Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.

Únos prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna a následné propuštění části politických vězňů podle oslovených expertů neotevřely Venezuele cestu k demokracii. Jak uvedl deník El País, země sice prochází významnou změnou, avšak autoritářský charakter režimu přetrvává a svobody zůstávají omezené.

Spojené státy uznaly za novou hlavu státu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou a upřednostňují ekonomické reformy, zejména v ropném sektoru. Politická transformace je podle analytiků odsouvána. Opozice zůstává slabá a roztříštěná, což snižuje její schopnost situaci využít.

USA už nevyvážejí demokracii, říká Svoboda. Trump, Putin a Si hrají o sféry vlivu

Politika

Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.

ČTK

Přečíst článek

Podle nevládních organizací jsou ve venezuelských věznicích nadále stovky politických vězňů. Experti i opoziční politici varují před „mutací autoritářství“, kdy režim nabídne omezené ekonomické uvolnění bez skutečných demokratických reforem.

Část opozice proto volá po vyjednávání s vládou, jiní nadále spoléhají na tlak ze zahraničí. Shoda ale panuje v tom, že návrat demokracie v dohledné době nečeká.

Ministerstvo obrany změnilo na návrh samotného výrobce způsob nákupu nákladních vozů Tatra. Místo přímých dodávek nyní vozy pořizuje přes firmu ze skupiny zbrojaře Michala Strnada, což podle zjištění Seznam Zpráv znamená výrazné navýšení ceny. Při plném využití rámcové smlouvy může stát zaplatit až o miliardu korun více za technicky totožná vozidla, uvádí server.

Ministerstvo obrany ČR uzavřelo rámcovou smlouvu na dodávky nákladních vozů Tatra v maximální hodnotě 13,35 miliardy korun, přičemž se ukazuje, že stát bude za stejná vozidla platit výrazně více než v minulosti. Důvodem je změna dodavatelského řetězce, ke které došlo v srpnu 2023. Samotný výrobce, společnost Tatra Trucks, tehdy požádal ministerstvo, aby přestalo vozy nakupovat přímo od něj a nově uzavřelo smlouvu se společností Tatra Defence Systems (TDS).

16 fotografií v galerii

Ta přitom není součástí automobilky Tatra Trucks, ačkoli to může její název naznačovat. Firmu stoprocentně ovládá zbrojařská skupina CSG podnikatele Michala Strnada, která je zároveň většinovým vlastníkem Tatry Trucks se 65procentním podílem. Ministerstvo obrany na tuto změnu přistoupilo a do obchodního řetězce tak vstoupil nový mezičlánek: Tatra Trucks vozy vyrábí, prodává je TDS a ta je následně přeprodává české armádě.

6 fotografií v galerii

Ceny se výrazně liší

Smlouvy, které analyzovaly Seznam Zprávy, ukazují, že ceny se po této změně výrazně liší. Například hákový nakladač prodává Tatra Trucks prostředníkovi za zhruba 16,7 milionu korun, zatímco ministerstvo za stejný vůz zaplatí více než 18,1 milionu korun. Rozdíl u jednotlivých typů vozidel dosahuje 8 až 8,75 procenta. Pokud ministerstvo rámcovou smlouvu využije v plném rozsahu, může rozdíl v cenách dosáhnout až jedné miliardy korun.

Sporné je i tvrzení, že Tatra Defence Systems vystupuje jako „integrátor finálního produktu“. Technická dokumentace, která je součástí smluv mezi Tatrou a TDS i mezi TDS a ministerstvem, je totiž totožná. Má stejné datum, stejného autora a popisuje shodná vozidla. Nejde tedy o jiný nebo technicky rozšířený výrobek. Navíc TDS získává od Tatry vyšší množstevní slevy, než jaké jsou přiznány samotnému Ministerstvu obrany, přičemž rozdíl opět zůstává u prostředníka, uvádí Seznam Zprávy.

Strnad začne na východě Slovenska montovat Tatry ve vojenské úpravě

Zprávy z firem

Česká skupina CSG bude na východním Slovensku montovat vozidla Tatra. Projekt souvisí se zakázkou na dodávku 4000 vojenských vozidel v hodnotě přes miliardu dolarů (20,7 miliardy korun) pro klienta z jihovýchodní Asie. V továrně v Moldavě nad Bodvou v příštích letech vznikne přes 300 nových pracovních míst. CSG to oznámila spolu se slovenským ministerstvem obrany, které se loni připojilo k rámcové dohodě českého ministerstva obrany o nákupu těžkých nákladních automobilů Tatra.

ČTK

Přečíst článek

Zakázka se odehrává na pozadí majetkových vztahů v automobilce Tatra Trucks. Menšinový akcionář Promet Group, který drží 35 procent podílu, opakovaně upozorňuje, že mu nebyly dostatečně vysvětleny důvody zapojení Tatra Defence Systems do dodavatelského řetězce. Podle kritiků může tento model snižovat zisk samotného výrobce a tím i jeho tržní hodnotu v době, kdy skupina CSG usiluje o úplné ovládnutí Tatry.

Ministerstvo obrany tvrdí, že smlouva prošla standardním schvalovacím procesem a že nemá důvod zasahovat do rozhodnutí soukromých společností o jejich obchodních vztazích. Konkrétní cenové rozdíly však s odkazem na obchodní tajemství detailně nekomentuje.