Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
Romance mezi prezidentem Donaldem Trumpem a Elonem Muskem není u konce. Prezident by si přál, aby se nejbohatší člověk světa a jeho štědrý sponzor vrátil do lůna republikánů.
I tak vypadá současná americká politika. Republikáni chtějí v Texasu upravit volební okrsky, aby příští rok ve volbách nahrávaly Donaldu Trumpovi. Tamější demokratičtí zákonodárci se rozutekli po Spojených státech, aby znemožnili hlasování o návrhu, který považují za účelový. Texaský guvernér „uprchlíkům“ hrozí zatýkáním.
Elon Musk a Donald Trump si po vzájemné roztržce vyměňovali nadávky, Musk dokonce hrozil, že založí novou stranu. Vyšlo ale najevo, že mezitím platil republikány. Jak vážně je tedy spor míněný?
Republikáni v americké Sněmovně reprezentantů usilují o přejmenování Opery Kennedyho centra ve Washingtonu na Operu první dámy Melanie Trumpové. Pasáž o přejmenování opery v kulturní instituci zahrnuli do pozměňovacího návrhu zákona o rozpočtu ministerstva vnitra. Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) a dalších vládních agentur na příští rok. Pro zavedení opatření musí zákon schválit Sněmovna reprezentantů a Senát. Píší o tom americká média.
Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Evropská komise (EK) jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun). S odvoláním na interní dokument komise to uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Miliardář Elon Musk v neděli předal dvěma voličům ve Wisconsinu šeky na milion dolarů (23 milionů korun) a dalším slíbil menší částky, pokud v ostře sledovaných volbách pomohou zvolit konzervativního kandidáta na post soudce nejvyššího soudu státu Wisconsin. Hlasování, které se uskuteční 1. dubna, určí ideologické směřování soudu, jenž se bude zabývat klíčovými otázkami, jako jsou práva na potraty nebo pracovní práva. Wisconsin je jeden ze států, kde jsou síly demokratů a republikánů vyrovnány, připomněla agentura AP.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k oběma komorám Kongresu sliboval začátek zlatého věku pro Spojené státy, daňové úlevy pro Američany i nová cla pro obchodní partnery Spojených států. Reakce demokratů byla okamžitá. Trump podle nich zavleče USA do recese a běžní Američané se nebudou mít líp, možná tak Trumpovi přátelé z řad miliardářů.
Zatímco američtí demokraté téměř jednohlasně odsoudili chování amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta J. D.Vance po páteční schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ne všichni republikáni se po hádce v Oválné pracovně Bílého domu postavili za Trumpa. Podle některých utrpěly obě strany a těžit z této diplomatické roztržky nyní může jen ruský prezident Vladimir Putin, napsal server Axios.
Páteční roztržka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně před kamerami médií působila vykalkulovaně, řekl politolog Martin Jirušek z Mezinárodního politologického ústavu Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Schůzka podle něj připomínala šikanu.
S údery na Írán nesouhlasí 43 procent Američanů, 27 procent jim vyjádřilo v průzkumu agentury Ipsos podporu, píše Reuters. Skoro 30 procent nehodnotí.
Číst víceIzraelská armáda v důsledku pokračující války s Íránem mobilizovala 100 tisíc 🪖🪖🪖záložních vojáků. Podle serveru Times of Israel (ToI) tito vojáci posílí 50 tisíc příslušníků aktivních záloh, kteří už jsou nyní ve službě.
