Cena vajec podle dat Českého statistického úřadu nadále roste. Balení deseti kusů tento měsíc vyjde na průměrně 73,43 koruny, což je o 6,24 koruny (tedy o 9,29 procenta) více než v říjnu. Proti loňskému listopadu cena stoupla o 8,62 koruny (o 13,3 procenta). S ohledem na blížící se Vánoce je možné, že zdražování vajec bude pokračovat, řekla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Cenu vajec ale podle ní v současné době ovlivňuje také šíření ptačí chřipky v Evropě a přestavba chovů, kdy ty klecové budou v Česku od roku 2027 zakázány.
Producenti vajec už druhým rokem nemusí díky dobré výkupní ceně čekat, že si polepší před velikonočními nebo vánočními svátky, kdy bývá zájem o vejce větší. Ačkoliv jednomu z největších českých producentů vajec, společnosti Proagro Nymburk, loni produkce hlavně kvůli přestavbám chovů mírně klesla, očekává velmi dobré ekonomické výsledky.
Drahá vejce jsou v Česku vedle sezonnosti a letošního rychlejšího nárůstu poptávky důsledkem také specificky české příčiny. Tou je fakt, že se Češi sami „střelili do nohy“ zákazem poměrně levného klecového chovu nosnic, který chtějí uplatnit „hurá stylem“.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa by ráda navýšila dovoz vajec z EU. Zatím plánuje udělit dovozní licenci vaječným produktům dováženým z Nizozemska, které je největším světovým vývozcem vajec.
Listopadová inflace byla nižší, než se čekalo. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta, což je na spodní hranici expertních odhadů. Většina expertů mínila, že bude činit rovná tři procenta. Hodnota 2,8 procenta zaostává také za předpokladem České národní banky, jež ve své aktuální prognóze počítala s inflací ve výši 2,9 procenta.
Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.
Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko nebo Slovensko, uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Ceny vajec v České republice se i v únoru zvýšily nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Meziročně vejce zdražila o 95,1 procenta, zatímco průměr za EU je 31,1 procenta. S odkazem na harmonizované údaje Eurostatu o tom informuje německý statistický úřad. Vejce v České republice zdražila nejvíce z celé EU i v lednu. Němečtí statistici jejich ceny krátce před Velikonocemi opět porovnali.
Ceny vajec byly v lednu v Evropské unii meziročně vyšší o 30 procent, uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Nejvyšší nárůst ze zemí unijního bloku zaznamenala Česká republika, kde vejce zdražila o 85 procent.
V takřka celonárodní detektivku se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 500 tisíc korun, kterou v roce 2024 vyměřil Severočeské vodárenské společnosti předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Důvodem pokuty byl nesprávný postup v zadání zakázky. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu.
Spotřeba elektřiny v Česku v letošním druhém čtvrtletí dál rostla, meziročně o 2,3 procenta, stále ještě ale nedosahuje průměru z let před energetickou krizí. Cena elektřiny meziročně vzrostla o 26 procent. Informovala o tom společnost Amper Meteo ze skupiny Amper.
Dva týdny po zemětřesení ve Venezuele, které si podle posledních údajů vyžádalo nejméně 3685 mrtvých, už tuto zemi opustilo mnoho zahraničních záchranářů. Uvedla to dnes agentura DPA. Z trosek se totiž vyprošťují už jen mrtví.
Síť lékáren Benu ⚕ v minulém finančním roce zvýšila čistý zisk na 757,7 milionu korun. Meziročně si tak zhruba o desetinu polepšila. Stejným tempem vzrostly i tržby společnosti na 13,8 miliardy korun, což je dosud nejvíc. Síť navýšila i počet lékáren. Vyplývá to z výroční zprávy Benu Česká republika zveřejněné v obchodním rejstříku. Finanční rok společnosti trval od 1. února 2025 do 31. ledna 2026.
Tribunál Soudního dvora Evropské unie zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
Příměří mezi Spojenými státy a Íránem je u konce, řekl dnes podle médií americký prezident Donald Trump na summitu NATO v Ankaře. Íránce označil za lháře, vyjednávat s nimi podle něj nemá smysl. Vyjednavači obou stran konfliktu spolu mohou hovořit, ale jen tím ztrácejí čas, míní šéf Bílého domu.