Český průmysl válka v Zálivu nesrazila. Firmám pomohlo ponaučení z covidu
Index PMI, který s významnou mírou spolehlivosti předpovídá budoucí vývoj nových objednávek, produkce či zaměstnanosti v průmyslu, v květnu i přes Hormuz zůstal v černých číslech.
Index nákupních manažerů (PMI) tuzemského zpracovatelského průmyslu, který v globálním měřítku pravidelně zpracovává nadnárodní společnost S&P Global, se v květnu oproti dubnu snížil o 0,7 bodu na 52,2 bodu. Znamená to sice zhoršení, ale důležité je, že tento předstihový ukazatel stále zůstává v pásmu expanze. To začíná na 50 bodech. Vzhledem k událostem spojeným s válkou v Perském zálivu, jako je růst cen ropy a energetických surovin, narušení dodavatelských řetězců a nedostatek některých surovin, je lehký pokles spíše překvapením. Trh čekal větší dopad.
Index S&P Global vychází z dotazníkového šetření. Hlavní index je váženým průměrem pěti klíčových oblastí. Největší váhu mají nové objednávky (30 procent), objem produkce (25 procent) a zaměstnanost (20 procent).
„Válka v Zálivu běží už čtrnáctý týden, ale tuzemský průmysl se pořád drží ve velmi slušné kondici. Index nákupních manažerů sice v posledním měsíci lehce klesl, zůstává však bezpečně v růstovém pásmu, tažený novými objednávkami a předzásobením firem,“ hodnotí výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podniky si podle něj z covidové éry i čipové krize odnesly jedno zásadní ponaučení. A sice to, že kdo má zásoby, snáze přežije. A tak v době vrcholících logistických problémů znovu plní sklady, místo aby spoléhaly na čím dál křehčí dodavatelské řetězce. Nicméně firmy optimalizují, kde se dá. Zrychlují investice do technologií, které nahrazují lidské zaměstnance, proto jsou průvodním jevem tohoto vývoje i škrty pracovních míst.
Hradil: Částečně jde o statistické zkreslení
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil zastává názor, že relativně dobrý květnový výsledek lze částečně přičíst statistickému zkreslení, kdy výpadky dodávek spojené s válkou v Íránu index interpretuje jako silnou poptávku. „Květnový výsledek vypadá na první pohled pozitivně, nicméně situace trochu připomíná postpandemické období. I tehdy metodologie výpočtu indexu nákupních manažerů interpretovala váznoucí dodávky jako pozitivní signál silné poptávky, ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o negativní důsledek narušených dodavatelských řetězců. Aktuální výsledky je tedy také nutné brát částečně s rezervou,“ vysvětluje Hradil.
Nicméně květnový index byl ovlivněn i tím, že rostl objem výroby i objem nových zakázek zpracovatelského průmyslu, včetně těch ze zahraničí.
Vydrží optimismus?
Hradil upozorňuje na zdražování výrobních vstupů, na což čeští výrobci reagovali zdražováním vlastní produkce i hromaděním zásob vstupů. „Je navíc evidentní, že čeští zpracovatelé počítají se zhoršováním dostupnosti dodávek v blízké budoucnosti, až výpadky způsobené válkou v Íránu prosáknou skrze výrobní řetězec. Za této situace je vlastně pozoruhodné, že na horizontu jednoho roku převládá optimismus, což patrně plyne z nadějí na relativně krátké trvání uzavírky Hormuzského průlivu,“ říká Hradil.
Výhled pro nejbližší měsíce nicméně v průmyslu podle něj zůstává spíše napjatý. „Jakmile se vyčerpá efekt snahy firem o předzásobení a prohloubí se nedostatky specifických výrobních vstupů, průmyslová aktivita přejde do útlumu. Za celý letošní rok pak podle nás průmyslový sektor bude rád, pokud vykáže alespoň kosmetický růst,“ uzavírá hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
„Letos průmysl žádné zázraky nepředvede, zvlášť pokud se konflikt v Zálivu potáhne další měsíce. Na druhou stranu na lopatky ekonomiku rozhodně neposílá. Pomáhá zejména automobilový průmysl, který zatím na rozdíl od západní Evropy žádný výraznější útlum neřeší,“ hodnotí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.
Dalibor Martínek: Státní firmy ohlídají experti, tvrdil Babiš. Do dozorčích rad dosazuje politické nominanty
Názory
Eurozóna: nic moc
O něco hůře než v Česku dopadl index PMI v eurozóně. Zpracovatelský sektor v eurozóně v květnu pokračoval v růstu čtvrtý měsíc v řadě, avšak tempo oživení zpomalilo kvůli stagnující poptávce a poklesu exportních objednávek. Hlavní index S&P Global PMI klesl na 51,6 bodu, přičemž relativně vysokou hodnotu udržely zejména výrazné prodloužení dodacích lhůt a mírný růst produkce.
Podniky čelily nejrychlejšímu růstu nákupních cen za poslední čtyři roky, což vedlo k nejsilnějšímu nárůstu prodejních cen za tři a půl roku a nutilo firmy promítat vyšší náklady do koncových cen. Kvůli slabé poptávce a zpožděním v dodavatelském řetězci pokračoval pokles zaměstnanosti, který trvá již tři roky, a optimismus výrobců ohledně budoucího vývoje zůstává umírněný.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
