Algoritmy už začínají rozumět i lidské duši. Mobil pozná, že jste v depresi
I když se nám to moc nelíbí, duševní choroby zasahují tento svět. Ale ne pokaždé se dají snadno poznat, zařadit do správné diagnózy a stanovit pro ně léčbu. I díky využití umělé inteligence se však nyní daří propojit desítky malých fyzických detailů, díky nimž se diagnostika stává snadnější a přesnější, píše ve své analýze vědecký novinář Josef Tuček.
Psychiatrie má oproti jiným oborům medicínu určitou nevýhodu. V jiných oblastech hodně pomáhá technika. Rentgenové záření najde zlomeninu i třeba nádor prsu. Rozbor krve ukáže riziko cukrovky a spousty dalších onemocnění. Elektrokardiograf objeví poruchy činnosti srdce. Avšak psychiatr bývá do velké míry odkázán na rozhovor s pacientem.
„Duševní poruchu obvykle neurčíme pomocí přístrojů nebo chemických analýz,“ připouští Jan Vevera, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. „Je jen pár výjimek.
Třeba při Alzheimerově nemoci nebo vaskulární demenci (poškození mozkových cév – pozn. red.) jsou na zobrazení mozku vidět změny. To je přímý důkaz. U několika málo chorob, jako například u Huntingtonovy nemoci (vzácném dědičném neurodegenerativním onemocnění mozku – pozn. red.), nám může odpověď přinést genetika. V poslední době se také intenzivně rozvíjí včasná diagnostika Alzheimerovy nemoci díky určení biomarkerů, tedy specifických proteinů v krvi,“ shrnuje profesor Vevera. Jak dodává, většinu mentálních poruch by měl psychiatr poznat podle syndromů, které se u pacienta projevují. Žádná technika mu při tom nepomůže.
Nebude nutné jít na očkování, prostě vypijete pivo a potřebnou očkovací látku dostanete v něm, tvrdí americký virolog Chris Buck. Jde o prosazování zajímavého nápadu, jak očkování zjednodušit a zpříjemnit a ještě přeměnit farmaceutický průmysl. Ale postup současně porušuje základní pravidla vývoje léčivých přípravků.
Vakcína s pěnou: Pivo by mohlo chránit před viry díky geneticky upraveným kvasinkám
Enjoy
Na nemoc upozorní mobil nebo chytré hodinky
Rozvíjejícím se trendem je nyní zkoumání „digitálních biomarkerů“, které dokáže zaznamenat třeba aplikace v našem mobilním telefonu nebo chytrých hodinkách. Umělá inteligence je pak schopna v reálném čase analyzovat desítky malých fyzických detailů, aby pomohla diagnostikovat duševní onemocnění.
Například se ukazuje, že na depresi může upozornit analýza hlasu. Lidé s depresí totiž mají tendenci mluvit „plošeji“, s menší variabilitou výšky hlasu. U bipolární poruchy (dříve známé jako maniodepresivní psychóza, při níž se střídají stavy nadšené mánie a tíživé deprese) má výška hlasu obvykle tendenci stoupat během manických epizod.
Napovídá také aktivita těla. Akcelerometry v chytrých hodinkách zaznamenávají neklid, vrtění se nebo naopak útlum aktivity, což jsou klíčové indikátory úzkostných poruch. Způsob, jakým člověk používá telefon – tedy jak často kontaktuje lidi nebo zda přijímá hovory – vypovídá o sociální úzkosti více než vyplněný dotazník.
Pokud člověka sleduje kamera (třeba při sezení u počítače), dostává umělá inteligence i údaje o pohybech obličeje. Programy sledují mikropohyby svalů, frekvenci úsměvů i pohyby hlavy. Tyto neverbální signály a jejich vývoj v čase bývají u těžkých stavů často mnohem přesnější než samotná slova při rozhovoru s psychiatrem.
Kalifornský startup Akido Labs testuje ve svých klinikách systém umělé inteligence, který do velké míry nahradí drahou práci lékaře. Navíc by měl zkrátit dobu, kterou pacient musí čekat na vyšetření a jež někdy dosahuje i několika měsíců.
Umělá inteligence v lékařské ordinaci: Pacient lékaře někdy ani neuvidí
Enjoy
Zatím před vstupem do komerční praxe
Při hledání postupů, jak nové poznatky dostat do komerční praxe, stojí v čele několik klíčových hráčů. Například newyorská společnost Deliberate AI, s hlavním vědcem Jeffreym Cohnem a generálním ředitelem Marcem Aafjesem, vyvinula nástroje, které kombinují analýzu hlasu a obličeje. Jejich systém dosahuje vysoké přesnosti i z pouhých několika minut záznamu. Momentálně jej posuzuje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), což by mu mohlo otevřít cestu k potenciálním pacientům.
Jiným významným hráčem je sanfranciská firma Ellipsis Health. Ta se zaměřuje na hlasové a lingvistické biomarkery deprese a úzkosti. Jejich aplikace využívá strojové učení k vyhodnocování týdenních hlasových vzorků, které pacienti nahrávají přímo do svého telefonu.
V zatím nejrozsáhlejší studii svého druhu pomáhala umělá inteligence radiologům vyhodnocovat snímky z mamografu. Ukázalo se, že zvyšuje úspěšnost v odhalování nádorů. Postupně se zřejmě otevírají možnosti, jak může umělá inteligence vstoupit do zdravotnictví a vylepšit ho.
Umělá inteligence pomohla lékařům lépe najít nádory: přijde s ní do ordinací užitečná změna?
Enjoy
Chatbot místo lékaře?
Součástí nové diagnostiky jsou i chatboty. Ty se pacienta ptají na citlivé otázky ohledně sexuálního apetitu, spánku či nálady. Pro mnohé je snazší „vylít si srdce“ stroji než člověku. Výhodou je dostupnost – pacient se může se svým průvodcem založeným na umělé inteligenci spojit denně. Lékař pak dostane upozornění na výkyvy stavu v reálném čase a může včas upravit dávkování léků, než se krize stačí rozvinout.
Psychiatři vcelku logicky váhají a nechtějí předat své pacienty strojům. Opatrná je tedy i Americká psychiatrická asociace (APA). Loni v červnu ustavila podvýbor, který má kandidáty na digitální testy přísně prověřovat. Cílem není nahradit kontakt s lékařem, ale poskytnout psychiatrům nástroj, který jim pomůže díky tomu, že vnese do léčby duše nová, exaktní data.
Zařízení čte některé myšlenky a přeměňuje je ve slova. Může z toho být zázračné zlepšení života pro paralyzované lidi. Ale nepovede to také k tomu, že jednou reklamní průmysl a v horším případě nějaké represivní orgány dokážou bezprostředně zjistit, co si myslíme?
Implantát v mozku opět rozmluvil ženu po mrtvici. Je to začátek čtení myšlenek?
Enjoy
Stroje by pomohly i psychiatrům v Česku
A hodit se to časem může i psychiatrům v Česku, kde jich je nedostatek. „Ročně do oboru psychiatrie nově atestuje asi třicet lékařů, což nestačí ani nahradit ty, kteří odcházejí do důchodu. Potřebovali bychom, aby ročně atestovalo aspoň sto nových psychiatrů. A hodně bychom je chtěli směřovat do oboru dětské psychiatrie, kde je jejich nedostatek nejvýraznější,“ konstatuje profesor Tomáš Kašpárek, proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Pokud jim tedy pomohou nové nástroje založené na umělé inteligenci, mohli by psychiatři lépe pomáhat i většímu množství pacientů.
