Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

David Ondráčka: Epsteinův klub vyvolených, když elity drží při sobě až příliš

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997
ČTK
David Ondráčka

Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.

Kauza Jeffreyho Epsteina je mimořádná, ukazuje nezdravé propojení elit, zneužívání pozic a masivní sexuální zneužívání mladistvých. Zveřejnění milionů e-mailů americkým ministerstvem spravedlnosti nabízí odpudivý pohled do ekosystému, kde se peníze, vliv, osobní vazby a imunita slévají do jednoho neprůhledného proudu. Pohled do světa, kde reputace a kompromaty fungují jako měna. A celá ta aféra silně nahrává konspiračním pohledům na elitu Západu, pro tyto lidi je to dokonalé potvrzení toho, co si už dávno mysleli.

Davos Man

Epstein nebyl klasický mocenský hráč. Byl prostředníkem, „networkerem“, s výborným talentem na vytváření dojmu vlastní důležitosti a talentem přesvědčovat ostatní, že bez něj se dveře neotevřou. Jeho metoda byla vlastně jednoduchá: využívat existující kontakty, nafukovat jejich význam a budovat obraz člověka, bez kterého se elity neobejdou. A elity si často nechaly takový servis líbit.

Epstein nepatřil přímo do politicko‑ekonomických struktur, ale dokázal se kolem nich dokonale pohybovat. Vytvářel si cíleně jakýsi svůj podzemní „Davos“, neformální síť miliardářů, politiků, byznysmenů, aristokracie. Objevuje se v ní kdekdo, norská princezna, špičky financí, bývalí premiéři, umělci.

Ruský prezident Vladimir Putin

Epstein usiloval o schůzku s Putinem. Přišel s návrhem ruského bitcoinu

Jeffrey Epstein se opakovaně snažil zprostředkovat osobní setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vyplývá to z databáze více než 3,5 milionu souborů patřících zesnulému odsouzenému finančníkovi, jejichž zveřejnění rozvířilo mezinárodní politiku i byznys.

Přečíst článek

Síť vyvolených

Otázka je, proč s ním tolik vlivných lidí udržovalo vztahy? Část odpovědi je banální, sociální kapitál, přístup ke dvoru dnešní doby. Pohyboval se mezi bohatými a mocnými, nabízel přístup k nim, prezentoval se jako správce majetku a zprostředkovatel investic. V tomhle světě je kontakt aktivum. Přidejme k tomu exkluzivní večírky, celebrity a iluzi, že patříte do „kmene vyvolených“. A také informační asymetrii, víte věci, které ostatní neví. Při dnešním odkrývání těchto vazeb dokonce není vyloučeno, že mnozí mohli znát jen jeho oficiální image (a ten lesk je lákal neskutečně), nikoli rozsah jeho skutečné trestné činnosti (sexuálního zneužívání a násilí, kuplířství, drog).

Síť kolem Epsteina asi formovala naši kulturu víc, než si připouštíme. Lidé napojení na něj psali učebnice, které jsme ve škole četli, stáli za filmy našeho dětství, vybírali celebrity, které obdivujeme, navrhovali videohry, které máme rádi. Podle této představy Epstein „neupravoval“ či nemanipuloval jen děti, které zneužíval, ale symbolicky „vychovával“ i celou společnost, nenápadně, skrze média, vzdělávání a zábavu, aniž bychom si to úplně uvědomovali.

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

Thiel, Hoffman, Brin, Gates. Epsteinovy kontakty sahaly vysoko

Nově zveřejněné dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti vrhají další světlo na vazby Jeffreyho Epsteina na technologickou elitu USA. Vedle Billa Gatese a Elona Muska se objevují jména jako Peter Thiel či Reid Hoffman. Úřady zdůrazňují, že samotná zmínka neznamená provinění. Spisy ale ukazují, jak systematicky Epstein budoval svůj vliv, píše CNBC.

Přečíst článek

Epstein: produkt systému a konspirace

Pak je tu temnější rovina kompromatů a konspirací. Hypotéza kompromitujících materiálů, které by vytvářely závislost a loajalitu, vydírání, kdy se na spoustu lidí vědělo tolik o jejich slabostech. Model „kompromatu“ pochopitelně není z dějin neznámý, využívá se naprosto široce. Zda byl Epstein něčím takovým systematicky vybaven a byl to jeho účel, pro to veřejné důkazy chybí. Stejně tak neexistují prokazatelné informace, že by byl řízen některou (nebo dokonce několika) ze zpravodajských služeb. Teoreticky by taková síť byla lákavá pro mnohé.

Konspirační teorie a teoretici tady mají úplné žně, protože kombinace elit, sexuální kriminality, nejasné smrti a tajemných vazeb je téměř učebnicová. Jednoduchý příběh o „králičí noře“ a „skryté elitě“ se prodává skvěle. A samozřejmě se v této rovině mohutně spekuluje, jakou roli v tom mohly hrát tajné služby a kterých vlastně zemí.

Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Karel Pučelík: Epsteinova kauza ukazuje zkorumpovanost bohatých a vlivných

Kauza Jeffreyho Epsteina vrhá světlo na tucty bohatých a vlivných, od finančníků, přes umělce a vědce až po vrcholné politiky. Dokumenty otevírají průhled do světa, kde vládnou jiná pravidla a jiné standardy. Za peníze lze koupit téměř všechno, ostatní si vybudovali reflex dívat se vedle. Chapadla sahají do vlád, globálních firem i královských rodin. Náš systém – politika i ekonomika – dost možná stojí na prohnilých základech.

Přečíst článek

Reputace jako měna, kompromat jako pojistka

Klíčové podle mě je, že šlo primárně o kombinaci chamtivosti, naivity, mocenských her, a samozřejmě pedofilii a sexuální zneužívání mladých dívek. Epsteinův případ se zdá méně detektivkou o jednom zločinci a více studií o tom, jak fungují uzavřené elity, kdy bohatí a vlivní drží při sobě, sdílejí kontakty, informace, služby a protislužby. A mnohdy přehlédnou (a nechtějí vidět) varovné signály, protože síť je pohodlná a výhodná. Problém nezačíná až u trestného činu. Začíná v prostředí, kde je vliv to hlavní a jediné.

Možná se nikdy nedozvíme všechny odpovědi kolem tohoto neskutečného příběhu. Epstein je mrtvý, část dokumentů zůstává nejasná, motivace jednotlivců různé. Ale samotná kauza ukazuje, že svět moci (nebo údajné moci) je méně pevný, než se tváří. A jeho největší slabinou nejsou konspirace, nýbrž kombinace prestiže, slepé důvěry a lidské ochoty věřit tomu, kdo slibuje přístup do vyšší ligy. To je lekce, která přesahuje jedno jméno a jednu kauzu.

Další texty protikorupčního experta Davida Ondráčky

Související

Méně razítek, víc bytů? Klíčová novela má zrychlit výstavbu, má ale slabá místa

Bytová výstavba
ČTK
Petra Nehasilová

Od další úpravy stavebního zákona si vláda slibuje výrazné zrychlení povolovacích procesů a podporu bytové výstavby i infrastruktury. Odborníci z realitního a stavebního trhu novelu většinou vítají, upozorňují ale i na body, které vyvolávají rozpaky.

Hlavní ambicí změn stavebního zákona je zkrátit dobu povolování staveb, která v Česku patří k nejdelším v Evropě. Pomoci mají především pevně stanovené lhůty pro rozhodování úřadů, omezení řetězení odvolání i koncentrace námitek do dřívějších fází řízení. Novela také slučuje některé povolovací kroky do jednoho procesu, což má snížit administrativní zátěž a zabránit opakování stejných úkonů.

U strategických staveb, například dopravních či energetických, se navíc počítá se speciálními zrychlenými režimy.

„Evropa dnes říká velmi jasně to, co Asociace developerů v Česku dlouhodobě upozorňuje: bez zrychlení povolování a bez větší výstavby nebude dostupné bydlení. Schválení nového stavebního zákona je proto krok správným směrem,“ říká ředitel Asociace developerů Tomáš Kadeřábek.

Nová Amerika v Brně

Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města

Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.

Přečíst článek

Bydlení jako veřejný zájem

Významnou novinkou je rozšíření okruhu staveb považovaných za projekty ve veřejném zájmu. Týkat se to má hlavně větších bytových projektů a staveb pro hromadné bydlení. Ty by měly získat přednostní projednání, vyšší právní jistotu a omezený počet odvolání. Cílem je urychlit nejen výstavbu bytů, ale i související infrastrukturu jako jsou školy, silnice nebo technické sítě.

Právě tuto změnu kvituje hodně aktérů realitního trhu. „Z našeho pohledu novela obsahuje řadu opatření, která mají jednoznačný potenciál výrazně zjednodušit a urychlit povolovací procesy nejen pro bytové stavby, ale i pro infrastrukturu a další potřebné projekty. V loňském roce bylo v Česku vydáno nejméně stavebních povolení za více než čtvrt století. To se v následujících letech negativně projeví napříč celým stavebnictvím,“ dodává Michaela Váňová, generální ředitelka společnosti Central Group.

Ceny nových i starších pražských bytů i nájmy opět rostou

Pražské byty dál zdražují: metr už stojí 176 tisíc, rekordní prodeje pokračují

Pražské byty v developerských projektech se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku prodávaly v průměru za 176 600 korun za metr čtvereční. Jejich cena mezičtvrtletně vzrostla o 2,9 procenta. Mírný pokles cen byl oproti třetímu čtvrtletí zaznamenán pouze v Praze 10, kde nové byty zlevnily o 0,6 procenta. Vyplývá to z dat Develop Indexu od technologicky-poradenské společnosti Deloitte.

Přečíst článek

Jedno řízení místo „ping-pongu“ mezi úřady

Klíčovým principem má být integrace rozhodování do jednoho řízení a posílení modelu, kdy investor komunikuje hlavně s jedním úřadem. Dotčené instituce, například z oblasti životního prostředí, dopravy či památkové péče, se mají zapojovat přímo uvnitř procesu, nikoli přes samostatná závazná stanoviska. To má omezit situace, kdy se projekt opakovaně vrací mezi úřady k doplnění nebo přezkumu, což dnes patří k hlavním důvodům mnohaletých průtahů.

„Proces přípravy a povolování staveb je nepřehledný a překombinovaný. Takový stav nemůže vyhovovat nikomu, kdo má zájem na reálném rozvoji země. Novela je proto podle nás nezbytná. Zároveň je důležité, aby se její přijetí zbytečně neprotahovalo obstrukcemi a aby její potenciál nesnížily příliš kreativní pozměňovací návrhy,“ dodává Váňová.

Takto vypadá vila za 70 milionů.

Dům za 70 milionů, byt za 39: Luxus, který přepisuje ceny v Česku. Podívejte se, jak vypadá uvnitř

Nejdražší dům za 70 milionů korun a byt za téměř 40 milionů ilustrují sílu poptávky. Klíčovým trendem je ale plošný růst cen, který se stále výrazněji propisuje i mimo hlavní město.

Přečíst článek

Silnější role obcí a změny v územním plánování

Novela reaguje i na kritiku přílišné centralizace stavební správy. Počítá s posílením takzvaného smíšeného modelu. Stavební úřady mají zůstat na obcích, zatímco u velkých a složitých projektů se víc zapojí specializované orgány.

Důraz se klade i na zachování místní dostupnosti úřední agendy pro občany a investory. Podle zastánců jde o kompromis mezi vyšší efektivitou systému a využitím zkušeností lokálních úřadů. Obce zároveň mají získat silnější pravomoci v územním plánování, včetně rychlejších nástrojů pro pořizování a změny plánů. To jim má umožnit pružněji reagovat na rozvoj území i investiční příležitosti.

Cresco na nákladovém nádraží Žižkov postaví přes 1100 bytů za 11,5 miliardy korun

Slovenský developer postaví na pražském Žižkově tisícovku bytů

Na pražském Žižkově vyroste nová čtvrť za 11,5 miliardy korun. Více než tisícovku bytů na brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov postaví developerská skupina Cresco Real Estate ve spolupráci s investiční skupinou Wood & Company.

Přečíst článek

Zjednodušení projektové dokumentace

Další změny míří i na samotnou přípravu staveb, konkrétně na zjednodušení projektové dokumentace. Novela počítá s redukcí jednotlivých stupňů dokumentace, jasnějším vymezením požadavků na její obsah a také s omezením duplicit mezi územním a stavebním řízením. Cílem je snížit nejen administrativní zátěž, ale i celkové náklady a čas potřebný pro přípravu stavebních projektů.

Právě tyto změny, které má novela přinést, považuje ČKAIT za jeden z klíčových problémů. Komora kritizuje zejména zjednodušenou projektovou dokumentaci, která je co do rozsahu stejná pro všechny kategorie staveb. To je v přímém rozporu s odbornými připomínkami a stanovisky, které Komora zpracovala a legislativcům opakovaně poskytla.

Důsledek je podle ČKAIT zřejmý: nejen pro dotčené orgány, ale ani pro stavební úřady není takto obecně zpracovaná dokumentace (urbanistické, základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí) dostatečná. Tím dochází ke zpožďování a především k prodražování staveb již ve fázi projektové přípravy.

Pro jisté dosažení potřebného cíle je tak podle Komory nezbytné postupovat opačně: nejprve zpracovat podrobnou dokumentaci pro provádění stavby a z ní následně zpětně vyčlenit zjednodušenou dokumentaci pro povolení záměru.

Mezinárodní architektonicko-urbanistická soutěž RaumScape, která hledala novou podobu piazzetty před hotelem Fairmont Golden Prague, zná svého vítěze. Porota vybrala návrh studia ADEPT z Dánska.

150 milionů za veřejný prostor. Dánové přetvoří konec Pařížské ulice

Jedno z nejcennějších míst v centru Prahy čeká proměna. Mezinárodní soutěž RaumScape s rekordní účastí 197 ateliérů vyhrálo dánské studio ADEPT, které navrhne nové náměstí před hotelem Fairmont Golden Prague. Projekt za 150 milionů korun zaplatí soukromý investor.

Přečíst článek

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně

Seyček: Opravdový Green Deal se odehrává v Číně
iStock
Martin Seyček

Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Země, která byla ještě před dvaceti lety synonymem pro uhelný smog, se dnes stává globálním lídrem v čistých technologiích. Celková spotřeba elektřiny v Číně rostla posledních pět let o 5 až 7 procent ročně, tedy rychleji než čínské HDP. I přes masivní výstavbu obnovitelných zdrojů (Čína jich instaluje ze všech zemí na světě nejvíce v absolutní hodnotě), tato země ale stále pálí rekordní objemy uhlí. Země draka na to ale jde chytře. 

Solární boom a rekordní kapacity

Od roku 2021 Čína navýšila svou kapacitu výrobních zdrojů elektřiny o více než 1 500 GW, tedy více než USA za celou svou historii. Jen v roce 2025 přidala cca 550 gigawattů (GW) nových zdrojů. Zatímco všechny výrobní zdroje v Číně zaznamenaly za poslední desetiletí nárůst instalovaného výkonu, nejvíce transformativním vývojem byl od roku 2015 nárůst kapacity solárních elektráren, a to o více než 1 500 procent.

Solární elektrárny loni představovaly rekordních 18 procent z provozní kapacity v Číně, což je nárůst oproti pouhému 2,4 procenta podílu solární energie v roce 2015. Boom obnovitelných zdrojů umožnil Číně snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na celkovém mixu výroby energie, a to z 64 procent v roce 2015 na rekordně nízkých 43 procent v loňském roce. Solární energie nyní představuje druhou největší kapacitu výroby elektřiny v Číně po uhlí a zdá se být připravena na další růst v průběhu zbytku desetiletí díky masivnímu nárůstu výroby solárních komponent v Číně v posledních letech. 

Jádro jako druhý pilíř

Z 62 jaderných reaktorů, které se aktuálně globálně staví, jich stojí polovina v Číně. V Evropě jsou to jen 3 reaktory. Navíc dva ze tří malých modulárních reaktorů, které jsou globálně v provozu, jsou v Číně a jeden v Rusku. 

Celkově se čistá elektrická kapacita Číny mezi lety 2015 a 2025 zvýšila o 253 procent, zatímco kapacita výroby z fosilních paliv vzrostla o 50 procent, což vedlo během tohoto desetiletí k celkovému nárůstu výroby elektrické energie o 113 procent. Čína tedy masivně staví obnovitelné zdroje a nově i jádro, ale nevypíná bezhlavě uhlí. Ani nemůže, pokud její spotřeba elektřiny roste o 5 až 7 procent ročně. Čína je tím pádem i dobře připravena na masivní růst spotřeby elektřiny poháněný datovými centry a umělou inteligencí. Podle projekcí BNEF se datová centra v USA budou podílet na růstu poptávky po elektřině v letech 2024 až 2030 z 38 procent, zatímco v Číně to bude spíše méně, růst spotřeby elektřiny potáhne hlavně elektrifikace a robotizace průmyslu a rozvoj eletromobility. 

Levné panely z Číny?

Čína kontroluje více než 80 procent globálního dodavatelského řetězce solárních fotovoltaických panelů. Také ale vyrábí přibližně 80 procent všech bateriových článků pro elektromobily na světě a dominuje také lithiovým bateriím v energetice. Tato dominance je klíčem k jejímu úspěchu v elektromobilitě, kde Čína v roce 2024 tvořila 70 procent globální produkce. Již skoro polovina nově prodaných aut v Číně má čistě elektrický pohon. Pro srovnání, v Evropě je to do 20 procent a v USA jen asi 7 procent. 

Čína je aktivní i ve výrobě větrných turbín. Zatímco dříve globálnímu trhu dominovaly evropské firmy jako Vestas a Siemens, v roce 2024 bylo 6 z 10 největších výrobců větrných turbín z Číny (v čele s firmami Goldwind a Envision). Ty pronikají zvláště na rozvíjející se trhy, a to díky slušné kvalitě a výrazně nižší ceně. Evropa se jim zatím ze strachu z potenciálních kybernetických útoků brání. 

Geopolitika místo klimatu

Proč tedy Čína tak šlape do zelené energetiky? Primárním motivem není ochrana klimatu, ale národní bezpečnost. Čína dováží přes 70 procent své ropy a 40 procent  zemního plynu, což ji činí ve světle aktuální geopolitické nestability zranitelnou. Mimochodem, Evropa dováží dokonce 90 až 95 procent své ropy a zemního plynu. Masivní rozvoj elektromobility a zelené energetiky tedy slouží Číně jako redukce závislosti na dovážené fosilní energetice, přestože v některých provinciích elektromobily „jezdí vlastně na uhlí“.  Navíc nová energetika přispěla v roce 2024 k růstu čínského HDP rekordními 10 procenty. Tento sektor se stal novým pilířem ekonomiky, který nahrazuje krizí zmítaný realitní trh. 

Zatímco EU bojuje za snižování emisí za každou cenu, Čína se soustředí na ovládnutí trhu s technologiemi, které toto snížení umožňují. EU nyní čelí dilematu: buď bude dále instalovat levné čínské panely a zvýší svou závislost na Pekingu, nebo podpoří drahou domácí výrobu a zpomalí svou vlastní energetickou tranzici. Ve Spojených státech si zvolili druhou možnost a podporují lokální výrobu energetických komponent. S nízkými domácími cenami plynu a tím pádem i elektřiny si to ale mohou dovolit snadněji než Evropa. 

A co to vše znamená z pohledu investic do energetiky? Fond, který spoluřídím s Michalem Semotanem, investuje do akcií veřejně obchodovaných společností napojených na sektor energetiky, převážně do výrobců technologií a zařízení pro výrobu, přenos a skladování elektrické energie. Jak jsem nastínil, globální trh mnoha z těchto komponent ovládá Čína, přesto my v Číně z principu neinvestujeme z důvodu místního totalitního režimu a nevyzpytatelnosti státních zásahů do ekonomiky. Při investici do evropských a amerických výrobců elektrických komponentů si tak musíme dávat pozor na hrozbu levné čínské konkurence. 

U větrných turbín jsme investovali do německé společnosti Nordex, která se zaměřuje na evropský a americký trh s větrnými turbínami na pevnině. Právě tyto trhy nejsou tolik ohrožovány čínskými rivaly. U solárních panelů je evropský trh neinvestovatelný, Čína zde dodává 99 procent  solárních panelů a evropští výrobci už většinou zkrachovali. Investovali jsme tedy do amerického výrobce solárních panelů First Solar. Tento největší a globálně nejziskovější výrobce solárních panelů působí čistě na americkém trhu, který je chráněn antidumpingovými cly před záplavou levných čínských panelů. U baterií se díváme na jiné technologie než ty lithiové, kde je Čína už neporazitelná. 

Související

Americký prezident Joe Biden

Únava z války. Američané nenávidí Bidena a další pomoc Ukrajině již nejspíš neprojde

Přečíst článek
Doporučujeme