Michal Nosek: Další ministr na vodítku? Výrok Filipa Turka děsí víc než jméno nového kandidáta
Výrok Filipa Turka o tom, že nový ministr „udělá, co mu na očích uvidí“, by měl vyvolat skandál. Místo toho jen dokresluje realitu, v níž se z ministerstva životního prostředí stává nástroj zákulisních dohod. Nominace Igora Červeného nepřináší odpovědi, jen další otázky o tom, kdo bude resort skutečně řídit.
Jestli měl někdo ještě pochybnosti, že se z ministerstva životního prostředí stává politická trafika se zeleným nátěrem, poslední dny je musely definitivně rozptýlit. Ne snad kvůli jménu nového kandidáta, to je v téhle frašce vlastně vedlejší, ale kvůli tomu, s jak odzbrojující upřímností se přestalo předstírat, že jde o správu státu ve prospěch jeho občanů.
„Nový ministr mi udělá, co mi na očích uvidí,“ prohlásil Filip Turek. Věta tak syrová, až je vlastně osvobozující. Žádné řeči o vizích, žádné fráze o ochraně krajiny, žádné powerpointy o klimatu. Jen čistý, destilovaný mocenský nárok.
Kandidát bez příběhu
A do čela má přijít poslanec Igor Červený. Proč právě on? To je otázka, na kterou zatím nikdo neodpověděl jinak než tichem. Odbornost? Nejasná. Environmentální stopa? Nečitelná. Řídicí zkušenost s tak komplexním úřadem? Nedoložená. O to hlasitěji ale zní zákulisní ujištění, že bude „spolupracovat“. V překladu: nebude překážet.
Celá nominace tak nepůsobí jako hledání ministra, ale jako výběr správce. Správce razítek, podpisů a rozhodnutí, která připraví někdo jiný. Ministerstvo se mění v průtokový ohřívač politických zadání, bez odporu, bez vlastní energie a vlastních vizí.
Nejde o jméno. Jde o systém
Nejde přitom o nového kandidáta. Jde o systém, v němž je kvalifikace podezřelá a nezávislost nežádoucí. Ministr, který by se opřel o data a zákony, by totiž mohl občas říct „ne“. A právě to je zjevně největší hrozba. Turkův výrok tak není přešlap. Je to manuál. Návod k použití ministerstva v éře, kdy se veřejný zájem ohýbá podle momentální politické potřeby.
Jenže realita má jednu nepříjemnou vlastnost: nedá se ukecat. Krajina nevyschne pomaleji, protože je ministr poslušný. Řeky se nevyčistí loajalitou. A vzduch se nezlepší tiskovou konferencí. Možná tedy nejde ani tak o to, kdo bude ministrem. Ale jestli jím ještě vůbec někdo bude, nebo už nastoupí jen vykonavatel cizí vůle s ministerskou cedulkou na dveřích.
Premiér Andrej Babiš s prezidentem Petrem Pavlem se sešli a vyřešili dvouměsíční martyrium kolem kandidáta na ministra, Filipa Turka. Po setkání Babiš prohlásil, že Turek ministrem nebude, ať Motoristé přinesou jiné jméno. Ti se k tomu zatím nemají, volí variantu Turek pod Macinkou. V zájmu zachování míru mezi Strakovkou a Hradem se zdá, že jde o definitivní řešení kauzy Turek.
Tečka za Turkem
Názory
Víkendová debata českého ministra zahraničí Petra Macinky na bezpečnostní konferenci v Mnichově oblétla svět. Část lidí se rozčiluje nad tím, že český ministr dělá ostudu, když v debatě o bezpečnosti vytahuje argumenty o genderu, ale pro podstatnou část globální vesnice je Macinka hrdina, který bývalou americkou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou „usadil“. Ať už jste příznivci kohokoli, jedno nelze pominout: ministr Macinka si pravděpodobně vysloužil letenku do USA, kde už nebude jen leštit kliky.
Stanislav Šulc: Petr Macinka se stal hrdinou MAGA a konečně si vysloužil letenku do USA
Názory
