dnes nebezpečnější než dříve.

nst

Přečíst článek

Moskvané se mají dobře

Svoboda upozorňuje, že sankce a nízké ceny surovin budou dlouhodobě brzdit exportně orientované regiony. Civilní sektor podle něj nebude schopen nahradit dynamiku vojenské výroby. „Konverze firem na civilní výrobu bude velmi problematická,“ uvedl.

Válka tak podle expertů rozevírá nůžky mezi Moskvou a zbytkem země. „Moskva rozhodně nechudne – Moskvané se mají dobře, stát se stará o Moskvu a Petrohrad, zatímco čím dále postupujete dál do vesnic, tím hůře se lidé mají. Tam, kde není průmysl, stát býval často jediným zaměstnavatelem, takže ekonomika klesá a nůžky mezi regiony se rozevírají,“ dodal Svoboda.