Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Obyvatelé Paříže se v referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Arménská vláda schválila návrh zákona o vstupu země do Evropské unie; podle dokumentu, který má ještě přijmout parlament, tím Arménie oznamuje začátek procesu získání členství v EU. Premiér Nikol Pašinjan současně upozornil, že o vstupu do EU může rozhodnout jedině celostátní referendum a že ještě dříve by Jerevan měl s Bruselem vypracovat cestovní mapu integrace. Kreml zareagoval varováním, že nelze být současně v EU a v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU), která Arménii skýtá četné výhody, uvedla ruská média.
V sobotu zesnulý bývalý skotský premiér byl jednou z nejvýraznějších postav tamější politiky. Podařilo se mu ze Skotské národní strany vytvořit hegemona, později ale spíš rozděloval. Úspěchy kontroverzního politika patří do staré éry.
Výsledek referenda, v němž v sobotu obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů na území obce, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) respektuje. Zdůraznil ale, že jde o strategický projekt. Ocenil proto, že otázka, na níž lidé odpovídali, nezablokuje další jednání.
V současné debatě o přijetí eura v Česku často zní, že referendum o přijetí eura nemá smysl, protože Češi si přijetí společně měny už odhlasovali roku 2003, kdy řekli „ano“ vstupu do EU, a tedy i do eurozóny. Jenže kdyby tento argument platil, žádné euro dost možná ani existovat nebude.
Od britského referenda o setrvání v Evropské unii minulý týden uběhlo sedm let. Zatímco tehdy mnozí Britové vyhlíželi zářnou budoucnost bez svazujícího Bruselu, dnes se zdá, že většina společnosti zažívá deziluzi. Fakt, že se postoj k brexitu mění potvrdilo hned několik nových průzkumů a analýz. Nejkritičtější je skotská vláda.
Ve Švýcarsku se uskuteční referendum o záležitosti, kterou v tomto týdnu český Senát zamítl. Totiž o ústavním ukotvení práva na platbu v hotovosti. Stoupenci referenda v této věci, Švýcarské hnutí za svobodu, shromáždili pro záměr více než 157 tisíc podpisů svých spoluobčanů. Pokud úřady potvrdí platnost alespoň 100 tisíc podpisů z nich, musí se ze zákona alpské země referendum konat.
Slováci v referendu rozhodují o doplnění ústavy tak, aby v budoucnu bylo možné vyhlásit předčasné parlamentní volby na základě rozhodnutí sněmovny nebo plebiscitu. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí a očekává se, že referendum bude kvůli nízké účasti neplatné.
Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti.
Bílý dům řekl viceprezidentu J.D. Vanceovi, aby si dal pauzu od sociálních sítí. Vance na nich během schůzek tráví hodně času a má sklon hádat se tam se svými kritiky, což je podle vysokých činitelů pod úroveň jeho funkce. Napsal o tom v sobotu deník The New York Times (NYT) s odvoláním na zasvěcené zdroje. Bílý dům zprávu popřel.
Číst více
