Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Konec papírování. Vláda chce do roka zdigitalizovat všechny služby státu

Digitalizace pomáhá i ve zdravotnictví
iStock
 ČTK

Kabinet Andreje Babiše plánuje výrazně zrychlit digitalizaci veřejné správy. Podle ministerstva vnitra mají být všechny služby státu dostupné online už během jednoho roku, přestože původní harmonogram počítal s dokončením některých agend až v roce 2029.

Vláda chce během jednoho roku digitalizovat všechny služby státu, aby splnila požadavky zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka.

Podle původního harmonogramu předchozí vlády přitom měla být část agend digitalizována až v roce 2029. Současný kabinet proto plánuje celý proces výrazně urychlit.

Vedle digitalizace státních služeb patří mezi hlavní priority také digitalizace zdravotnictví, zejména sdílení zdravotních dat v elektronické podobě. Vláda po předchozím kabinetu převzala zhruba 500 projektů, které nyní chce přehodnotit, seřadit podle důležitosti a určit jejich další postup.

Martin Jahn: Spalovací motory tu budou ještě desítky let

Autoprůmysl sice někteří lidé odepisují jako zastaralé odvětví, pravý opak je ale pravdou. Martin Jahn, který má v představenstvu Škody Auto na starosti oblast prodeje a marketingu, v rozhovoru pro Export.cz upozorňuje, že veškeré současné inovace, včetně robotizace, digitalizace i umělé inteligence, se už naplno využívají právě v autoprůmyslu. „Nové technologie potřebují někoho, kdo je bude škálovat – dostane je k velkému počtu spotřebitelů,“ dodává známý manažer a také prezident českého Sdružení automobilového průmyslu.

Přečíst článek

Kvůli koordinaci vzniklo grémium Rady vlády pro informační společnost. To se má už příští týden zabývat 22 strategickými projekty a programy. U každého z nich mají být stanoveny konkrétní termíny dokončení i odpovědní manažeři, kteří za realizaci ponesou odpovědnost.

Povinnost digitalizovat všechny služby státu byla přitom novelou zákona z února 2025 odložena o dva roky. Podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je důvodem zejména slabé řízení projektů, nedostatek IT odborníků ve státní správě nebo neúplná data. Problémem jsou také složité informační toky a chybějící jasná odpovědnost za vynaložené prostředky.

Na digitalizaci veřejné správy stát přitom mezi lety 2020 a 2024 vynaložil více než 50 miliard korun. Podle Digitální informační agentury existuje zhruba 6000 služeb, které lze plně digitalizovat. V lednu jich bylo kompletně online dostupných 1723 a na digitalizaci dalších 1663 služeb se aktuálně pracuje.

Dominik Stroukal: Hospodářské strategie se celkem dobře vymýšlejí, ale špatně prosazují

Je dobře, že vláda přichází se svou hospodářskou strategií prakticky na začátku svého volebního období, takže je ještě čas něco prosadit, říká ekonom a vyučující na Metropolitní univerzitě Praha Dominik Stroukal. „Obecně platí, že daleko horší než vymyslet nějaká opatření, je zvládnutí politické stránky věci,“ bilancuje zkušenosti ze svého působení v nedávno rozpuštěné Národní ekonomické radě vlády (NERV).

Přečíst článek

Související

Karel Pučelík: Donald Trump prostě neumí vládnout

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Karel Pučelík

Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.

Bleskové útoky na Írán nebo Venezuelu, které odporují zvyklostem i mezinárodnímu právu, rozpočtová politika, která nedává smysl nebo nespočet celních eskapád. Americký prezident Donald Trump dokáže zásadně měnit směr v klíčových politických otázkách v horizontu několika hodin. To nevypadá, že by se rozhodoval na základě důkladných analýz nebo že sleduje nějaký propracovaný plán.

Americký prezident je dost možná nejmocnější člověk planety, přesto to však ještě v nedávné historii vypadalo, že ani on s lecčím pohnout nemůže, či jen velmi obtížně a zdlouhavě. V Trumpově druhém mandátu je to jiný příběh, věci se dějí jako by jen stačilo, aby luskl prstem. Je to tím, že je Trump konečně efektivní a rázný vůdce – a jak on sám proklamuje, nejlepším prezidentem?

Americký prezident Donald Trump ČTK

Zní to moc jednoduše na to, aby to byla pravda. Předešlé administrativy fungovaly úplně jinak. Měly svébytné ministry a aparát, zahraniční politika se tvořila na základě dlouhodobé diplomacie, stejně tak ekonomika. Vážily se pro a proti. Trump kolem sebe nemá lidi, kteří by mu bránili v chybných rozhodnutích, ale své nohsledy, hlas zkušených diplomatů a úředníků utlumil.

Důležité je sledovat výsledky, které v případě Trumpovy politiky nejsou nijak zářné. Navzdory tomu, že on sám je tak prezentuje. Zahraniční politika přináší světu spíš chaos než mír a prosperitu, ani domácí ekonomika se nijak zázračně nenastartovala. Ostatně kdyby byl tak skvělý prezident, nemuseli by se republikáni tak obávat podzimních voleb do Kongresu, které pro ně nevypadají nijak zvlášť růžově.

Americký prezident Donald Trump

Deportace jednoho migranta stojí Trumpovu administrativu průměrně 133 tisíc dolarů

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa vynaložila více než 40 milionů dolarů na deportaci zhruba 300 migrantů do zemí, s nimiž neměli žádné vazby. Vyplývá to ze zprávy demokratů ze senátního Výboru pro zahraniční vztahy. Podle autorů byly miliony dolarů převedeny zahraničním vládám formou jednorázových plateb, aniž by existoval systém, který by kontroloval, jak byly prostředky využity.

Přečíst článek

Sebevědomí při kampani, chaos ve vládě

Pravicoví populisté dokážou vyhrávat volby, o tom jsme se už přesvědčili, ale když se dostanou k vládě, jejich kouzlo často rychle vyprchává. Nejde zdaleka jen o Donalda Trumpa a MAGA.

Pro další příklad můžeme nahlédnout do Británie, kde se v průzkumech daří populistické až krajně pravicové Reform UK. Strana zatím má hrstku poslanců a několik výraznějších regionálních politiků. Někde dokonce vedou komunální orgány. Pozitivní reklamu pro vládnutí ale často nedělají, jejich politika je mnohdy nesmyslná a bizarní. Nigel Farage si to uvědomuje, a proto se rychle snaží vylepšit odborný profil uskupení, a to i tak, že přetahuje výrazné tváře předchozích konzervativních vlád.

A co třeba u nás v Česku? SPD se konečně dostala do vlády, ale své lidí na ministerstva raději nepustila. Motoristé sobě pak předvádějí divadlo, jaké tu dlouho nebylo. Jinak působí hlavně destruktivně, ať jde o klima nebo třeba o kulturu. V zahraničí díky Petrovi Macinkovi Česko vypadá směšně. Zatím se ani nezdá, že by to zmíněným stranám pomáhalo v růstu preferencí. Voliči chtějí změnu, pokud možno pozitivní, ne divadlo. Umí však pravicový populisté i budovat? To zatím neukázali.

Írán

Drahý konflikt. První týden války s Íránem stál USA více než 238 miliard

První týden války s Íránem stál Spojené státy podle Pentagonu 11,3 miliardy dolarů (více než 238 miliard korun). Jen během prvního víkendu operací utratila americká armáda za munici přibližně pět miliard dolarů. Informaci poskytl americkému Kongresu Pentagon, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroj obeznámený se situací, který hovořil pod podmínkou anonymity. Konflikt Izraele a Spojených států s Íránem trvá už 13. den.

Přečíst článek

Bez seriózní práce nebudou koláče

Teď si leckterý čtenář říká, že jsem zaujatý a můj liberální světonázor (ať už to znamená cokoliv) mi brání vidět realitu. Jenže k napsání tohoto textu mě inspiroval Frank Furedi, v Británii žijící a původem maďarský intelektuál, který je oblíbencem (krajní) pravice. Ten vede bruselský think-tank MCC Brussels, jenž stoji na podpoře Viktora Orbána.

„Můžete vyhrát volby, ale pokud nejste připraveni na jejich důsledky, stanete se svým nejhorším nepřítelem,“ konstatuje osmasedmdesátiletý pravicový teoretik Furedi pro Politico. I když má pro pravicové lídry sympatie, neuniká mu, že úspěch Donalda Trumpa a podobných netkví v tom, že jsou úžasní, ale že „těží ze slabostí jiných hnutí“. V jejich vládní praxi vidí značné mezery.

Úspěšní populisté umí surfovat na vlnách nespokojenosti a frustrace, ale to je málo. Jak uzavírá Furedi: „Jednou z velkých tragédií našeho světa je, že demokracie v národě vyžaduje seriózní politické strany.“ A populisté až na výjimky nenabízí.

Související

V americké ekonomice v únoru nečekaně ubylo 92 tisíc pracovních míst

Trumpův „zlatý věk“? Kdeže. Americká ekonomika nečekaně přišla o 92 tisíc pracovních míst

Přečíst článek
Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty zdražily v Česku 11krát víc než na Slovensku

Benzin v Česku zlevňuje
iStock
Lukáš Kovanda

V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.

Nejvýrazněji ceny pohonných hmot v daném období zdražily v rámci EU v Rakousku, a to o 17,1 procenta. Druhé skončilo Polsko, jež je jinak charakteristické poměrně nízkými cenami pohonných hmot, kde benzín a nafta v průměru zdražily o 15,2 procenta. Třetí se umístilo Německo, kde daná paliva zdražila v průměru o 14,7 procenta.

Evropská unie jako celek vykazuje zdražení pohonných hmot v průměru o 10,5 procenta. Zdražení v České republice překonalo průměr zdražení EU jak v případě benzínu, tak nafty. Benzín v Česku v daném období zdražil o 6,9 procenta, zatímco v EU o 6,6 procenta, kdežto nafta přidala v tuzemsku na ceně 16,3 procenta a v EU 14,3 procenta.

Hormuzský průliv

Trump: Na drahé ropě USA vydělají, ale důležitější je zastavit Írán

Pokud ceny ropy stoupají, Spojené státy na tom jako největší světový producent vydělají. V reakci na růst cen suroviny vyvolaný íránskými odvetami za americko-izraelské údery to uvedl americký prezident Donald Trump. Daleko důležitější je však zabránit Íránu v získání jaderné zbraně a zničení Blízkého východu, dodal Trump.

Přečíst článek

Nejméně pohonné hmoty v reakci na válku v Íránu zdražily v rámci EU na Maltě, kde jsou ovšem fixovány státem, a dále ve Slovinsku, v Irsku a na Slovensku, kde růst cen činil v průměru po řadě 0,4 procenta, 0,5 procenta a konečně 1,1 procenta. Na Slovensku je tak procentuální rozsah zdražení zhruba 11krát nižší než v sousední České republice. 

Odlišná reakce

Nová data Evropské komise tak dokládají, že i když válka v Íránu, započatá poslední únorový den, výrazně zvedá cenu ropy celosvětově, reakce cen pohonných hmot v jednotlivých zemích EU je značně odlišná. Důvodem je jak rozdílné daňové zatížení pohonných hmot v jednotlivých zemích EU, tak odlišný přístup k cenotvorbě v oblasti pohonných hmot, tak různý přístup k administrativním zásahům do cen paliv.

Například Maďarsko se rozhodlo ceny pohonných hmot v tomto týdnu zastropovat a stejně tak dnes učinil největší provozovatel čerpacích stanic ve Francii, společnost TotalEnergies. Polský podnik Orlen, jenž provozuje rafinérie a čerpací stanice také v ČR, nyní na pokyn polské vlády drží palivové marže v Polsku prakticky na nule.

Modžtaba Chameneí

K Íráncům promluvil nový duchovní vůdce. Vyzval k uzavření Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení. Text vyzývající k uzavření Hormuzského průlivu přečetl moderátor státní televize. Modžtaba Chameneí nebyl spatřen na veřejnosti od začátku izraelsko-amerických úderů na Írán 28. února, v jejichž první den byl zabit jeho otec, duchovní vůdce Alí Chameneí. Íránské úřady postupně zveřejňují kusé informace o tom, že byl Modžtaba Chameneí zraněn.

Přečíst článek

Rozdíly v cenovém nárůstu vyvolává také různý přístup k cenotvorbě v jednotlivých zemích, kdy například pumpy v Německu nebo Česku promítají růst cen ropy a velkoobchodních paliv do konečných cen „preventivně“, dopředně, i při přechodném navýšení marže, zatímco v jiných zemích si dávají více na čas a vývoj cen u čerpacích stanic je tam více sladěn s vývojem skutečných nákladů produkce paliv.

Například právě v Německu se navíc projevuje poměrně značné daňové zatížení pohonných hmot. S růstem ceny vlastního paliva narůstá jeho celková cena při vyšším daňovém zatížení výrazněji než při nižším daňovém zatížení. Vyšší zdanění vlastně jakoby „přifukuje“ konečnou cenu, pokud vlastní palivo zdražuje.  

Související

Kolik Češi zaplatí v létě za benzin?

Lukáš Kovanda: Kolik Češi zaplatí v létě za benzin? To záleží na Izraeli a Íránu

Přečíst článek
Doporučujeme