Brno zkouší cestu ven z drahého bydlení. Na Kamenném vrchu vznikne 353 bytů, z toho 280 družstevních. Jejich předpokládaná nákladová cena má být necelých 108 tisíc korun za metr čtvereční, zatímco běžné novostavby se ve městě podle ČSOB nabízejí v průměru za téměř 149 tisíc.
Vídeň je miláčkem průzkumů kvality života. Jednou z předností rakouského hlavního města je stabilní bytová situace spoléhající ve velkém na obecní a komunitní bydlení. Počátky tohoto stavu sahají až do „rudého“ meziválečného období.
Česká spořitelna rozjela po několika letech přemýšlení projekt dostupného bydlení. Vytvořila kvůli tomu separátní právní jednotku nazvanou Dostupné bydlení České spořitelny. A je ochotná do nákupu bytů pro tento projekt investovat několik miliard korun. „Chceme trhu ukázat, že model, který se osvědčil v Rakousku, lze přenést i k nám,“ říká Marek Blaha, šéf společnosti Dostupné bydlení České spořitelny. Blaha je manažer, který jako nůž ostře míří na cíl. Developeři si ho nyní předcházejí.
Kdo a hlavně za co postaví tisícovky městských bytů, jejichž projekty už třetím rokem chystá Pražská developerská společnost (PDS)? Praha nyní přišla s nápadem na financování skrze Evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF).
Na jedné straně nálepka luxusního bydlení v atraktivních lokalitách, na druhé levné nájemní byty pro město. Top hráči na pražském rezidenčním trhu se snaží dohnat skomírající prodeje výstavbou obecních bytů. Dostupné bydlení chystá po Finepu také Sekyra Group, zapojit se chce i Central Group.
Na nájemníky se v Praze nyní všichni těší. Soukromníci se starým bytem, developeři, investiční fondy, správcovské firmy. Dokonce i církev svatá. Netěší se na ně z lásky, pomýšlejí na jejich peníze. Nájemníci se stávají lovnou zvěří. Pardon, investičně zajímavou skupinou.
Pražská developerská společnost (PDS) chystá v Praze zastavět několik velkých ploch. Vzniknou tak v podstatě celá nová „sídliště“. Ne však taková, jak se tomu rozumělo před dvaceti či třiceti lety. Nepůjde o shluk na sebe namačkaných paneláků, ale o oblasti, kde vzniknou stovky bytů, ale i obchody, provozovny služeb, klidové zóny. O stavu záměru mluvil v podcastu Realitní Club Petr Urbánek, ředitel PDS.
Firma Frulika, která v Kaplici na Českokrumlovsku vyrábí 🍓🥝🍊ovocné složky pro potravinářství, loni snížila čistý zisk na 31,2 milionu korun. Meziročně je to o 36,7 procenta méně. Tržby za prodej výrobků a služeb dosáhly 474,3 milionu korun, což znamená pokles o 2,6 procenta. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Česká měna vůči hlavním světovým měnám za tři čtvrtletí letošního roku vesměs 🔻🔻🔻oslabovala. K americkému dolaru klesla o pět procent, k euru o 1,4 procenta a k britské libře o 2,8 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 2,7 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Za rok 2025 koruna výrazně posílila, a to k americkému dolaru o 15,2 procenta a k euru o 3,7 procenta.
Mlékárně 🐄🐄🐄Valašské Meziříčí loni vzrostly tržby na 1,264 miliardy korun, předloni činily 1,176 miliardy korun. Firmě se mírně snížil zisk, po zdanění činil 28,4 milionu korun, o rok dříve 30,2 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes🚆🚆🚆 přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.
Podle předběžných výsledků je 🏆🏆🏆vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,4 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,6 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. Dosud bylo sečteno 92,3 procenta odevzdaných hlasů.
V Brazílii dnes 🗳️🗳️🗳️ hlasují o novém prezidentovi, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. O úřad se uchází více než desítka kandidátů, šanci ale podle průzkumů mají jen dva z nich - levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pravicový senátor Flávio Bolsonaro. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, a o nové hlavě páté největší země se rozhodne až ve druhém kole 25. října