Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky během prvních čtyř let stát čtyři až šest miliard eur, tedy zhruba 97 až 145,5 miliardy korun. Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone, který má projekt v rámci ECB na starosti.

Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo vyjít přibližně na 1,3 miliardy eur, přičemž provoz digitálního eura by měl stát zhruba 300 milionů eur ročně.

ECB ve spolupráci se soukromými dodavateli buduje infrastrukturu, která umožní obyvatelům eurozóny držet digitální euro přímo na účtech u centrální banky. Občané EU mimo eurozónu budou moci digitální euro používat také, pokud jejich národní centrální banka uzavře s ECB příslušnou dohodu.

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Politika

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

nst

Přečíst článek

Projekt čeká na schválení

Projekt však zatím čeká na schválení evropské legislativy, která by ECB umožnila digitální měnu vydat. Podle centrální banky má digitální euro pomoci udržet roli veřejných peněz v digitální ekonomice, sjednotit roztříštěný platební trh a snížit závislost na neevropských poskytovatelích platebních služeb. Cílem je posílit měnovou suverenitu a ekonomickou bezpečnost Evropské unie.

„Odhady, které jsme vypracovali na základě informací od bank, ukazují, že náklady na zavedení budou činit za čtyři roky čtyři až šest miliard eur, což jsou asi tři procenta toho, co každoročně utratí za údržbu IT systémů,“ uvedl Cipollone před italským parlamentním výborem pro banky.

Banky by si podle návrhu mohly část nákladů kompenzovat poplatky, které budou vybírat od obchodníků za zprostředkování plateb digitálním eurem. Právě banky totiž zákazníkům poskytnou mobilní aplikace potřebné k používání nové měny. Zároveň ale nebudou muset odvádět část poplatků soukromým platebním sítím, protože ECB za využívání své infrastruktury žádné poplatky plánovat nechce.

Propouštění v Novo Nordisk: Může krize v Dánsku zasáhnout Česko?

Money

Vlna výpovědí v dánské společnosti Novo Nordisk mění náladu na pracovním trhu. Firma, která v posledních letech táhla ekonomický růst země, nyní brzdí nábor a propouští. Nepřímé dopady mohou zasáhnout i střední Evropu včetně českých aktivit společnosti.

pej

Přečíst článek

Naopak obchodníci by na digitálním euru mohli ušetřit. Poplatky za tyto platby mají být zastropovány a nižší než u současných bezhotovostních transakcí, které zpracovávají společnosti jako Mastercard či Visa.

ECB nyní vybírá banky, které se zapojí do pilotní fáze projektu před plánovaným spuštěním digitálního eura v roce 2029, uvedla agentura Reuters.

Venezuela, Grónsko, celní smršť. Spojené státy aktuálně nejsou zrovna spolehlivým partnerem. Donald Trump se konfliktů nebojí, ostatně má v rukou řadu nástrojů, jak si vynucovat poslušnost. Jedním z nich mohou být i obyčejné platební karty. Evropané si to začínají uvědomovat. Zdá se, že nejdál jsou Britské banky.

Evropská ekonomika je navázaná na americké firmy, a to v takovém rozsahu, jaký si ani neuvědomujeme. Americké systémy jsou běžnou součástí každodenního života. Dominance se však nyní jeví jako potenciální ohrožení.

Uvědomují si to i britské banky, které hledají možnost, jak být odolnější vůči nejistotě Spojených států pod vedením Donalda Trumpa. Včera se vedení špiček z londýnské City sešly, aby probraly vznik alternativy k platebním kartám Visa a Mastercard, jak uvádí deník The Guardian.

Idea národního systému není zcela nová záležitost. Diskutuje se o ní už delší dobu, ale aktuální chování Trumpovy administrativy se ukazuje jako silná motivace k rychlejšímu brainstormingu. Obě platební sítě sídlí v USA, a proto panují obavy, že by je Trump mohl nechat v průběhu nějaké z dalších roztržek pro Británii nebo celou Evropu „vypnout“.

Dosud takový scénář nebyl příliš pravděpodobný, Mastercard ani Visa odchod z Británie neplánují (a s bankami podle všeho spolupracují), ale s Donaldem Trumpem v Bílém domě není nic nemožné.

Karel Pučelík: Trump nemá nic jistého. Chystá se ovlivnit klíčové volby?

Politika

Podzimní volby do Kongresu mohou napovědět, jak bude vypadat budoucnost Donalda Trumpa. Americký prezident sám působí nervózně. Není divu, protože jeho pozice není i přes silácká vyjádření nijak zvlášť silná. To všechno vyvolává obavy, že si volby bude chtít nějakým způsobem „pojistit“. Nebojí se přitom zpochybnit stovky let staré pořádky, které dosud republikáni bránili.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Ekonomická apokalypsa

Omezení fungování Visy i Mastercard by pro britskou ekonomiku znamenalo v současném stavu takřka apokalypsu. Podle nedávných statistik využívá systémy 95 procent karetních operací. „Kdyby byly Mastercard a Visa zrušeny, vrátili bychom se do 50. let minulého století,“ řekl deníku jeden z představitelů finančního sektoru.

Jako empirický příklad se nabízí zkušenost z Ruska, odkud po zavedení sankcí obě firmy odešly. Mnoho lidí tehdy zůstalo bez přístupu k penězům. The Guardian navíc připomíná, že v Rusku bylo na zmíněných firmách závislých „pouhých“ šedesát procent plateb. Na Británii by tedy podobná situace dopadla výrazněji.

Potenciální vážnost dopadů podtrhuje fakt, že Britové platí kartami nejvíce v Evropě. Více než šedesát procent transakcí je placeno kartou a mnoho lidí platí i mobilem či jinou bezkontaktní možností.

David Ondráčka: Epsteinův klub vyvolených, když elity drží při sobě až příliš

Názory

Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.

David Ondráčka

Přečíst článek

Nejen Británie

Podle dostupných informací by systém neměl vzniknout na zelené louce, ale spíše jako vylepšení aktuální infrastruktury. Nemusí přitom posloužit jen v případě amerického zásahu. „V náročném a měnícím se prostředí kybernetických a operačních rizik by mohl poskytnout určitou míru dodatečné odolnosti v britském platebním prostředí jako doplňková platební síť pro vzácné případy narušení provozu stávajících sítí,“ uvedla viceguvernérka Bank of England Sarah Breedenová.

O podobném opatření se nyní hovoří i na půdě Evropské unie. Potenciální hrozba totiž nestojí jen před Británií. S nezávislým platebním systémem přišla už například Indie.

Téma to rozhodně je i pro Česko. Češi jsou sice známí tím, že se dokážou platbě kartou vyhnout, zvláště pokud jde o daně, ale i tak je podíl karetních transakcí zásadní, stejně tak i důležitost Visy a Mastercard.