Německé armádě se daří lákat nové rekruty a počet vojáků je nejvyšší za posledních 12 let. Vláda chce trend ještě urychlit – do roku 2035 plánuje téměř třetinové navýšení stavů a masivní investice do obrany.
Německá armáda má aktuálně 184 tisíc vojáků a vojákyň, což je nejvíce od roku 2013. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse jde zároveň o nejlepší náborový výsledek od pozastavení povinné vojenské služby v roce 2011.
Kancléř Friedrich Merz chce z Bundeswehru vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Do roku 2035 má armáda narůst na 260 tisíc vojáků, dalších 200 tisíc lidí má tvořit aktivní zálohy.
Roste zájem mladých lidí
Zvyšuje se i počet dobrovolníků. Loni dobrovolnou vojenskou službu absolvovalo 12 200 lidí, zatímco o rok dříve to bylo 10 300. Ministerstvo sice původně mířilo na 15 tisíc, letos ale počítá už s 20 tisíci dobrovolníky. „Je vidět rostoucí ochota mladých lidí podílet se na zajištění bezpečnosti země,“ uvedl Pistorius.
Německo chystá obří dotace na elektromobily. Rodiny mohou získat na nákup v přepočtu téměř 150 tisíc korun
Německá vláda plánuje zavést nové subvence na nákup elektromobilů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy. Na program chce vyčlenit tři miliardy eur, což by umožnilo podpořit až 800 tisíc vozů. Opatření má znovu povzbudit poptávku po elektromobilech, která po zrušení předchozí podpory výrazně oslabila.
Změnu přístupu Německa výrazně urychlila ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Berlín postupně navyšuje obranné výdaje, které mají do roku 2029 dosáhnout 3,5 procenta HDP. Modernizace armády je financována i ze zvláštního fondu a díky reformě dluhové brzdy si stát může na obranu více půjčovat.
Odvody jako pojistka
Na konci loňského roku vláda schválila nový zákon o vojenské službě. Ten zavedl plošné odvodové dotazníky pro osmnáctileté – muži je vyplňují povinně, ženy dobrovolně. Pokud by se nedařilo naplnit cíle náboru, může parlament schválit povinnou vojenskou službu z potřeby. Německo má zhruba 83 milionů obyvatel a podle vlády chce být do příští dekády připravené na výrazně horší bezpečnostní scénáře v Evropě.
Související
Colt CZ koupil švýcarského výrobce munice a technologií. I s řadou patentů
Únos venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a následné propuštění části politických vězňů podle expertů neznamenají návrat demokracie. Moc v zemi zůstává v rukou autoritářského režimu, zatímco Spojené státy prosazují spíše ekonomické než politické změny.
Únos prezidenta Nicoláse Madura 3. ledna a následné propuštění části politických vězňů podle oslovených expertů neotevřely Venezuele cestu k demokracii. Jak uvedl deník El País, země sice prochází významnou změnou, avšak autoritářský charakter režimu přetrvává a svobody zůstávají omezené.
Spojené státy uznaly za novou hlavu státu viceprezidentku Delcy Rodríguezovou a upřednostňují ekonomické reformy, zejména v ropném sektoru. Politická transformace je podle analytiků odsouvána. Opozice zůstává slabá a roztříštěná, což snižuje její schopnost situaci využít.
USA už nevyvážejí demokracii, říká Svoboda. Trump, Putin a Si hrají o sféry vlivu
Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Podle nevládních organizací jsou ve venezuelských věznicích nadále stovky politických vězňů. Experti i opoziční politici varují před „mutací autoritářství“, kdy režim nabídne omezené ekonomické uvolnění bez skutečných demokratických reforem.
Část opozice proto volá po vyjednávání s vládou, jiní nadále spoléhají na tlak ze zahraničí. Shoda ale panuje v tom, že návrat demokracie v dohledné době nečeká.
Související
Trump sahá po venezuelské ropě. Slibuje prospěch všem
Ministerstvo obrany změnilo na návrh samotného výrobce způsob nákupu nákladních vozů Tatra. Místo přímých dodávek nyní vozy pořizuje přes firmu ze skupiny zbrojaře Michala Strnada, což podle zjištění Seznam Zpráv znamená výrazné navýšení ceny. Při plném využití rámcové smlouvy může stát zaplatit až o miliardu korun více za technicky totožná vozidla, uvádí server.
Ministerstvo obrany ČR uzavřelo rámcovou smlouvu na dodávky nákladních vozů Tatra v maximální hodnotě 13,35 miliardy korun, přičemž se ukazuje, že stát bude za stejná vozidla platit výrazně více než v minulosti. Důvodem je změna dodavatelského řetězce, ke které došlo v srpnu 2023. Samotný výrobce, společnost Tatra Trucks, tehdy požádal ministerstvo, aby přestalo vozy nakupovat přímo od něj a nově uzavřelo smlouvu se společností Tatra Defence Systems (TDS).
Ta přitom není součástí automobilky Tatra Trucks, ačkoli to může její název naznačovat. Firmu stoprocentně ovládá zbrojařská skupina CSG podnikatele Michala Strnada, která je zároveň většinovým vlastníkem Tatry Trucks se 65procentním podílem. Ministerstvo obrany na tuto změnu přistoupilo a do obchodního řetězce tak vstoupil nový mezičlánek: Tatra Trucks vozy vyrábí, prodává je TDS a ta je následně přeprodává české armádě.
Smlouvy, které analyzovaly Seznam Zprávy, ukazují, že ceny se po této změně výrazně liší. Například hákový nakladač prodává Tatra Trucks prostředníkovi za zhruba 16,7 milionu korun, zatímco ministerstvo za stejný vůz zaplatí více než 18,1 milionu korun. Rozdíl u jednotlivých typů vozidel dosahuje 8 až 8,75 procenta. Pokud ministerstvo rámcovou smlouvu využije v plném rozsahu, může rozdíl v cenách dosáhnout až jedné miliardy korun.
Sporné je i tvrzení, že Tatra Defence Systems vystupuje jako „integrátor finálního produktu“. Technická dokumentace, která je součástí smluv mezi Tatrou a TDS i mezi TDS a ministerstvem, je totiž totožná. Má stejné datum, stejného autora a popisuje shodná vozidla. Nejde tedy o jiný nebo technicky rozšířený výrobek. Navíc TDS získává od Tatry vyšší množstevní slevy, než jaké jsou přiznány samotnému Ministerstvu obrany, přičemž rozdíl opět zůstává u prostředníka, uvádí Seznam Zprávy.
Strnad začne na východě Slovenska montovat Tatry ve vojenské úpravě
Česká skupina CSG bude na východním Slovensku montovat vozidla Tatra. Projekt souvisí se zakázkou na dodávku 4000 vojenských vozidel v hodnotě přes miliardu dolarů (20,7 miliardy korun) pro klienta z jihovýchodní Asie. V továrně v Moldavě nad Bodvou v příštích letech vznikne přes 300 nových pracovních míst. CSG to oznámila spolu se slovenským ministerstvem obrany, které se loni připojilo k rámcové dohodě českého ministerstva obrany o nákupu těžkých nákladních automobilů Tatra.
Zakázka se odehrává na pozadí majetkových vztahů v automobilce Tatra Trucks. Menšinový akcionář Promet Group, který drží 35 procent podílu, opakovaně upozorňuje, že mu nebyly dostatečně vysvětleny důvody zapojení Tatra Defence Systems do dodavatelského řetězce. Podle kritiků může tento model snižovat zisk samotného výrobce a tím i jeho tržní hodnotu v době, kdy skupina CSG usiluje o úplné ovládnutí Tatry.
Ministerstvo obrany tvrdí, že smlouva prošla standardním schvalovacím procesem a že nemá důvod zasahovat do rozhodnutí soukromých společností o jejich obchodních vztazích. Konkrétní cenové rozdíly však s odkazem na obchodní tajemství detailně nekomentuje.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Slovenská armáda si u Strnada objedná tatrovky za miliardy
