Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.
Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo termín návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Cesta začne tento týden ve středu a potrvá do pátku. Půjde o první návštěvu prezidenta Spojených států v Číně od roku 2017.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Výsledkem schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji je rámcová dohoda, která ze strany Číny zahrnuje obnovení nákupů sóji z USA, pozastavení omezení vývozu vzácných zemin na jeden rok a snížení cel na čínské zboží ze strany USA o deset procent. Trump označil setkání, které trvalo zhruba hodinu a 40 minut, za úžasné. Čína a USA by se měly vyvarovat začarovaného kruhu vzájemných odvetných opatření, řekl po summitu státníků Si. Agentura Reuters ovšem míní, že dohoda se zdá spíše křehkým příměřím v obchodní válce, jejíž základní příčiny zůstávají nevyřešené.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Čínský prezident Si Ťin-pching oceňuje Slovensko za to, že zůstává věrné svému přátelství s Čínou. V Pekingu to při setkání řekl slovenskému premiérovi Robertu Ficovi, napsala agentura Reuters. Doufá prý také v další podporu Bratislavy při rozvoji vztahů mezi Čínou a Evropskou unií. Peking podle agentury počítá s tím, že některé státy EU, která kvůli obvinění z nekalé soutěže uvalila vysoká cla na čínské elektromobily, se Číny zastanou. Slovensko bylo jednou z pěti zemí unie, které se proti tarifům postavily.
Potřebuje Čína více pokročilé čipy a související technologie, nebo Spojené státy prvky vzácných zemin? Odpověď na tuto otázku do značné míry určí, jak dopadnou probíhající jednání představitelů dvou největších světových ekonomik a trvalém smíru v obchodním vztahu a jeho podmínkách.
