Donald Trump se tento týden pokusil znovu ukázat sílu Spojených států na světové scéně – od projevu v OSN až po summit se Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters ale jeho diplomatická ofenziva zároveň odhalila limity amerického prezidenta: válka s Íránem se vleče, vztahy se spojenci se zhoršují a Čína vystupuje sebevědoměji. Trump navíc čelí rostoucímu odporu zahraničních lídrů právě ve chvíli, kdy jeho republikány čekají listopadové volby do Kongresu.
Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.
Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.
V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.
Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo termín návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Cesta začne tento týden ve středu a potrvá do pátku. Půjde o první návštěvu prezidenta Spojených států v Číně od roku 2017.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Výsledkem schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji je rámcová dohoda, která ze strany Číny zahrnuje obnovení nákupů sóji z USA, pozastavení omezení vývozu vzácných zemin na jeden rok a snížení cel na čínské zboží ze strany USA o deset procent. Trump označil setkání, které trvalo zhruba hodinu a 40 minut, za úžasné. Čína a USA by se měly vyvarovat začarovaného kruhu vzájemných odvetných opatření, řekl po summitu státníků Si. Agentura Reuters ovšem míní, že dohoda se zdá spíše křehkým příměřím v obchodní válce, jejíž základní příčiny zůstávají nevyřešené.
Fed zřejmě znovu sníží sazby, pětice amerických gigantů zveřejní výsledky a politická gesta z Washingtonu i Pekingu mohou změnit náladu investorů. „Čeká nás velmi důležitý týden, plný událostí, které pravděpodobně rozhodnou o tom, kam se trhy vydají až do konce letošního roku,“ komentuje analytik BHS Timur Barotov.
Kanadská společnost Cohere, která vyvíjí umělou inteligenci (AI), podepsala předběžnou dohodu 🤝 o záměru koupit americký kyberbezpečnostní start-up AISLE založený bývalým šéfem české antivirové společnosti Avast Ondřejem Vlčkem. Akvizice má posílit bezpečnostní schopnosti Cohere a rozšířit její působení v Evropě, kde má AISLE vývojové centrum v Praze. Informovaly o tom firmy v tiskové zprávě. Finanční podmínky transakce nebyly zveřejněny.
Číst více
Americká lehká ropa 🛢 citelně zdražuje, Brent zůstává téměř beze změny. Barel severomořské ropy Brent se obchoduje za 106 dolarů. West Texas Intermediate (WTI) přidává 2,3 procenta na 97,31 dolaru za barel.
Pražská burza popáté za sebou posílila, index PX dnes stoupl o 1,27 procenta na 2650,44 bodu. Nahoru táhly burzu akcie pojišťovny VIG, dařilo se i zbrojovce CSG nebo Monetě. Naopak v červených číslech zakončily dnešní obchodování cenné papíry tabákové společnosti Philip Morris i energetické firmy ČEZ.
Skupina CPI Property Group (CPIPG) Radovana Vítka prodává mrakodrap Spire ve Varšavě, který vlastní přes svou rakouskou společnost CPI Europe (dříve Immofinanz). Hodnota nemovitosti je podle firmy 372 milionů eur (přibližně devět miliard korun), napsal server Seznam Zprávy. Jde podle něj o nejcennější budovu CPI, která generuje výnos.
Číst více
Lídři Evropské unie v pátek chtějí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádat, aby zmírnil svou veřejnou kritiku Donalda Trumpa. Obávají se totiž, že Zelenského stále ostřejší výroky mohou dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem. Napsal to dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na tři činitele obeznámené s přípravou pátečního jednání evropských lídrů se Zelenským v Bruselu.
Ruská nafta v návaznosti na dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem začala proudit na světové trhy. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump minulý týden po rozhovoru se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem překvapivě oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes 3️⃣0️⃣0️⃣ tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky.
České zbrojařské firmy dosud investovaly v USA 2,62 miliardy dolarů (asi 55 miliard korun) a ve 12 amerických státech zaměstnávají přes 5000 lidí. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) to řekl na Česko-americkém obranném a bezpečnostním fóru během své současné návštěvy Spojených států. Na webu o tom informovalo ministerstvo obrany.
Číst více
Některé obchodní řetězce v Polsku ❌ stahují z pultů určité zboží související se svátkem Halloween. Činí tak v reakci na nedávné útoky v polských školách. Napsala to agentura PAP, podle níž změny v nabízeném sortimentu oznámili prodejci jako je Biedronka, Carrefour Polska, SMYK nebo Action. Z prodeje stahují například kostýmy, masky a předměty napodobující zbraně.
Maximální přípustná cena nafty v pátek vzroste o 14 haléřů na 48,77 koruny za litr a dostane se na 📈 nejvyšší úroveň od počátku října, kdy začala současná regulace. Cenový strop na benzin se naopak proti dnešku sníží o 39 haléřů na 46,72 koruny za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Sněmovna dnes propustila do druhého kola projednávání vládní návrh, aby Česko ❌ vystoupilo z mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik. Se stejným návrhem přišla už loni na jaře bývalá vláda, Sněmovna ho ale do voleb nestihla projednat. Návrhem se zabývá i Senát.
