Hormuz se po válce nemusí vrátit k normálu. Rejdaři budou riziko počítat ještě roky
Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle analytiků nemusejí vrátit na předválečnou úroveň ani po případné mírové dohodě mezi Washingtonem a Teheránem. Rejdaři budou dál zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu a možnost obnovení bojů. Omezený provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras by tak mohl mít dlouhodobý dopad na trh s ropou, LNG i hnojivy, uvedla CNBC.
Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, napsal server televize CNBC.
Írán bude průliv fakticky kontrolovat, míní Hochstein
Bývalý poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro energetiku a národní bezpečnost Amos Hochstein uvedl, že státy regionu již nyní považují Hormuzský průliv fakticky za oblast pod kontrolou Íránu.
Írán rozehrál s Trumpem ďábelskou partii plnou falše. Záměrem je do poloviny léta nechat Ameriku a Západ vykrvácet ze zásob ropy a potenciálně Číně usnadnit přepadení Tchaj-wanu, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Svět věří levné iluzi. Ropný náraz může přijít už za pár týdnů
Názory
„Bez ohledu na to, co se stane, budou Íránci v dohledné budoucnosti Hormuzský průliv kontrolovat,“ řekl Hochstein televizi CNBC. „Nezáleží ani na tom, co bude stát v dohodě. Všichni v regionu si to myslí,“ dodal.
Podle Helimy Croftové ze společnosti RBC Capital Markets může být objem tankerů, které oblastí proplouvaly před vypuknutím války, na dlouhou dobu maximem, jehož už nebude možné znovu dosáhnout.
Návrat jen na dvě třetiny provozu
Šéfredaktor specializovaného listu Lloyd’s List Richard Meade odhaduje, že provoz v Hormuzském průlivu by se mohl vrátit pouze na 60 až 70 procent předválečné úrovně.
„Vznikne něco zákeřnějšího,“ řekl Meade. „Trvale rozdělený průliv, kde přístup závisí na politické příslušnosti, nikoli na svobodě plavby,“ dodal.
Analytici připomínají zkušenost z Rudého moře, kde útoky jemenského šíitského povstaleckého hnutí Húsíů způsobily na začátku roku 2024 prudký pokles lodní dopravy. Přestože útoky v poslední době ustaly, provoz se ani po více než dvou letech nevrátil na původní úroveň.
„K vytvoření velkého narušení v námořním úzkém hrdle nepotřebujete masivní námořnictvo,“ uvedl analytik listu Lloyd’s List Tomer Raanan.
Klíčová trasa pro ropu, LNG i hnojiva
Válka na Blízkém východě, kterou koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, ochromila lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tím běžně proudí přibližně pětina světových dodávek ropy, ropných produktů či zkapalněného zemního plynu LNG. Přes průliv zároveň míří zhruba třetina námořních dodávek hnojiv.
Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty sice využívají ropovody obcházející Perský záliv, podle expertů však tyto alternativní trasy nedokážou případný výpadek plně nahradit.
Země Perského zálivu hledají nové cesty
Státy Perského zálivu proto urychlují budování dalších tras, které by v budoucnu mohly snížit jejich závislost na Hormuzském průlivu. Podle CNBC však ani případná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem nemusí stačit k tomu, aby se námořní doprava rychle vrátila do předválečného režimu.
Pro obchodníky s ropou i rejdaře tak bude rozhodující nejen obsah případné dohody, ale především to, zda budou oblast považovat za bezpečnou. Právě důvěra v dlouhodobou stabilitu Perského zálivu může podle analytiků rozhodnout o tom, zda se Hormuz znovu stane plně průchodnou globální tepnou, nebo zůstane trvale rizikovým úzkým hrdlem světového obchodu.
