Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.
Hnutí Andreje Babiše ANO již naplno rozjíždí volební mašinérii. Všechna vystoupení jeho členů tak již budou plná silných prohlášení, v nichž si marketéři oťukávají možná témata pro nejostřejší fázi kampaně. Přesně tím se stává i prohlášení místopředsedy hnutí Radka Vondráčka, který za jednu z priorit ANO po případných vítězných volbách označil schválení zákona o všeobecném referendu. V tom nápadu se přitom skrývá víc, než si mnozí jsou schopni a ochotni připustit.
Za provokaci označil grónský premiér Múte Egede nadcházející návštěvu manželky viceprezidenta USA Ushy Vanceové, kterou doprovodí poradce prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz a ministr energetiky Chris Wright. Cesta vysokých amerických představitelů do Grónska v době, kdy se prezident Donald Trump odmítá vzdát myšlenky na anexi tohoto strategického, poloautonomního dánského území, ale v zemi vyvolává značné pobouření, napsal dnes server The Guardian.
Obyvatelé Paříže se v referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Arménská vláda schválila návrh zákona o vstupu země do Evropské unie; podle dokumentu, který má ještě přijmout parlament, tím Arménie oznamuje začátek procesu získání členství v EU. Premiér Nikol Pašinjan současně upozornil, že o vstupu do EU může rozhodnout jedině celostátní referendum a že ještě dříve by Jerevan měl s Bruselem vypracovat cestovní mapu integrace. Kreml zareagoval varováním, že nelze být současně v EU a v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU), která Arménii skýtá četné výhody, uvedla ruská média.
V sobotu zesnulý bývalý skotský premiér byl jednou z nejvýraznějších postav tamější politiky. Podařilo se mu ze Skotské národní strany vytvořit hegemona, později ale spíš rozděloval. Úspěchy kontroverzního politika patří do staré éry.
Výsledek referenda, v němž v sobotu obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů na území obce, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) respektuje. Zdůraznil ale, že jde o strategický projekt. Ocenil proto, že otázka, na níž lidé odpovídali, nezablokuje další jednání.
V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.
Od britského referenda o setrvání v Evropské unii minulý týden uběhlo sedm let. Zatímco tehdy mnozí Britové vyhlíželi zářnou budoucnost bez svazujícího Bruselu, dnes se zdá, že většina společnosti zažívá deziluzi. Fakt, že se postoj k brexitu mění potvrdilo hned několik nových průzkumů a analýz. Nejkritičtější je skotská vláda.
Ve Švýcarsku se uskuteční referendum o záležitosti, kterou v tomto týdnu český Senát zamítl. Totiž o ústavním ukotvení práva na platbu v hotovosti. Stoupenci referenda v této věci, Švýcarské hnutí za svobodu, shromáždili pro záměr více než 157 tisíc podpisů svých spoluobčanů. Pokud úřady potvrdí platnost alespoň 100 tisíc podpisů z nich, musí se ze zákona alpské země referendum konat.
Meziroční míra inflace 🛒 na Slovensku v červenci zvolnila tempo růstu na 3,3 procenta, byla tak nejnižší od začátku loňska. Oznámil to slovenský statistický úřad. V červnu spotřebitelské ceny stouply proti stejnému období před rokem o 3,5 procenta.
Čínský výrobce počítačů Lenovo 💻 v prvním finančním čtvrtletí zvýšil tržby meziročně o 43 procent. Je to nejvíce za pět let a zároveň to znamená rekord. Firma se však propadla do čisté ztráty 609 milionů dolarů (12,8 miliardy korun) po zisku 505 milionů dolarů ve stejném období loni. Důvodem byla hlavně jednorázová účetní ztráta 1,7 miliardy dolarů způsobená přeceněním opčních listů. Firma to uvedla v tiskové zprávě.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie ve druhém čtvrtletí vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Růst zpomalil z tempa 0,6 procenta v předchozím čtvrtletí, uvedl ve své předběžné zprávě britský statistický úřad. V červnu ekonomika meziměsíčně vzrostla o 0,3 procenta, o měsíc dříve stagnovala. Překonala tak očekávání analytiků, kteří odhadovali, že bude stagnovat i nadále.
Řada podniků v Německu předpokládá, že rostoucí využívání umělé inteligence (AI) povede v příštích pěti letech k poklesu mezd 💰. Informoval o tom mnichovský ekonomický institut Ifo s odvoláním na výsledky průzkumu mezi zhruba třemi tisícovkami německých podniků, které již AI využívají.
Číst více
Platforma Nesnězeno 🥙🥐, prostřednictvím které podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem, chce letos oproti loňskému roku skončit v zisku. Pomoci by jí tomu měl i odchod podobné společnosti Too Good To Go k 31. červenci z Česka. Díky tomu firma navázala více partnerství a letos plánuje expanzi do malých měst. Uvedl to zakladatel a ředitel Nesnězeno Jakub Henni. Minulý rok bylo Nesnězeno ve ztrátě 3,7 milionu korun.
Číst více
Americký start-up vyrábějící baterie 🔋 s využitím rzi získal od investorů dalších 750 milionů dolarů 💲 (15,8 miliardy korun), píše web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Celkem už se firmě Form Energy podařilo vybrat více než dvě miliardy dolarů. Peníze chce využít k navýšení produkce a k realizaci první vlny komerčních projektů.
Číst více
Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštívil Iturup, největší z jižních Kurilských ostrovů, na něž si dlouhodobě kladou územní nárok Rusko i Japonsko. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, která zdůraznila, že jde o první Putinovu osobní návštěvu tohoto souostroví. Moskva a Tokio od konce druhé světové války právě kvůli nevyřešenému sporu o Kurily nikdy nepodepsaly oficiální mírovou smlouvu.