Nejen dražší notebooky, nafta či auta. Válka v Perském zálivu může za jistých okolností dokonce vést i ke zdražení hypoték, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jak by takový scénář vypadal? Podívejte se na video.
Lukáš Kovanda: Válka v Íránu už zdražuje Čechům hypotéky
Válka v Íránu začíná dopadat i na český hypoteční trh. Prudký růst úrokových swapů zdražuje bankám zdroje financování, takže některé už tento týden zvýšily hypoteční sazby až o půl procentního bodu. Pokud by se konflikt v Perském zálivu protáhl a zesílily obavy ze stagflace, mohou hypotéky zdražit ještě výrazněji.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.
Francouzi v neděli hlasovali v prvním kole komunálních voleb. Tamější komunální politika je více propojená s celostátní scénou, než je tomu třeba u nás, a tak mnohdy nešlo jen o kanalizace, opravy výmolů na ulicích a další lokální témata. Cesta do nejvyšších pater ostatně často vede přes radnice.
Volby nabídly náhled, v jaké situaci se země nachází. Čekalo se, jak si povedou nacionalisté a pravice. Národní sdružení kolem Marine Le Penové a Jordana Bardelly si konečně slibovalo komunální průlom. Dosud až na Perpignan v žádném velkém městě nevládli, a tak doufali že se zejména na jihu Francie, například v Toulonu, zmocní starostovského křesla.
Jejich očekávání se ale úplně nesplnily. Národní sdružení si nevedlo špatně, ale politickým zemětřesením ani žádným podobným přirovnáním výsledky nazvat nelze. Louis Aliot, který je místopředsedou strany, obhájil svou pozici v Perpignanu, ale v dalších větších městech je pro nacionalisty i přes poměrně silné výsledky cesta k do vedení stále složitá. Brzký úspěch nemusí znamenat konečné vítězství.
Britové poslali dědičné lordy pryč z parlamentu. Je to v demokratickém státě dost?
Příslušníci šlechtických rodin měli stovky let automatické právo zasedat v britském parlamentu, což byl nejkřiklavější příklad slabé legitimity Sněmovny lordů. Tato praxe brzy skončí, labouristická vláda prosadila reformu horní komory a privilegium se už dědit nebude. I tak v ní stále zasedají biskupové, sponzoři stran i nikým nevolený britsko-ruský magnát. Těžko se při pohledu na změny nelze nezeptat klasickou otázkou: A není to málo?
Hned následující neděli je totiž v plánu druhé kolo, které extrémům zpravidla nevyhází. Kampaň před druhým kolem připomíná koňské handlování. Postupují do něj kandidáti, kteří v prvním získali přes deset procent. Tvoří se ale různé koalice a spojenectví, takže Národní sdružení bude i v místech, kde v prvním kole vyhrálo, čelit silné levicové a středové opozici. Jedním ze sledovaných soubojů bude ten ve druhém největším městě Marseille.
Poměrně slušných výsledků ale dosáhla i levice, a to jak ta umírněná, tak ta radikální. Tradiční Socialistická strana si může oddychnout, že před druhým kolem má silnou pozici v boji o místo starosty Paříže. První kolo vyhrál Emmanuel Grégoire, který je do značné míry nástupcem odcházející starostky Anne Hidalgové, která centrum hlavního města přetvořila více pro zeleň a méně pro auta. Druhá skončila Rachida Datiová, která reprezentuje Republikány. Nástup krajní pravice v Paříži neproběhl, antiimigrační kandidátka Sarah Knafoová dostala jen těsně přes deset procent.
Radikální levice, hlavně hnutí Nepoddajná Francie, si také připsala několik slušných výsledků, například ve městě Lille na severovýchodě země, ale i jinde. Ve druhém kole bude zajímavé sledovat, kdo nakonec bude mít navrch, zda umírněná levice nebo radikálnější tábor.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
I centristé mají ve volbách svůj silný příběh. Na severu ve městě Le Havre kandidoval někdejší premiér Edouard Philippe, který je černým koněm středového tábora pro nadcházející prezidentské volby. Předseda strany Horizons je tu dlouholetým starostou, letos však čelil útoku komunistického kandidáta. Kdyby střet prohrál, patrně by to jeho naděje na další postup ukončilo. V prvním kole ale získal slušný náskok, takže centristé zatím nového kandidáta hledat nemusí.
Umírnění na levici a pravici však i tak mají o čem přemýšlet. Ukazuje se, že jejich místo mezi krajní pravicí a radikální levicí, jim moc prostoru neposkytuje. Těžko uspějí v parlamentních nebo i prezidentských volbách sami a bez kompromisů.
Debata o možných spojenectvích už probíhá. Socialistická strana se musí rozhodnout, jestli se přikloní spíš ke středu, nebo zda se vydá směrem k široké levicové koalici. Známá jména socialistů se nechala slyšet, že tvořit koalici s Jean-Lucem Mélenchonem a Nedoddajnou Francií nechtějí, ale třeba zelení jsou spolupráci otevřenější. Více snad napoví výsledky nedělního druhého kola.
Související
Zemřel Jacques Delors, architekt naší Evropy i protivník Margaret Thatcherové
Meta zvažuje rozsáhlé propouštění. Podle informací agentury Reuters by mohlo jít až o pětinu zaměstnanců. Firma zprávu nepopřela, označila ji ale za spekulativní, píše CNBC.
Akcie společnosti Meta v pondělí před otevřením amerických trhů rostly zhruba o tři procenta. Investoři reagovali na víkendovou zprávu agentury Reuters, podle níž vedení firmy připravuje scénáře výrazného snížení počtu zaměstnanců.
Podle zdrojů agentury by se propouštění mohlo týkat více než 20 procent pracovníků. Meta měla na konci roku 2025 téměř 79 tisíc zaměstnanců, takže by šlo o více než 15 tisíc lidí.
Společnost ale informace oficiálně nepotvrdila. „Jde o spekulativní zprávu o teoretických přístupech,“ uvedl mluvčí firmy pro televizi CNBC.
Umělá inteligence potřebuje datová centra, ale lidé je nechtějí. Naštěstí se dají postavit ve vesmíru
Z důvodů objektivních i velmi subjektivních se lidé bouří proti stavbám velkých datových center. Investoři do umělé inteligence se tedy budou muset s jejich odporem vypořádat. Případně datová centra přestěhovat do severských končin nebo až do vesmíru, což podle nových propočtů nemusí být tak obtížné, jak by se zdálo.
Diskuse o propouštění přichází v době, kdy Meta výrazně zvyšuje investice do umělé inteligence. Firma letos plánuje vydat na infrastrukturu a vývoj AI přibližně 115 až 135 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek loňské částky.
Celý technologický sektor přitom plánuje ještě větší investiční vlnu. Největší technologické firmy – včetně Amazonu, Alphabetu nebo Microsoftu – chtějí letos do AI investovat dohromady až kolem 700 miliard dolarů.
Právě rychle rostoucí výdaje ale začínají zneklidňovat investory. Někteří upozorňují, že příjmy generované umělou inteligencí zatím tak rychle nerostou.
Generální ředitel Meta Mark Zuckerberg přesto označil rok 2026 za klíčový pro rozvoj AI. Firma podle něj směřuje k ambicióznímu cíli vybudovat takzvanou „osobní superinteligenci“.
Zuckerberg se vydrápal mezi nejbohatší muže světa. Akcie Facebooku jsou na rekordu díky AI a chytrým brýlím
Nikdo letos nebohatne tak rychle jako zakladatel sociální sítě Facebook. Jmění Marka Zuckerberga už nabobtnalo o více než 70 miliard, poprvé se hodnota jeho majetku přehoupla přes hranici 200 miliard dolarů a nadále stoupá. A to vše díky růstu ceně akcií Meta Platforms, které jsou na rekordu. Důvod? Paradoxně i to, co před dvěma lety Zuckerbergovu firmu poslalo do pekla.
Meta není jedinou technologickou firmou, která kvůli AI mění strukturu zaměstnanců. Řada společností už letos oznámila propouštění právě s odkazem na využití umělé inteligence.
Například fintechová firma Block podnikatele Jacka Dorseyho v únoru uvedla, že zruší asi čtyři tisíce pracovních míst, aby mohla fungovat s menšími týmy a více práce automatizovat pomocí AI. Amazon zase letos v lednu zrušil zhruba 16 tisíc pracovních míst. Firma přitom zároveň plánuje výrazně investovat do infrastruktury pro umělou inteligenci. Podobný krok oznámila i softwarová společnost Atlassian, která plánuje propustit deset procent zaměstnanců.
Podle analytiků investiční banky Jefferies může případné propouštění v Metě signalizovat širší změnu v technologickém sektoru. Pokud firma skutečně sníží počet zaměstnanců a zároveň výrazně zvýší investice do AI, může to podle nich ukazovat, že technologie začíná nahrazovat část práce lidí.
„Naznačuje to, že AI stále více zvyšuje produktivitu. Investoři tak mohou začít jinak hodnotit vztah mezi počtem zaměstnanců, růstem firmy a její ziskovostí,“ uvedli analytici v komentáři.
Spletl jsem se, napsal Zuckerberg a propustil tisíce lidí
Ve stopách Twitteru Elona Muska kráčí i další z amerických miliardářů, Mark Zuckerberg. Ve společnosti Meta Platforms chystá obří propouštění. Matku Facebooku musí opustit 11 tisíc lidí, což představuje asi 13 procent její pracovní síly.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Meta našla nový motor růstu. Investoři ale zrovna nejásají
