Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Podle BBC se jedná o doposud nejjasnější vyjádření demokratické političky o tom, že by se po loňské porážce v prezidentských volbách od svého republikánského rivala Donalda Trumpa mohla o prezidentský post ucházet ve volbách v roce 2028. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v rozhovoru se stanicí CBS News.
Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Nejprve za vítěze voleb označila Trumpa televize Fox News, o několik hodin později také agentura AP, televize CNN či agentura Edison Research.
Finální výsledky zatím nejsou. Podle hlasů, které jsou dosud sečteny je ale víc než jisté, že novým americkým prezidentem se stal Donald Trump. „Přináší hlavně to, že nevíme, co od něj můžeme čekat,“ říká Martin Jirušek, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle projekcí televize Fox News porazil demokratku Kamalu Harrisovou v amerických prezidentských volbách a stane se 47. šéfem Bílého domu. Bývalý prezident podle projekce Fox News zvítězil v Pensylvánii i ve Wisconsinu, čímž překonal hranici 270 volitelů potřebnou k vítězství.
Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News.
Americká volební noc se nevyvíjí podle představ demokratů. Donald Trump zatím neztratil žádnou ze svých bašt. Výsledky v klíčových státech jsou však stále velice těsné, a ty patrně rozhodnou. Bez nich však Kamala Harrisová nemá šanci vyhrát. Kromě toho Demokratická strana přichází o senátní většinu.
Rodák z pražského Žižkova a od loňského roku čerstvý občan Spojených států Jan Veit poprvé volil v amerických prezidentských volbách. Svůj hlas odevzdal ve volební místnosti ve východotexaském městě Jacksonville, kde žije. Na rozdíl od většiny obyvatel tradičně republikánského státu volil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou.
V amerických prezidentských volbách nekandiduje jen Kamala Harrisová a Donald Trump. Pozornosti se pochopitelně dostává takřka výhradně jen této dvojici, ze které vzejde vítěz. Kandidáti třetích stran přesto mohou v těsném souboji kartami zamíchat, jak už to v minulosti udělali. Bude se historie opakovat?
Ekonomika zůstává pro Američany klíčovým tématem. Kamala Harrisová i Donald Trump ve svých kampaních proklamují společný cíl – snížit životní náklady. Způsoby, jakými chtějí tohoto cíle dosáhnout, se však výrazně liší. Harrisová se zaměřuje na posílení sociální sítě a spravedlivější daňové zatížení, zatímco Trump prosazuje trvalé daňové úlevy a snižování korporátních daní.
Reálně vypadající možnost vítězství Donalda Trumpa v úterních prezidentských volbách ve Spojených státech je pro politiky evropských zemí noční můrou. Pro Evropu, která se vyrovnává se dvěma válkami ve svém sousedství, může mít jeho druhé stěhování do Bílého domu výrazně horší následky než jeho první prezidentství v poměrně klidné době. Trumpova výhra může vzedmout vlnu paniky a prohloubit neshody v čase, kdy se evropské země potýkají s politickou nestabilitou a chybí jim jasný vůdce, napsal bruselský web Politico.
Kandidátka Demokratické strany na americkou prezidentku Kamala Harrisová podle nového průzkumu mínění předstihla svého soupeře Donalda Trumpa v Iowě, kde republikán pohodlně zvítězil v minulých volbách v roce 2020 i v roce 2016. Vyplývá to z průzkumu společnosti Selzer & Co pro deník The Des Moines Register. Změna v preferencích ve státě, který byl dosud považován za „bezpečně“ republikánský, je přičítána ženám.
Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes deník The Irish Times. Ukrajinský prezident v ten den přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
Pražská burza se dnes opět po jednodenní pauze vrátila nad 2500 bodů. Index PX posílil o 0,56 procenta na 2510,80 bodů. Nepatrně tak vylepšil své historické maximum, které zaznamenal v úterý. Dnes mu pomohly třeba akcie pojišťovny VIG. Z hlavních titulů ztrácely jen cenné papíry Erste Bank a Monety Money Bank.
Novým šéfredaktorem zpravodajského serveru Novinky.cz se od prosince stal dosavadní zástupce šéfredaktora Miroslav Benč. Jeho předchůdce Vladimír Dušánek se bude věnovat působení v představenstvu vydavatelství Borgis, kde bude mít na starosti strategický rozvoj nejen Novinek, ale i dalších obsahových webů.
Washington zrušil plán uvalit sankce na čínskou zpravodajskou službu kvůli její kybernetické špionážní operaci proti USA, aby nebylo narušeno obchodní příměří, které v říjnu uzavřeli americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Informuje o tom list Financial Times (FT) s odvoláním na nejmenované americké představitele.
Počet cestujících mezi Brnem a Zastávkou u Brna letos vzrostl po modernizaci 🚅🚅🚅 tratě proti dřívějším letům, kdy byla z větší části jednokolejná a neelektrifikovaná, o dvě třetiny. Od poloviny loňského prosince jezdí z Brna do Zastávky moderní elektrické vlaky. Mají kratší intervaly a v pracovní dny je na této trati denně využívá kolem 5000 lidí.
Téměř 11 miliard korun z Modernizačního fondu zamíří na zvyšování energetické účinnosti železnic a snížení emisí z dopravy, uvedlo dnes ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě. Modernizační fond čerpá peníze z výnosů z prodeje emisních povolenek.
Evropská komise zahájila antimonopolní vyšetřování americké společnosti Meta Platforms, a to kvůli zavedení funkcí umělé inteligence (AI) do komunikační aplikace WhatsApp a možnému omezování konkurence.
Krajský soud v Brně dnes schválil první dohodu o vině a trestu v korupčním případu Stoka, obžalovaný podnikatel Lubomír Smolka dostal podmínku a peněžitý trest tři miliony korun. Navíc nesmí deset let vykonávat funkci statutárního orgánu. Jde o první pravomocné rozhodnutí v kauze. Původní odsuzující rozsudek z roku 2022 po odvolání zrušil vrchní soud.
Meziroční inflace v Česku je nejnižší od letošního dubna, v listopadu zpomalila na 2,1 procenta z říjnových 2,5 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu klesly o 0,3 procenta.
Průměrná mzda v Česku stoupla ve třetím čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 48 295 korun. Ve srovnání se stejným loňským kvartálem tak přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3194 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,5 procenta, mzda reálně vzrostla o 4,5 procenta, informoval o tom Český statistický úřad.
