Češi jsou přeborníky ve spoření. Peníze jim ale na účtech požírá inflace
České domácnosti si loni odkládaly stranou 19,2 procenta svých příjmů. Společně s Němci tak spořily nejvíce v celé Evropské unii. Velkou část peněz však Češi nechávají na běžných a spořicích účtech, kde jejich hodnotu ukrajuje inflace, upozorňují odborníci.
Češi patří k nejspořivějším národům Evropské unie. Míra úspor tuzemských domácností dosáhla v loňském roce 19,2 procenta. Stejnou hodnotu vykázalo Německo, zatímco průměr celé sedmadvacítky činil pouze 13,6 procenta. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
Míra úspor vyjadřuje, jakou část svých celkových příjmů domácnosti neutratí. Nejde tedy o absolutní objem naspořených peněz. Ten je v bohatších západoevropských zemích zpravidla výrazně vyšší.
Na opačném konci žebříčku stojí Řecko. Je jedinou zemí Evropské unie, kde domácnosti v průměru utrácejí více, než kolik činí jejich příjmy.
Úspory narostly během pandemie
Spořivost evropských domácností prudce vzrostla během pandemie covidu, kdy byly omezené možnosti cestování, nakupování i využívání služeb. Zatímco v západoevropských zemích se později míra úspor snížila, v Česku zůstala na vysoké úrovni.
Andrej Babiš slibuje na příští rok schodek výrazně nižší než 400 miliard korun. Zároveň však odmítá omezit investice, chce plnit obranné závazky a nehodlá sáhnout na výdaje důležité pro voliče. Úspory mají najít především ministři. Taková rovnice ale bez zásadních změn nebo nových příjmů nevychází.
Michal Nosek: Babišův rozpočet. Ministři mají šetřit, premiér chce utrácet
Názory
„Podle statistik Eurostatu mají české domácnosti nejvyšší podíl úspor vůči příjmům v celé Evropě. Tento údaj neukazuje absolutní částku, kterou české domácnosti naspoří. V západoevropských zemích bude výše úspor výrazně vyšší. Ale v poměru k příjmům spoří Češi nejvíce v Evropě,“ uvedl generální ředitel společnosti Fingood Ondřej Kozel.
Samotná ochota spořit ovšem podle odborníků nestačí. Rozhodující je také to, kam domácnosti peníze ukládají a zda jejich úspory dokážou alespoň držet krok s inflací.
Na účtech leží skoro polovina českého HDP
Češi při správě svých financí dlouhodobě preferují jistotu a snadnou dostupnost peněz. Na běžných a spořicích účtech mají podle Kozla uloženu částku odpovídající téměř polovině českého hrubého domácího produktu.
„To je až nezdravé číslo. Připravují se o obrovské částky možného výnosu z jiných finančních produktů,“ upozornil Kozel.
Střadatele od spořicích účtů zatím neodrazuje ani pokles úrokových sazeb. Průměrná sazba na nich se podle údajů České národní banky během posledního roku pohybovala kolem 2,5 procenta. Současná inflace tak podle Kozla průměrný výnos téměř vymaže.
Generace Z není finančně bezstarostná, ale spíš pod tlakem. Drahé bydlení a nejistá budoucnost nutí mladé Čechy přemýšlet o penězích už od první výplaty. Podle Air Bank si více než polovina lidí do 25 let zvládá odložit alespoň desetinu příjmu a mladí stále častěji sahají i po investicích.
Mladí Češi nejsou jen generace kávy a zážitků. Šetří víc, než se čekalo
Money
Další riziko představuje napjatá geopolitická situace a expanzivní rozpočtová politika vlády, které mohou inflační tlaky znovu zesílit. „Na většině spořicích účtů tak nyní peníze nevydělávají, inflace přitom nejspíš dál poroste,“ míní Kozel.
Rezerva ano, zbytek by měl pracovat
Podle analytika společnosti Golden Gate Pavla Ryby dávají Češi před vyšším výnosem tradičně přednost jistotě a likviditě. Souvisí to podle něj s historickými zkušenostmi i celkově opatrným přístupem k osobním financím.
„Vysoká míra úspor je sama o sobě pozitivní, ale stejně důležité je, jak jsou tyto peníze spravovány,“ uvedl Ryba. Pokud významná část úspor zůstává dlouhodobě na běžných či spořicích účtech, domácnosti podle něj přicházejí o možnost zhodnocovat majetek alespoň tempem inflace.
Podobně situaci hodnotí obchodní ředitel spořitelního družstva Artesa Jan Kořínek. Domácnosti by podle něj měly mít na snadno dostupném účtu dostatečnou finanční rezervu. Peníze, které nebudou v nejbližších letech potřebovat, by však měly rozumně rozdělit mezi investiční produkty odpovídající jejich ochotě podstupovat riziko.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
