Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Podle BBC se jedná o doposud nejjasnější vyjádření demokratické političky o tom, že by se po loňské porážce v prezidentských volbách od svého republikánského rivala Donalda Trumpa mohla o prezidentský post ucházet ve volbách v roce 2028. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v rozhovoru se stanicí CBS News.
Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Nejprve za vítěze voleb označila Trumpa televize Fox News, o několik hodin později také agentura AP, televize CNN či agentura Edison Research.
Finální výsledky zatím nejsou. Podle hlasů, které jsou dosud sečteny je ale víc než jisté, že novým americkým prezidentem se stal Donald Trump. „Přináší hlavně to, že nevíme, co od něj můžeme čekat,“ říká Martin Jirušek, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle projekcí televize Fox News porazil demokratku Kamalu Harrisovou v amerických prezidentských volbách a stane se 47. šéfem Bílého domu. Bývalý prezident podle projekce Fox News zvítězil v Pensylvánii i ve Wisconsinu, čímž překonal hranici 270 volitelů potřebnou k vítězství.
Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News.
Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Rodák z pražského Žižkova a od loňského roku čerstvý občan Spojených států Jan Veit poprvé volil v amerických prezidentských volbách. Svůj hlas odevzdal ve volební místnosti ve východotexaském městě Jacksonville, kde žije. Na rozdíl od většiny obyvatel tradičně republikánského státu volil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal bruselský web Politico.
Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za „bezpečně“ republikánský, je přičítána ženám.
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně byl v lednu slabší, než se očekávalo. Slabší růst v dominantním odvětví služeb vykompenzoval mírnější pokles ve výrobě. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi nákupními manažery, který dnes zveřejnila společnost S&P Global. Optimismus ohledně budoucí aktivity se však dostal nejvýše od května 2024.
Americký výrobce čipů Intel 🖳🖳🖳 zaznamenal v uplynulém čtvrtletí pokles zisku, tržby se meziročně snížily o čtyři procenta na 13,7 miliardy dolarů (283 miliardy korun). Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě.
Zbrojařská společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada dnes vstoupila na hlavní trh burzy v Amsterodamu, její akcie v úvodu vykazují růst přibližně o 30 procent nad 32 eur, ukazují burzovní statistiky. Firma by mohla z prodeje akcií získat 3,3 až 3,8 miliardy eur (až 92 miliard korun).
Japonská premiérka Sanae Takaičiová rozpustila dolní komoru parlamentu, Sněmovnu reprezentantů. Otevřela tím cestu 🏁🏁🏁 k předčasným volbám, které vyhlásila na neděli 8. února, oznámily dnes tiskové agentury. Takaičiová, která spoléhá na svou popularitu a od voleb si slibuje posílení většiny v parlamentu
V okolí Brna se kvůli namrzajícímu mrholení staly od rána desítky nehod. Se zpožděním jezdí MHD v Brně i regionální autobusy, někde nejezdí vůbec. Na dálnicích se tvoří kvůli haváriím dlouhé kolony. Některá místa na silnicích jsou kvůli odstraňování následků zcela neprůjezdná.
Ukrajina by mohla získat české ✈️✈️✈️✈️ letouny L-39 Skyfox, které by mohly pokrýt hned několik potřeb ukrajinského letectva, ale nejspíše by musela čekat, než Aero Vodochody nové letouny vyrobí. Otázkou je financování případného nákupu a klíčový problém představuje vývozní povolení od české vlády, upozornil dnes server RBK-Ukrajina k debatě o L-39 Skyfox jako možné alternativě k bitevníkům L-159, které se Česko nakonec rozhodlo Ukrajině neprodat.
