Čínský prezident Si Ťin-pching oceňuje Slovensko za to, že zůstává věrné svému přátelství s Čínou. V Pekingu to při setkání řekl slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, napsala agentura Reuters. Doufá prý také v další podporu Bratislavy při rozvoji vztahů mezi Čínou a Evropskou unií. Peking podle agentury počítá s tím, že některé státy EU, která kvůli obvinění z nekalé soutěže uvalila vysoká cla na čínské elektromobily, se Číny zastanou. Slovensko bylo jednou z pěti zemí unie, které se proti tarifům postavily.
„Mezinárodní společenství potřebuje jednotu a spolupráci více než kdy jindy. Čína doufá, že Slovensko bude i nadále hrát pozitivní roli v podpoře zdravého a stabilního rozvoje vztahů mezi Čínou a EU,“ zdůraznil čínský prezident. Čína je podle svého prezidenta ochotna se Slovenskem posilovat výměnu na vysoké úrovni, výměnu zkušeností v oblasti veřejné správy a „prohlubovat vzájemnou politickou důvěru“. Naposledy se Fico a Si setkali 9. května v Moskvě na vojenské přehlídce u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války.
Slovensko se stejně jako Maďarsko snaží přilákat průmyslové investice, které by vytvořily pracovní místa od čínských firem prodávajících do Evropy. Bratislava však na rozdíl od Budapešti pomalu těží z čínské ekonomiky a teprve loni se jí podařilo povýšit vztahy na strategické partnerství. Obě evropské země také udržují úzké vztahy s Ruskem, které pokrývá většinu slovenských potřeb ropy.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že je připraven na schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud bude dobře nachystána. Zároveň vyzval ukrajinského lídra, ať přijede do Moskvy, kde se s ním sejde, napsala agentura Reuters. Zelenskyj, jehož země se již čtvrtým rokem brání ruské agresi, dlouhodobě vybízí Putina k setkání, na jehož uspořádání zatím neúspěšně naléhá i americký prezident Donald Trump.
Premiér Fico je v Číně od úterý, kdy hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tomu poděkoval za dodávky ruského zemního plynu a vyslovil se pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi, což slovenská opozice kritizovala. Předseda slovenské vlády se následující den s Putinem nebo například severokorejským vůdcem Kim Čong-unem účastnili velké vojenské přehlídky, kterou si Čína připomněla 80 let od konce druhé světové války.
Fico se ve středu setkal i s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, jehož zemi by podle státních médií mohl navštívit. Slovenský premiér v pátek plánuje setkání také s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským na východě Slovenska.
Související
Čína potvrdila Trumpovu návštěvu. Jednání proběhnou uprostřed globálního napětí
Vláda rozjíždí největší modernizaci armády za poslední dekády. Do výzbroje přibudou německé tanky Leopard 2A8, české pušky BREN i elitní vozidla Supacat v součtu jde o nákupy za více než 40 miliard korun. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jde o krok nezbytný k zajištění bezpečnosti země i k posílení závazků vůči spojencům v NATO.
Vláda tento týden schválila hned několik klíčových nákupů ministerstva obrany, jejichž hodnota v součtu přesahuje 40 miliard korun. První z velkých zakázek se týká dodávky ručních palných zbraní od České zbrojovky z Uherského Brodu. Ministerstvo obrany uzavře s výrobcem rámcovou smlouvu na období 2025 až 2031, jejíž celková hodnota může dosáhnout až 4,26 miliardy korun bez DPH.
Armáda pořídí moderní pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety CZ GL 40 mm i pistole CZ P-10 C. Součástí dodávek bude také příslušenství, včetně optiky, laserových zaměřovačů, náhradních dílů či pouzder. „Tato smlouva nám umožní flexibilně reagovat na potřeby armády i rozpočtové možnosti,“ uvedla Černochová. Nákupem se podle ministerstva dokončí přezbrojení na zbraně kompatibilní s NATO.
Další kontrakt se týká speciálních sil české armády. Ty získají 18 lehkých obrněných vozidel Supacat Extenda, která mají nahradit zastaralé Land Rovery a doplnit logistické schopnosti jednotek. Hodnota zakázky činí 1,7 miliardy korun bez DPH. Podvozky vozidel dodá britská společnost LPP, jejich technické zhodnocení pak zajistí český Vojenský technický ústav. Podle ministerstva jde o jediný typ vozidla, který splňuje požadavky speciálních sil na maximální mobilitu, modulární konstrukci a schopnost operovat v extrémních podmínkách. Vozidla Supacat využívají také armády USA či Dánska.
Nejvýznamnější část modernizační vlny představuje nákup 44 bojových a velitelských tanků Leopard 2A8 z Německa. Včetně přizpůsobení potřebám české armády vyjde zakázka na 34,25 miliardy korun s DPH, dalších pět miliard je vyčleněno jako inflační a kurzová rezerva. Dodávky začnou v roce 2028 a potrvají do roku 2031. Ministerstvo obrany plánuje tanky nasadit zejména u 73. tankového praporu v Přáslavicích, část půjde na výcvik do Vyškova a některé budou určeny ženijním jednotkám. Životnost techniky se odhaduje na 30 let.
Česká republika se připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany, což umožní snížit jednotkovou cenu. Do budoucna bude možné objednat dalších až 33 strojů v různých modifikacích – vyprošťovacích, mostních či ženijních. Na zakázce se mají podílet i domácí firmy, jejichž zapojení ministerstvo vyčíslilo minimálně na dvě miliardy korun.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o historicky nejrozsáhlejší modernizační program české armády. „Investujeme do bezpečnosti naší země i do spolehlivého plnění spojeneckých závazků. Je to jasný signál, že Česko bere obranu vážně,“ řekl po jednání vlády.
Vláda tak reaguje nejen na zastarávání stávající výzbroje, ale i na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině. Černochová připomněla, že nové akvizice posunou českou armádu blíže k cíli vybudovat moderní, plně interoperabilní ozbrojené síly. „Je to investice na desítky let dopředu,“ dodala ministryně.
Šéfové firmy z Frýdku-Místku obcházeli protiruské sankce. Teď jim hrozí až osm let vězení
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili šest lidí z frýdecko-místecké firmy Ferrit z porušení mezinárodních protiruských sankcí. Podle nich společnost dodala v uplynulých dvou letech do Ruska přes třetí země své důlní stroje, které podléhají zmíněným sankcím. Informoval o tom dnes Deník N. Jednatel firmy a jeden z jejích tří majitelů Petr Kovář nechtěl věc komentovat. ýkonný ředitel Ferritu Petr Mohelník v reakci pro ČTK uvedl, že firma vždy jednala v plném souladu se zákony a veškeré její obchodní aktivity byly vždy v souladu s platnými právními a obchodními standardy.
Říct, že chystaný rozpočet má Achillovu patu, by bylo nepřesné. Rozpočet se schodkem 286 miliard jich má tunu. Zdá se, že klíčovou patou je vláda sama. Nyní, pár týdnů před volbami, vede debatu s odbory o platech téměř sedmi set tisíc lidí placených z veřejných peněz. A ti všichni by chtěli přidat.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Armáda dokončila přezbrojení tankového vojska. Převzala poslední Leopard 2A4, tanky T-72 zamíří do výslužby
Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její úterní večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.
„Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku,“ řekl křesťanskodemokratický (CDU) kancléř. „A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost,“ dodal Merz.
DPA připomíná, že Merz už ve funkci kancléře Rusko obvinil z „nejtěžších válečných zločinů“ a „teroru vůči civilnímu obyvatelstvu“. To, že za největšího válečného zločince označil osobně Putina, je ale podle DPA nové.
Evropu napadnout nechceme, řekl Putin na schůzce s Ficem
Ruský prezident Vladimir Putin na schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem v Pekingu vysoce ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, informovaly agentury AFP a Reuters. Moskva se nikdy nestavěla proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, řekl také šéf Kremlu a odmítl tvrzení, že by Rusko plánovalo jakkoli napadnout Evropu. Fico Putinovi poděkoval za dodávky ruského zemního plynu a řekl, že tok plynovodem TurkStream na Slovensko postupně roste.
Ruská armáda zahájila 24. února 2022 na Putinův rozkaz invazi na Ukrajinu. Napadená země se od té doby se západní pomocí agresi brání. Ruská armáda noc co noc na ukrajinská města podniká dronové a raketové údery, při kterých podle úřadů napadené země ničí civilní infrastrukturu i zabíjí civilisty. Na Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Merz v televizním rozhovoru reagoval také na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU) v rozhovoru s deníkem Financial Times o tom, že evropské země pracují na „docela přesných plánech“ pro případné nasazení svých vojáků na Ukrajině v rámci poválečných bezpečnostních záruk. Kancléř zdůraznil, že vojenská podpora Ukrajiny je věcí členských států v takzvané koalici ochotných, a nikoli Evropské komise. „To není odpovědnost Evropské komise,“ podotkl.
Turecko je pro Rusko spolehlivým a osvědčeným partnerem, přičemž energetická spolupráce mezi oběma zeměmi je strategická. Na okraji summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi řekl jeho ruský protějšek Vladimir Putin, píše agentura Reuters.
Merz zdůraznil, že žádné konkrétní plány na vojenské nasazení neexistují, „každopádně ne v Německu“. O dlouhodobých bezpečnostních zárukách lze podle něj rozhodnout až po uzavření příměří nebo mírové dohody.
Von der Leyenovou za výroky už v pondělí kritizoval i sociálnědemokratický (SPD) německý ministr obrany Boris Pistorius.
Ve čtvrtek se v Paříži uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, která zahrnuje přibližně 30 států aktivně pomáhajících napadené Ukrajině. Někteří účastníci se připojí prostřednictvím videa. Očekává se, že se mimo jiné budou zabývat bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu po uzavření příměří.
Aktualizováno
Nepřeji si, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Napsala to agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.
Otázka případné účasti Česka v mírových jednotkách na Ukrajině je předčasná. Mír na Ukrajině zatím není a není jasné ani to, jak by eventuální mezinárodní mírová mise vypadala, uvedl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích premiér Petr Fiala (ODS). Zásadní bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je podle něj znovuvybudování silné ukrajinské armády, která by odstrašila Rusko.
