Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Podle BBC se jedná o doposud nejjasnější vyjádření demokratické političky o tom, že by se po loňské porážce v prezidentských volbách od svého republikánského rivala Donalda Trumpa mohla o prezidentský post ucházet ve volbách v roce 2028. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v rozhovoru se stanicí CBS News.
Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Nejprve za vítěze voleb označila Trumpa televize Fox News, o několik hodin později také agentura AP, televize CNN či agentura Edison Research.
Finální výsledky zatím nejsou. Podle hlasů, které jsou dosud sečteny je ale víc než jisté, že novým americkým prezidentem se stal Donald Trump. „Přináší hlavně to, že nevíme, co od něj můžeme čekat,“ říká Martin Jirušek, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle projekcí televize Fox News porazil demokratku Kamalu Harrisovou v amerických prezidentských volbách a stane se 47. šéfem Bílého domu. Bývalý prezident podle projekce Fox News zvítězil v Pensylvánii i ve Wisconsinu, čímž překonal hranici 270 volitelů potřebnou k vítězství.
Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News.
Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Rodák z pražského Žižkova a od loňského roku čerstvý občan Spojených států Jan Veit poprvé volil v amerických prezidentských volbách. Svůj hlas odevzdal ve volební místnosti ve východotexaském městě Jacksonville, kde žije. Na rozdíl od většiny obyvatel tradičně republikánského státu volil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal bruselský web Politico.
Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za „bezpečně“ republikánský, je přičítána ženám.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
