Česko omezuje diplomacii i rozvojovou pomoc s argumentem, že „doma máme dost starostí“. Takový přístup ale může být Davida Ondračky, autora komentáře, nejen necitlivý, ale i ekonomicky a bezpečnostně krátkozraký. V globalizovaném světě se prázdné místo rychle zaplní – a vliv i obchodní příležitosti převezmou jiní. Úspory dnes se tak mohou proměnit v mnohem vyšší náklady zítra. Otázkou není, zda si pomoc můžeme dovolit, ale kolik nás bude stát její absence.
Co bude mít v gesci eurokomisař Síkela? Letos jeho nastávající úřad, mediálně v Česku prakticky neviditelný, řešil například elektrifikaci nepálského venkova, spolupráci se Zambií nebo čaj a kávu v Laosu. To příliš nesvědčí o jeho síle či důležitosti.
Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 20,86 miliardy korun. Oproti roku 2021 jde o nárůst o 12 miliard korun, který byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice. Právě tato pomoc činí téměř 14 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro vládu.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes🚆🚆🚆 přicestoval na neohlášenou návštěvu do Kyjeva, kde ho doprovází šéfové německých zbrojařských a energetických firem. Agentura DPA označila jeho návštěvu za solidární. Merz dorazil do Kyjeva krátce po ruském varování, aby město opustili diplomaté kvůli chystaným masivním útokům.
Podle předběžných výsledků je 🏆🏆🏆vítězem lotyšských parlamentních voleb středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse s 35,4 procenta hlasů, píše web veřejnoprávní stanice LSM. Na druhé pozici je s 13,1 procenta hlasů populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Třetí je s 11,6 procenta strana Suverénní moc, která je označována za proruskou. Dosud bylo sečteno 92,3 procenta odevzdaných hlasů.
V Brazílii dnes 🗳️🗳️🗳️ hlasují o novém prezidentovi, který největší latinskoamerickou zemi povede v příštích čtyřech letech. O úřad se uchází více než desítka kandidátů, šanci ale podle průzkumů mají jen dva z nich - levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a pravicový senátor Flávio Bolsonaro. Očekává se, že nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, a o nové hlavě páté největší země se rozhodne až ve druhém kole 25. října
