Český průmysl válka v Zálivu nesrazila. Firmám pomohlo ponaučení z covidu
Index PMI, který s významnou mírou spolehlivosti předpovídá budoucí vývoj nových objednávek, produkce či zaměstnanosti v průmyslu, v květnu i přes Hormuz zůstal v černých číslech.
Index nákupních manažerů (PMI) tuzemského zpracovatelského průmyslu, který v globálním měřítku pravidelně zpracovává nadnárodní společnost S&P Global, se v květnu oproti dubnu snížil o 0,7 bodu na 52,2 bodu. Znamená to sice zhoršení, ale důležité je, že tento předstihový ukazatel stále zůstává v pásmu expanze. To začíná na 50 bodech. Vzhledem k událostem spojeným s válkou v Perském zálivu, jako je růst cen ropy a energetických surovin, narušení dodavatelských řetězců a nedostatek některých surovin, je lehký pokles spíše překvapením. Trh čekal větší dopad.
Index S&P Global vychází z dotazníkového šetření. Hlavní index je váženým průměrem pěti klíčových oblastí. Největší váhu mají nové objednávky (30 procent), objem produkce (25 procent) a zaměstnanost (20 procent).
„Válka v Zálivu běží už čtrnáctý týden, ale tuzemský průmysl se pořád drží ve velmi slušné kondici. Index nákupních manažerů sice v posledním měsíci lehce klesl, zůstává však bezpečně v růstovém pásmu, tažený novými objednávkami a předzásobením firem,“ hodnotí výsledky hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podniky si podle něj z covidové éry i čipové krize odnesly jedno zásadní ponaučení. A sice to, že kdo má zásoby, snáze přežije. A tak v době vrcholících logistických problémů znovu plní sklady, místo aby spoléhaly na čím dál křehčí dodavatelské řetězce. Nicméně firmy optimalizují, kde se dá. Zrychlují investice do technologií, které nahrazují lidské zaměstnance, proto jsou průvodním jevem tohoto vývoje i škrty pracovních míst.
Hradil: Částečně jde o statistické zkreslení
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil zastává názor, že relativně dobrý květnový výsledek lze částečně přičíst statistickému zkreslení, kdy výpadky dodávek spojené s válkou v Íránu index interpretuje jako silnou poptávku. „Květnový výsledek vypadá na první pohled pozitivně, nicméně situace trochu připomíná postpandemické období. I tehdy metodologie výpočtu indexu nákupních manažerů interpretovala váznoucí dodávky jako pozitivní signál silné poptávky, ačkoliv ve skutečnosti se jednalo o negativní důsledek narušených dodavatelských řetězců. Aktuální výsledky je tedy také nutné brát částečně s rezervou,“ vysvětluje Hradil.
Nicméně květnový index byl ovlivněn i tím, že rostl objem výroby i objem nových zakázek zpracovatelského průmyslu, včetně těch ze zahraničí.
Vydrží optimismus?
Hradil upozorňuje na zdražování výrobních vstupů, na což čeští výrobci reagovali zdražováním vlastní produkce i hromaděním zásob vstupů. „Je navíc evidentní, že čeští zpracovatelé počítají se zhoršováním dostupnosti dodávek v blízké budoucnosti, až výpadky způsobené válkou v Íránu prosáknou skrze výrobní řetězec. Za této situace je vlastně pozoruhodné, že na horizontu jednoho roku převládá optimismus, což patrně plyne z nadějí na relativně krátké trvání uzavírky Hormuzského průlivu,“ říká Hradil.
Výhled pro nejbližší měsíce nicméně v průmyslu podle něj zůstává spíše napjatý. „Jakmile se vyčerpá efekt snahy firem o předzásobení a prohloubí se nedostatky specifických výrobních vstupů, průmyslová aktivita přejde do útlumu. Za celý letošní rok pak podle nás průmyslový sektor bude rád, pokud vykáže alespoň kosmetický růst,“ uzavírá hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
„Letos průmysl žádné zázraky nepředvede, zvlášť pokud se konflikt v Zálivu potáhne další měsíce. Na druhou stranu na lopatky ekonomiku rozhodně neposílá. Pomáhá zejména automobilový průmysl, který zatím na rozdíl od západní Evropy žádný výraznější útlum neřeší,“ hodnotí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.
Dalibor Martínek: Státní firmy ohlídají experti, tvrdil Babiš. Do dozorčích rad dosazuje politické nominanty
Názory
Eurozóna: nic moc
O něco hůře než v Česku dopadl index PMI v eurozóně. Zpracovatelský sektor v eurozóně v květnu pokračoval v růstu čtvrtý měsíc v řadě, avšak tempo oživení zpomalilo kvůli stagnující poptávce a poklesu exportních objednávek. Hlavní index S&P Global PMI klesl na 51,6 bodu, přičemž relativně vysokou hodnotu udržely zejména výrazné prodloužení dodacích lhůt a mírný růst produkce.
Podniky čelily nejrychlejšímu růstu nákupních cen za poslední čtyři roky, což vedlo k nejsilnějšímu nárůstu prodejních cen za tři a půl roku a nutilo firmy promítat vyšší náklady do koncových cen. Kvůli slabé poptávce a zpožděním v dodavatelském řetězci pokračoval pokles zaměstnanosti, který trvá již tři roky, a optimismus výrobců ohledně budoucího vývoje zůstává umírněný.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
