Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Ještě jsem neskončila.“ Kamala Harrisová zvažuje návrat do boje o Bílý dům

Kamala Harrisová zvažuje návrat do boje o Bílý dům
ČTK
 ČTK

Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Podle BBC se jedná o doposud nejjasnější vyjádření demokratické političky o tom, že by se po loňské porážce v prezidentských volbách od svého republikánského rivala Donalda Trumpa mohla o prezidentský post ucházet ve volbách v roce 2028. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v rozhovoru se stanicí CBS News.

Harrisová v rozhovoru odmítla průzkumy, které ji řadí mezi outsidery v možném boji o nominaci na prezidentského kandidáta za Demokratickou stranu v příštích volbách. „Kdybych se řídila průzkumy veřejného mínění, neucházela bych se o svou první funkci ani o svou druhou funkci, a zcela jistě bych zde teď neseděla,“ řekla Harrisová, která v minulosti působila jako generální prokurátorka Kalifornie.

Někdejší viceprezidentka za administrativy bývalého prezidenta Joea Bidena prohlásila, že její praneteře zajisté zažijí, jak v Bílém domě usedne žena. „Možná,“ odpověděla Harrisová na otázku, jestli by se jí mohla stát ona.

Tajemný sponzor. Pentagon přijal obří anonymní dar na výplaty vojáků

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.

Přečíst článek

Budoucnost v politice

Dodala, že se ještě definitivně nerozhodla, ale zároveň zdůraznila, že svou budoucnost stále vidí v politice. „Ještě jsem neskončila. Celou svou kariéru jsem prožila jako život ve službě a mám to v krvi,“ řekla bývalá viceprezidentka.

Harrisová také označila nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa za tyrana a uvedla, že její varování před Trumpem v loňské prezidentské kampani se ukázala jako pravdivá. Rovněž uvedla, že přemýšlí nad tím, zda neměla Bidena vyzvat, aby loni neusiloval o znovuzvolení.

Biden, který byl prezidentem v letech 2021 až 2025, loni v červenci po vlně kritiky po špatném výkonu v debatě s Trumpem ukončil svou prezidentskou kampaň a podpořil v kandidatuře svou viceprezidentku Harrisovou. Tu nakonec Trump v listopadových prezidentských volbách porazil a 20. ledna vystřídal Bidena ve funkci.

Také kalifornský guvernér Newsom v neděli potvrdil, že zvažuje kandidovat za demokraty v prezidentských volbách v roce 2028. „Lhal bych, kdybych tvrdil opak,“ prohlásil guvernér, který se postavil proti Trumpově vyslání Národní gardy do Los Angeles. Zda se nakonec rozhodne kandidovat v demokratických primárkách Newsom podle svých slov oznámí po volbách do Kongresu příští rok.

Související

Lukáš Kovanda: Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko se kvůli Trumpovým sankcím mohou zastavit

Těžba ropy
Profimedia.cz
Lukáš Kovanda

Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Lukoil ovšem může být nucen prodat své podíly v zahraničních projektech i mimo Evropu, například v Egyptě či Iráku.

Trumpovy sankce však nepředstavují problém jen pro zmíněné dva ruské podniky, jež se dohromady podílejí ze zhruba dvou třetin na celkovém ruském ropném vývozu, čítajícím v průměru 4,4 milionu barelů denně.

V rámci EU jsou potenciálně zvláště tíživým problémem pro Maďarsko a Slovensko, s možným dopadem na Česko. Maďarsko a Slovensko jsou totiž dvě zbývající země EU, které zůstávají vysoce závislé na potrubních dodávkách ruské ropy. Ta podle Politica představuje 86 až 100 procent jejich celkového ropného dovozu.

Tajemný sponzor. Pentagon přijal obří anonymní dar na výplaty vojáků

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.

Přečíst článek

Trumpovy zmíněné sankce ovšem znamenají, že Budapešť ani Bratislava nemusí být schopny ruské straně za ropu zaplatit. Po letošním 21. listopadu, kdy sankce natvrdo vstupují v platnost, totiž ty banky a další finanční společnosti, které se budou účastnit transakcí s oběma zmíněnými ruskými podniky, ale i jejich dceřinými společnostmi, v nichž mají Rosněfť a Lukoil nadpoloviční podíl, riskují odstřižení od dolarového platebního systému. Takové odstřižení, které má v gesci ministerstvo financí USA, může být pro banky likvidační.

V praxi to vše znamená, že maďarský petrochemický podnik MOL, který zajišťuje dovoz ruské ropy do Maďarska a na Slovensko, své tamní dceři Slovnaftu, nebude moci ruské straně zaplatit. To by vedlo k ukončení dodávek, takže by se obě země musely obrátit na alternativní dodavatele. To mohou být stále i ruské podniky, protože například na Tatněfť se Trumpovy zmíněné sankce nevztahují.

Americký prezident Donald Trump

Lukáš Kovanda: Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Přečíst článek

Další možností je navýšení dovozu prostřednictvím jadranského ropovodu Adria, který by Maďarsku a Slovensku mohl zajistit dodávky ropy, která předtím do Chorvatska doputuje námořní cestou. Maďarsko a Slovensko ale již delší dobu poukazují na to, že poplatky za využívání Adrie jsou vysoké a že ropovod hlavně ani nemá dostatečnou kapacitu.

Pokud Trumpovy sankce skutečně natvrdo vstoupí v platnost, dovoz ruské ropy na Slovensko by se zastavil, připouští podle webu Politico nejmenovaný představitel slovenské vlády. Bratislava se ale prý bude snažit zajistit si udělení výjimky od Trumpovy administrativy. Podobně bude postupovat Maďarsko, jak již naznačil jeho premiér Viktor Orbán. Ten má s Trumpem nadstandardní vztahy, které za stávající situace mohou být tím jediným a posledním, co ještě ruskou ropu pro Maďarsko a Slovensko „zachrání“.

Lukoil by se v důsledku Trumpových sankcí, vystoupí-li v platnost, musel také vzdát vlastnických či spoluvlastnických podílů v rafinériích v Nizozemsku, Rumunsku či Bulharsku. A také stovek čerpacích stanic, které po Evropě provozuje – například jen v Belgii jich má zhruba 200.

Cena bitcoinu ještě letos překoná svůj dosavadní rekord, věří analytici

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 120 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.

Přečíst článek

Nejasný je také osud společnosti Rosneft Deutschland. Dceru Rosněfti, která vlastní rafinérie ve východní části Německa, má od roku 2022 ve správě německá vláda, avšak dosud nepřikročila k jejímu plnému znárodnění.

Případné zastavení dodávek ropy do Maďarska a na Slovensko by vytvořilo silný tlak na růst cen pohonných hmot v celém středoevropském regionu, tedy i v Česku, jehož zejména východní část zásobuje pohonnými hmotami zmíněný Slovnaft. Od letošního června Slovnaft musí Česku dodávat výhradně paliva vyrobená z neruské ropy, avšak zastavení dodávek ruské ropy by alespoň přechodně tlačilo na růst cen pohonných hmot obecně, neboť Slovnaft by například mohl být nucen slovenskou vládou k omezení exportu a upřednostnění dodávek pro domácí, slovenský trh.

Česko letos od ledna do srpna dovezlo ze Slovenska ropné produkty typu motorové nafty v hodnotě 8,6 miliardy korun. Jednalo se o zhruba 511,5 tisíce tun ropných produktů, meziročně o 18,2 procenta více, vyplývá z dat ČSÚ. Slovensko se tedy letos podílí ze sedmnácti procent na celkovém dovozu rafinovaných ropných produktů do Česka. Je druhým největším dovozcem po Německu. Ovšem i německý dovoz do ČR může být alespoň přechodně ochromený, pokud by Trumpovy sankce vedly k výpadku výroby ve zmíněných rafinériích podniku Rosneft Deutschland.

 

Související

Chorvati obnovili povinnou vojenskou službu

Chorvati obnovili povinnou vojenskou službu
ČTK
 ČTK

Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.

„Jsme svědky nárůstu různých typů hrozeb, což vyžaduje reakci a efektivitu celé společnosti,“ řekl tento týden poslancům ministr obrany Ivan Anušić.

Chorvatsko zrušilo povinnou vojenskou službu v roce 2008, rok před vstupem do Severoatlantické aliance, a následně se zaměřilo na profesionalizaci armády. Chorvatská armáda v současnosti podle odhadů čítá téměř 15 tisíc vojáků v aktivní službě a dalších 20 tisíc rezervistů.

Agentura AFP uvádí, že každý rok bude do služby povoláno 18 tisíc mužů nad 18 let, kteří projdou dvouměsíčním vojenským výcvikem. První kurzy odstartují na začátku příštího roku. Žen se povinná služba netýká. Muži, kteří se nebudou chtít účastnit vojenské služby kvůli přesvědčení, budou moci absolvovat civilní službu, která bude trvat tři až čtyři měsíce. Při této službě budou například součástí týmů, které pomáhají při přírodních katastrofách.

Odvedení branci budou pobírat plat 1100 eur (asi 26 750 korun) měsíčně. Částka pro ty, kteří se rozhodnou pro civilní službu, zatím není známa. Ti, kteří absolvují vojenskou službu, budou zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve státní službě.

Někteří poslanci zavedení povinné vojenské služby kritizovali s tím, že zákon diskriminuje ženy a osoby, které se služby odmítnou z přesvědčení účastnit. Podle nich například není spravedlivé, aby ti, kteří absolvují civilní službu, dostávali nižší mzdy a nebyli zvýhodněni při snaze získat zaměstnání ve veřejném sektoru.

Gaza

Gaza v ruinách: Válka zanechala více sutin než váží 6000 Eiffelových věží

Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme