Češi jsou svým způsobem hrdí na pověst trávy ve větru se klátící. Švejkování, oportunismus. To je česká mentalita, kterou má v krvi i Andrej Babiš. Patrně právě pro své nepevné názory, jak by řekl Václav Klaus, nenázory, je v Česku tolik populární.

Babiš se vší rozhodností jemu vlastní oznámil, že za Grónsko bychom se tedy postavit nemohli. A hned přispěchal s nejapným žertováním, že si kvůli Grónsku pořídil globus za patnáct tisíc korun, aby se podíval, kde největší ostrov světa leží. Grónsko je prý pro Ameriku důležité, protože by nad ním mohla sestřelit ruskou raketu Orešnik, která by letěla na Bílý dům.

Dětinštější vysvětlení si nemohl premiér vymyslet. Takže, aby mohly Spojené státy sestřelit raketu, která pravděpodobně nikdy na Washington nepoletí, musí Trump násilím anektovat území spojeneckého státu?

Babiš pléduje za dohodu. Čech se vždy s každým domluvil. Tedy, v tomto případě Slovák působící v Česku. Dohodnout se, to je obecně mantra západního světa posledních osmdesáti let. Nikdo už nechtěl zažít druhou světovou válku. Dohoda se jeví jako nejlepší způsob řešení konfliktů, názorových sporů mezi státy. Evropa v tom možná až moc „vyměkla“. Na úkor dohod poztrácela principy.

„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů

Politika

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.

ČTK

Přečíst článek

Návrat do středověku

Donald Trump tento přístup postavil na hlavu. Řídí se právem silnějšího. Návrat do středověku. Jde tím ve šlépějích ruského diktátora Putina, proti kterému Evropa slovně ostře vystupuje.

Co má Evropa nyní dělat, když spojenec a nejsilnější člen NATO chce požírat své menší bratry. Máme před ním sklapnout podpatky, protože je silnější, nebo se mu jednotně postavit? Principiálně bychom měli zastávat demokratické vymoženosti, ke kterým jsme se po staletích válek v Evropě dopracovali. Mír, ne válku. Jenže, za jakou cenu?

Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream odpověděl na otázku, zda by Češi měli bojovat proti případnému útoku Ruska se silnějším soupeřem, nebo vyjednávat, odpověděl, že nejlepší možností je mít po boku Spojené státy. Aby taková situace nenastala. Jak si nyní vybrat, když se Spojené státy chovají vůči svým spojencům podobně jako Rusko vůči Ukrajině?

Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu

Názory

Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Máme se shrbit a podrobit se?

Babiš preferuje, aby došlo k dohodě v rámci aliance. To by šlo podepsat. Neodpovídá to však na otázku, jak se postavit vůči Trumpovi, který jedná z pozice síly a na demokratické principy rezignoval. Máme se shrbit a podrobit se? Češi tento postoj historicky dobře znají. Nebo stát za principy. Kdo trvá na principech, obvykle jako první končí na popravišti.

Babiš rozumí přístupu silnější bere všechno. Sám ho dlouhá leta ve svém byznysu uplatňoval. Takže se nyní chce vlísat Trumpovi, bez ohledu na šílenost jeho požadavků. Vyjednávat s Trumpem bude třeba. Česko by však v boji proti zlu mělo vždy stát na správné straně. Tentokrát na straně Dánska.

Česko neprodá letouny L-159 Ukrajině, řekl předseda SPD Tomio Okamura s tím, že tak rozhodla koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) později na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že koalice o věci nerozhodovala, pouze konstatovala, co jí řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda podle Babiše letadla potřebuje.

„My nerozhodujeme o letadlech, rozhoduje armáda a armáda rozhodla, že letadla potřebuje,“ uvedl Babiš. Životnost letadel podle něj sahá za rok 2040.

Letouny podle Okamury mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl předseda SPD a Sněmovny před ranním jednáním koalice.

Prezident Petr Pavel v neděli uvedl, že Ukrajina navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce Aero Vodochody byla příležitost. Poskytnutí čtyř letounů ze 24, která armáda má, podle něj představuje přijatelnou míru rizika.

Okamura zdůraznil, že nejde o vyřazené stroje, ale součást výzbroje armády. Ani generální štáb si podle něj nebyl v minulém volebním období jistý, zda by bylo vhodné letadla poskytnout. „Nákupní hodnota je velmi vysoká, zbytková je zlomková. My bychom ta letadla museli stejně znovu nakoupit,“ řekl Okamura.

V souvislosti s okolnostmi otevření otázky Okamura konstatoval, že by bylo dobré s Hradem více koordinovat zahraniční politiku. „Bylo by skutečné záhodné reflektovat programové prohlášení vlády, aby zazníval jednotný hlas v tom směru, co prosazuje česká nová vláda,“ uvedl po jednání koaličních špiček. Schůzka nejvyšších ústavních činitelů se uskuteční za týden.

Babiš novinářům řekl, že svou politiku s prezidentem koordinuje. O věci s ním hovořil telefonicky v neděli. A další hovor, k čtvrtečnímu mimořádnému summitu unijních lídrů, mají naplánovaný na dnešní večer.

Trump urychluje rozpad NATO a posiluje Koalici ochotných

Politika

Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.

nst

Přečíst článek

Pavel podle Okamury při své návštěvě Ukrajiny zohlednil názor kabinetu ANO, SPD a Motoristů, který na rozdíl od bývalé vlády Petra Fialy (ODS) nechce dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu. Informaci o letounech podle šéfa Sněmovny navíc částečně zkreslila ukrajinská média. „S prodejem nesouhlasím, jsou tam věcné a odborné důvody,“ uvedl Okamura. Také stanovisko ministra Jaromíra Zůny (za SPD) je odmítavé, mimo jiné s ohledem na záměr kabinetu posilovat protivzdušnou obranu, dodal.

Pavel na Ukrajině mluvil o poskytnutí několika menších letounů pro obranu proti dronům, prostředků včasného varování a generátorů pro případ výpadku dodávek elektřiny z běžné sítě. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v neděli v České televizi řekl, že prezident nabídku s vládou nekonzultoval a zachoval se jako slon v porcelánu.

Reakce Petra Pavla

Pavel kritiku odmítl. „Je znakem zkušených lidí a diplomatů zvlášť, že si informace ověřují dříve, než dojdou k nějakému závěru. Tím spíše, když se rozhodnou mentorovat prezidenta republiky,“ uvedl Pavel. Letouny jsou předmětem zájmu Ukrajiny minimálně půl roku a nynější jednání navazovalo na všechna předchozí jednání české a ukrajinské strany, tedy i na nedávnou návštěvu Macinky na Ukrajině, řekl.

Macinka dnes jeho slova odmítl. Prezident podle něj mimo jiné řekl, že letouny neprošly ověřením v boji, což podle ministra není pravda, protože byly v Iráku.