Německý kancléř Friedrich Merz dnes přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.
Podle vládních zdrojů má Merz v úmyslu ujistit Kyjev o brzkém dodání tisíců stíhacích dronů, které lze použít k boji proti obzvláště rychlým ruským bojovým dronům s proudovým pohonem. Na pomoc Německo plánuje uvolnit jednu miliardu eur (zhruba 24,5 miliardy Kč) z již schválených rozpočtových prostředků, dalších 350 milionů eur má směřovat na opravy a obnovu zničených elektráren.
"Pokud Rusko nebude zastaveno, jeho válečný stroj se dříve či později obrátí proti nám," řekl Merz po příjezdu do Kyjeva. Uvedl také, že Ukrajina v nadcházejících týdnech potřebuje veškerou podporu. "Na naši pomoc se můžete spolehnout i nadále," chce podle svých slov říct ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Rusko útočí na tepny Kyjeva. Zasáhlo další most a cizincům vzkázalo: Opusťte město
Ruské útoky na Kyjev nabírají nový směr. Po opakovaných úderech na Jižní most přes Dněpr zasáhlo Rusko také Severní most, jednu z důležitých dopravních tepen ukrajinské metropole. Moskva se k útoku přihlásila a zároveň zahraniční diplomaty a cizince vyzvala, aby Kyjev opustili. Ruská armáda podle ministerstva zahraničí hodlá v „masivních odvetných úderech“ pokračovat.
Kancléř do Kyjeva přijel navzdory varování ruského ministerstva zahraničí, které několik hodin před jeho příjezdem vyzvalo zahraniční návštěvníky a diplomaty, aby město opustili. Moskva je varovala také před pobytem v blízkosti vojenských objektů a vládních budov. Bezpečnostní situace na Ukrajině se podle německé agentury DPA v posledních měsících výrazně zhoršila a útoky dronů stále častěji zasahují také Kyjev.
Německo je finančně i vojensky nejvýznamnějším podporovatelem Ukrajiny, uvádí DPA. Další pomoc ale v Německu čelí rostoucímu odporu, mimo jiné ze strany opozičních stran AfD, Levice a BSW, které posilují po úspěších v nedávných zemských volbách. Merz už ve čtvrtek při projevu v Münsteru zdůraznil, že německá podpora Ukrajině musí pokračovat.
Čtvrtá návštěva
Jde o čtvrtou návštěvu německého kancléře na Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Merz navštívil Kyjev už loni v květnu, jen několik dní po svém nástupu do funkce. Doprovázeli ho tehdy francouzský prezident Emmanuel Macron, tehdejší britský premiér Keir Starmer a polský premiér Donald Tusk. Čtveřice tehdy z Kyjeva vyzvala Rusko k bezpodmínečnému příměří, k němuž však Moskva nepřistoupila.
Merz nyní doufá, že pokračující vojenský tlak přiměje Rusko zasednout k jednacímu stolu. Nedávné setkání německého ministra zahraničí Johanna Wadephula s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v New Yorku ale podle něj nepřineslo žádný pokrok. Merz proto tvrdí, že Moskva rozumí pouze "jazyku síly" a k jednání ji lze přivést jen prostřednictvím jednoty a síly.
Související
Kancléř Merz bude telefonovat se spojenci kvůli americkému plánu pro Ukrajinu
V minulém týdnu na trhy jako živá voda působil pokles cen ropy, který byl způsoben zlepšením toků v oblasti Blízkého východu, a pozitivní výhled společnosti Micron, který dodal investorům chuť riskovat na trzích. Potěšila i lepší data v oblasti cen v rámci americké ekonomiky, kde vyšel nižší PCE index sledovaný americkou centrální bankou. Hlavní americký index S&P 500 se pak vrátil na 7 700 bodů.
Podle renomovaných bank, jako JPMorgan a Goldman Sachs, se tok ropy velmi zlepšil. Dodávky samotné ropy vzrostly přibližně na 17,5 milionu barelů denně, což odpovídá asi 98 procent předválečné úrovně, zatímco export ropných produktů, jako je nafta a benzín, dosahuje zhruba tří milionů barelů denně, tedy asi 58 procent dřívějších objemů. Celkově jsou podle JPMorgan toky přibližně na 89 procent úrovně roku 2025.
Ceny nemovitostí jen tak neklesnou, říká hlavní analytik Broker Consulting
Čechy stále více lákají nemovitosti nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. Zatímco u moře často řeší druhé bydlení pro vlastní potřebu, doma se mnohdy nechají zlákat vidinou zdánlivě jistého zisku. „Na různých místech se teď objevují pohádky o zbohatnutí, které s realitou nemají nic společného,“ vysvětluje Martin Novák z Broker Consulting. Upozorňuje, že pronájem nemovitosti je především práce s lidmi, a právě tam řada majitelů naráží.
Goldman Sachs zároveň uvádí, že globální ropný trh byl v září zhruba vyrovnaný a export z Perského zálivu se v posledním týdnu zotavil až na přibližně 23,3 milionu barelů denně. Ropa Brent tak klesnula až pod 100 dolarů přibližně k 97 dolarům za barel. To spolu s PCE indexem, který je důležitým ukazatelem inflace pro americkou centrální banku, přineslo poměrně velkou úlevu na trzích.
Musíme brát, že obavy z nedostatku mohly poslední týdny sílit a obava z další velké vlny inflace také. Index osobních výdajů spotřebitelů PCE rostl po sezónním očištění meziměsíčně o 0,3 procenta, respektive o 3,4 procenta v ročním vyjádření. Trh přitom očekával posun o 0,3 procenta, respektive 3,7 procenta. S tím, že sázky na růst sazeb ze strany Fedu v říjnu rázem klesly na 50 procent a investoři tak mohou s dalšími daty z ekonomiky spekulovat na o něco méně restriktivní měnovou politiku s pozitivním dopadem na riziková aktiva.
Zlatá Praha není muzeum. Třicetiletý Slovák v ní zúročuje školu Gordona Ramsayho
U Gordona Ramsayho zažil nejtvrdší pracovní školu svého života, v newyorském Eleven Madison Park se naučil, že špičková gastronomie nekončí na talíři. Teď třicetiletý Maroš Jambor stojí v čele jedné z největších legend české gastronomie – Zlaté Prahy.
Micron zveřejnil velmi optimistický výhled pro aktuální čtvrtletí, který těží ze silné poptávky spojené s výstavbou AI infrastruktury. Společnost očekává tržby kolem 61,5 miliardy dolarů, zatímco analytický konsenzus byl přibližně 56,8 miliardy dolarů, a upravený zisk zhruba 38,15 dolaru na akcii oproti očekávaným 36,02 dolaru. Firma zároveň upozornila, že rychle rostoucí náklady na odměňování zaměstnanců budou mírně tlačit na marže; upravená hrubá marže by měla v tomto čtvrtletí dosáhnout přibližně 66,3 procenta.
Celkově tak Micron potvrzuje velmi silné fundamenty v paměťových čipech díky AI boomu, i když část pozitivního efektu bude kompenzována vyššími personálními náklady. Možná právě to uchránilo trhy od větších výprodejů, přece jen desetiletý dluhopis, který je v případě USA až u 5,3 procenta, by měl znamenat korekci v technologickém sektoru.
Související
Týden tradera: Americká ekonomika šlape až příliš dobře. Trhy z toho začínají nervóznět
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Finanční trhy jsou v posledních měsících značně rozkolísané, což má dopad na investice a třeba i cenu hypoték. Co trhy ovlivňuje nejvíc?
V tuto chvíli jsou to především dvě věci – centrální banky a pokračující válka na Blízkém východě, což má zejména dopad na provoz v Hormuzském průlivu. Konflikt vytváří podmínky pro růst cen energií, ať už se bavíme o ropě, plynu nebo elektřině v Evropě.
Centrální banky na to musí reagovat, ať se jim to líbí, nebo ne. Důležitou roli navíc začíná hrát efekt srovnávací základny. Některé základní potraviny, například mléko nebo máslo, oproti loňsku sice poměrně výrazně zlevnily, pokud nyní začnou růst, budeme nové vyšší ceny porovnávat s velmi nízkou základnou. To může meziroční inflaci začít tlačit nahoru.
V hlavní roli jsou nyní centrální banky, které musejí reagovat na blíží se hrozbu inflace, ať se jim to líbí, nebo ne.
Inflace je nyní relativně nízká, centrální banky přesto mluví o prostoru ke zpřísnění monetární politiky. Vidí již zdražování, nebo to je spíše inflační očekávání?
Vidí reálné inflační tlaky, které se mohou proměnit v inflační očekávání a ty zase v reálné zvýšení cen. Rizika jsou zjevná – růst cen ropy a dalších energií se postupně promítne do koncových cen zboží a služeb. Rétorika centrálních bank včetně České národní banky byla v létě opatrná, protože velmi dobře vědí, že jejich prohlášení mohou být sebenaplňujícím proroctvím, takže kdyby řekli, že očekávají inflaci, mohli by sami inflaci přiživit.
Navíc centrální bankéři po celém světě mají stále trochu popálené prsty z poslední inflační vlny. Nemohou si úplně dovolit vytvářet příliš optimistická očekávání. Proto se spíše drží vyšších úrokových sazeb.
Jaké další události nebo tendence by měli lidé sledovat, aby měli představu o dalším vývoji? Třeba americké volby?
Nemyslím si, že by americké volby samy o sobě měly mít na českou ekonomiku nějaký zásadní přímý vliv. Počítáme s tím, že republikáni v těchto volbách příliš úspěšní nebudou. To by znamenalo, že prezident Donald Trump a jeho administrativa ztratí značnou část schopnosti prosazovat nové zákony. Americký systém je nastaven tak, že vládu takový výsledek neparalyzuje, ale její legislativní možnosti výrazně omezuje.
Z pohledu trhů bude mnohem důležitější, co se stane po samotných volbách. Pokud Trump případnou porážku přijme, neměl by to být zásadní problém. Pokud by ale prohlásil, že mu byly volby ukradeny, a pokusil se výsledek nějakým způsobem zpochybnit, mohlo by to trhy výrazně rozkolísat. Politická nestabilita ve Spojených státech je samozřejmě něco, na co by finanční trhy reagovaly.
video
Vladimír Holovka z XTB: Ceny potravin aktuální inflaci snižují. Příští rok naopak porostou
Hostem podcastu Newstream Byznys Talks byl Vladimír Holovka, šéf investiční platformy XTB pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Hlavním tématem pořadu je inflace, která je aktuálně největších strašákem pro investory. „Největší vliv na ni mají v současnosti ceny energií. A nejistá geopolitická situace poklesu inflace dál nenahrává,“ říká Holovka. Jak na to mají reagovat investoři?
Ptám se i proto, že americká vláda stejně jako vlády v dalších zemích stále navyšují dluh, což by se mohlo zkomplikovat. Jak vůbec růst zadlužení vnímáte? A jak se projeví v dalším směřování trhů?
Tohle je skutečně zásadní otázka, protože současná situace je do určité míry ovlivněna mnohem širší transformací světových finančních trhů. Od devadesátých let tam byly mimořádně nízké úrokové sazby a zejména po finanční krizi v roce 2008 japonská měnová politika vytvářela podmínky pro dlouhodobě velmi levné financování v jenech. Investoři si mohli velmi levně půjčit v jenech, směnit je například za dolary a investovat prakticky kdekoliv. Zároveň tím vytvářeli tlak na oslabování jenu, takže celý mechanismus byl ještě atraktivnější. Měli jste zdroj extrémně levného financování.
A to se nyní mění…
Mění, a těm, kdo si takto půjčili, se úvěr začíná prodražovat. Investoři zvažují, jestli není čas pozice na jenu zavřít, peníze se vracejí do Japonska a trhy musí počítat s možností jeho posílení. Zároveň v Japonsku rostou sazby. Nabídka extrémně levného financování, na kterou byl svět dlouho zvyklý, tak vysychá. A to je jeden z nabídkových faktorů, které ženou cenu peněz nahoru. Vedle toho navíc výrazně roste také poptávka po kapitálu ze strany největších globálních firem, které donedávna měly ohromné množství volné hotovosti, nyní ale masivně investují do AI infrastruktury a potřebují externí financování.
Co to tedy ve výsledku znamená?
Že je větší poptávka po penězích na dluh, ale nabídka tomu úměrně neroste. A tak přichází ke slovu tržní mechanismy a cena financování roste. Na úrovni jednotlivých států, jako jsou ty evropské včetně České republiky, se k tomu připočtou dopady geopolitiky, rizikové prémie a místní úrokové sazby. Až to všechno dohromady vám dá výslednou cenu financování, za kterou si půjčíte třeba na byt, když jste koncový zákazník, nebo na investici, když jste firma.
Michl má prst na spoušti. Zvýšení sazeb může přijít už v listopadu
ČNB dnes nechala úroky beze změny, klid ale nemusí trvat dlouho. Guvernér Aleš Michl naznačil, že už na listopadovém jednání bude bankovní rada zvažovat jejich zvýšení. Banka sleduje hlavně domácí rizika, mezi nimi výrazný růst cen služeb a mezd. Inflace ale na přelomu roku stoupne.
SAB Finance vedle tradiční směny měn nabízí i měnové zajištění. Pozorujete v poslední době nárůst poptávky, když na trzích panuje tolik nejistoty?
Ano, zájem rozhodně roste, protože výkyvy kurzu mohou pro firmy představovat poměrně zásadní problém. Dolar představuje v posledním roce určitý extrém, ale nemusíme chodit ani tak daleko. Máme spoustu klientů, kteří se zajišťují například na polském zlotém. Nejde přitom o exportéry, ale také o importéry, kteří dovážejí zboží z Polska a hlídají si korunové náklady.
Měl jsem zlotý za měnu, která je pro trhy více méně ve stejném koši jako česká koruna a maďarský forint, tedy sice samostatná měna, která ale má významnou vazbu na euro.
Zlotý se navzdory stejnému koši měn z CEE chová trochu jinak než česká koruna. Nemá za sebou tak aktivně vystupující centrální banku, jakou je Česká národní banka, která disponuje v poměru k velikosti české ekonomiky obrovskými devizovými rezervami a zároveň historicky ukázala ochotu je používat pro stabilizaci trhu. Trh to ví. Česká národní banka je proto schopna mnohem lépe vyhlazovat tlaky, které na korunu vznikají. Polská centrální banka takovou palebnou sílu v poměru k velikosti své ekonomiky nemá. Polsko je téměř čtyřicetimilionová země a jeho ekonomika je výrazně větší. Nicméně devizové rezervy má zhruba stejné jako ČNB, v důsledku čehož je zlotý přeci jen volatilnější.
Polská centrální banka navíc vysílá signály, že se sazbami nemusí do konce roku příliš hýbat, což v dalších evropských ekonomikách včetně eurozóny neplatí. Zlotý se tedy dostává do situace, kdy se u něj očekává stabilita sazeb, zatímco v USA a eurozóně trh počítá s vyšší trajektorií sazeb. To je jeden z faktorů, který zlotý brzdí v posilování.
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Tomáš Kudela: ČNB posouvá diskusi o poklesu sazeb na konec roku
