Moderátorka Sara Polak v aktuálním díle podcastu Dobré společnosti přivítala moderátora Libora Boučka, který moderuje říjnovou konferenci Good Company Circle, jejíž je newstream.cz hlavním mediálním partnerem.
Konference Good Company Circle reflektuje společenský vývoj. A ten vnímá i Libor Bouček, když říká: „Společnost se polarizuje ve všech možných tématech. Prostě Losna versus Mažňák. Mizí do jisté míry obsah. Díky tomu, že žijeme v době mobilních telefonů a následně sociálních sítí, jsme se naučili vyjadřovat se do 160 znaků. Je to doba nějakého velkého výkřiku, to znamená, že kdo víc křičí, tak je logicky víc slyšet a rázem se může domnívat, že tam má nějaký dopad. To jsou ty negativní aspekty.”
Přesto zůstává moderátor pozitivní. „Žijeme na území Česka, na jednom z nejlepších míst na celém světě, myslím si, že naše životní úroveň je naprosto úchvatná, nemáme tady nějaké extrémní sociální rozdíly, že by ty nůžky byly extrémně odevřené, nejsme země, která by byla primárním terčem nějakého útoku,” říká s tím, že žijeme v době, která je pro Česko unikátní v tom, že lidé mají svět na dosah. Ale jinak je to doba před nějakým velkým třeskem, před velkou změnou.
Filantropie je důležitá
Kongres Good Company Circle se krom řady témat věnuje i filantropii, což Bouček oceňuje, když říká: „V případě mnohých českých lídrů je filantropie naprosto přítomná a co je na tom úžasné, taky je velmi často neviditelná, protože filantropie, ta pravá, často bývá neviditelná, protože jinak je to další marketingový nástroj,” přemítá moderátor.
video
Havla si v Číně vážili víc než Zemana, říká Tomáš Etzler
Moderátorka Sara Polak v novém díle podcastu Dobré společnost přivítala bývalého novináře a publicistu Tomáše Etzlera a jejich hlavním tématem bylo povídání o Číně, kde Tomáš jako televizní reportér strávil řadu let.
Biotechnologický start-up Colossal Biosciences, který se specializuje na oživování vyhynulých zvířat, získal od investorů dalších 120 milionů dolarů (2,5 miliardy korun). Mezi investory je i režisér Peter Jackson.
Celková hodnota firmy se díky nejnovějšímu investičnímu kolu vyšplhala na 10,3 miliardy dolarů, uvedla ve středu agentura Bloomberg. Generální ředitel Ben Lamm dodal, že firma chce do sedmi let oživit nelétavého ptáka dodo.
Firma oznámila, že se jí podařilo dosáhnout velkého pokroku v ornitologii, když v laboratoři vypěstovala nový typ buněk holuba. Tento krok podle společnosti otevírá cestu k novým metodám ochrany ohrožených ptáků a potenciálně i k návratu vyhynulých druhů, včetně doda, který se oficiálně nazývá dronte mauricijský a je známý také jako blboun nejapný.
Nová finanční injekce, která zvyšuje celkovou částku získanou od investorů na 555 milionů dolarů, bude částečně použita na výstavbu ptačího výzkumného zařízení v Texasu. Kromě Jacksona, který například režíroval filmy Pán prstenů, jsou mezi investory investiční společnost US Innovative Technology Fund a spoluzakladatel firmy rizikového kapitálu ARCH Venture Partners Robert Nelsen.
Peter Jackson se letos v červnu zúčastnil festivalu Cannes Lions International Festival Of Creativity Profimedia
Dodo, mamut, pravlk. Kam až to zajde?
Práce společnosti Colossal upoutala pozornost celebrit i tradičních investorů, i když její ambice některé ochránce přírody překvapily či dokonce znepokojily. Společnost nedávno oznámila, že vytvořila srstnatou myš, která je součástí jejího úsilí o oživení mamuta srstnatého. Podařilo se jí také přivést na svět tři mláďata pravlka obrovského, což je druh, který se proslavil díky seriálu Hra o trůny, ale na Zemi nebyl spatřen už více než 12 tisíc let.
Firma rovněž uvedla, že při výzkumu zaměřeném na návrat vyhynulého doda dosáhla pokroku s buňkami holubů, kteří jsou jeho blízkými příbuznými. Vědcům se podařilo v laboratoři vypěstovat prapůvodní pohlavní buňky holubů. Na rozdíl od savců nelze u ptáků využít klonování, místo toho je potřeba vytvořit pohlavní buňky, které se pak mohou stát spermiemi a vajíčky potřebnými pro další generace ptáků. Lamm uvedl, že díky tomu společnost Colossal poprvé vidí jasný časový horizont a věří, že prvního doda by mohla přivést na svět v příštích pěti až sedmi letech.
Colossal se v rámci svého úsilí o oživení vyhynulých druhů zaměřuje na vytváření nové použitelné vědy. Firma už odštěpila dva samostatné start-upy - jeden se zabývá rozkladem plastového odpadu a loni získal 10,5 milionu dolarů, druhý je softwarový projekt, který přilákal zhruba 40 milionů dolarů.
Spoluzakladatel Colossalu a hlavní poradce pro genetiku, harvardský genetik George Church, spolu s Lammem připravují další start-up s názvem Astromech, který však není přímo propojen s Colossalem. I když firma ještě nebyla oficiálně představena, už získala 30 milionů dolarů, uvedl Lamm. Astromech bude využívat umělou inteligenci (AI) a robotiku k zodpovězení otázek, proč a jak se vyvíjejí různé druhy, a bude se zabývat například tím, proč si některá zvířata vyvinula lepší mechanismy proti rakovině než jiná.
Klonování zvířat je obří byznys, pro medicínu má ale mnohem zásadnější význam
Možnost klonování zvířat přinesla obrovské obavy i nadšená očekávání. Hrozby se nenaplnily. Ovšem také očekávání se zatím splnila jen z malé části. Což se však ještě může změnit, tato kapitola moderní biologie zdaleka není uzavřena. Taková zvířata by mohla sloužit jako inkubátory pro lidské orgány.
Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.
Masovou kouli z laboratorně vypěstovaného mamutího masa vyrobila australská firma, která zkoumá potenciál uměle vytvořených masných produktů. Informoval o tom list The Guardian.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Připravuje se kočka, která nevyvolá u lidí alergie a otevře genovému inženýrství cestu na trh se zvířaty
Deja vu. Každou chvíli se koná nějaká konference za účasti klíčových hráčů českého trhu na téma bydlení. Ministři, developeři. Nyní For Arch nebo Summit dostupného bydlení v Obecním domě. Chodí tam stále stejní řečníci, ministr průmyslu Vlček, místního rozvoje Kulhánek, místopředseda Poslanecké sněmovny Havlíček. Někam si dovolí přijít i Ivan Bartoš.
Výsledek debat? V Česku je nejhůře dostupné bydlení ze všech zemí Evropské unie. Na tom se všichni shodnou. Ale, pořád se s tím nic neděje! Z bydlení se tím pádem stalo politické téma číslo jedna, které možná rozhodne volby.
Kde vězí zakopaný pes?
Paradoxní je, že každá politická strana se tváří, že má v šuplíku připravené řešení. Otázka zní. Jak to, že žádné z těch řešení nemění situaci, kdy lidé nedosáhnou na vlastní bydlení, kdy se staví rekordně málo bytů, a kdy stát žongluje s různými dotačními balíčky, nyní například sedm miliard na dostupné bydlení pro obce, místo aby tu zavřenou lahev konečně někdo odšpuntoval. Kde vězí zakopaný pes?
V Obecním domě pořádal tradičně Dušan Kunovský, největší stavitel bytů v zemi, konferenci na téma výstavba bytů v Česku. Povolovací řízení je pomalé, územní plánování nedostatečné. Obvyklé závěry. Rok, co rok. I letos, Kunovský už moc vlasů na hlavě nemá. „Jediným klíčem k lepší dostupnosti bydlení je více povolovat a více stavět nové byty. Jinak se neřeší podstata problému. Je potřeba zásadně omezit stavební byrokracii a zavést jednotnou stavební správu pro povolování nové výstavby,“ říká Kunovský. Slova zazní, účastníci si dají chlebíček a zmizí.
OBRAZEM: V Holešovicích začala výstavba bytového projektu MUSE7
Společnost Syner Real Estate zahájila v pražských Holešovicích výstavbu bytového projektu MUSE7 za 1,5 miliardy korun. Celkem v něm bude 150 bytů a 15 obchodních míst včetně prostoru pro nové Komunitní centrum Prahy 7. Developer předpokládá, že stavbu dokončí ve druhém čtvrtletí roku 2027. V současnosti je prodáno či rezervováno více než 80 procent bytů.
Ministr Kulhánek, stejně jako jeho předchůdci v ministerském křesle, má po ruce statistiky, kolik miliard rozdělil stát na výstavbu dostupného bydlení. Kulhánek se stal ministrem vloni, vlastně náhodou, když premiér Fiala vyhodil z vlády jeho předchůdce Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Ty miliardy na podporu sociálního bydlení, nyní už nazývaného dostupným, protože bychom nechtěli urazit střední třídu, pro kterou už je bydlení také nedostupné, jsou z hlediska dostupného bydlení v Česku k ničemu. Ministři těmito dotacemi před veřejností rádi žonglují. A státní úředníci jsou nadšení, mají zadání, tabulky. Jistě, pane ministře.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček, držitel trofeje nejlepšího starosty kraje Vysočina, účastník mnoha debat na téma bydlení, je pro rychlejší výstavbu bydlení. Pěkné, ale co pro to udělal?
Stát zakládá různé úřady, které mají pomoci obcím s tím, jak veřejné jednotky miliard utratit. Jak připravit projekt, požádat o dotaci. A Kulhánek, který se dostal do vlády za Karlovarskou občanskou alternativu, nic proti ní, zřejmě dobrý oddíl, vidí v těchto různých podporách z veřejných peněz cestu z bludného kruhu. Podobně přemýšlejí Piráti a jiní populisté. Kolik veřejných peněz narvat do bydlení.
Klíč ovšem není v tom, jakou částkou a jakým dotačním programem bude stát kompenzovat svou neschopnost uvolnit stavební řízení. Je to jako když nandáte na koně brnění, kopete ho do třísel, on nejdete, tak mu nabídnete mrkev. Je potřeba ne digitalizovat nebo zakládat nové úřady na podporu regionálního rozvoje. Je potřeba, aby politici, kteří aspirují na nejvyšší funkce, v sobě nalezli odvahu a shodili všechno to úřední břímě ve stavění ze stolu. Takový borec se ještě nenašel.
Dá se stavět s rozpočtem pod milion? Dá, i s architektem
Na konferencích se za řečnickými pultíky všichni shodnou, je třeba něco konat. Zní to jako významný apel. Ale, Praha například nemá nový územní plán čtvrt století. Radní Petr Hlaváček na konferencích vždy moudře hovoří, potom předčasně před případnými otázkami rychle prchá pod záminkou dalšího důležitého programu. A kde je nový územní plán hlavního města?
Kulhánek dobře ví, že už neudělá nic. Takže jen chodí po konferencích. Za chvíli nastoupí nová vláda, a bude říkat to samé. Je třeba stavět byty. Pořád ovšem nikdo nepředstavil jasný a srozumitelný plán, aby v Praze mohly růst mrakodrapy, aby mladí nemuseli bydlet po čtyřech ve starých činžácích, aby si rodina s dětmi mohla pořídit vlastní byt, jako to bylo v devadesátkách.
Jen na okraj. Kvůli výraznému převisu poptávky nad nabídkou pokračuje rychlý růst cen bytů. V Praze nové byty meziročně zdražily o devět procent na 171 tisíc korun za metr. Starší byty zdražily dokonce o 12 procent na 143 tisíc korun. Nájemné v hlavním městě meziročně vzrostlo o šest procent na průměrných 480 korun za metr. Řeči se vedou, a lidé nemají kde bydlet. Pak se Spolu diví, že jeho euroatlantická rétorika voliče nebere.
Související
Dalibor Martínek: Budoucí vláda, ať už ji vytvoří kdokoliv, v dostupnosti bydlení neudělá nic
