Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Havla si v Číně vážili víc než Zemana, říká Tomáš Etzler

Michal Nosek

Moderátorka Sara Polak v novém díle podcastu Dobré společnost přivítala bývalého novináře a publicistu Tomáše Etzlera a jejich hlavním tématem bylo povídání o Číně, kde Tomáš jako televizní reportér strávil řadu let.

Tomáš Etzler bude jedním z řečníků v sekci Média a kultura na říjnové konferenci Good Company Circle, jejíž je newstream.cz hlavním mediálním partnerem. Bude hovořit o postavení médií v měnící se době. Hlavním tématem konference je stav dnešní společnosti a její hodnoty.

Havla si v Číně vážili víc než Zemana

Od roku 2007 do 2014 byl prvním stálým zpravodajem České televize v Číně a k tématům spojeným s touto zemí má stále blízko. „Naše společnost stojí na jistých hodnotách a Evropská unie stojí na jistých hodnotách a já si myslím, že k Čině se musí přistupovat  z pozice našich hodnot. Čína představuje obrovskou ekonomickou sílu, která nezmizí,“ hodnotí s tím, že je třeba jednat s Čínou jako rovný s rovným. 

Není možné s Čínou hovořit takovým způsobem, jak to dělal Miloš Zeman. Jeden čínský politolog mi řekl, že v Číně nenáviděli Václava Havla, ale kvůli jeho demokratickým prostojům a přátelství s Dalajlámou si ho vážili víc než Zemana. Protože Zeman se ohýbal jak mohl a okamžitě ze sebe a celé České republiky udělal v očích Číňanů vazaly,“ říká v podcastu Etzler.

Lenka Kohoutová, ředitelka Domova Sulická
video

Podcast dobré společnosti: V domově simulujeme každodenní život, říká Lenka Kohoutová

Jednou z hostek loňského ročníku Good Company Circle, kterého je Newstream.cz mediálním partnerem, byla Lenka Kohoutová, bývalá poslankyně a ředitelka Domova Sulická. "Pro seniory se snažíme vytvořit příjemnou životní etapu. Dle jejich představ," řekla v rozhovoru s Pavlínou Kvapilovou u příležitosti startu kampaně k třetímu ročníku konference Good Company Circle, která se uskuteční letos v říjnu.

Přečíst článek

V Číně jsou u moci komunisté, ale společností otroků a otrokářů země byla po tisíciletí. Demokracii nepoznala nikdy. „Jen komunisté, to jsou ti nejefektivnější otrokáři v čínské historii. Ale není to nový koncept, nevymysleli to oni. Když chcete s Čínou jednat, nesmíte tam přicházet jako ten otrok. Naopak z pozice, že máme věci, o které oni mají zájem. Česká republika se musí opravdu naučit s Čínou lépe jednat, jednat jako rovný s rovným, pak nás budou brát vážně,“ hodnotí mezinárodní vztahy. 

K obchodu s Čínou se loni vymezil například tehdejší americký prezident Joe Biden, který prakticky zastavil dovoz čínských elektromobilů do USA, když je zatížil obřími cly. „Čínské automobilky lákají na cenu a už se to řeší i na českém trhu. Čínské auto vypadá jako Audi a prodává se za cenu Fabie. Takže Číňané jsou na evropském trhu konkurenceschopní a je třeba se tomu bránit,“ popisuje situaci s tím, že uvidíme, jak budou postupovat jednotlivé státy i celá Evropská unie, protože Čína má v Evropě i jiné než jen ekonomické zájmy.  

Projekt Sport bez odpadu

Lucia Štefánková z Nadace Tipsport: Projekt Sport bez odpadu nyní úspěšně rozšiřujeme do dalších odvětví

Začalo to čtyřmi fotbalovými kluby, kterým Sport bez odpadu pomohl výrazně snížit ekologickou zátěž. Nyní se snaha o zlepšení nakládání s odpadem rozšiřuje i do dalších sportovních odvětví včetně hokeje či basketbalu a cílí i na amatérské kluby, říká ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková. Projekt Sport bez odpadu je jedním z nominovaných projektů Good Company Circle Awards, které se budou udílet letos v říjnu.

Přečíst článek

Tomáš Etzler bude na kongresu GCC současnou situaci demonstrovat na médiích, ve kterých působí s přestávkami od roku 1988. „Já jsem už takový dinosaurus. Žijeme ve světě obrovitých změn. Mění se všechno kolem nás. Já to samozřejmě chci demonstrovat na médiích, protože ta také prochází obrovskými změnami, už třeba jen v tvorbě zpravodajského obsahu. Chci hovořit o obrovských světových změnách. Demonstrovat to, jak změny vnímám, a registruji na ně jako bývalý novinář,“ říká Etzler.

Největší česká konference o společenském dopadu, Good Company Circle 2025, se uskuteční 14. října se v Nové Spirále na Výstavišti Praha, kde se sejdou přední osobnosti z oblasti byznysu, vědy, vzdělávání, technologií i kultury – včetně bývalé slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. 

Související

Stříbro by letos mohlo zastínit i zlato, tvrdí analytici

Týden tradera: Zlato a stříbro, které v minulých týdnech lámaly rekordy, zažily prudký obrat

Přečíst článek

V Krumlově zachránili ruinu. Češi rekonstruovat památky umí

Letohrádek Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov
Se svolením Česká cena za architekturu/Ladislav Bezděk
Petra Nehasilová

Letohrádek Bellarie v českokrumlovském zámeckém parku prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Objekt, který byl od roku 1958 spíše kulisou pro otáčivé hlediště, prošel největší obnovou své více než třísetleté historie.

Rekonstrukce památky v Česku není jen o nátěru fasády. Bellarie, belveder v areálu zámku v Českém Krumlově, je toho důkazem, během rekonstrukce se obnovily fasády, terasy, kočárové rampy i vnější schodiště, opravily se krovy a stropy, sály s barokní výmalbou. A zprovoznila se i barokní kuchyně.

„V suterénu pak došlo k restaurování groty (umělé jeskyně), konzervaci s doplněním funkčnosti zařízení dobové kuchyně s jídelními výtahy. Výměnu prvků zdravotních a elektro instalací doplnil nově požární a zabezpečovací systém,“ přibližují Miroslav Tupý a Miloslav Hanzl z českobudějovického ateliéru Domus, který se na rekonstrukci historických a památkově chráněných objektů specializuje. Na kontě má například rekonstrukci zámku v Českém Krumlově nebo v Hluboké.

Český Krumlov táhne

Kdo to zaplatil? Obnova by nebyla možná bez státní podpory. Ministerstvo kultury uvolnilo na rekonstrukci bezmála 57 milionů korun, další téměř čtyři miliony přidal Národní památkový ústav. Ten letohrádek také spravuje, protože je součástí státního hradu a zámku Český Krumlov.

Český Krumlov patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější místa v Česku. V posledních letech sem mířilo přes milion turistů ročně. Investice do památek tak i ekonomickou strategií. Obnova Bellarie navazuje na předchozí projekty, jako byla rekonstrukce Plášťového mostu nebo části zámeckých zahrad.

Jedno téma ale zůstává nadále otevřené, a to je rekonstrukce otáčivého hlediště, které od 50. let stojí přímo v zámecké zahradě. Pro některé je ikonické, pro jiné nevhodné. Jisté je jedno, letohrádek Bellarie už není jen jeho kulisou.

Projekt je jedním z přihlášenách do letošního ročníku klání Česká cena za architekturu, do užšího nominačního kola se ovšem nedostal.

Zámek Bezdružice stát nabízí za 52 milionů.

OBRAZEM: Ze zámku Bezdružice by klidně mohl být luxusní hotel. Ale nikdo ho nechce

Bylo tam vězení i rekreační areál ČKD. Teď se stát snaží barokního zámku Bezdružice zbavit. Zatím ale o něj nikdo neprojevil zájem, ani po několika milionovém zlevnění. Historická památka má našlápnuto na to, stát se dalším ležákem v majetku státu.

Přečíst článek

Radomír Kočí

Makléř: Není to jako v devadesátkách, kdy se dalo prodat cokoliv. I tak opuštěných zámků ubývá

Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Pragerovy kostky po rekonstrukci

Do Pragerových kostek u Emauz zatéká. Praha proto spustila miliardovou rekonstrukci

Přečíst článek
Dům v Jihlavě

Kam za skvělou architekturou? V Jihlavě opravili renesanční Stříbrný dům, má i novou funkci

Přečíst článek
Ilustrační foto

Zájem o stavební spoření i nadále roste. Spořitelny na bydlení půjčily už přes 26 miliard

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Z Prahy je skanzen. I v Brně a Bratislavě mají vyšší budovu

Top Tower
Trigema, užito se svolením
Lukáš Kovanda

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, i Brno či Bratislava mají vyšší budovu, o Varšavě ani nemluvě. Top Tower a Černého „vrakodrap“ to ale mohou začít měnit.

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními. Výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček).

Měnit by to mohl začít projekt mrakodrapu Top Tower. Zastupitelstvo Prahy již kývlo na potřebnou změnu územního plánu. Budova by měla vyrůst u stanice metra Nové Butovice. Se 125 metry zamýšlené výšky by se objekt mohl vejít do první třicítky nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky. Spíše ale do první čtyřicítky, neboť i v dalších městech Visegrádu vznikají nové výškové budovy. Vedle budovy Top Tower by měla stanout obří konstrukce znázorňující vrak lodi, tedy jakýsi „vrakodrap“. Dílo Davida Černého má mít dokonce 135 metrů výšky, nejde ale o obytnou budovu.  

Nynější stav je tristní, srovnáme-li Česko s dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky. Hlavně v porovnání s Polskem. V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole. Vždyť takřka dvacet polských budov z žebříčku, tedy prakticky celá polovina, bylo dokončeno v posledních asi deseti letech.

Nejvyšší budovy zemí Visegrádské čtyřky (technické objekty typu vysílačů nejsou zahrnuty).

  1. Varso Tower, Varšava, Polsko, 310 metrů (nejvyšší budova v EU)
  2. Palác kultury a vědy, Varšava, Polsko, 237 metrů
  3. Warsaw Spire, Varšava, Polsko, 220 metrů
  4. Sky Tower, Vratislav, Polsko, 212 metrů
  5. Warsaw Trade Tower, Varšava, Polsko, 208 metrů
  6. Warsaw Unit, Varšava, Polsko, 202 metrů
  7. Skyliner, Varšava, Polsko, 195 metrů
  8. Złota 44, Varšava, Polsko, 192 metrů
  9. Rondo 1, Varšava, Polsko, 192 metrů
  10. Olivia Star, Gdaňsk, Polsko, 180 metrů
  11. Centrum LIM, Varšava, Polsko, 170 metrů
  12. Eurovea Tower, Bratislava, Slovensko, 168 metrů
  13. Varšavské finanční středisko, Varšava, 165 metrů
  14. InterContinental Warsaw, Varšava, Polsko, 164 metrů
  15. Cosmpolitan Twarda 2/4, Varšava, Polsko, 160 metrů
  16. Q22, Varšava, Polsko, 155 metrů
  17. Skysawa, Varšava, Polsko, 155 metrů
  18. Chałubińskiego 8, Varšava, Polsko, 150 metrů
  19. MOL Campus, Budapešť, Maďarsko, 150 metrů
  20. Sea Towers, Gdaňsk, Polsko, 143 metrů
  21. Generation Park, Varšava, Polsko, 140 metrů
  22. Mennica Legacy Tower, Polsko, 140 metrů
  23. Intraco I, Varšava, Polsko, 138 metrů
  24. KTW II, Katovice, Polsko, 133 metrů
  25. Warsaw Hub 1, Varšava, Polsko, 130 metrů
  26. Warsaw Hub 2, Varšava, Polsko, 130 metrů
  27. Spektrum Tower, Varšava, Polsko, 128 metrů
  28. Pazim, Štětín, Polsko, 128 metrů
  29. Altus, Katovice, Polsko, 125 metrů
  30. Nivy Tower, Bratislava, Slovensko, 125 metrů
  31. Hanza Tower, Štětín, Polsko, 125 metrů
  32. Łucka City, Varšava, Polsko, 120 metrů
  33. Forest, Varšava, Polsko, 120 metrů
  34. Błękitny Wieżowiec, Varšava, Polsko, 120 metrů
  35. Atlas Tower, Varšava, Polsko, 117 metrů
  36. Klingerka, Bratislava, Slovensko, 116 metrů
  37. Central Tower, Varšava, Polsko, 116 metrů
  38. Národní banka Slovenska, Bratislava, Slovensko, 112 metrů
  39. AZ Tower, Brno, Česko, 111 metrů
  40. Novotel Warszawa Centrum, Varšava, Polsko, 110 metrů
  41. Kredka, Vratislav, Polsko, 110 metrů
  42. City Tower, Praha, Česko, 109 metrů
  43. Panorama City I, II, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
  44. Budova Slovenské televize, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
  45. Chmielna 35, Varšava, Polsko, 108 metrů
  46. City Business Center I, Bratislava, Slovensko, 107 metrů
  47. Collegium Altum, Poznaň, Polsko, 106 metrů
  48. Úřad Lubušského vojvodství, Gorzów Wielkopolski, Polsko, 106 metrů
  49. Sky Park, I, II, III, IV, Bratislava, Slovensko, 105 metrů
  50. Babka Tower, Varšava, Polsko, 105 metrů

Žebříček je tak smutným dokladem stále propastnějšího tuzemského zaostávání v moderní výstavbě. Přitom třeba Praha, ale částečně také Brno, vykazují na poměry Visegrádské čtyřky nejvyšší ceny nemovitostí a také nájmů.

Přitom vyšší podíl moderní výškové výstavby by vytvořil tlak na pokles cen nemovitostí, a tedy i nájmů, nebo alespoň na jejich pomalejší růst. V Praze by výškové budovy mohly vznikat například na Pankráci nebo v dalších částech Prahy 4, aniž by tedy bylo dotčeno historické jádro města.

Vzhledem k dramatickému nedostatku bytů v Praze a enormnímu zájmu o bydlení v ní neexistuje dlouhodobě vlastně jiná možnost než stavět více do výšky. Rozsah metropole neustále rozšiřovat nelze, navíc se tak zvyšují nároky na dopravní obsluhu a životní prostředí se ničí i zastavováním polí či dosud nezastavěných ploch. Stavět více do výšky tedy znamená učinit bydlení dostupnějším a zároveň chránit životní prostředí.

Přesto současná česká legislativa jde opačným směrem. Česko má, jak známo, jedny z nejdelších povolovacích řízení v oblasti výstavby na světě. Vlivné lobbistické organizace a zkostnatělé regulace pak brání tomu, aby se v Praze stavělo více do výšky. Praze nedávno hrozilo vyškrtnutí z prestižního seznamu světových památek, když se organizace Centrum světového dědictví (WHC) a Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) ozvaly českému ministerstvu kultury, aby prověřily, zda nové výškové stavby na Pankráci, jako je V Tower, nepoškozují panorama metropole. Výbor světového dědictví UNESCO už posledních patnáct let tlačí Prahu, aby nenechávala stavět budovy vyšší než 70 metrů.

Nemožnost rozsáhlejší výškové výstavby staveb 100 metrů a vyšších zneatraktivňuje rozvoj města i v očích developerů. Pokud by na daném pozemku mohlo stavět více do výšky, umocní se výnosnost takové výstavby, což pak povede k tomu, že budou více investovat například do estetiky vznikajících staveb. Architektonickým skvostem může být i stavba výrazně přesahující 100 metrů, jak ilustrují četné příklady za světa.

Pokud ale má být Praha svého druhu skanzenem, kde se nestaví do výšky, kde se vůbec nestaví zdaleka tolik, kolik by mělo, budiž. Pak ale obyvatelé Prahy musí být připraveni za tento „luxus“ si připlatit. Třeba v podobě ještě propastněji vyšších nájmů, než jaké vykazují ostatní metropole zemí Visegrádské čtyřky.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Top Tower

Stavba mrakodrapu v Nových Butovicích je opět o krok blíž

Pražští radní schválili změnu územního plánu nutnou pro stavbu multifunkčního mrakodrapu nazvaného Top Tower, který u stanice metra Nové Butovice plánuje stavět developerská firma Trigema. Rada změnu odsouhlasila na svém jednání spolu s takzvanou plánovací smlouvou, podle které investor přispěje Praze 13 a magistrátu zhruba 75,7 milionu korun formou hotovosti a úprav veřejných prostranství. Finálně budou o změně plánu i smlouvě hlasovat městští zastupitelé.

Přečíst článek

Jako žít na Merkuru. Proč jsou britské domy v horkém létě nesnesitelné?

Klimatická změna už dávno není jen intelektuálním tématem, ale každodenní součástí života. Své o tom vědí Britové, jejichž domy z velké části nezvládají vysoké teploty. Například v Londýně není stavěná na vedra více než polovina bytů. Doplácí na to zejména chudší vrstvy.

Přečíst článek

Související

Kancelářský projekt PernerKarlín v pražském Karlíně, za kterým stojí developerská společnost Coopera Development.

Za půl roku vyroste v Karlíně moderní kancelářská budova. Už teď je obsazená

Přečíst článek
V Savarinu otevřel butik Chanel.

Chanel, Starbucks či Kytky od Pepy. Luxusní prostory barokního Savarinu se plní

Přečíst článek
Projekt Boka na Pankráci

Chtěli jsme vylepšit okolí, říkají architekti, kteří navrhli novou kancelářskou budovu na Pankráci

Přečíst článek
Doporučujeme