Hrubé gesto, vulgární nadávka a je z toho virální video. Protagonistou totiž není nikdo jiný, než americký prezident Donald Trump. Ten neudržel nervy při návštěvě michiganského závodu automobilky Ford, kde na něj urážlivě pokřikoval jeden z dělníků.

Americký prezident Donald Trump při návštěvě závodu automobilky Ford ve městě Dearborn v Michiganu reagoval na urážlivé pokřikování muže tím, že mu ukázal prostředníček a bezhlesně mu vulgárně odpověděl. Prezident takto podle deníku The Washington Post reagoval na pokřikování člověka, který ho označoval za „ochránce pedofilů“. Bílý dům Trumpovu reakci považuje za odpovídající s ohledem na incident, který jí předcházel.

Manželé Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Politika

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí sdělili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times.

ČTK

Přečíst článek

Z videa pořízeného mobilním telefonem během Trumpovy úterní návštěvy závodu v Dearbornu lze z prezidentových rtů dvakrát odezírat výraz „fuck you“, tedy „jdi do prdele“. Šéf Bílého domu pak ukázal na někoho ve spodním patře, načež vztyčil prostředníček.

Mimo záběr je slyšet, jak někdo na prezidenta před jeho ostrou reakcí pokřikoval cosi, co znělo jako „ochránce pedofilů“ a co patrně odkazovalo na to, jak Trumpova administrativa přistupovala ke kauze zesnulého sexuálního delikventa Jeffrey Epstein.

Epsteinovy složky 

Trump byl zmíněn v dokumentech známých jako Epsteinovy složky, které ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo na základě zákona o transparentnosti dokumentů. Jeden ze souborů obsahoval e-mail, podle něhož letové záznamy ukazují, že Trump v 90. letech letěl Epsteinovým letadlem nejméně osmkrát, včetně jednoho letu ve společnosti dvacetileté ženy, jejíž jméno nebylo uvedeno.

Úřady Trumpa z ničeho neobvinily a on i Bílý dům opakovaně uvedli, že se ničeho protiprávního nedopustil. Ministerstvo spravedlnosti po zveřejnění e-mailu uvedlo, že některé z dokumentů, které zpřístupnilo, „obsahují nepravdivá a senzacechtivá tvrzení“, připomněl server NBC News.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Názory

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Přiměřená reakce?

„Nějaký vyšinutý člověk tam v amoku sprostě křičel a prezident na to reagoval přiměřeně a naprosto jednoznačně,“ uvedl šéf komunikace Bílého domu Steven Cheung.

Incident přitom není v moderních amerických dějinách unikátní. Už v roce 1976 byl tehdejší republikánský viceprezident Nelson Rockefeller vyfotografován, jak ukazuje prostředníček vysokoškolským studentům v severní části státu New York.

Čtyřicetiletý dělník TJ Sabula, člen odborové organizace United Auto Workers Local 600 v dearbornské továrně, deníku The Washington Post řekl, že to byl on, kdo na Trumpa pokřikoval. Uvedl, že mu byl do ukončení vyšetřování pozastaven pracovní poměr.

„Pokud jde o to, že jsem se proti němu ozval, vůbec ničeho nelituji,“ prohlásil. Zároveň dodal, že má obavy o svou budoucnost v zaměstnání a domnívá se, že se stal terčem politické odvety za to, že „Trumpa ztrapnil před jeho přáteli“.

Zbrojařské akcie v Evropě lámou historická maxima a Czechoslovak Group (CSG) toho chce využít. Skupina plánuje vstup na amsterodamskou burzu v době, kdy investoři sázejí na obranný průmysl víc než kdy dřív. Hlavními katalyzátory jsou Donald Trump, NATO a napětí kolem Grónska. Strnadovo načasování se zdá dokonalé.

Czechoslovak Group nemohla ke vstupu na burzu zvolit lepší dobu. Index akcií evropských zbrojařů je v tomto týdnu na historickém maximu. Kvůli Donaldu Trumpovi a dění kolem Grónska.

Největší zbrojařské IPO v historii?

Tuzemská průmyslová skupina koncentrující se na oblast zbrojařství Czechoslovak Group konkretizuje svůj plán vstupu na amsterodamskou burzu. Chce tam získat kapitál v objemu minimálně tří miliard eur, v přepočtu necelých 73 miliard korun, což by znamenalo, že jde o dějinně největší primární úpis akcií kterékoli světové zbrojařské firmy, vyplývá z kalkulace agentury Bloomberg.

Upsání akcií na amsterodamské burze může dát vzniknout největší české burzovně obchodované firmě. Byť se zatím zdá, že tržní ohodnocení zbrojařské skupiny nebude stačit na dosavadní jedničku, energetickou společnost ČEZ.

Aktualizováno

CSG jde na burzu. Od IPO si Strnad slibuje miliardy na další růst i globální věhlas

Trhy

CSG míří mezi veřejně obchodované firmy. Holding zaměřený na obranný průmysl chce v Amsterdamu získat až 18 miliard korun z emise nových akcií. Do transakce se zapojují i velcí globální investoři včetně BlackRocku.

nst

Přečíst článek

Může CSG přerůst ČEZ?

ČEZ má nyní tržní hodnotu necelých 733 miliard korun, investoři dle Bloombergu vidí ocenění Czechoslovak Group po vstupu na burzu nejspíše na úrovni zhruba 645 miliard korun. Pokud ale bude geopolitické napětí dále houstnout, může být Czechoslovak Group hodnotnější než ČEZ už brzy po vstupu na burzu.

Takovému scénáři nahrává vývoj souhrnného indexu akcií firem evropského zbrojařského průmyslu, který přes dvacet let sestavuje americká banka Goldman Sachs. Tento ukazatel v tomto týdnu, konkrétně v pondělí, uzavřel na svém historickém maximu, bezmála 11 800 bodů (viz graf Bloombergu).

Trump, NATO a pět procent HDP

Index zaznamenal svůj boom loni po návratu amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump od počátku svého druhého funkčního období zpochybňuje smysl NATO a staví v očích mnohých otazník za účast Spojených států v případných spojeneckých akcích. Zároveň alianční spojence dotlačil k závazku navýšit během deseti let obranné a související výdaje na úroveň pěti procent HDP. Takový závazek je vodou na mlýn nejen evropským zbrojovkám.

Grónsko jako nový katalyzátor růstu

Bezprostředně, v letošním roce, rostou akcie evropských zbrojovek zejména kvůli dění kolem Grónska, které by Trump rád získal pro Spojené státy. Z dění kolem něj by mohly profitovat zejména skandinávské zbrojovky, jako je norský Kongsberg (letos jeho akcie zatím rostou o 15 procent) nebo švédský Saab (letos jeho akcie přidávají 30 procent).

Jejich geografická blízkost Grónsku je výhodou navíc oproti dalším evropským zbrojovkám, jejichž akcie by ale letos měly růst obecně, zejména právě kvůli zostřené Trumpově rétorice – a brzy možná i činům – vůči Evropě.

Grónsko není zlatý důl. Snadněji jde možná těžit i na Měsíci

Názory

Americký prezident Donald Trump si dělá zálusk na Grónsko i kvůli nerostnému bohatství. Pravdou však je, že dosud nikdo nenašel smysluplný způsob, jak se k cenným surovinám dostat. V cestě stojí brutální přírodní podmínky. I tak to ale Trump zkusit může. Ani k tomu nepotřebuje ostrov koupit nebo dokonce napadnout.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Evropské zbrojovky dál porostou

Americká finanční společnost Morningstar prognózuje, že akcie evropských zbrojovek, které analyticky pokrývá, letos zhodnotí průměrně o 20 procent, a to i přes výrazný růst uplynulých let.

Evropským zbrojovkám může nahrávat také Trumpovo omezení zpětných odkupů vlastních akcií a výplaty dividend amerických zbrojovek z minulého týdne. Americký prezident míní, že četné americké zbrojovky vyrábějí příliš pomalu, protože málo investují – až příliš velkou část zisku vracejí investorům.

„Armáda snů“ a biliony dolarů

Pokud by byly, jak míní Trump, takto liknavé, těžko se bude uskutečňovat jeho plán vytvořit „armádu snů“ a v roce 2027 navýšit americké veřejné výdaje na zbrojení o více než 50 procent, na v přepočtu 31,2 bilionu korun, tedy zhruba patnáctinásobek státního rozpočtu ČR.

Samozřejmě, takový plán by – pokud se naplní – dále podpořil akcie zbrojovek, zejména amerických, ale zprostředkovaně také evropských. Trumpovo omezení dividend a zpětných odkupů však může současně učinit americké zbrojařské akcie méně atraktivními ve srovnání s evropskými či asijskými.

Což jen potvrzuje, že načasování vstupu Czechoslovak Group na burzu dává velmi dobrý smysl.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy