Evropská krajní pravice chce trumpovskou politiku bez Donalda Trumpa
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Početné kohorty evropských populistů a krajní pravice sázejí na taktiku trumpovské politiky. Strategie se jim zatím docela vyplácí, zisky antisystémových můžeme sledovat napříč kontinentem. Zajímavé však je, že aniž by se zbavovali jeho stylu, snaží se nacionalisté vazby na Donalda Trumpa oslabovat nebo alespoň skrývat.
Spojení mezi evropskou krajní pravicí a americkým MAGA táborem přitom ještě nedávno bylo láskou na první pohled. Za oceán vlivné postavy evropských stran ve velkých houfech jezdili už před prezidentskými volbami. Vzpomeňme například na republikánský sjezd, kde se s červenou čepicí promenádoval například Nigel Farage, nebo inauguraci, kterou jako PR událost využil mimo jiné Filip Turek.
Brzy po volbách se začaly objevovat trhliny. Velmi rychle se ukázalo, že zájmy Donalda Trumpa a evropských populistických politiků nemusí být vždy totožné. Vezměme si například cla. Lídři nacionalistů zjistili, že chlubit se přátelstvím s někým, kdo útočí na ekonomiku vašeho státu není zrovna aktivum, které by se dalo nějak smysluplně zúročit.
Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.
Karel Pučelík: Trump nejspíš nemá vůbec žádný plán
Názory
Tak USA nebo Rusko?
Celní politika se dnes zdá být více či méně zapomenutá. Ostatně nejde o mechanismus, který by se masám vysvětloval jednoduše. Nyní však pro přátelství mezi Trumpem a evropskými pravičáky nastal vážnější problém – americké vojenské intervence, nejdříve Venezuela a nyní Írán. Vojenské intervence jsou něco, nad čím evropská krajní pravice pozvedá obočí.
Jak uvádí magazín Politico, nejnovějším příkladem je Alternativa pro Německo. Blíží se regionální volby v zemích bývalého východního Německa, které jsou pro stranu klíčovým prostorem a základnou. Vedení partaje nyní apeluje, aby politici ubrali z veřejné podpory Donalda Trumpa, zároveň osekávají cesty do Spojených států, kde často tužili vztahy s MAGA táborem.
Magazín správně připomíná, že kromě blízkosti k MAGA má evropská krajní pravice neopomenutelnou náklonnost k Rusku a nechuť k západním strukturám. V tomto duchu vždy odmítala západní vojenské intervence. Od Trumpa se očekával izolacionismus a odpor vůči zahraničním konfliktům. S Trumpem se stala dosud nevídaná věc – populisté mohli držet palce Rusku i USA zároveň. Jenže nakonec to dopadlo tak, že oproti Trumpovi George Bush vypadá jako diplomatický mediátor. Trump praktikuje velmocenskou politiku takřka v ryzí formě.
Dánské parlamentní volby vyhráli Sociální demokraté premiérky Mette Frederiksenové. Ve funkci ale zůstat nemusí. O podobě nové vlády dost možná rozhodne menší strana, kterou vede populární centrista, který pije hektolitry kávy, kouří dýmku a zuby si klidně vyčistí mýdlem. A inspiraci pro vznik své strany získal u televize.
Dánská politika je v patové situaci. Zafunguje strategie ze známého seriálu?
Politika
MAGA bez Trumpa
Z Donalda Trumpa se spíše než volebním tahákem stává koule na noze. Ostatně i ve Spojených státech Trump není dvakrát populární, stejně jako invaze do Íránu. Když se vrátíme k AfD, i v Německu většina voličů s konfliktem nesouhlasí. Vzhledem k rostoucím cenám ropy a dalších surovin asi nelze čekat, že by voličská základna populistů na invazi změnila názor.
Evropská krajní pravice však neodhazuje Trumpovu ideologii zcela. Dokonce si jí spíš zcela ponechává. Například britská Reform UK uvažuje o domácí obdobě amerických lovců migrantů ICE. Ani v AfD podle všeho neplánují stát se umírněnou stranou. Co však už nevidíme tak často, jsou odvolávání na Trumpa.
Evropská krajní pravice se snaží vytvořit MAGA hnutí, ale ideálně bez Donalda Trumpa. Bude však fungovat strategie bez jména, které populisty takřka po celém světě spojilo a zažehlo nástup nacionalismu?