Islanďané se v referendu o obnovení jednání o vstupu do EU těsně vyslovili proti. V kampani se mluvilo o ekonomice, rybách i Donaldu Trumpovi. Jaké argumenty nakonec převážily?
Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.
Islandská vláda rozhodla o uspořádání referenda o obnově přístupových jednání o vstupu do Evropské unie, která byla přerušena před více než deseti lety. Hlasování se bude konat 29. srpna, uvedla agentura AFP, která se odvolává na lokální média.
Švýcaři v referendu odmítli návrh na zavedení daně pro nejbohatší občany, pomocí níž by se financoval boj proti klimatické změně, uvedl server CNBC a další média. Podle magazínu Bilanz vlastní 300 nejbohatších Švýcarů majetek přesahující 850 miliard franků, tedy téměř 22 bilionů korun. Právě tato skupina měla být hlavním terčem iniciativy, kterou iniciovala mládežnická organizace levicové Sociální demokracie.
Hnutí Andreje Babiše ANO již naplno rozjíždí volební mašinérii. Všechna vystoupení jeho členů tak již budou plná silných prohlášení, v nichž si marketéři oťukávají možná témata pro nejostřejší fázi kampaně. Přesně tím se stává i prohlášení místopředsedy hnutí Radka Vondráčka, který za jednu z priorit ANO po případných vítězných volbách označil schválení zákona o všeobecném referendu. V tom nápadu se přitom skrývá víc, než si mnozí jsou schopni a ochotni připustit.
Za provokaci označil grónský premiér Múte Egede nadcházející návštěvu manželky viceprezidenta USA Ushy Vanceové, kterou doprovodí poradce prezidenta pro národní bezpečnost Mike Waltz a ministr energetiky Chris Wright. Cesta vysokých amerických představitelů do Grónska v době, kdy se prezident Donald Trump odmítá vzdát myšlenky na anexi tohoto strategického, poloautonomního dánského území, ale v zemi vyvolává značné pobouření, napsal dnes server The Guardian.
Obyvatelé Paříže se v referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
Arménská vláda schválila návrh zákona o vstupu země do Evropské unie; podle dokumentu, který má ještě přijmout parlament, tím Arménie oznamuje začátek procesu získání členství v EU. Premiér Nikol Pašinjan současně upozornil, že o vstupu do EU může rozhodnout jedině celostátní referendum a že ještě dříve by Jerevan měl s Bruselem vypracovat cestovní mapu integrace. Kreml zareagoval varováním, že nelze být současně v EU a v Ruskem vedeném ekonomickém uskupení Euroasijská hospodářská unie (EAHU), která Arménii skýtá četné výhody, uvedla ruská média.
V sobotu zesnulý bývalý skotský premiér byl jednou z nejvýraznějších postav tamější politiky. Podařilo se mu ze Skotské národní strany vytvořit hegemona, později ale spíš rozděloval. Úspěchy kontroverzního politika patří do staré éry.
Výsledek referenda, v němž v sobotu obyvatelé Dolní Lutyně na Karvinsku odmítli stavbu továrny na výrobu baterií do elektromobilů na území obce, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) respektuje. Zdůraznil ale, že jde o strategický projekt. Ocenil proto, že otázka, na níž lidé odpovídali, nezablokuje další jednání.
Tlak na dodávky ropy a rafinovaných paliv ⛽ se bude v nejbližší době nadále zvyšovat. Podle agentury Reuters to prohlásil generální ředitel ropné firmy Saudi Aramco Amín Násir. Doplnění globálních zásob vyčerpaných v důsledku krize způsobené izraelsko-americkým útokem na Írán podle něj může trvat až dva roky.
