Nový Metropolitní plán by mohl více než ztrojnásobit počet městských bytů v Praze. Na pozemcích vlastněných hlavním městem je navržena výstavba téměř 70 tisíc bytů, což by zvýšilo městský bytový fond ze současných 31 tisíc na více než 100 tisíc bytů. Jde o významnou příležitost pro rozvoj nájemního a dostupného bydlení. Podle odborníků ze společnosti CENTURY 21 však ani tak výrazný nárůst automaticky neznamená, že bydlení v Praze zlevní.
Česká spořitelna rozjela po několika letech přemýšlení projekt dostupného bydlení. Vytvořila kvůli tomu separátní právní jednotku nazvanou Dostupné bydlení České spořitelny. A je ochotná do nákupu bytů pro tento projekt investovat několik miliard korun. „Chceme trhu ukázat, že model, který se osvědčil v Rakousku, lze přenést i k nám,“ říká Marek Blaha, šéf společnosti Dostupné bydlení České spořitelny. Blaha je manažer, který jako nůž ostře míří na cíl. Developeři si ho nyní předcházejí.
Kdo a hlavně za co postaví tisícovky městských bytů, jejichž projekty už třetím rokem chystá Pražská developerská společnost (PDS)? Praha nyní přišla s nápadem na financování skrze Evropské fondy dlouhodobých investic (ELTIF).
Na jedné straně nálepka luxusního bydlení v atraktivních lokalitách, na druhé levné nájemní byty pro město. Top hráči na pražském rezidenčním trhu se snaží dohnat skomírající prodeje výstavbou obecních bytů. Dostupné bydlení chystá po Finepu také Sekyra Group, zapojit se chce i Central Group.
Na nájemníky se v Praze nyní všichni těší. Soukromníci se starým bytem, developeři, investiční fondy, správcovské firmy. Dokonce i církev svatá. Netěší se na ně z lásky, pomýšlejí na jejich peníze. Nájemníci se stávají lovnou zvěří. Pardon, investičně zajímavou skupinou.
Pražská developerská společnost (PDS) chystá v Praze zastavět několik velkých ploch. Vzniknou tak v podstatě celá nová „sídliště“. Ne však taková, jak se tomu rozumělo před dvaceti či třiceti lety. Nepůjde o shluk na sebe namačkaných paneláků, ale o oblasti, kde vzniknou stovky bytů, ale i obchody, provozovny služeb, klidové zóny. O stavu záměru mluvil v podcastu Realitní Club Petr Urbánek, ředitel PDS.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
V nedělních volbách v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 2️⃣5️⃣,7️⃣ procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.
