Dalibor Martínek: Drony místo aut? Zbrojení má zachránit evropský průmysl
Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.
Evropa se dnes zmítá mezi dvěma protichůdnými proudy. Na jedné straně evropská ekonomika chřadne. Německo, tradičně považované za motor Evropy, ve třetím čtvrtletí „rostlo“ o mizerných 0,3 procenta. Na druhé straně žijeme v době války na Ukrajině, kdy se Evropa probrala z dlouhého snu o životě bez válek. A začala rychle zbrojit. Němci se nyní snaží oba proudy spojit. Podpořit ekonomiku i obranný průmysl. A rozvíjejí k tomu strategii.
Evropskou ekonomiku dlouhá léta táhla hlavně výroba aut. Německo bylo v této oblasti lídrem. Německé auto, záruka kvality. Jenže toto sebeuspokojení, kdy dělník VW mohl trávit luxusní dovolenou na Mallorce, vyprchává. V elektromobilitě najednou dominuje Čína. Němci zaspali. Co hůř, spousta důležitých chemických prvků potřebných pro autobaterie se těží v Číně a Evropa se stala závislá.
Do toho na jaře přiletěl do Evropy americký viceprezident JD Vance a Evropany zpucoval. Chceme vás za partnera, ale musíte být silnější. Vzkaz z Washingtonu vyvolal v Evropě paniku. Výsledkem je myšlenka, která se nyní rychle rozvíjí. Dual use. V příměru k hlášce ze Svěrákovy pohádky Tři veteráni, z písmenek se začínají vyrábět kulky.
Co je Dual use
Dual use znamená, přizvat obrannému systému na pomoc komerční sektor. Dvojí využití. Co bylo komerční, může se využít v obranném průmyslu. Není to tak, že by automobilky místo aut vyráběly drony. Jde o to sdílet schopnosti, know-how. Myšlenka, kterou chtějí Němci prosadit i v Česku.
Měl by se vytvořit systematický rámec spolupráce komerčního a obranného průmyslu. Ne byrokratický, přirozený. Zbořit zeď mezi oběma sektory. „Nacházíme se v období velkých změn. Přesun z běžného průmyslu na obranný je také o sdílení schopností,“ uvedl Milan Šlachta, prezident Česko-německé obchodní komory a zároveň šéf Bosch Group CZ, na Česko-německém ekonomickém fóru.
Německo je největším investorem v Česku v řádu desítek miliard eur ročně. Zároveň čtvrtina českého exportu, především z oblasti automotive, míří do Německa. „Nejde jen o fyzické produkty, ale také o know-how, o software, digitalizaci. Investice do této oblasti se zvyšují. Česko a Německo chtějí být celosvětově kompetitivní,“ uvedl na fóru David Müller, vrchní ředitel sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na ministerstvu průmyslu.
Technologie místo tanků
Německo podle něj může nabídnout silné financování, Česko inženýring a kreativitu. Transformace je prý jedinou cestou k úspěchu. Otázkou je, jak efektivně tuto změnu společně provedeme. „Bude to dobré pro obě ekonomiky,“ uvedl Müller.
Jednou z českých firem, kterou Němci na fóru ocenili, je Instria, která navrhuje a vyrábí senzorická zařízení pro náročná prostředí. Nebo společnost Devinn z Mladé Boleslavi, která se věnuje budoucnosti využití vodíku. Příkladů by bylo více.
Nové technologie mají reagovat na situaci, kdy dron s výrobní cenou jednoho tisíce dolarů je schopen zničit tank M1 Abrams s hodnotou desetitisíckrát vyšší. „Technologie jsou zásadní pro budoucí prosperitu. Ukrajina není o zbraních, ale o technologiích,“ řekla na setkání profesorka Rafaela Krausová z mnichovské Bundeswehr Univerzity.
Evropa se učí od Číny
A předložila příklad: „Všechny firmy v Číně, které pracují pro veřejný sektor, také spolupracují s obranným sektorem. V Německu je to oddělené.“ Podle ní je soukromý sektor mnohem aktivnější než veřejný, proto je zájem o toto propojení. Jako příklad uvedla systém Starlink, který vyvinuly společnosti podnikatele Elona Muska a který je v konfliktu na Ukrajině velmi účinnou pomůckou boje. „Komerční sféra je schopná doručit řešení rychleji a levněji,“ uvedla profesorka.
Nyní je podle ní Evropa ve fázi učení se. Investice do obrany nebyly dlouhou dobu evropskou prioritou. Zatímco Spojené státy v roce 2022 investovaly do obranného průmyslu 94 miliard dolarů, země Evropské unie pouze devět miliard. „Absolutně potřebujeme inovátory, kteří by nám zajistili nezávislost na Číně,“ apeluje Krausová.
Jako první se podle ní musí změnit legislativa tak, aby bylo pro soukromé firmy jednodušší dostávat se do obranného průmyslu.