Kontroverzní zákon o médiích: EU může proti Česku zasáhnout
Vládní zákon o veřejnoprávních médiích by podle Mezinárodního tiskového institutu (IPI) mohl v případě schválení porušovat Evropský akt o svobodě médií (EMFA). Ten vyžaduje, aby všechny členské státy EU včetně Česka garantovaly nezávislé fungování veřejnoprávních médií zajišťující transparentní a předvídatelné financování. V tiskové zprávě to uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen a předseda správní rady české pobočky institutu Robert Čásenský.
Návrh zákona koalice ANO, SPD a Motoristů má od ledna 2027 převést financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet a zároveň redukovat přidělované finance do stavu před loňským zvýšením poplatků. Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků od poloviny letošního roku vyloučí některé skupiny poplatníků.
Kvůli možnému porušení EMFA se již na Evropskou komisi obrátila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). České republice podle ní můžou hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Evropská komise může podle Nerudové věc začít vyšetřovat kvůli porušení evropského práva nebo také porušení principu právního státu zakotveného ve smlouvě o EU.
Riziko politického ovlivňování
Mezinárodní tiskový institut se podle Čásenského obává, že změnou systému financování poroste riziko politického ovlivňování veřejnoprávních médií – zejména nezávislého zpravodajství a práce novinářů – bez ohledu na to, která politická reprezentace je právě u moci. Zároveň postrádá od vládní koalice věrohodné odůvodnění potřeby změny fungujícího systému financování a nesouhlasí s absencí odborných konzultací se všemi zainteresovanými stranami včetně zahraničních expertů.
Návrh zákona odmítá opozice, která při jeho schvalování hrozí obstrukcemi. Kritizuje ho i řada odborníků, podle kterých neřeší způsob financování ze státního rozpočtu, ani některé povinnosti, které nyní veřejnoprávní média mají, například provoz regionálních studií. Kvůli hrozbě omezování výroby a propouštění zaměstnanců se proti návrhu postavily i odbory veřejnoprávních médií.
„Pokud by tento návrh zákona prošel, oslabil by ekonomický rámec pro nezávislé vysílání veřejné služby v České republice a významně by omezil schopnost veřejnoprávních médií naplňovat jejich důležité poslání,“ uvedl výkonný ředitel Mezinárodního tiskového institutu Scott Griffen. „Nahrazením modelu poplatků systémem přímého státního financování by tento zákon zároveň odstranil důležitý nárazník chránící nezávislost České televize a Českého rozhlasu,“ dodal.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.
Michal Nosek: Babiš s Macinkou proti Pavlovi. Když se hádají o židli u stolu NATO, ztrácejí místo v sále
Názory
Institut se podle něj obává, že změna financování odráží nepřátelství vůči České televizi a Českému rozhlasu ze strany současné vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO), který se i v předchozích vládách snažil oslabit institucionální pojistky chránící jejich nezávislost.
Členské státy EU mají podle Evropského aktu o svobodě médií zajistit to, že postupy financování budou založeny na transparentních a objektivních kritériích stanovených předem a že tyto instituce budou mít k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající naplňování jejich veřejnoprávního poslání a schopnosti se rozvíjet.
Česká televize a Český rozhlas jsou ve střední Evropě podle institutu široce respektovány jako modely kvalitního veřejnoprávního vysílání, a proto vyzval českou vládu, aby od těchto plánů upustila a namísto toho zajistila zachování adekvátního financování a institucionální nezávislosti.
