Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.
I tak vypadá současná americká politika. Republikáni chtějí v Texasu upravit volební okrsky, aby příští rok ve volbách nahrávaly Donaldu Trumpovi. Tamější demokratičtí zákonodárci se rozutekli po Spojených státech, aby znemožnili hlasování o návrhu, který považují za účelový. Texaský guvernér „uprchlíkům“ hrozí zatýkáním.
Desítky demokratických zákonodárců varují, že obchodní agenda prezidenta Donalda Trumpa zaměřená na cla začíná rychle připomínat „zkorumpované schéma na obohacení vládních úředníků a těch, kteří jsou k nim loajální“.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu k oběma komorám Kongresu sliboval začátek zlatého věku pro Spojené státy, daňové úlevy pro Američany i nová cla pro obchodní partnery Spojených států. Reakce demokratů byla okamžitá. Trump podle nich zavleče USA do recese a běžní Američané se nebudou mít líp, možná tak Trumpovi přátelé z řad miliardářů.
Joe Biden má dva měsíce, aby uzavřel demokratickou kapitolu v Bílém domě. Důležitou součástí prezidentova odkazu jsou ekonomické a průmyslové zákony i podpora Ukrajiny, pro kterou ještě může něco udělat i v následujících týdnech. Je však otázkou, zda jeho úspěchy přežijí lednový nástup Donalda Trumpa.
Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News.
Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Americké volby jsou top politická událost roku. Viděl jsem osobně jen malou výseč Ameriky, ale pár postřehů nabízím. Americká demokracie má tolik specifik, že paralely k Evropě nebo dokonce Česku téměř vůbec nesedí. Volební systém se swing states, primárky, bombastický způsob vedení kampaní, její financování nebo forma lobbingu a prosazování zájmů. Amerika je pořád země neomezených možností, ale výhody využije čím dál omezenější počet lidí, a to volby podle mě rozhodne.
Bývalý americký prezident Donald Trump se nezapojí do žádné další předvolební debaty, uvedl v příspěvku na své sociální síti. Jeho prohlášení přišlo dva dny po prvním televizním duelu s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou, která podle předních médií slavila úspěch se svou strategií vyprovokovat Trumpa k rozhořčeným reakcím. Trump ale trvá na tom, že v úterním střetu měl navrch on.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed".
Potomek slavné rodiny Kennedyových doufal v demokratickou nominaci, nyní však kandiduje jako nezávislý a nakonec možná dostane slib místa v případné Trumpově administrativě. Jakou roli hrají kandidáti třetích stran? Mají vůbec šanci ovlivnit volby?
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončí zásah Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě. Dnes to prohlásil Trumpův zmocněnec pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.