Kopírovat ceny, zlevňovat nemá smysl. Ceny potravin v Norsku ovládají tři společnosti. Čeká něco podobného i Česko?
Norsko je známé drahými potravinami. Nápadně vyšší ceny tam jsou i ve srovnání se sousedními státy. Z nedávných informací vyplývá, že si trh rozparcelovaly velké maloobchodní řetězce, které si s cenou pohrály.
Norsko je v Evropě co se cen potravin týče dokonce třetí nejdražší zemí. Víc si připlatí jen Švýcaři a Islanďané. „Kilogram šafránu stojí v Norsku téměř 9 000 eur. Ve Švédsku je to přibližně 3 500 eur. Nejsou to však jen luxusní předměty, které jsou bolestivě drahé. Dokonce i základní potraviny denní spotřeby, jako je máslo, brambory a sýr, nyní Norům pravidelně dělají díru v peněžence,“ ilustruje server The European Correspondent, který se minulý týden tématu podrobně věnoval.
Ceny potravin stoupaly v uplynulých letech po celé Evropě. Nejdříve přišla vlna inflace po koronavirové pandemii a následně se přidaly i geopolitické důvody související s ruským vpádem na Ukrajinu. Na starém kontinentu (a asi i jinde) mají na trhu velkou sílu maloobchodní sítě. I u nás se mnohokrát rozhořela diskuse, zda za znepokojivé cenovky máme spílat supermarketům nebo zemědělcům.
Jak ale v poslední době vychází najevo, raketový růst cen norských potravin nebyl jen souhrou ekonomických mechanismů, ale někdo mu vydatně pomáhal a zneužíval své postavení na trhu.
Růst cen v zemědělství letos v květnu vykázal úroveň 15,7 procenta v meziročním srovnání. Vykázal tak stejnou hodnotu jako revidovaný dubnový údaj, jenž představuje nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. 
Lukáš Kovanda: Konec zlevňování. Češi si za potraviny opět připlatí
Money
Vysoká koncentrace láká
Maloobchodní trh je vesměs ve všech zemích Evropy velmi koncentrovaný, takže firmy mají poměrně velkou ekonomickou sílu. Jenže někde tato koncentrace překročí určitou mez, čímž dává maloobchodním gigantům do rukou lákavé možnosti. A jak se zdá, takovou zemí je právě Norsko.
Norský trh mají prakticky zcela rozparcelovaný jen tři společnosti Coop, Rema 1000, a NorgesGruppen. Tato trojka dohromady ovládá 95 procent celého trhu, v zemi nádherných fjordů tak vznikl učebnicový oligopol. Minulý rok navíc všichni dostaly výraznou pokutu od osloské obdoby antimonopolního úřadu. Celkem musely firmy NorgesGruppen 196, REMA 1000 a Coop zaplatit dohromady 110 milionů eur za zneužívání výsadní pozice.
Pokuta je to sice tučná, ale zajímavější jsou další zjištění. Ostatně peníze podle citovaného serveru ani dosud nejsou zaplacené, protože firmy proces protahují.
Právě pohled na postupy firem názorně ukazuje, v čem je tato situace nebezpečná.„Ze zabavených dokumentů mimo jiné vyplývá, jak řetězce využívaly informace o cenách k testování, zda se konkurence bude podílet na zvyšování cen. Rychlý tok informací umožnil řetězcům převzít iniciativu ke zvýšení cenové hladiny na trhu s omezeným rizikem,“ uvádí úřad.
Příroda je nyní v plném rozpuku, do sezóny se postupně dostává spousta druhů plodin. V tomto období se do popředí přirozené výživy dostávají potraviny s vysokým obsahem vody, enzymaticky aktivní, bohaté na fytochemikálie, a současně lehce stravitelné. Nejenom rajčata a okurky ze skleníku, ale venku se nás smějí aleje třešní a na záhonech dozrávají jahody. Vše se ladí z jarního na letní režim a konzumace letních plodů nám přináší nejen radost chuťovým buňkám, ale i významný vliv na zdraví, náladu a celkovou rovnováhu organismu.
Biohacking: Sezóna chutí a zdraví. Co jíst v létě, abyste se cítili skvěle
Enjoy
Sofistikovaná síť
Několik firem si vlastně vzalo jako rukojmí miliony spotřebitelů. Stačil jim k tomu poměrně jednoduchý mechanismus, taková sofistikovanější verze kroužkování Jiřiny Bohdalové.
Značky využívali takzvané „lovce cen“, kteří monitorovali, jaké ceny nasazuje konkurence. V Norsku je velice oblíbená třeba mražená pizza Grandiosa (zajímavý příběh, bohužel na jiné povídání). Agent jednoho obchodu zjistil, za kolik jí nabízí ve druhém obchodě, a podle toho řetězec svou vlastní promptně upraví.
Logickým řešením je šponovat cenu co možná nejvíce – nemůže se prakticky nic stát, zákazníci neodejdou, protože ostatní řetězce budou následovat a ve výsledku se napakují všichni. A takový systém už prý v Norsku funguje už přes deset let, takže není divu, že spotřební koš tak pěkně narostl. Pro srovnání, v Česku dle dostupných informací ovládá šest společností 75 procent trhu.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
