Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Evropská krajní pravice chce trumpovskou politiku bez Donalda Trumpa

Alice Weidel
ČTK
Karel Pučelík

Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.

Početné kohorty evropských populistů a krajní pravice sázejí na taktiku trumpovské politiky. Strategie se jim zatím docela vyplácí, zisky antisystémových můžeme sledovat napříč kontinentem. Zajímavé však je, že aniž by se zbavovali jeho stylu, snaží se nacionalisté vazby na Donalda Trumpa oslabovat nebo alespoň skrývat.

Spojení mezi evropskou krajní pravicí a americkým MAGA táborem přitom ještě nedávno bylo láskou na první pohled. Za oceán vlivné postavy evropských stran ve velkých houfech jezdili už před prezidentskými volbami. Vzpomeňme například na republikánský sjezd, kde se s červenou čepicí promenádoval například Nigel Farage, nebo inauguraci, kterou jako PR událost využil mimo jiné Filip Turek.

Brzy po volbách se začaly objevovat trhliny. Velmi rychle se ukázalo, že zájmy Donalda Trumpa a evropských populistických politiků nemusí být vždy totožné. Vezměme si například cla. Lídři nacionalistů zjistili, že chlubit se přátelstvím s někým, kdo útočí na ekonomiku vašeho státu není zrovna aktivum, které by se dalo nějak smysluplně zúročit.

Viktor Orbán a Donald Trump ČTK

Karel Pučelík: Trump nejspíš nemá vůbec žádný plán

Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.

Přečíst článek

Tak USA nebo Rusko?

Celní politika se dnes zdá být více či méně zapomenutá. Ostatně nejde o mechanismus, který by se masám vysvětloval jednoduše. Nyní však pro přátelství mezi Trumpem a evropskými pravičáky nastal vážnější problém – americké vojenské intervence, nejdříve Venezuela a nyní Írán. Vojenské intervence jsou něco, nad čím evropská krajní pravice pozvedá obočí.

Jak uvádí magazín Politico, nejnovějším příkladem je Alternativa pro Německo. Blíží se regionální volby v zemích bývalého východního Německa, které jsou pro stranu klíčovým prostorem a základnou. Vedení partaje nyní apeluje, aby politici ubrali z veřejné podpory Donalda Trumpa, zároveň osekávají cesty do Spojených států, kde často tužili vztahy s MAGA táborem.

Magazín správně připomíná, že kromě blízkosti k MAGA má evropská krajní pravice neopomenutelnou náklonnost k Rusku a nechuť k západním strukturám. V tomto duchu vždy odmítala západní vojenské intervence. Od Trumpa se očekával izolacionismus a odpor vůči zahraničním konfliktům. S Trumpem se stala dosud nevídaná věc – populisté mohli držet palce Rusku i USA zároveň. Jenže nakonec to dopadlo tak, že oproti Trumpovi George Bush vypadá jako diplomatický mediátor. Trump praktikuje velmocenskou politiku takřka v ryzí formě.

Dánská politika je v patové situaci. Zafunguje strategie ze známého seriálu?

Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.

Přečíst článek

MAGA bez Trumpa

Z Donalda Trumpa se spíše než volebním tahákem stává koule na noze. Ostatně i ve Spojených státech Trump není dvakrát populární, stejně jako invaze do Íránu. Když se vrátíme k AfD, i v Německu většina voličů s konfliktem nesouhlasí. Vzhledem k rostoucím cenám ropy a dalších surovin asi nelze čekat, že by voličská základna populistů na invazi změnila názor.

Evropská krajní pravice však neodhazuje Trumpovu ideologii zcela. Dokonce si jí spíš zcela ponechává. Například britská Reform UK uvažuje o domácí obdobě amerických lovců migrantů ICE. Ani v AfD podle všeho neplánují stát se umírněnou stranou. Co však už nevidíme tak často, jsou odvolávání na Trumpa.

Evropská krajní pravice se snaží vytvořit MAGA hnutí, ale ideálně bez Donalda Trumpa. Bude však fungovat strategie bez jména, které populisty takřka po celém světě spojilo a zažehlo nástup nacionalismu?

Související

Americký prezident Donald Trump

„Čistý celní chaos“. Evropa varuje Trumpa, že obchodní dohody s USA jsou v ohrožení

Přečíst článek

Babiš zostra na distributory paliv: Nezneužívejte konflikt a zlevněte

Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl to na svém facebooku. Společnost Orlen sdělila, že podniká v souladu se zákony a ceny jsou určovány trhem. Benzin Natural 95 za poslední týden v Česku podle údajů společnosti CCS zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr.

Babiš uvedl, že dnes při návštěvě Karlovarského kraje navštívil tři čerpací stanice. „Cena za naftu 51,90 Kč je nehorázná. Máte deset korun hrubou marži podle mého odhadu,“ řekl. Upozornil, že mimo dálnice a hlavní obchvaty mají prodejci ceny zhruba o tři koruny nižší. „Je to neakceptovatelné. O podezření na kartel na dálnicích a hlavních tazích se mluví dlouhou dobu. Doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ sdělil premiér.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvedl, že situaci na trhu s pohonnými hmotami v posledních týdnech velmi pečlivě sleduje. „Jestliže zjistíme známky možného protisoutěžního jednání, jsme připraveni okamžitě zasáhnout,“ řekl mluvčí úřadu Martin Švanda.

Babiš upozornil, že státní síť čerpacích stanic EuroOil, které provozuje státní Čepro, má průměrnou cenu nafty 45,50 koruny za litr, což je zhruba o šest korun méně než u největších prodejců. „Žádám vás, abyste nezneužívali stávající situaci v zásobování pohonnými hmotami,“ vyzval prodejce Babiš.

„ORLEN Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem, stejně jako u ostatních účastníků trhu,“ sdělil mluvčí Orlenu Pavel Kaidl. Výroky představitelů vlády pro média podle něj společnost nekomentuje. „Plně spolupracujeme s ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ dodal.

Nejrychlejší zdražování v EU

Podle analytiků budou ceny pohonných hmot růst i nadále, každým dnem mohou stoupnout i o několik desítek haléřů za litr. Nafta v Česku přitom zdražuje nejrychleji v Evropské unii. I přes prudký nárůst cen si ale Česko udržuje pozici jedné z levnějších zemí Evropské unie. „Podle nejnovějších dat Evropské komise k 19. březnu je nafta v Česku osmá nejlevnější v celé Evropské unii. Nejnižší ceny pohonných hmot mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a Slovinsku. Naopak nejdražší naftu tankují řidiči v Nizozemí a Dánsku,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Na osmé příčce je podle něj Česko také v případě cen benzinu.

Donald Trump

Íránský vyjednávač je jako „paní Colombová“. Trump zřejmě rozsáhle manipuluje světovou veřejnost

Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.

Přečíst článek

Některé evropské státy již přistoupily k mimořádným opatřením. Dnes oznámil polský premiér Donald Tusk, že Polsko sníží sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že tento postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.

České ministerstvo financí v úterý sdělilo, že situaci monitoruje, čas na další opatření nad rámec denních kontrol marží ale zatím nenastal. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již dříve odmítla snížení spotřební daně na naftu a benzin. Opatření by podle ní bylo nákladné pro státní rozpočet a zároveň by nepřineslo zásadní přínos pro motoristy. Navíc by vyžadovalo změnu zákona, takže by jeho přijetí trvalo dlouhou dobu.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Benzinová pumpa

Poláci na to kápli. Sníží daně, nafta může být o 6 korun levnější než v Česku

Přečíst článek

Poláci na to kápli. Sníží daně, nafta může být o 6 korun levnější než v Česku

Benzinová pumpa
iStock
Lukáš Kovanda

Polsko výrazně snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent. Úleva bude ještě citelnější, protože zároveň klesne na zákonné minimum i spotřební daň, ze které se DPH dále počítá.

Podle nizozemské banky ING by tak cena motorové nafty v Polsku mohla klesnout o 17 procent, což odpovídá zhruba 6,90 koruny na litr.

Z dat Evropské komise vyplývá, že k 23. březnu stála nafta v Polsku v přepočtu průměrně 48,70 koruny za litr, zatímco v Česku 47,30 koruny. Mezi 2. a 23. březnem, tedy od počátku války v Perském zálivu (28. února), zdražila nafta v Polsku o 39,7 procenta a v Česku o 40,2 procenta. Česko a Švédsko jsou jediné dvě země EU, kde růst překonal 40 procent. Na Slovensku přitom ceny vzrostly jen zhruba o sedm procent.

Nafta tvoří v Česku přibližně tři čtvrtiny spotřeby pohonných hmot, loni konkrétně 73 procent.

Prodejna Apple v Šanghaji

Ivana Pečinková: Blokáda Hormuzu ohrožuje váš příští iPhone i sledování Netflixu

Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.

Přečíst článek

Levnější o několik korun

Po zavedení polských opatření může být nafta v Polsku o pět až šest korun na litr levnější než v Česku. Dá se proto očekávat nárůst přeshraničního tankování, což by znamenalo výpadek daňových příjmů pro český stát.

Polská vláda zároveň připravuje daň z mimořádných zisků pro společnost Orlen, kterou zdůvodňuje růstem marží, například rafinačních.

Nelze vyloučit, že pokud podobný krok nepřijme i česká vláda, bude si Orlen výpadky z Polska kompenzovat vyššími maržemi v Česku, kde vlastní rafinérie i největší síť čerpacích stanic. Čeští řidiči by tak nepřímo mohli dotovat polský trh.

Související

Pohonné hmoty, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: Čeští řidiči platí ruské válčení i nízké ceny pohonných hmot v Polsku

Přečíst článek
Nafta zřejmě zdraží, Sněmovna schválila zvýšení spotřební daně o 1,50 koruny za litr

Nafta zřejmě zdraží až o 1,80 koruny. Vláda schválila zvýšení spotřební daně

Přečíst článek
Doporučujeme