Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: Drony místo aut? Zbrojení má zachránit evropský průmysl

Ukrajinské startupy nasazují proti Rusku levné drony
ČTK
Dalibor Martínek

Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.

Evropa se dnes zmítá mezi dvěma protichůdnými proudy. Na jedné straně evropská ekonomika chřadne. Německo, tradičně považované za motor Evropy, ve třetím čtvrtletí „rostlo“ o mizerných 0,3 procenta. Na druhé straně žijeme v době války na Ukrajině, kdy se Evropa probrala z dlouhého snu o životě bez válek. A začala rychle zbrojit. Němci se nyní snaží oba proudy spojit. Podpořit ekonomiku i obranný průmysl. A rozvíjejí k tomu strategii.

Evropskou ekonomiku dlouhá léta táhla hlavně výroba aut. Německo bylo v této oblasti lídrem. Německé auto, záruka kvality. Jenže toto sebeuspokojení, kdy dělník VW mohl trávit luxusní dovolenou na Mallorce, vyprchává. V elektromobilitě najednou dominuje Čína. Němci zaspali. Co hůř, spousta důležitých chemických prvků potřebných pro autobaterie se těží v Číně a Evropa se stala závislá.

Do toho na jaře přiletěl do Evropy americký viceprezident JD Vance a Evropany zpucoval. Chceme vás za partnera, ale musíte být silnější. Vzkaz z Washingtonu vyvolal v Evropě paniku. Výsledkem je myšlenka, která se nyní rychle rozvíjí. Dual use. V příměru k hlášce ze Svěrákovy pohádky Tři veteráni, z písmenek se začínají vyrábět kulky.

Co je Dual use 

Dual use znamená, přizvat obrannému systému na pomoc komerční sektor. Dvojí využití. Co bylo komerční, může se využít v obranném průmyslu. Není to tak, že by automobilky místo aut vyráběly drony. Jde o to sdílet schopnosti, know-how. Myšlenka, kterou chtějí Němci prosadit i v Česku.

Měl by se vytvořit systematický rámec spolupráce komerčního a obranného průmyslu. Ne byrokratický, přirozený. Zbořit zeď mezi oběma sektory. „Nacházíme se v období velkých změn. Přesun z běžného průmyslu na obranný je také o sdílení schopností,“ uvedl Milan Šlachta, prezident Česko-německé obchodní komory a zároveň šéf Bosch Group CZ, na Česko-německém ekonomickém fóru.

Německo je největším investorem v Česku v řádu desítek miliard eur ročně. Zároveň čtvrtina českého exportu, především z oblasti automotive, míří do Německa. „Nejde jen o fyzické produkty, ale také o know-how, o software, digitalizaci. Investice do této oblasti se zvyšují. Česko a Německo chtějí být celosvětově kompetitivní,“ uvedl na fóru David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu.

Technologie místo tanků

Německo podle něj může nabídnout silné financování, Česko inženýring a kreativitu. Transformace je prý jedinou cestou k úspěchu. Otázkou je, jak efektivně tuto změnu společně provedeme. „Bude to dobré pro obě ekonomiky,“ uvedl Müller.

Jednou z českých firem, kterou Němci na fóru ocenili, je Instria, která navrhuje a vyrábí senzorická zařízení pro náročná prostředí. Nebo společnost Devinn z Mladé Boleslavi, která se věnuje budoucnosti využití vodíku. Příkladů by bylo více.

Nové technologie mají reagovat na situaci, kdy dron s výrobní cenou jednoho tisíce dolarů je schopen zničit tank M1 Abrams s hodnotou desetitisíckrát vyšší. „Technologie jsou zásadní pro budoucí prosperitu. Ukrajina není o zbraních, ale o technologiích,“ řekla na setkání profesorka Rafaela Krausová z mnichovské Bundeswehr Univerzity.

Evropa se učí od Číny

A předložila příklad: „Všechny firmy v Číně, které pracují pro veřejný sektor, také spolupracují s obranným sektorem. V Německu je to oddělené.“ Podle ní je soukromý sektor mnohem aktivnější než veřejný, proto je zájem o toto propojení. Jako příklad uvedla systém Starlink, který vyvinuly společnosti podnikatele Elona Muska a který je v konfliktu na Ukrajině velmi účinnou pomůckou boje. „Komerční sféra je schopná doručit řešení rychleji a levněji,“ uvedla profesorka.

Nyní je podle ní Evropa ve fázi učení se. Investice do obrany nebyly dlouhou dobu evropskou prioritou. Zatímco Spojené státy v roce 2022 investovaly do obranného průmyslu 94 miliard dolarů, země Evropské unie pouze devět miliard. „Absolutně potřebujeme inovátory, kteří by nám zajistili nezávislost na Číně,“ apeluje Krausová.

Jako první se podle ní musí změnit legislativa tak, aby bylo pro soukromé firmy jednodušší dostávat se do obranného průmyslu.

Další texty Dalibora Martínka

Související

Svět řeší výbušninovou krizi. Bez TNT nebude beton, čipy ani mobily

Svět řeší výbušninovou krizi. Bez TNT nebude beton, čipy ani mobily
Profimedia
 ČTK

Jedním z méně očekávaných důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby, stavebnictví či energetiky. Podle stanice CNBC může několikanásobný nárůst ceny TNT v USA zdražit stavební projekty, energie i spotřební zboží – například mobilní telefony.

Poslední továrna na výrobu TNT byl ve Spojených státech uzavřen v polovině 80. let kvůli přísným environmentálním předpisům. Ruská agrese na Ukrajině však narušila dodavatelské řetězce a země jako Rusko či Čína nyní TNT na globální trh vůbec nedodávají.

Cena výbušniny tak vystřelila z 0,50 dolaru na 20 dolarů za libru (zhruba 0,45 kg). „To znamená dražší výstavbu, dražší infrastrukturu, dražší energii – zkrátka vše, na čem stojí růst ekonomiky,“ uvedl prezident Institutu výrobců výbušnin Clark Mica pro CNBC.

Nová továrna až v roce 2028

Americký Kongres sice schválil výstavbu nové továrny v Kentucky za 435 milionů dolarů (9,1 miliardy korun), ta ale bude spuštěna až v roce 2028. Nedostatek TNT navíc zvedá ceny i alternativních výbušnin, například RDX.

Domino efekt 

Dopady výbušninové krize se neomezují jen na těžký průmysl. „Bez těchto materiálů nelze těžit důležité minerály pro výrobu mobilních telefonů. Nelze těžit kamenivo pro stavbu silnic. A v energetice výbušniny používáme při těžbě i výrobě energie,“ vysvětlil Mica.

K růstu cen telefonů přispívá i prudký nárůst poptávky po paměťových čipech – kvůli rozmachu umělé inteligence (AI). Jak uvedla agentura Reuters, výrobci čipů upřednostňují AI produkty, čímž omezují dodávky čipů pro chytré telefony. Prezident čínského výrobce Xiaomi Lu Wej-ping označil právě tento trend za hlavní důvod zdražování smartphonů.

Podle Tobeyho Gonnermana z distribuční firmy Fusion Worldwide poptávka po paměťových čipech během několika týdnů vzrostla na dvojnásobek až trojnásobek. „Na trhu se rozhořel boj o zboží, který bude dál sílit,“ varoval.

Sázky Big Techů 

Velké firmy jako Alphabet, Amazon, Meta Platforms, Microsoft či CoreWeave letos podle banky Morgan Stanley investují do infrastruktury pro AI kolem 400 miliard dolarů (8,4 bilionu korun). Takový tlak na čipy i suroviny může dál zvyšovat ceny elektroniky i stavebních projektů.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Jiří Hynek: Válka nejsou jenom tanky. Může třeba dojít na přídělový systém pohonných hmot

Přečíst článek

Investice do naší technologie se klientovi vrátí do roka, říká šéf Pocket Virtuality Bohuslav Paule

Bohuslav Paule
Newstream Michal Nosek
Michal Nosek

Česká firma Pocket Virtuality se rychle zařadila mezi evropské inovátory v oblasti rozšířené a virtuální reality pro průmysl, servis i obranu. Její platforma Lumnio šetří firmám čas, náklady i lidské zdroje tím, že přenáší odborné znalosti přímo tam, kde jsou potřeba – do reálného provozu. O tom, jak se firmě daří, jak financuje svůj vývoj a kam míří dál, jsme na konferenci Smart Industry hovořili s jejím ředitelem Bohuslavem Paulem. „Druhý ročník konference, kterou spolupořádáme s mateřským koncernem CSG, byl výrazně větší než ten loňský. Měli jsme přes 350 registrovaných účastníků. A Pocket Virtuality na konferenci představilo novinky v systému Lumnio, především v oblasti využití umělé inteligence,” uvedl Paule.

Pocket Virtuality patří se svým produktem Lumnio mezi české lídry v oblasti rozšířené reality. Jak byste popsal současné směřování firmy?

Software Lumnio jsme poprvé představili teprve před rokem na prvním ročníku konference Smart Industry. Za tu dobu si získal řadu významných zákazníků a je oceňován za svůj inovativní přístup a jednoduchost ovládání. Nedávno se na mezinárodním veletrhu EMO Hannover zařadil mezi deset nejvíce inovativních produktů veletrhu.

V současné době intenzivně pracujeme na různých rozšířeních systému s využitím umělé inteligence pro další zjednodušení a urychlení práce. Zde na konferenci jsme například představili AI asistenta, který pomáhá s rychlým nalezením řešení konkrétního problému, komunikuje se s ním v libovolném lidském jazyce - jako když se baví dva kolegové. AI asistent zastává roli umělého seniorního kolegy, který ví, jak se konkrétní věc může řešit. Jakmile nalezne správné řešení, tak se rovnou spustí po jednotlivých krocích pracovní postup, který pracovníka vede k vyřešení situace pomocí chytrých brýlí, tabletu nebo jiného mobilního zařízení.

Čím se technologie Lumnio liší od obdobných konkurenčních systémů?

Zásadní výhodou je to, že řeší přenos know-how komplexně a přitom jednoduše, což dnes žádné jiné aplikace v této podobě nenabízejí. Platforma primárně zaznamená postupy přímo z praxe techniků – formou videí, komentářů nebo fotodokumentace. Vznikají tak přesné pracovní postupy, které zachycují průběh údržby nebo servisních zásahů, krok po kroku. Z těchto dat systém vytváří digitální průvodce, které pak mohou využívat méně zkušení pracovníci pro školení nebo přímo v terénu. A pokud si pracovník přesto neví s něčím rady, může vždy snadno požádat o pomoc zkušenějšího kolegu, který pak na dálku vidí přesně to, co technik dělá a může mu obraz doplňovat – například zvýraznit část stroje, na kterou se má zaměřit.

S jakými konkrétními problémy dnes firmám pomáháte a jakou roli v tom hrají moderní technologie?

Hlavní problém, který pomáháme našim zákazníkům řešit – a který trápí naprostou většinu firem nejen v České republice – je nedostatek kvalifikovaných techniků. Zákazníky přitom primárně nezajímá, zda používáme rozšířenou realitu nebo umělou inteligenci – zajímá je, jak konkrétně jim technologie pomůže. Proto se při vývoji soustředíme především na reálné přínosy pro zákazníky a využití technologií je pro nás prostředkem, nikoli hlavním cílem.

Jiří Rusnok v kongresovém sále v Paláce Pardubice

Smart Industry 2025: Firmy musí investovat do technologií a zapracovat na lidech a procesech

V kongresovém sále Paláce Pardubice se konala konference Smart Industry 2025. Druhý ročník akce, která se zaměřuje na digitalizaci výroby, umělou inteligenci, automatizaci i řízení změn v průmyslových firmách, přilákala více než tři sta odborníků a nabídla řadu přednášek, panelových diskuzí a networkingu. Akci za pořadatele zahájil výkonný ředitel průmyslově technologického gigantu Czechoslovak Group David Chour.

Přečíst článek

V posledních letech roste poptávka po digitalizaci průmyslu. Které sektory dnes tvoří největší část vašich zakázek a kde vidíte největší potenciál?

Původně jsme mířili především do průmyslových firem, kde jsou různá složitá technologická zařízení, která vyžadují komplexní servis a údržbu. Dostali jsme se ale k tomu, že působíme například i pro národního dopravce České dráhy, který není z této oblasti, ale přesto má s nedostatkem kvalifikovaných techniků a údržbou složitých zařízení úplně stejné problémy jako průmyslové firmy. Naše řešení tak může oslovit ty, koho trápí nedostatek technických pracovníků nebo řeší to, že zkušení lidé jim v blízké době odejdou do důchodu i se svým know-how, které mají v hlavě. Takové podniky jsou naši potenciální zákazníci, a je to v podstatě napříč odvětvími.

Kde se už vaše technologie využívá?

Od doby uvedení na trh byli naším primárním cílem zákazníci z České republiky. Zároveň ale platí, že se náš software již používá i v zahraničí. Naši čeští zákazníci například používají Lumnio pro podporu techniků na Ukrajině, kam do ohrožených zón nechtějí vysílat vlastní techniky. Nebo máme zákazníka, který dodává datová centra mimo jiné na Blízký východ a Lumnio využívá pro podporu a dokumentaci provádění pravidelné údržby. Jiný zákazník zase Lumnio využívá k přenosu výrobního know-how do Spojených států.

Kam se chcete posunout příští rok?

Rok 2026 bych pro nás popsal jako rok praktických aplikací umělé inteligence a expanze do zahraničí. Už nyní máme celou řadu poptávek ze zahraničí, které chceme využít. Cíleně pak míříme primárně na blízké trhy, to znamená Polsko nebo Slovensko. Dále pak do Itálie a na Balkán, tedy Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko. Poptávky máme ale i ze vzdálenějších lokací, jako jsou třeba Mexiko, Jižní Korea, Japonsko nebo Austrálie. A plánujeme některé z těchto zákazníků obsloužit, přestože tam v tuto chvíli primárně nemíříme.

Vývoj technologií obecně je nákladný, z čeho jej financujete?

Financování máme zajištěné díky tomu, že za sebou máme strategického investora, skupinu CSG. Vývoj softwaru je opravdu velmi finančně náročný a bez podpory takového investora bychom si to nemohli v současném rozsahu vůbec dovolit.

Když se zákazník rozhodne vaši technologii koupit, jaká je pro něj doba návratnosti investice?

Méně než rok.

Nová éra CSG. Strnadův holding chce vyrábět vlastní bezpilotní systémy

Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada uskutečnil první akvizici v rámci expanze do oblasti bezpilotních leteckých systémů (UAS). Prostřednictvím své nové společnosti AviaNera Technologies získal 51procentní podíl ve firmě MUST Solutions, srbském vývojáři a výrobci pokročilých pohonných jednotek pro bezpilotní prostředky. Cena transakce nebyla zveřejněna.

Přečíst článek

Jsou české firmy připravené na příchod technologických novinek – jak rozšířené reality, tak umělé inteligence?

Řekl bych, že většina firem si uvědomuje potřebu zavádět nové technologie a zahrnuje je do svých inovačních plánů. Nicméně, když dojde „na lámání chleba“, tak se české firmy ve velké míře ukazují jako konzervativní – spíše sledují trendy, než aby je samy udávaly. Přesto však vidím pozitivní posun: firmy si stále víc uvědomují rostoucí konkurenci a potřebu držet krok se světovými lídry, jako jsou Spojené státy či Čína. Moderní technologie se tak pro ně stávají nezbytností a jejich otevřenost vůči inovacím zřetelně roste.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Apple uvedl na americký trh brýle pro rozšířenou i virtuální realitu Vision Pro

Apple nabídne své Vision Pro i v dalších zemích mimo USA. Češi si zatím počkají

Přečíst článek
Doporučujeme