Green Deal vítězí a EU míří k razantnímu omezení emisí
Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.
Europoslanci ve Štrasburku odsouhlasili klimatický cíl, na němž se již dříve dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí. Pro návrh hlasovalo 413 poslanců, proti bylo 226 a 12 se zdrželo.
Schválený text nyní čeká už jen formální potvrzení Radou EU, která zastupuje členské státy. Poté vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Devadesátiprocentní snížení emisí do roku 2040
Nový cíl navazuje na dosavadní klimatickou politiku EU a výrazně zvyšuje tempo snižování emisí. Do roku 2040 mají členské státy společně omezit produkci skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.
Návrh předložila Evropská komise už na začátku loňského července, a to i přes výhrady některých zemí včetně České republiky, které požadovaly odklad nebo zmírnění cíle.
Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi se textové zprávy odeslané poradci prezidenta Petru Kolářovi nepovedly. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Doufá, že spor Motoristů s Hradem, který začal rozhodnutím prezidenta Petra Pavla nejmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, se uklidní. Babiš míní, že Pavel mohl dát Turkovi šanci. Turek Nově řekl, že i pod funkci vládního zmocněnce, kterou zastává, se schová většina agendy ministerstva.
„Moc se mu to nepovedlo.“ Babiš zhodnotil Macinkovy smsky. Chlada ve vládě odmítá
Politika
Část snížení pokryjí uhlíkové kredity
Součástí politické dohody je i zapojení mezinárodních uhlíkových kreditů. Ty budou moci státy využít k dosažení až pěti procentních bodů z celkového emisního snížení, a to od roku 2036.
Kredity fungují na principu kompenzací: země, firmy nebo organizace financují projekty, které snižují nebo zachycují emise jinde ve světě. Typicky jde o výsadbu lesů, ochranu deštných pralesů nebo investice do obnovitelných zdrojů energie.
Použitelné však budou jen kredity z partnerských zemí, jejichž klimatické závazky jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Zároveň je bude možné započítat pouze v odvětvích, která nespadají do systému emisních povolenek EU ETS.
Odklad emisních povolenek pro dopravu a budovy
Dohoda zároveň posouvá spuštění nového systému EU ETS2 o jeden rok — z původně plánovaného roku 2027 na rok 2028.
ETS2 má rozšířit zpoplatnění emisí oxidu uhličitého na spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, tedy například na vytápění domácností nebo pohonné hmoty.
Odklad byl jedním z požadavků některých členských států, včetně České republiky, které upozorňovaly na možné sociální a cenové dopady systému.
Extrémní projevy počasí už nejsou jen environmentálním problémem. Podle nové analýzy Fitch a výzkumu Stanfordovy univerzity mohou výrazně zhoršit úvěrový rating desítek zemí. Nejvíce ohrožené jsou chudší a ostrovní státy. Vyšší riziko znamená i dražší půjčky.
Extrémní počasí může zdražit půjčky desítkám zemí
Money
Klimatická politika v kontextu Pařížské dohody
Evropské klimatické cíle vycházejí z mezinárodních závazků přijatých v rámci Pařížské dohody z roku 2015. Ta usiluje o omezení globálního oteplování výrazně pod hranici dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře, ideálně na 1,5 stupně.
Právě dlouhodobá kompatibilita s těmito cíli byla jednou z podmínek pro uznávání mezinárodních uhlíkových kreditů v novém evropském rámci.
