Vítězství demokratů v obou komorách Kongresu může podle amerického analytika Roberta Kagana změnit kalkulace Moskvy i Pekingu. Pokud Rusko a Čína dospějí k závěru, že Donald Trump je politicky oslabený a jeho éra se chýlí ke konci, mohou se v příštích dvou letech chovat agresivněji. Kagan zároveň upozorňuje, že válka s Íránem vyčerpala část klíčových amerických vojenských zásob a oslabila přítomnost USA v Asii.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Peking tvrdí, že je ve válce na Ukrajině neutrální. Německý deník Die Welt ale s odkazem na dokumenty evropských zpravodajských služeb píše, že čínská armáda tajně cvičila ruské vojáky v používání dronů, elektronických protiopatření i moderních bojových simulací.
Ruský prezident Vladimir Putin přistál v Pekingu. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Ve středu bude jednat se Si Ťin-pchingem o ekonomické spolupráci, mezinárodních otázkách i energetice. Jedním z témat má být také plynovod Síla Sibiře 2, který by mohl posílit dodávky ruského plynu do Číny.
Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.
Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.
V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.
Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo termín návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Cesta začne tento týden ve středu a potrvá do pátku. Půjde o první návštěvu prezidenta Spojených států v Číně od roku 2017.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.
