Donald Trump vstupuje do závěrečné fáze před listopadovými volbami do Kongresu s několika varovnými signály. Jeho podpora zůstává na rekordním minimu, republikánští voliči jsou výrazně méně motivovaní než demokraté a změna se rýsuje i mezi muži, kteří Trumpovi výrazně pomohli k vítězství v prezidentských volbách v roce 2024.
Ve Spojených státech se více než dva týdny po oznámení výsledku stále sčítají hlasy odevzdané v prezidentských volbách a s přibývajícím časem se dál tenčí náskok vítězného Donalda Trumpa v celkovém počtu obdržených hlasů.
Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Nejprve za vítěze voleb označila Trumpa televize Fox News, o několik hodin později také agentura AP, televize CNN či agentura Edison Research.
Finální výsledky zatím nejsou. Podle hlasů, které jsou dosud sečteny je ale víc než jisté, že novým americkým prezidentem se stal Donald Trump. „Přináší hlavně to, že nevíme, co od něj můžeme čekat,“ říká Martin Jirušek, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle projekcí televize Fox News porazil demokratku Kamalu Harrisovou v amerických prezidentských volbách a stane se 47. šéfem Bílého domu. Bývalý prezident podle projekce Fox News zvítězil v Pensylvánii i ve Wisconsinu, čímž překonal hranici 270 volitelů potřebnou k vítězství.
Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News.
Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Rodák z pražského Žižkova a od loňského roku čerstvý občan Spojených států Jan Veit poprvé volil v amerických prezidentských volbách. Svůj hlas odevzdal ve volební místnosti ve východotexaském městě Jacksonville, kde žije. Na rozdíl od většiny obyvatel tradičně republikánského státu volil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal bruselský web Politico.
Ceny ropy 🛢 se dnes vyvíjejí smíšeně. Na jedné straně cenu ovlivňuje dohoda mezi USA a Ruskem o dodávkách nafty, která by mohla uvolnit další dodávky z Moskvy. Na druhé straně jsou ale nové útoky v Saúdské Arábii a Jemenu, které by mohly přerušit dodávky ropy na trhy. Cena severomořské ropy Brent klesala o 0,6 procenta na 106,03 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu rostla o 0,5 procenta na 94,18 dolaru za barel.
