Partneři projektu

Lukáš Kovanda: Inflace se vrací do továren. Dražší energie ohrožují české firmy

Výroba ve firmě Saltek, která se specializuje na vývoj a výrobu přepěťových ochran a svodičů bleskových proudů
ČTK
Lukáš Kovanda

Ceny českých průmyslových výrobců rostou nejrychleji od jara 2023 a tlak se už neomezuje jen na energie. Dražší suroviny a vstupy mohou dál zhoršovat konkurenceschopnost firem a prodlužovat období vyšších úrokových sazeb, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ceny českých průmyslových výrobců v říjnu meziročně vzrostly o 4,7 procenta, tedy nejvýrazněji od dubna 2023. Ještě v září jejich růst činil 3,7 procenta, v srpnu dvě procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,9 procenta. Říjnový výsledek přesně odpovídá mediánovému odhadu analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Potvrzuje, že český průmysl se po období cenového uklidnění dostává pod opětovný silnější inflační tlak.

Varovný signál

Ceny průmyslových výrobců rostou již sedmý měsíc v řadě. Ještě letos v lednu meziročně klesaly o tři procenta. Od té doby se jejich dynamika obrátila o bezmála osm procentních bodů. Tak výrazná změna představuje varovný signál nejen pro tuzemské průmyslové podniky, ale také pro další vývoj spotřebitelské inflace a měnovou politiku České národní banky.

Klíčovým důvodem nynějšího zdražování jsou energie a suroviny. Ceny energií v rámci hlavních průmyslových skupin meziročně vzrostly o 9,7 procenta, zatímco ceny meziproduktů o 5,9 procenta. Ještě výraznější zdražení vykazují některá konkrétní průmyslová odvětví. Chemické látky a přípravky meziročně podražily o 19,1 procenta, základní kovy o 7,1 procenta a pryžové a plastové výrobky o 5,5 procenta.

Fixujte, dokud je čas. Zdražení innogy může být teprve začátek

Lukáš Kovanda: Fixujte, dokud je čas. Zdražení innogy může být teprve začátek

Energetický trh možná stojí před obratem. Po období zlevňování přichází innogy s oznámením, že od ledna zvýší ceny elektřiny a plynu zákazníkům bez fixace. Rodina s roční spotřebou 20 megawatthodin plynu zaplatí o 6680 korun více. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to jasný signál: vyplatí se porovnat současné nabídky a fixovat cenu dřív, než podobný krok oznámí další dodavatelé.

Přečíst článek

Za tímto vývojem stojí především obnovený růst cen energetických komodit na světových trzích, související s pokračujícím napětím na Blízkém východě. Ropa Brent během října zdražila až k hranici 117 dolarů za barel, evropské ceny zemního plynu se přiblížily 100 eurům za megawatthodinu. Dražší energie se postupně promítají do cen chemikálií, pohonných hmot, plastů i dalších průmyslových vstupů.

Nepříznivá kombinace

Pro českou ekonomiku jde o nepříznivou kombinaci. Tuzemský průmysl je energeticky náročný a silně závislý na zahraniční poptávce, zejména německé. Nová vlna zdražování tak může současně zvyšovat výrobní náklady a snižovat konkurenceschopnost českých podniků. Firmy navíc nemusejí být schopny všechny zvýšené náklady přenést na odběratele. Výsledkem pak bude tlak na jejich ziskové marže, investice i zaměstnanost.

Pozitivním signálem zůstává alespoň meziroční zlevňování potravinářských výrobků o 3,8 procenta, zejména mléčných výrobků o 11,2 procenta. Tento vývoj může nadále mírnit zdražování potravin pro konečné spotřebitele. Celkový obrázek je však znepokojivější. Průmyslové ceny bez energií totiž v říjnu meziročně vzrostly o 2,7 procenta, zatímco v září o dvě procenta. Inflační tlaky se tedy neomezují pouze na energetické komodity, ale postupně zasahují širší část výrobního řetězce.

Komplikace pro ČNB

Říjnová čísla mohou komplikovat situaci České národní bance. Ta musí zvažovat riziko, že se nynější nákladové zdražování postupně přelije také do spotřebitelských cen. Tento přenos není automatický ani okamžitý, přetrvávající růst cen průmyslových vstupů však může vytvářet inflační tlaky i v příštím roce. Ty by nakonec mohly být tak citelné, že by ČNB přiměly opětovně zvýšit své úrokové sazby. Zatím však stále platí to, že její zvýšení úroků z posledního, listopadového měnověpolitického zasedání nepředstavuje obnovení cyklu utahování měnové politiky, ale mohlo by zůstat krokem ojedinělým.

Samotný říjnový údaj k cenám v průmyslu totiž nepředstavuje důvod k okamžitému zvýšení úrokových sazeb. Posiluje však argumenty pro jejich delší ponechání na současné úrovni. Česká ekonomika se totiž dostává do nepříjemné situace, kdy obnovená nákladová inflace přichází v době stále křehké průmyslové konkurenceschopnosti.

Další komplikaci představuje americká měnová politika. Překvapivě vysoká inflace ve Spojených státech zvyšuje očekávání dalšího zpřísnění politiky Fedu, což podporuje dolar. Případné oslabování koruny by mohlo dovážené energetické a surovinové náklady českých firem dále zvyšovat. Koruna dnes oslabuje k úrovni 22,20 za dolar a je tudíž nejslabší za celé období od května 2025. Krátce před započetím války v Íránu, letos v lednu, se přitom dolar prodával i za méně než 20,10 koruny.

Související

Umírněný růst cen výrobců zatím nepředstavuje riziko pro spotřebitelskou inflaci

Umírněný růst cen výrobců zatím nepředstavuje riziko pro spotřebitelskou inflaci

Přečíst článek
Konec růstu cen je v nedohlednu

Konec růstu cen je v nedohlednu. I v zemědělství se po čtyřech měsících poklesu začalo zase zdražovat

Přečíst článek