V pákistánském Islámábádu odpoledne začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. S odvoláním na zdroje a média to napsaly agentury Reuters a AFP.
Íránská delegace s vysoce postavenými představiteli, včetně předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa či ministra zahraničí Abbáse Arakčího, do pákistánské metropole přicestovala v pátek večer SELČ. Americká delegace složená z viceprezidenta J.D. Vance, zvláštního vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steva Witkoffa a prezidentova zetě Jareda Kushnera přiletěla dnes nad ránem.
Obě delegace dopoledne samostatně jednaly s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem, žádné zprávy o závěrech ze setkání ale nebyly zveřejněny. Pákistán zprostředkoval příměří mezi USA a Íránem, které začalo platit v noci na středu a které má trvat dva týdny. Přichází šest týdnů poté, co Izrael a USA 28. února zahájily válku proti Íránu.
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Teherán podmiňuje vyjednávání o míru uvolněním zmrazených íránských aktiv a příměřím v Libanonu. Reuters dnes podle vysokého íránského představitele napsal, že USA uvolnily íránská aktiva v Kataru a dalších zahraničních bankách, což ale později popřel nejmenovaný americký činitel.
Libanonské proíránské hnutí Hizballáh útočí od března na Izrael, který v odvetě provádí údery na pozice členů této militantní skupiny. Zatímco Pákistán a Írán tvrdí, že se ve středu dojednané příměří vztahuje i na Libanon, Izrael a USA to odmítají.
Související
Pákistán předložil Íránu a USA návrh na okamžité příměří
Maximální cena nafty v Česku může už zítra vzrůst zhruba o 1,30 koruny na litr a přiblížit se hranici 46,50 koruny. Nejde však o změnu vládní regulace, jak se někdy mylně uvádí. Cenový strop se odvíjí od aktuálních tržních cen, které v posledních dnech výrazně kolísají především kvůli vývoji na burze v Rotterdamu a napětí v oblasti Perského zálivu. Výsledkem je prudké zdražení, které se do cen na čerpacích stanicích může promítnout prakticky ze dne na den.
Maximální povolená cena nafty by měla zítra vzrůst přibližně o 1,30 koruny, tedy zhruba na 46,50 koruny za litr. Jde o odhad vycházející z kotací agentury Platts, které reflektují vývoj na burze v Rotterdamu, přičemž tato data nejsou veřejně dostupná.
Zajímavé bude sledovat, zda se opět objeví mylné interpretace, že vláda regulaci zpřísňuje či naopak uvolňuje. Ve skutečnosti se totiž samotný mechanismus nijak nemění. Vývoj maximální ceny primárně odráží dění na trhu, nikoli politické rozhodnutí.
Klíčovým faktorem je aktuální vývoj velkoobchodních cen nafty na burze v Rotterdamu. Ty v posledních dnech výrazně kolísají. Například včera vzrostla cena nafty v korunovém vyjádření přibližně o dvanáct procent, jak vyplývá z dat agentury Bloomberg. Tento růst se již dnes promítl do velkoobchodní ceny státní společnosti Čepro, zatímco společnosti MOL a Orlen zatím reagovaly pomaleji.
Aktualizováno
Orlen a MOL zdražily navzdory levnější ropě, zuří Babiš. Společnosti pochybení odmítají
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval společnosti Orlen a MOL k výraznému zlevnění cen pohonných hmot, největší tuzemští distributoři podle něj navzdory zlevnění ropy na trhu zvýšily velkoobchodní ceny paliv o dvě koruny. Během dneška proto očekává, že ceny paliv půjdou na čerpacích stanicích dramaticky dolů. Firmy k tomu uvedly, že jejich ceny vycházejí ze situace na trhu, pochybení odmítly.
Pokud by bylo možné ukázat na konkrétního „hybatele“ cenových stropů, pak by jím nebyla česká vláda, ale spíše vývoj na globálních trzích a geopolitické napětí. Významnou roli hraje situace v Perském zálivu, zejména v oblasti Hormuzského průlivu, která ovlivňuje světové ceny ropy a ropných produktů.
Český systém regulace přitom zůstává beze změny. Maximální cena se odvozuje od průměru čtyř tržních cen, ke kterému si prodejci mohou připočítat maximální přirážku 2,50 koruny na litr. Stát tedy neurčuje pevnou cenu pohonných hmot, ale pouze omezuje obchodní marži. Na rozdíl například od Maďarska nebo některých čerpacích stanic ve Francii, kde existují pevně stanovené cenové stropy, se v Česku cena pohybuje pružně podle trhu.
Nedávné výrazné zlevnění nafty na čerpacích stanicích, v průměru o zhruba tři koruny na litr během jediného dne, bylo způsobeno rekordním poklesem cen na burze v Rotterdamu. Ten tehdy dosáhl více než devatenácti procent. Právě tento propad snížil cenový strop, nikoli zásah vlády.
Zajímavý je také přístup jednotlivých distributorů. Státní Čepro reaguje na vývoj na burze rychleji a výrazněji než jeho konkurenti. Když ceny prudce klesly, snížilo své velkoobchodní ceny o více než třináct procent, zatímco MOL a Orlen pouze o necelých pět procent. Podobně nyní při růstu cen Čepro zdražuje svižněji, zatímco ostatní hráči zatím reagují pomaleji.
S určitou nadsázkou tak lze říci, že pokud chce řidič ušetřit, může se mu vyplatit natankovat ještě dnes. Vývoj na globálních trzích totiž naznačuje, že zítřejší cena nafty může být znatelně vyšší – a to především vlivem zahraničních faktorů, nikoli domácí politiky.
Související
Aktualizováno
Orlen a MOL zdražily navzdory levnější ropě, zuří Babiš. Společnosti pochybení odmítají
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Jak odhadujete dopad vojenského konfliktu v Perském zálivu na inflaci? Může se opakovat situace z let 2022 a 2023, kdy jsme čelili dvouciferné inflaci?
Klíčovým faktorem zůstává délka trvání konfliktu. Pokud by skutečně odteď platilo vyhlášené příměří a situace se stabilizovala, dopady by byly relativně mírné. Inflace by se mohla zvýšit o několik desetin procentního bodu, řekněme o 0,7 až 0,9 bodu, a hospodářský růst by zpomalil přibližně o 0,2 až 0,3 bodu. To jsou nepříjemné, ale stále zvládnutelné dopady.
Vojenský konflikt je však ze své podstaty nepředvídatelný. O to více v situaci, kdy je jedním z klíčových aktérů americký prezident Donald Trump, jehož rozhodování a komunikace jsou obtížně odhadnutelné. Čím déle konflikt potrvá, tím méně pravděpodobný je scénář mírných dopadů.
Navíc i v případě rychlého ukončení nelze očekávat návrat cen na původní úroveň. Írán totiž ukázal, že je ochoten sáhnout k blokádě Hormuzského průlivu. Toto riziko tu existovalo dlouhodobě, ale dosud nebylo jasné, zda by k takovému kroku skutečně přistoupil. Nyní už to víme. To znamená, že ceny komodit přepravovaných tímto průlivem budou dlouhodobě zatíženy tzv. rizikovou přirážkou.
V případě opětovného rozhoření konfliktu si lze představit i výrazně horší scénář. Inflace by mohla vzrůst o celé procentní body, například o čtyři až pět, což by znamenalo, že místo očekávaných 1,6 procent bychom se dostali na šest procent. Hospodářský růst by zároveň mohl zpomalit z očekávaných 2,5 procenta na zhruba 0,5 až 1 procenta.
Klíčová tepna světové ropy kolabuje. Hormuz zůstává prakticky uzavřen, za den proplulo jen šest lodí
Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou dnes zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
Lze velikost této „hormuzské“ přirážky nějak odhadnout?
Na podobných odhadech pravděpodobně již pracují pojišťovny, které zajišťují tankery, a jejich analytické týmy k tomu nepochybně mají vlastní modely. Osobně si však netroufám tuto přirážku kvantifikovat. Je ale zřejmé, že nepůjde o zanedbatelnou částku.
Z Perského zálivu pochází jen malé procento českých dovozů ropy a plynu. Znamená to, že dopad na Česko bude menší než například na Německo, které dováží podstatně víc?
Ve skutečnosti nezáleží na tom, odkud konkrétně ropu dovážíme. Ropný trh je globální a ceny jsou do značné míry sjednocené. I když Evropa není na dodávkách z Perského zálivu kriticky závislá, asijské ekonomiky ano. Jakmile dojde k výpadku části dodávek, začíná globální soutěž o zbývající zdroje, což žene ceny vzhůru po celém světě – včetně Evropy.
Navíc česká ekonomika zůstává relativně energeticky náročná. Každý růst cen energií proto pro nás představuje problém. Podle dostupných odhadů se Česká republika nachází z hlediska dopadů na inflaci zhruba uprostřed zemí Evropské unie. To je sice příznivější než během energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ale rozhodně to neznamená, že bychom zůstali bez dopadů.
Jak se situace promítá do ceny peněz? Už nyní banky zvyšují hypoteční sazby.
Napříč Spojenými státy, Evropou i Českem dochází k výraznému přehodnocování očekávání ohledně úrokových sazeb. V USA i Evropě se nyní počítá s tím, že sazby budou do konce roku o 0,3 až 0,5 procentního bodu vyšší, než se očekávalo před konfliktem. To odpovídá přibližně dvěma zvýšením, případně dvěma neuskutečněným snížením sazeb. Na tuto situaci musí reagovat i Česká národní banka. Musí mimo jiné bránit stabilitu kurzu koruny. Zároveň je zde silná historická zkušenost s nedávnou inflační vlnou. Pokud by centrální banka situaci podcenila, hrozí opětovné „utržení“ inflace a návrat k problémům z let 2022 a 2023.
V minulých letech hrály roli i nepřiměřeně vysoké obchodní marže. Potvrdila to i ČNB. Jaká je situace dnes?
Zdá se, že tento problém se již do značné míry vyřešil. V posledním roce a půl jsme zejména u průmyslového zboží viděli výrazný pokles cen. Vyjednávací síla se přesunula spíše na stranu zákazníků než výrobců a obchodníků.
Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Může mít současná situace v Perském zálivu i nějaký pozitivní efekt?
Rád bych řekl, že ano, ale prostor pro další diverzifikaci zdrojů je omezený. Evropa se již odstřihla od ruských dodávek a nyní by musela omezit i závislost na Perském zálivu. Nabízí se také otázka závislosti na Spojených státech, jejichž politická předvídatelnost je stále problematičtější.
Pozitivní efekt by mohl spočívat alespoň v tom, že si znovu uvědomíme nutnost nepoužívat plošná opatření v hospodářské politice. Přestože jsme zažili několik krizí, stále k nim často přistupujeme právě tímto způsobem. Důležitým dlouhodobým dopadem by mohl být tlak na snižování energetické náročnosti ekonomiky. To znamená investice do nových technologií, zateplování budov nebo přechod na úspornější dopravu. Evropa nikdy nebude bohatá na fosilní zdroje – má jen omezené zásoby například v Norsku či v okolí Nizozemska. Pokud nechceme být závislí na vývoji v geopoliticky nestabilních regionech, nemáme jinou možnost než se od fosilních paliv postupně odklánět.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Karel Pučelík: Trump nejspíš nemá vůbec žádný plán
