Vladimir Putin navrhuje bezprecedentní summit s Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, na kterém by se jednalo o ukončení války na Ukrajině – bez účasti Volodymyra Zelenského. Podle The Wall Street Journal chce Kreml využít oteplení vztahů s Washingtonem a schůzku uspořádat už v listopadu v Číně. Trump zatím souhlas nedal, Peking ale podle zdrojů proti jednání nic nenamítá.
Ruský prezident Vladimir Putin přistál v Pekingu. Putinova cesta následuje necelý týden poté, co Čínu navštívil americký prezident Donald Trump. Ve středu bude jednat se Si Ťin-pchingem o ekonomické spolupráci, mezinárodních otázkách i energetice. Jedním z témat má být také plynovod Síla Sibiře 2, který by mohl posílit dodávky ruského plynu do Číny.
Čínský prezident Si Ťin-pching měl během jednání s Donaldem Trumpem v Pekingu prohlásit, že ruský prezident Vladimir Putin by nakonec mohl litovat svého rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Zhodnotila rozhovor lídrů americká strana.
Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně přispěla k posílení obchodního příměří a stabilizaci vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Dvoudenní summit s prezidentem Si Ťin-pchingem, který byl o více než měsíc odložen kvůli válce v Íránu, skončil příslibem dalšího setkání na podzim letošního roku.
V Pekingu se dnes potkali lídři dvou největších ekonomik světa. Navenek mluvili o přátelství a spolupráci, za zavřenými dveřmi ale ležela na stole tvrdá témata: cla, technologie, Tchaj-wan i Írán. Čínský prezident Si Ťin-pching označil vztahy s USA za důležité pro celý svět, zároveň však Trumpa varoval před postupem Washingtonu vůči Tchaj-wanu. Americký prezident si od návštěvy slibuje obchodní dohody a politický úspěch.
Čínské ministerstvo zahraničí potvrdilo termín návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně. Cesta začne tento týden ve středu a potrvá do pátku. Půjde o první návštěvu prezidenta Spojených států v Číně od roku 2017.
Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.
Čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem řešil připojení Tchaj-wanu k Číně a názorové rozdíly v řešení války na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský státní tisk. Oba státníci se sešli naposledy v říjnu v Jižní Koreji, kde řešili příměří v obchodní válce mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa.
Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.
Čínské akcie nyní pozitivně reagují na výsledek jihokorejského jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Je totiž patrné, že dochází k trvalejšímu obchodnímu příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Takové příměří lze však spíše chápat jako kupování si času, aby mohly obě země „nabrat dech“ a posílit v relativním klidu studené obchodní války své pozice pro další možný „horký“ střet v zápase o globální dominanci.
Výsledkem schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji je rámcová dohoda, která ze strany Číny zahrnuje obnovení nákupů sóji z USA, pozastavení omezení vývozu vzácných zemin na jeden rok a snížení cel na čínské zboží ze strany USA o deset procent. Trump označil setkání, které trvalo zhruba hodinu a 40 minut, za úžasné. Čína a USA by se měly vyvarovat začarovaného kruhu vzájemných odvetných opatření, řekl po summitu státníků Si. Agentura Reuters ovšem míní, že dohoda se zdá spíše křehkým příměřím v obchodní válce, jejíž základní příčiny zůstávají nevyřešené.
V Praze, Libereckém kraji a dalších krajích, kde hnutí ANO v říjnových komunálních volbách výrazně oslabilo, se budou konat jeho mimořádné sněmy. V Libereckém kraji již byl stanoven termín, v Praze se o něm jedná. V diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Tři letadla přepravující evakuované obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, přistála na letišti u běloruského města Homel. Informovala o tom běloruská státní tisková agentura Belta.
Rusko v noci na dnešek opět útočilo pomocí dronů na Ukrajinu. V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti jeden člověk přišel o život a dva lidé byli zraněni. Dronové útoky vedly rovněž k rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny. Informovali o tom ukrajinští představitelé.
V Polsku se vyostřil spor o ústavní soud, u jeho budovy zasahovala policie. Část soudců tvrdí, že dosavadnímu předsedovi a místopředsedovi pozastavili výkon funkce. Generální prokurátor, kterým je ministr spravedlnosti Waldemar Žurek, požádal, aby byli oba zbaveni imunity.
Americké ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou "partneři a spojenci", uvedlo ministerstvo.
Počet obětí eboly v Kongu překročil hranici 5000, informovala agentura Reuters s odkazem na dnes zveřejněná data tamní vlády. Úřadům se stále nepodařilo dostat nejhorší epidemii v historii země pod kontrolu, píše Reuters.